Komentáře k článku: Kurz cross-country

karin + vanilka: DEN PRVNÍ
TERÉNNÍ VYJÍŽĎKA
Vyšla jsem s Vanilkou na prosluněný dvůr. Tady už probíhaly přípravy na nadcházející vyjížďku. První jezdkyně už seděli v sedle a vyčkávali. Provedla jsem Vanilku k fontáně a zastavila ji. Vanilka nasála vzduch a pozorně sledovala ostatní a některé neznámé koně. Dotáhla jsem podbřišník a stáhla třmeny dolů. Přišlo mi že bych je mohla o dírku zkrátit. Upravila jsem jejich délku a rozhlédla se. Tom už také přicházel. Darius se pyšně nesl ale Tom ho držel zkrátka. Vyhoupla jsem se do sedla a nakopla si druhý třmen.Chopila jsem se otěží a pohladila Vanilku po krku. „Neboj holka za chvilku už pojedeme.“ Tom si nás přeměřil pohledem a zeptal se jestli jsme všichni. Nikdo další už ze stájí nevycházel a žádná z nás nekřičela že její kamarádka je ještě ve stáji. Rozhlédla jsem se po dvoře. Málo nás tu nebylo. Rozhodla jsem se jít někam k prostředku nebo ke konci jak to vyjde. Tom nám všem připomněl abychom si udržovali rozestup ne všichni koně se znají. Počkala jsem až vyjedou první jezdci. Pak jsem se mírně odlehčila v sedle a pobídla Vanilku holeněmi.Ryzka nastražila uši a vyšla dopředu. Zařadili jsme se za šimlu a hnědovlasou dívku. Vanilka trochu zafrkala. Mlaskla jsem na ní a pohladila po krku. Pomalu jsme opouštěli areál. Nechala jsem volnější otěž aby se ryzka protáhla před prací. Projížděli jsme kolem výběhů a mířili do polí. Tom nás vedl svižným tempem. Když bylo dostatečně prostoru na loukách, mohla jsem začít Vanilku opracovávat. Lehce jsem pobrala otěže a přistavila Vanilku k jedné a druhé ruce. Dělala jsem s ní velké oblouky kolem trsů travin nebo hrbolků, zkrátka cokoliv co posloužilo jako opěrný bod. Vanilka se po chvíli obloučků uvolnila a odžvýkla. Vypadali jsme všichni opravdu jako klikatý had jak všichni opracovávali koně. Tom nás upozornil že brzy nadejde dlouhé klusání. Přichystala jsem se na to. Jakmile se ozvalo skupinou klus, odlehčila jsem mírně sed,povolila malinko otěž a pobídla Vanilku do klusu. Ryzka s chutí vyrazila dopředu. Mírně jsme jí zpomalila vysedáním a lehký zádrží. Vanilce se to trochu nelíbilo ale nechala se zpomalit a klusala poslušně za šimlíkem před námi. Měnila jsem poctivě nohu každých sto metrů a sledovala jak se louka před námi kroutí. Byla zrovna posečená ale povrch byl měkký. Soustředila jsem se na svůj sed a lehký kontakt s Vanilkou. Po chvíli klusání jsem pomalu začínala funět. Louka se ztrácela v dáli a Tom vůbec nevypadala že budeme zpomalovat. Opět jsem přesedla a lépe si našlápla levý třmen který mi malinko sklouzl. Proklusali jsme ještě dlouho dobu. Vanilka už taky pkěně funěla a trochu se i zpotila. „Do kroku!“ poslala jsem to za sebe a zasedla hlouběji do sedla. Ztuhla jsem v kříži,stiskla koleny sedlo a jemně přitáhla otěž. Vanilka přešla do kroku a několikrát si odfrkla. Popleskala jsem jí po krku a malinko pobídla holeněmi protože trochu zpomalila. Mezi poli se vzadu objevil les. Tom mířil právě k němu. Kráčeli jsme kolem pole s ječmenem který už zežloutl. Sledovala jsem heboučké klásky obilí a poslouchala jejich šustění. Mezi námi se vedla lehká konverzace. Občas někdo ukázal na hopkající srnky ale jinak bylo ticho. Hladila jsem Vanilku po krku a pročechrala ji hřívu. Po malé chvíli jsem Vanilku trochu přistavovala k jedné a druhé ruce aby mi nezatuhla. Jakmile se přiblížil les Tom nás přichystal na druhou klusovku. Už jsem docela umírala vedrem slunko bylo nepříjemné a tak jsem uvítala chládek a stín lesa. Pobídla jsem Vanilku pod listnatými stromy do klusu a dávala si pozor na větve. Klusali jsme po lesní stezce v řadě za sebou. Cesta nás vedla mezi stromy kde to příjemně vonělo borovicemi. Napojili jsme se na travnatou stezku pod stromy. Ucítila jsem silnou vůni jahod a pousmála se. Pak jsem přesedla na druhou nohu a sledovala jak koník před námi mizí mezi větvemi buků. Dala jsem si pozor na oči a klusala s Vanilkou dál. Trošku jsem jí připobídla protože mi zpomalila. Les se táhl celkem dlouho. Vanilka si udržovala tempo a chvilkami se snažila dostihnout koně před námi. Nesoustředila se na faktory jako bylo vlající listí a nedělala nepořádek. „Do kroku!“ ozvalo se chvilku předtím než Tom jako první vyjel na louku. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Vanilka zase zpomalila do kroku. Nezapomněla jsem jí pochválit. Jakmile jsme vyjeli na louku, všimla jsem si prudkého kopce kousek před námi kde louka klesala dolů. Bylo to podél lesa takže byl kopec ve stínu.Držela jsem volnější otěže a sledovala jak ostatní začínají scházet kopec. Jakmile jsme byli u kopce, pobídla jsem Vanilku jemně holeněmi a hlídala si ji aby šla rovně. Vanilka poslušně podsazovala nohy a šlapala z kopce dolů. Dala jsem holeně mírně dopředu ale seděla pořád rovně. Držela jsem se pevně koleny a nechala volnější otěž aby mohla Vanila natáhnout hlavu kdyby potřebovala. Sešli jsme kopec bez větších obtíží. Pod kopce jsem ryzku pořádně pochválila. Tom na nás zavolal že se bude cválat. Byli jsme teď v údolí a nad námi se tyčili a vlnily loukovité kopce. Přichystala jsem se nechala otěž trošku kratší a pobídla do klusu. Klusali jsme jen krátce když se ozval cval. Zhoupla jsem se v sedle a pobídla holeněmi. Ryzka s chutí zaskočila do cvalu. Nejprve zrychlila aby dohnala ostatní. Zasednutá jsem si lehce pohrávala s otěžemi a mluvila na Vanilku. Klisna stříhala ušima, naslouchala mému hlasu. Zasednutá jsem se uvolnila v sedle a hlídala si tempo Vanilky. Údolí nás vedlo mírně do prava. Ozýval se tu dusot cválajících koní.Seděla jsem v sedle a poloviční zádrží se snažila klisnu trošku shromáždit. Vanilka se po chvíli uvolnila a mírně posadila záď. Cval teď byl o něco vznosnější a pomalejší. Trochu jsem přizvedla otěže a Vanilka snížila hlavu ještě o něco víc. Nechala jsem jí takhle cválat a všimla si že kousek před námi je skok. U něj postávala Sue s Niorou a obě drželi v rukou desky. Jedna po druhé jsme měli skok přeskočit. Přichystala jsem se. Jakmile odskočila dívka před námi, rozjela jsem se s Vanilkou na skok.

Vedla jsem Vanilku na střed skoku. Hlídala jsem si ji holeněmi, měla jsem je lehce přiložené. Otěže jsem měla kratší a byla s ryzkou v kontaktu, avšak kdyby bylo třeba uvolnila bych je. Sedem jsem Vanilku trochu zbrzdila aby na skok tolik nehnala. Počítala jsem cvalové skoky. Dva cvalové před skokem jsem se nachystala.Sledovala jsem místo před skokem, seděla zpříma a snažila se Vanilku nerušit. Jakmile jsme se ocitli u odskoku, podpořila jsem Vanilku pobídkou holení. Vanilka se lehce odrazila. Šla jsem s jejím pohybem. Pevně jsme se chytila sedla koleny, odlepila zadek od sedla. Sledovala jsem místo za skokem žádné koukání pod sebe. Holeň jsem se snažila držet pod sebou a neopírat se hlavně do třmenů. Snažila jsem se být nad skokem v rovnováze a jít s ryzčiným těžištěm. PO doskoku jsem zůstala v lehkém sedu a sledovala kopec před námi. Vanilku jsem nenechala se rozletět a mírně si jí zpomalila sedem.

Pochválila jsem Vanilku krátkým pohlazením a přešla opět do stehenního sedu abych odlehčila Vanilčinu hřbetu nahoru do kopce. Vanilka už ani tolik nehnala aby předběhla ostatní koně. Funěla a byla zpocená. Vnímala jsem jak i já se potím a tak jsem byla ráda za trochu toho vánku.Jakmile jsme vycválali nahoru, zazněl pokyn abychom zpomalily do klusu. Vanilce stačilo abych zasedla a stiskla koleny sedlo. Popleskala jsem jí po krku a nechala volnější otěž. Vanilka natáhla krk dolů a klusala dopředu.Vklusali jsme do lesa a po chvíli přešli do kroku. Úlevně jsem zasedla, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Vanilka zpomalila do kroku a funěla jak divá. Nenechala jsem jí courat a občas jí střídavě pobídla holení. Vedli jsme koně pod stromy ve stínu ale i tak jsem byla rudá jak rajče a upocená. Poslouchala jsem hovor dívek a občas se k nějakému přidala. Přitom jsem stále udržovala Vanilku v tempu. Projížděli jsme lesíkem a proplétali se cestičkami. Trvalo to dlouhou dobu než se před námi objevil areál ale ani na chvilku jsem nenechala Vanilku zpomalit. U fontány jsem pomalu seskočila dolů, odměnila klisnu pamlskem a povolila jí podbřišník. Vanilka udělala pár kroků k vodě. Vytáhla jsme třmeny vzhůru a počkala až se klisna napije. Nenechala jsem jí aby se o mě podrbala a odstrčila ji. „Promiň holka.“ Mlaskla jsem na ní a odvedla Vanilku s ostatními do stáje.

karin + vanilka: Moc se omlouvám ale péči jsem vložila normálně od péče... už vím že se to píše všechno sem tak se moc moc omlouvám

karin + vanilka: KURZ CROSSU
DEN DRUHÝ – RANNÍ ŠANCE ZÍSKAT STUŽKU
Ráno bylo v pokoji krásně chladno.Protáhla jsem se na posteli a tiše vyklouzla z postele abych Bloo která si ráda pospí nevzbudila. Honem jsem se oblékla a udělala ranní hygienu. V šuplíku jsem si našla kotníčkové ponožky a nazula si je. Protože bylo vedro, vzala jsem si tílko a šortky. Vyšla jsem z pokoje ven a u botníku se obula. Ihned jsem mířila do stájí. Vanilka už vyhlížela do uličky. Došla jsem ke klisně a dala jí pusu na nos. Zafuněla mi do obličeje a roztomile mě sledovala. Bylo mi jasné že chce snídani. Popadla jsem v krmivárně kbelík a nachystala ji její ranní příděl. Zatímco ryzka jedla, šla jsem omrknout nástěnku co se bude dnes dít. A neušla mi ranní procházka. Moc ráda získám další stužku a Vanilka bude za takové procházení také ráda. Zaskočila jsem tedy do sedlovny pro parelku a lano. Vanilka už měla snědeno a teď labužnicky olizovala stěnu boxu. „Vanilko.“ Oslovila jsem klisnu a nasadila ji parelku.Udělala jsem uzlík, srovnala ohlávku a přehodila lano přes krk. Vzala jsem si kopytní háček a vyškrabala ryzce z kopyt abychom nenadělali v uličce nepořádek a Vanilka měla čistá kopyta. Uložila jsem zase háček do tašky a vyvedla klisnu ven.

PROCHÁZKA

Po procházce měla Vanilka ještě dlouho dobu volno a nemělo smysl aby byla v boxe. Zavedla jsem jí dovnitř a sundala parelku. Pak jsem z boxu vzala stájovou ohlávku a nasadila ji klisně. Uvázala jsem si jí u boxu a došla pro síťovou deku a masku s repelentem. Vrátila jsem se zpět a nastříkala klisně citlivá místa pod břichem a nohy. Přehodila jsem jí přes hřbet síťovku a zapnula. Ohlávku jsem klisně zase sundala, Vanilka to však trpělivě snášela. Nasadila jsem jí masku a přes ní navlékla ohlávku. Mohli jsme vyrazit. Vzala jsem Vanilku do výběhu a klisnu vypustila. Ta s ladným klusem mířila ke stádu.

PROCHÁZKA
Vyvedla jsem Vanilku ze stáje. Prošli jsme kolem výběhů a já si všimla že vzadu na louce kde ještě seděla mlha, si Vanilka něčeho všimla. Byla to další jezdkyně a její kůň. Nebyli jsme s Vanilkou jediné kdo vyrazil na procházku. Provedla jsem Vanilku kolem parkurové jízdárny a vzala jí do lesa. Na trávě ještě seděla rosa. Polechtala mě na nohou a příjemně zastudila. Prošli jsme přes travnatou cestu a vlezli dovnitř lesa. Tam to ožilo hudbou ptáčků. Ti cvrlikali o sto šest a přeskakovali z větvičku na větvičku. Hladila jsem Vanilku po její sametové hřívě a sledovala zemitou stezku pod námi. Byla pokryta spoustou modřínového jehličí a smrkový šišek. Vanilka do jedné strčila kopytem a ta s třeskotem odlétla pryč. Ryzka zastříhala ušima a zvedla hlavu. Pak lehce zafrkala a pokračovala dál. Pousmála jsem se a opět jí pročechrala hřívu.Držela jsem nás však v tempu a razila si to svižným krokem. Cestička nás dovedla brzy k rozcestí. Krásný hnědý ukazatel nám nabízel spoustu směrů a stezek. Chvilku jsem zastavila a přemýšlela kam bychom tak mohli vyrazit. Nakonec jsem se rozhodla pro cestu vlevo. Vanilce asi došla trpělivost a prostě se rozešla pryč. „Stůůj.“ Lehce jsem zatáhla za lano a pak udělala tlak na plece kousacím koncem aby Vanilka zacouvala. Klisna udělala tři kroky na místo kde jsme stáli. Přestala jsem s tlakem a pohladila ji. Vyšla jsem doleva. Zase jsem natáhla krok a poslouchala mírný dusot kopyt vedle sebe. Vanilka se přidala k mému tempu.Cesta nás vedla podél břehu lemovaného břízami. Drobounké lístečky se chvěly ve vánku. Na louce seděl mlžný opar. V dáli postávala srna a kousek od ní se majestátně nosil srnec s větším parožím.Šli jsme s Vanilkou mokrou trávou ale ani jedné to nevadilo. Někdy jsem měla docela ráda mokré nohy a mokro v teniskách. Jak sluníčko stoupalo nad korunami, mlžný opar se pomalu vytrácel pryč.Prošli jsme břehem dolů a vešli na rozkvetlou louku. Byla tak před týdnem posekaná ale už se tu objevovalo několik květin. Poznala jsem rozrazil a jeden si utrhla. Milovala jsem tyhle modré květiny. I Vanilka si ochutnala a spokojeně žvýkala trávu. Vypadala opravdu komicky když jí z pusy čouchalo několik trsů travin.Mlaskla jsem na ní aby nezůstala pozadu a přešla tenhle malebný palouček. Vlezli jsme zpět do lesa kde to vonělo jehličím a vlhkou vůní dřeva. Přišlo mi jako bych cítila houby. Vanilka šla celou dobu vedle mě a občas si odfrkla nebo zafuněla. V lese byl zatím chládek ale i tak se mi pomalu vlasy lepily vzadu na krk. Výhodou bylo aspoň to že nás tu nežral žádný hmyz. Sluníčko prosvětlilo místy les a udělalo překrásnou scenérii. Vanilka najednou zabrzdila a udělala pořádný kobylinec. „No vidíš alespoň se ti rozhýbal trávící trakt.“ Podrbala jsem ryzku na čele a plecích a pokračovala s ní cestě. Byli jsme teď kousek od Floresty ale já se rozhodla že udělám ještě takový slalom mezi stromy. Povolila jsem lano o něco víc a šla kolem smrku co byl nejblíž. Opsala jsem takový oblouček. Vanilka se rozešla za mnou a poctivě oblouček opsala. Pak jsem udělala oblouček kolem borovice která rostla poblíž. Sice jsem trošku pošlapala borůvčí ale nic vážného. Vanilka se zase propletla kolem stromu. Najednou jsem zastavila a zůstala stát. Vanilka se zastavila kousek ode mě. Doslova jsem cítila její horký dech. Otočila jsem se a pohladila jí po krku. „Ty jsi moje šikulka.“ Pak jsem se s ní zase svižným krokem rozešla zpět k Florestě. Měli jsme to ještě kus ale ani jedné z nás to nevadilo. Cesta vedla pár set metrů smíšeným lesem a poté už jsem spatřila hrazení jízdárny. Prošla jsem trávou a vyšla s Vanilkou na sluníčko. To už stálo na obloze o něco výš a pořádně pražilo. Dovedla jsem Vanilku ke stáji a zavedla ji dovnitř.

karin + vanilka: KURZ CROSSU
DEN DRUHÝ
Krátce po obědě jsem zamířila rovnou do stájí nachystat se na odpolední trénink kurzu. Zase jsem se nejdřív stavila v šatně a převlékla se do jezdeckého. Niora nám dala bezpečnostní sadu a tak jsem se těšila že ji dnes na sobě vyzkouším. Vzala jsem si vestu a helmu a zamířila do sedlovny. Vzala jsem zaparkovaný vozík, položila si na něj věci a přifrčela ke skříni. Vytáhla jsem věci na Vanilku skříň zase zamknula a štrádovala si to k boxu. Nebyla jsem jediná.Nad už také chystala věci na Valhalu. Pousmála jsem se na ní a s vodítkem vyrazila k výběhům. Měla jsem štěstí, Vanilka zrovna pila vodu s Venuší a Bouří. Lehce jsem na Vanilku promluvila a odchytila si jí. Klisny mě zkoumali jestli nemám něco dobrého. Pohladila jsem je a pak odvedla ryzku ven z výběhu. Zavřela jsem branku a vedla Vanilku do stáje. Všimla jsem si že v jedničce se stále něco děje. Teď tam mířilo několik externích členek.Zavedla jsem Vanilku do boxu a uvázala ji u sena. Nejdřív jsem jí sundala dolů deku a poté i masku. Zase jsem jí ohlávku nasadila a pak pohladila Vanilku po krku. Odnesla jsem věci na vozík a pustila se do hřebelcování. Pořádně jsem ji promasírovala a uvolnila svaly před prací. Obzvlášt na hřbetě a zádi jsem si dala práci. Z obou stran jsem jí promasírovala krouživými pohyby a pak si vzala kartáč a tím ji čistila od krku dolů. Přes plece a břicho. Vyklepala jsem kartáč a pokračovala dál dokud nebyla Vanilka čistá z obou stran. Vzala jsem jemný kartáč a tím ji přečistila hlavu pod kšticí a kolem očí ale také mezičelistní krajinu kde to hodně kousalo a svědilo. Pro lesk jsem vanilce přelízla srst hadříkem. Jemným kartáčem jsem jí vyčistila nožky a rozčesala hřívu a ohon. Ještě jsem vybrala z kopyt a pak už jsem šla strojit. Nejprve chrániče na nožky. Zkontrolovala jsem že dobře sedí. Pak jsem nasedla a nauzdila. Nadvandy už měla Valhalu taky nastrojenou. Vlezla jsem do bezpčnostní vesty a zapnula si přilbu. Neměla jsem teď takový pohyb ale relativně dobře se hýbat i dalo a vesta byla pohodlná. Vyvedla jsem Vanilku ven z boxu, vzala si z vozíku rukavice a vyrazila ven na dvůr.

TRÉNINK

Po tréninku jsme byli obě pořádně zplavené. S úlevou jsem ze sebe sundala před boxem vestu a přilbu a zavedla Vanilku do boxu. Mezitím co klisna pila z kbelíku vodu jsem jí sundala sedlo a chrániče na nohách. Pak jsem jí i oduzdila a honem skočila pro ohlávku a vodítko než se mi Vanilka v boxe vyválí. Přetáhla jsem ohlávku přeš uši a vzala klisnu do mycího boxu. Počkala jsem malou frontu ale byla před námi jen Valhala a Asie takže to nebyla dlouhá doba. Uvázala jsem Vanilku v myčáku a od nohou jí pořádně ostříkala a zbavila ji nepříjemného potu. Houbičkou jsem ji rovnou trochu přetřela srst v místech sedla aby nezůstala sůl. Když byla Vanilka ostříkaná, vypnula jsem proud a stěrkou z ní stáhla vodu. Klisnu jsem zavedla nazpět do boxu a nechala ji odpočinout. Přehodila jsem přes ní odpocku a pak se šla postarat i o sebe. Došla jsem se do šatny převléknout. Vrátila jsem se zpět a uložila Vanilčiny věci. Chrániče a dečku jsem nechala venku oschnout.



TRÉNIK
Vyvedla jsem Vanilku ven ze stáje. Sluníčko teď opravdu pálilo. Zavedla jsem jí k prvním jezdkyním které už na dvoře byli a pousmála se na ně optimisticky. Pak jsem dotáhla ryzce podbřišník a stáhla si třmeny. Na dvoře se to začínalo všechno scházet. Vanilka natáhla hlavu k fontáně. Vzala jsem jí blíž a počkala až se napije. Najednou se ozval rachot čtyřkolky a k areálu se přiblížil jakýsi blázen. No místo toho se ukázalo že je to Tom. Někteří koně udělali trošičku bugr a nedůvěřivě na tu věc hleděli. Vanilka si párkrát odfrkla a zvědavě na červenou potvoru koukala. Tom vypnul motor a pousmál se na nás. Pak nám vysvětlit že si půjčil tenhle stroj od kamaráda.Dnes jsme poprvé vyráželi ke dráze crossu. Tom nám vysvětlit že pojedeme za ním a on nás dovede ke crossu.Tam si pak koně opracujeme a postupně pojedeme na překážky. Jakmile všichni byli v sedlech. Opět zazněl dunivý motor čtyřkolky. Vanilka sice trošku koukala ale jinak vypadala že jí ten hluk tolik nevadí. Zapojila jsme se tedy ke koníkům dopředu kterým to tolik nevadilo. Vyšli jsme krokem z areálu. Měla jsem Vanilku na volné otěži sledovala Toma jak zajíždí do lesa. Provedla jsem Vanilku mez ohradou od jízdárny, po cestičce a vjeli jsme dovnitř do stínu. Ani v lese však nebyl moc chládek. Pohladila jsem Vanilku po krku a sledovala cestu kterou nás Tom vedl. Brzy odbočil a my za ním. O malou chvilku později jsme vyjeli u závodiště. Tom zručně otevřel branku kterou jsme projeli na udržovaný trávník závodiště. Bylo tu dost prostoru a místa kde jsme se mohli rozprostřít. Tom nám dal dvacet minut na opracování koní. Vzala jsem si Vanilku mírně na otěž a započala s velkými kruhy. Překážky mi dobře posloužily jako střed. Zatížila jsem vnitřní sedací kost dolů, vnitřní holeň byla na podbřišníku a vnější lehce za. Tou jsem ryzku více pobízela a vedla po kruhu stejně jako vnější otěží a vnitřní lehounce ohýbala do kruhu. Opsali jsme dva velké kruhy a pak jsem Vanilku vyvedla na diagonálu a změnila s ní směr. Projížděli jsme velké kruhy všude možně a měnili směr. Vanilka se uvolnila a odžvýkla. Pochválila jsem ji a poté pobídla do klusu. Drželi jsme se na takovém menším šišatém obdélníku. Obklusala jsem dvakrát kolem a opět si Vanilku stočila na velký kruh. Po kruhu jsem zkusila vlnovku která se nám docela vyvedla a překážky se staly opět opěrným bodem. Přišlo mi, že Vanilku tohle ježdění na prostranství baví. Chvíli jsem Vanilku opracovávala v klusu a proložila to několika přechody do kroku a zatavení. Pak jsem jí dala chvilku odfrknout na delší otěži ale stále s ní pracovala na kruzích a vlnovkách. Po chvíli jsem opět naklusala a poté i nacválala. Hlídala jsem si ryzku sedem kdyby náhodou chtěla vystřelit přeci jen tu byl volný prostor. Procválali jsme jednou kolem a pak jsem si jí vzala na velký kruh. Zpomalila jsem jí když jsme vyjeli z kruhu do klusu a změnila si velkým obloukem směr. Zase jsem jí nacválala a procválala ji i na druhou ruku. Tam jsem také udělala velký kruh a dvě velké vlnovky. Tom už se pomalu vracel zpátky tentokrát zaparkoval hřmící stroj a chtěl abychom jedna po druhé skákali skok který nám zadá. Přešla jsem do klusu, nechala Vanilku chvilku vyklusat a zasedla do kroku. Chodila jsem s Vanilkou a sledovala ja první holky skáčou překážku. Tom stál u nejblížší 15. Za chvíli pokýval na mě abych se připravila na skok. Kývla jsem a z kroku pobídla Vanilku zhoupnutím v sedle a silněší vnější holení do cvalu. Ryzka hezky zaskočila. Seděla jsem v pracovním sedu a udržovala s Vanilkou lehký kontakt otěží. Obcválala jsem si takový oblouk abych udělala pěkný nájezd na skok. Holeněmi jsem si Vanilku hlídala a sledovala skok. Holeně jsem měla přiložené a Vanilku směrovala na skok. Snažila jsem se ji nerušit a jen v sedle uvolněně sedět. Ryzka se rozběhla k zastřižené proutěnce. Jakmile jsme byli v místě odskoku, podpořčila jsem Vanilku pobídkou holení. Podívala jsem se na místo za skokem a poté šla s klisniným pohybem. Chytila jsem se koleny a odlepila zadek od sedla. Ruce jsem posunula nahoru po krku a holeně se snažila držet pod sebou. Vanilka přeletěla proutěnku bez zaváhání. Po doskoku jsem zůstala narovnaná abych ji nenarážela do hřbetu. Pobídla jsem holení a srovnala se v sedle. Zůstala jsem v lehkém sedu a pokračovala cvalem kousek dál. Poté jsem Vanilku zpomalila do klusu a vysedávala. Tom mi ukázal na další skok. Tentokrát to byla 17. Tom mi dal pokyn abych nacválala. Pobídla jsem Vanilku opět do cvalu a chystala se na skok. Cítila jsem ja ryzka trošku zpomaluje a tak jsme si na ní mlaskla a pobídla jemně holeněmi. Překážka byla ohraničená ze stran dřevěnou ohradou. Vypadala jako stříška dřevěnného domku. Široká byla jako oxer. Soustředila jsem se na skok, držela si kratší otěže a holeně měla u ryzčiných boků. Cválala hezky dopředu. Zasednutá jsem se nachystala na skok. Snažila jsem se Vanilku nerušit a jen ji pobídnout na překážku. Když byla v místě odskoku. Lehce jsem pobídla holeněmi a šla s pohybem Vanilky. Opět jsem se chytila koleny a odlepila zadek od sedla. Uvědomila jsem si že koukám na krk ryzky a honem jsem pohlédla před sebe. Ruce jsem posunula po krku vzhůru a užívala si přeskok. Vanilka se mohutně odrazila. V sedle jsem se snažila mít rovnováhu a nerušit klisnu. Při doskoku jsem zůstala rovná abych nenarážela Vanilce do hřbetu. Holeněmi jsem ji podpořila ve cvalu a cválala do oblouku abych viděla na Toma. Kývl na mě a nechal abych Vanilce dala chvilku pauzu. Popleskala jsem jí po krku a zasedla v sedle, ztuhla jsem v kříži a stiskla koleny sedlo. Když Vanilka klusala, po očku jsem sledovala jak jezdí ostatní dívky. Přešla jsem s Vanilkou do kroku a nechala ji volnější otěž ale nenechala jsem jí zatuhnout a chodila s ní v živém tempu. Tom nám řekl v jakém pořadí skočíme 16 a poté pojedeme k 9 a 2. Omrkla jsem překážku a přichystala se. První jezdkyně se rozjížděli na skok. Pobídla jsem Vanilku do klusu a zůstala v pracovním. Jakmile to šlo, pobídla jsem ryzku do cvalu a nechala ji vycválat živě vpřed. Hlídala jsem si ji sedem a holeněmi a měla lehce kratší otěže. Mířili jsme na dřevěnou překážku s malým plůtkem nahoře. Vanilka neměla s těmihle dřevěnými skoky problém za což jsem byla ráda. Pravidelně cválala na skok. Držela jsem holeně na bocích a nechala Vanilku aby si se skokem poradila. Sledovala jsem místo za překážkou. Jakmile jsme docválali k místu odskoku. Podpořila jsem pobídkou holení Vanilku. Ryzka se odrazila. Stiskla jsem koleny sedlo a odlepila zadek od sedla. Ruce jsem posunula nahoru po krku a šla s klisniným pohybem. Holeně jsem si držela nad skokem pod sebou. Po doskoku jsem Vanilku podpořila pobídkou holení. Ryzka cválala dál. Pochválila jsem jí a zůstala ve stehenním sedu. Držela jsem si holeně pod sebou, držela se koleny a sledovala jak cválají jezdkyně přede mnou k překážkám vzadu. Tom nás brzy dohnal se svou čtyřkolkou. Zpomalila jsem Vanilku do klusu, pochválila a chvilku s ní klusala na kruhu. Pak jsem změnila směr a přešla do kroku. Nechala jsem jí trochu odfrknout a uvolnit. Byla už zpocená a stejně tak já. Tom nám teď všem vytknul nějakou tu chybku a poté řekl pořadí jak skočíme překážky. Nejdřív nás nechal skočit 2, která byla jednodušší a potí překážku číslo 9. Byla více barevná a já věděla že ta modrá se asi Vanilce moc líbit nebude. Chodila jsem s ní velké kruhy a oblouky a pozorně Toma poslouchala. I když seděl na čtyřkolce která teď odpočívala v tichu, vyzařoval z něj respekt. „Karin můžeš najet na skok.“ Zavolal mě po chvíli Tom. Pokrátila jsem mírně otěže a pobídla Vanilku znovu do klusu. Zůstala jsem v pracovním a po chvilce pobídla do cvalu a obcválala větší oblouk. Sledovala jsem si skok a ohnula Vanilku do oblouku tak abychom mířili na střed skoku. Ryzku mírně zafrkala a rozběhla se živěji ke skoku. Byla to dřevěná lavice podlouhlejší spíš jako oxer. Trochu jsem se bála ale klisně jsem věřila. Holeně jsem měla přiložené a snažila se ryzku jen podpořit pobídkou a nerušit ji. Při odskoku jsem šla s klisniným pohybem a posunula ruce po krku nahoru. Držela jsem se koleny a holeně se snažila mít pod sebou. Nad skokem jsem sledovala prostor před námi a snažila se být v těžišti s Vanilkou. Při doskoku jsem nechala trup vzpřímený abych nenarážela do klisny. Držela jsem se koleny a holeněmi Vanilku podpořila aby cválala dál. Procválala jsem kousek dozadu a poté přešla do klusu a Vanilku popleskala. Na řadu přišla poslední překážka, devítka. Nechala jsem Vanilku v klusu a přesedla vždy podle toho jaký kruh nebo vlnovku jsem jela. Tom nás nenechával dlouho čekat a brzy jsem opět cválala ke skoku devět. Hlídala jsem si Vanilku holeněmi, otěže měla kratší a v sedle se pevněji držela. Vanilka nastražila uši a trochu zpomalila. Mlaskla jsem na ní a podpořila ji pobídkou holení. Kousek před skokem jsem pitomně ztuhla a než jsem si to uvědomila, Vanilka mi uskočila do strany a zastavila. „Jsi v pořádku Karin?“ zeptal se mě starostlivě Tom. „Ano moje chyba!“ Tom přikývl a přiblížil se k překážce kdyby bylo třeba mi vypomoct. Pohladila jsem Vanilku a zkusila to znovu. Navedla jsem jí na střed překážky. Holeně jsem měla u boků klisny. Sledovala jsem místo za skokem a sosutředila se na to.Vnímala jsem pohyby Vanilky a snažila se reagovat kdyby chtěla vyhnout. Modrý valník se slaměnými balíky byl přímo před námi. Vanilka zastříhala ušima a jakmile jsme cítila že chce vyhnout, lehce jsem jí pobídla holení a otěží nasměrovala na opačnou stranu než chtěla. Před odskokem jsem mlaskla a silněji pobídla. Vanilka se odrazila a nela přes překážku. Stiskla jsem sedlo koleny, odlepila zadek od sedla, snažila se mít holeně pod sebou a posunula ruce po krku. Nad skokem už jsem sledovala místo vzadu. Při doskoku jsem se snažila Vanilce nedrncat do hřbetu. Jakmile jsme byli za překážkou, pobídla jsem Vanilku holeněmi a cválala ve stehenním sedu dál. Hodně jsem jí popleskala a pochválila. „Vyklusej jí a dej volnou otěž jestli už nechceš skákat.“ Zavolala na mě Tom. Odpověděla jsem mu že pro dnešek toho máme s ryzkou více než dost a nechala Vanilkou chvíli klusat na zahozen otěži. Přesedávala jsem na jednu a druhou nohu a několikrát změnila směr. Poté jsem zasedla do kroku a sledovala ty odvážnější které skočili přes čtyřkolku. Hladila jsem Vanilku po zpoceném krku a povídala ji jak je šikovná. Stále jsem s ní krokovala ve svižném tempu a střídavě pobízela holeněmi když bylo třeba. Za chvíli na nás Tom zavolal abychom se seřadili a vyrazili jsme opět k areálu. Sluníčko na nás stále pařilo a tak jsem byla nesmírně vděčná za stín který byl v lese. Mouchy a ovádi nás však nenechali vklidu a tak se nejedna oháněla a pleskala. Když jsme přijeli k Florestě,úlevou mi málem nohy upadly. Bylo to na ně náročnější protože jsem byla hodně ve stehenním. Zastavila jsem Vanilku u fontány a pomalu seskočila na zem. Klisna se podrbala o nohu a poté napila dlouze napila vody. Vytáhla jsme nahoru třmeny a povolila o dírku podbřišník. Pak jsem se rozhlédla po dvoře a ruchu. Mlaskla jsem na klisnu a vzala ji do sítnu stáje.

karin + vanilka: DEN TŘETÍ
Bylo krátce před druhou hodinou a já pomalu vyrazila ke stájím. Sluníčko už zase smažilo a tak jsem byla ráda za šortky a tílko.Všimla jsem si že jsem se krásně opálila po tom co jsme dorazili zpět na Florestu od pana Nody.Prošla jsem kolem stáje jedna kde se na lavičce bavili dvě jezdkyně z externí stáje. Kývla jsem na ně hlavou a usmála se. Obě mi úsměv oplatili. Zalezla jsem do chládku stáje dvě a zamířila do sedlovny. Ještě se mi nechtělo převlékat a tak jsem se rozhodla že nejprve nachystám ryzku a až poté se převléknu.Odemknula jsem skříňku a přisunula si vozík blíž. Vyndala jsem ven uzdečku, sedlo a chrániče. Vzala jsem i pamlsky. Pomalu mi začínaly ubývat budu je muset brzy doplnit Překontrolovala jsem že mám vše a skříňku zamknula. S vozíkem obloženým věcmi jsem přidrncala k boxu. Omrkla jsem ho. V síti nebylo žádné seno a voda v kbelíku byla vypitá. Vzala jsem z prázdného boxu trochu sena a nacpala ho do sítě. U mycího boxu jsem doplnila kbelík a strčila ho vedle sítě se senem. Popadla jsem z boxu vodítko a zamířila k výběhu. Několik jezdkyň z Floresty už také odchytávalo své svěřence. Vanilka zrovna loudila u Nadvandy nějaký pamlsek. Valhala se na ní šklebila aby si bránila své pochutiny. Došla jsem až k nim a Vanilku si odchytla. Ta mě sledovala ruce a očichávala kapsy jestli nemám něco dobrého. „Tebe honí mlsná.“ Podrbala jsem jí na plecích a vyvedla z ohrady ven. Zavřela jsem branku a odvedla klisnu do boxu. Uvázala jsem jí u sena a vzala z vozíku jeden pamlsek. Ryzka ho s chutí slupla a koukala svým nevinným kukučem jestli nedostane ještě.Dala jsem jí pusu na nos a sundala dolů deku. Z tašky na boxu jsem vytáhla kopytní háček a vybrala Vanilce z kopyt. „Povol nožku.“ Mluvila jsem na ryzku u zadní nohy. Vanilka po chvilce povolila a já mohla kopýtko vyškrábat. Pochválila jsem jí a vzala si druhou zadní. Když měla kopyta hotová, vzala jsem si hřbílko a kartáč a dala se do práce. Promasírovala jsem jí a uvolnila prach a nečistoty ze srsti. Hřbílko jsem si občas vyklepala o zem a pokračovala dokud to už hřbílkem víc nešlo a Vanilka neměla uvolněné svaly. Pak jsem si vzala hrubý kartáč a kratšími tahy čistila od krku dolů a sbírala prach a nečistoty. Vzala jsem jí pořádně na plecích a pod břichem také na slabinách. Očistila jsem si kartáč o hřbílko a pokračovaal přes hřbet na záď. Obešla jsem Vanilku a vyčistila ji i druhou stranu. Pro lesk jsem jí poté přečistila hadříkem. Vzala jsem si jemný kartáč a vyčistila jí hlavu. Nad okem měla Vanilka trochu bláta tak jsem jí ho přečistila a poté opatrně sjela k nosu a sebrala špínu. Dala jsem jí pusu na nos a vyčistila jí nožky od prachu a zeleně. Uložila jsem kartáč, vytáhla přípravek na hřívu a nastříkala jim vanilce žíně. Hřebínkem jsem je poté rozčesala. Vše jsem sklidila a box zavřela. Šla jsem do šatny se převléknout. Navlékla jsem si vyšší ponožky aby mě rajtky netlačily na kůži a vzala si zelené triko. Nazula jsem si pérka a chapsy a do ruky si vzala přilbu, rukavice a vestu. Zamknula jsem skříňku a šla zase zpět k Vanilce. Položila jsem si věci na vozík a z něj vzala chrániče. Nasadila jsem je Vanilce spolu se zvony a poté jí nasedlala a nauzdila. Vyvedla jsem si Vanilku do uličky a lehce jí přidržovala za otěž. Přitom jsem si nasadila vestu, přilbu a rukavice. Bylo za pět tři jak mi ukazovaly hodinky na zápěstí. Akorát. Mlaskla jsem na Vanilku a my vyšli ze stáje.

TRÉNINK

Po jízdě jsem Vanilku zavedla do boxu a sundala jí sedlo,uzdečku i chrániče. Nasadila jsem ji ohlávku a zavedla jí do mycího boxu. Pořádně jsem jí od nohou nahoru osprchovala aby nebyla zpocená a setřela poté vodu stěrkou. Přehodila jsem přes ní odpocku a v boxe jí nechala oschnout. Mezitím jsem uložila všechny věci zpět do sedlovny a umyla udidlo. Dečku jsem zase dala schnout ven a chrániče také. Vrátila jsem vozík na místo, zamknula sedlovnu a šla se převléknout do šatny. Úlevně jsme vklouzla do krátkých věcí a vrátila se ke klisně. Vanilka oschnula celkem rychle. Po dnešku jsem jí dopřála solárko. Stála jsem u ní a držela jí pod lampou. Vanilka mi skroro usnula na rameni. Když se solárko vypnulo, zavedla jsem Vanilku zpět do boxu. Deka už nebyla třeba. Protože si vodu v kbelíku vypila, doplnila jsem jí a kbelík vrátila zase do boxu tak aby si ho nepřevrhla. Nechala jsem Vanilku odpočívat v boxe kde měla stín a klid.


TRÉNINK
Když jsem vyšla ven ze stáje, čekalo se skoro jen na mě a Vanilku. Tom už seděl na svém ďábelském stroji a teď mě popoháněl. Honem jsem došla s Vanilkou k fontáně a dotáhla klisně po zastavení podbřišník. Stáhla jsem dolů třmeny a už se vyhoupávala do sedla. Usadila jsem se rovně, nakopla si druhý třmen a chopila se otěží. Jezdkyně dělali poslední upravy. Pohladila jsem Vanilku po krku a čekala co se bude dít. Tom nám vysvětlil co dnes budeme dělat. Opět si na opracovišti koníky rozehřejeme a poté se rozeskáčeme na jednodušších skocích ze včera. Ale teď přišlo to těžší. Budeme zdolávat výskoky a seskoky do vody a různé nerovnosti. Byla jsem trochu nervózní, zároveň se však na to těšila. Tom nastartoval stroj a mohlo se vyrazit. Několik koní bylo trochu nervózní ze stroje avšak po včerejšku už si celkem zvykli. Usmála jsem se povzbudivě na Nadvandy která seděla poblíž na Valhale a pobídla Vanilku do kroku. Ryzka vyšla hezky živě dopředu. Zařadili jsme se mezi externí jezdkyně a mířili ven z Floresty. Minuli jsme parkurovou jízdárnu kde Sharon poctivě kropila povrch a zamávala nám. Vedla jsem Vanilku na volnější otěži, holeně lehce přiložené. Seděla jsem vzpřímeně v sedle a prošlápla patu. Jakmile jsme vjeli do lesíka, zpozorněla jsem. Brzy dojdeme ke cross country pak to vypukne. Vanilka ze mě cítila napětí a trochu ztuhla. Pohladila jsem jí po krku a mluvila k ní. Zároveň jsem se snažila uklidnit samu sebe. Za malou chvíli nás Tom zavedl opět k areálu crossu. Otevřel nám branku a počkal až všechny projedeme dovnitř. Poté se rozjel obhlédnout skoky a nás nechal abychom na opracovišti přichystali koně. Nechala jsem Vanilce volnější otěž ale jak jsme vjeli na opracoviště, už jsem jí lehce pokrátila. Projela jsem s Vanilkou jednou velkou stěnu a rozhlédla se kde bude volné místo. Teď se to tu všude hemžilo jezdkyněmi a já nechtěla nikde způsobit karambol. Jakmile bylo na větším placu místo, stočila jsem Vanilku na kruh. Vnitřní sedací kost byla zatížená dolů, holeň na podbřišníku, vnější pobízela aktivně lehce za podbřišníkem, vnější rukou jsem vedla po kruhu a vnitřní lehce udržovala sestavení do kruhu. Projeli jsme velký kruh a poté jsem se opět napojila na stěnu. Provedla jsem v rohu kde bylo místou obloukem změnit směr a dala si záležet aby byl oblouk dostatečně velký a já Vanilku ze začátku příliš neohýbala. Postupně jsme udělali několik velkých kruhů a vlnovek aby se ryzka rozehřála. Několikrát jsem změnila směr. Pohrávala jsem si s vnitřní otěží dbala na sestavení do kruhů a oblouků ale také na narovnanost na stěně. Po chvíli rozhýbání v kroku jsem odlehčila sed a pobídla do klusu. Pravidelně jsem vysedávala a obklusala s ryzkou jednou kolem jízdárny. Jakmile jsme uviděla ovlné místo, stočila jsme si jí na velký kruh. Dbala jsem na vedení vnější otěží a jen si lehce pohrála s vnitřní. Zase jsme vyjeli na stěnu a já Vanilku pochválila. Změnili jsme půl jízdárnou směr a já přsedla na druhou nohu. Snažila jsem se s Vanilkou pracovat na kruzích a oblouččích a hezky ji zprostupnit. Vanilka si odžvýkla několikrát udidlo a zapojila aktivně záď. Lehce se mi opřela do otěže a tak jsem mírně povolila aby si mohla natáhnout krk. Zkusila jsem s ní na vnitřní stopě abychom nikomu nevadili několik přechodů do kroku a zastavení a poté aktivní vyklusání. Pochválila jsem ji a znovu změnila směr. Nechala jsem jí chvilku vydechnout v kroku a poté si jí pobrala na otěž a opět vyklusala. Udělala jsem s ní velký kruh v pracovním klusu a po vyjetí pobídla Vanilku do cvalu. Nechala jsem jí procválat menší část opracoviště a pak si jí stočila na velký kruh. Projela jsem s ní vlnovku o dvou obloucích a dala pozor na ostatní jezdce. Pak jsem opět přešla do pracovního klusu, zasednutím hlouběji do sedla,ztuhnutím v kříži a stiskem kolen sedla. Vanilka poslušně přešla do klusu. Nechala jsem jí aktivně klusat vpřed, hlídala si sed a změnila si obloukem směr. Jakmile jsme byli na stěně zase jsem pobídla do cvalu a obcválala s ní kolem. Provedla jsem pár cviků a všimla si že Tom už je zpět. Přešla jsem s Vanilkou do klusu a popleskala jí po krku. Pravidelně jsem vysedala a za chvíli přešla i do kroku a mířila z opracoviště ven. Tom si nás všechny svolal ven a poté řekl že se rozeskáčeme na 15,17 a 5 abychom to zprvu měli jednodušší. Pojedeme na 17 a 15 v rozestupu za sebou a pak se přesuneme na pětku a konečně zahájíme skákání seskoků a výskoků. Pohladila jsem Vanilku po krku a omrkla ostatní jezdkyně. Hlavně ty externí na mě působili že vědí přesně co dělají. Trochu nervózně jsem polkla ale pak jsem to zahnala a snažila se soustředit. Opsala jsem s Vanilkou velký kruh aby mi nevychladla a čekala jsem až mě Tom zavolá. I ostatní jezdkyně krokovali a čekali na své jméno. Tom vyslal první dívky. Sledovala jsem jak překonávají skok a snažila si vzpomenout abych na nic nezapomněla a přeskákala co nejlépe. „Karin můžeš.“ Přikývla jsem, odlehčila sed a pobídla Vanilku do klusu. Jezdkyně před námi už skok překonala a mířila na druhý. Pobídla jsem vanilku do cvalu a vedla jí holeněmi a sedem na střed skoku. Snažila jsem se jí nijak nerušit, jen jsem měla holeně na bocích, otěž lehce kratší. Byla jsem vzpřímená a v sedle malinko odlehčená. Ryzka jen zastříhala ušima a už se hnala na dřevěnou stříšku s oplocením po stranách. Soustředila jsem se a sledovala trávu za skokem. Jakmile jsme docválali ke skoku, podpořila jsem Vanilku holeněmi a šla s jejím pohybem. Chytla jsem se koleny a odlepila zadek od sedla. Posunula jsem ruce po krku nahoru a šla s Vanilčiným pohybem. Nad skokem jsem se snažila klisnu nerušit a držela si holeně pod sebou. Při doskoku jsem sledovala další překážku a držela si vzpřímený trup. Pobídla jsem Vanilku holeněmi aby dál aktivně cválala a držela se v lehkém sedu. Otěže jsem si trošku pokrátila. Jezdkyně před nám překážku nepřeskočila protože jí koník vyhnul. „Hou Vanilko.“ Zpomalila jsem klisnu, zasedla do pracovního a obcválala si velký kruh mimo překážku. Tom zatím jezdkyni radil co udělala špatně. Když proutěnku přeskočili, Tom na mě kývl že mohu pokračovat a tak jsem Vanilku holeněmi stočila na překážku a vedla jí na střed. Před skokem jsem šla s ryzčiným pohybem a snažila se ji nerušit. Po překonání jsem cválala dál. Jakmile poslední jezdkyně překonali skok, pokračovali jsme k pětce. Tom nám řekl že můžeme klusat aby nám koně nevychladli. Přesedla jsem každých sto metrů a korigovala ryzčino tempo. Tom nás po chvilce předejl a dojel se čtyřkolkou až ke skoku kde ladně zaparkoval a vypnul motor. Ukázala na první jezdkyni že může nacválat. Přešla jsem s Vanilkou do kroku a popleskala ji. Nenechala jsem jí však odpočívat a vodila ji na kruzích a vlnovkách. Sledovala jsem ostatní jezdkyně jak přeskakují dřevěný dvojskok s malým živým plotem. Jakmile na nás vyšla řada, pobídla jsem Vanilku zase do klusu a vzápětí s ní nacválala. Tady už jsem se pekelně soustředila protože skoky nebyly moc široké a tak je mohl koník snadno vyhnout. Holeněmi jsem si Vanilku hlídala, otěže měla kratší. Sledovala jsem místo za skokem a nechala na ryzce aby si s překážkou poradila. Před odskokem jsem mlaskla a podpořila ji holeněmi protože mi přišlo že se jí moc nechce. Nad skokem už jsem sledovala další skok. Po doskoku jsem byla vzpřímená v sedle abych Vanilce nedrncala do hřbetu a jakmile jsme byli za překážkou, opět jsem zasedla a chystala se na další skok. Podpořila jsem Vanilku holeněmi aby mi v kombinaci nezastavila. Před odskokem jsem opět podpořila pobídkou a šla s pohybem vpřed. Odlepila jsme zadek od sedla,držela se koleny a ruce posunula po krku vzhůru. Nad skokem jsem se snažila klisnu nerušit a mít holeně pod sebou. Po doskoku jsem Vanilku pobídla a cválala s ní dál v tempu. Popleskala jsem jí rukou po krku a usmála se. Tenhle dvojskok se mi líbil, docela dobře jsme se s ním popasovali. Tom nás všechny pochválil a řekl že teď už to bude o něco těžší. Nechala jsem Vanilku kousek vyklusat a přešla s ní do kroku abych mohla pozorně poslouchat. Jezdkyně vedle mě na líbivé hnědce s hvězdičkou se ke mně sklonila. „Doufám že neskončím ve vodě.“ Zasmála jsem se a konstatovala že já mám na vodu štěstí takže se bát nemusí.

Tom se s námi přesunul ke menšímu jezírku ke skoku číslo osm. Sledovala jsem jak vedla dráha a i Tom nám pro jistotu řekl kudy. Prohlížela jsem si skoky pozorně a doufala že mě ryzka do vody nevyklopí. Tom nejdřív chtěl abychom koníky provedli kolem a prošli si vodou aby věděli že jim to nic neudělá a nesežere je to. Pobídla jsem Vanilku do kroku a nechala jí vejít do vody. Klisna s tím neměla problém a klidně prošla vodní hladinou. Vyvedla jsem jí opět ven a sledovala jednoho z koní který se rozhodl že ven nepůjde a tak to dalo chvíli přemlouvání jezdkyni než ho dostala ven. Pak už nám Tom říkal ať se nachystáme. Soustředila jsem se a sledovala dívku jak projíždí dráhu a snažila se sledovat co jak kde dělá. Jakmile na mě přišla řada, mlaskla jsem a pobídla Vanilku do klusu. Chvíli jsem jí nechala klusat, pak se podívala na překážku, pobídla ji do cvalu a stočila na skok. Před námi se objevila dřevený skok zespodu vyzdobenými barevnými truhlíky s rostlinami. Vanilka zastříhala ušima nejspíš proto, že za skokem byl menší seskok do vody. Teď jsem však řešila skok před námi. Vedla jsem ryzku na střed a holeně měla na bocích. Před skokem jsem jí podpořila pobídkou holení a šla s pohybem Vanilky. Držela jsem se koleny, odlepila zadek od sedla a s rukama šla po krku nahoru. Nad skokem jsem měla holeně pod sebou a snažila se ryzku nerušit. Při seskoku jsem si hlídala trup a byla vzpřímená. Holeněmi jsme ihned Vanilku pobídla a dopředu na další skok, tentokrát seskok do vody. Vanilka na to hodně koukala a já cítila jak tuhne. „Pobídni ji!“ Zavolal na mě Tom. Stiskla jsem silněji holeněmi, zamlasklala a povolila lehce otěže. Vanilka mírně snížila hlavu dolů a poté opravdu seskočila. Držela jsem se pevně koleny,seděla vzpříma, holeně se snažila držet pod sebou. Najednou mě postříkala voda. Vanilka seskočila do vody. Ihned jsem pobídla holeněmi vpřed a sledovala další skok. Zamlaskala jsem na Vanilku protože jsem cítila jak zpomaluje a soustředila se na výskok ven. Vanilka zastříhala ušima a rozběhla se na skok. Nechala jsem její tempo, jen měla holeně na bocích a vedla klisnu na střed. Při výskoku z vody ven jsem šla s ryzčiným pohybem vzhůru, držela se koleny, ruce posunula mírně po krku vzhůru a holeně se snažila mít pod sebou. Přitom už jsem sledovala další překážku před námi. Byl to stejný skok jako ačko dřevěný vypadal jako trojbradlí. Jakmile jsme byli před překážkou, podpořila jsem Vanilku holeněmi a šla s jejím pohybem. Nažila jsem se jí co nejméně rušit a hlídat si holeně pod sebou abych měla rovnováhu. Při doskoku jsem už sledovala plochu před námi. Holeněmi jsem podpořila Vanilku aby cválala dál a zůstala jsem v lehkém sedu a držela se koleny. Pořádně jsem klisnu popleskala po krku. „Šikovná Vanilko!“ Zpomalila jsem sní do klusu a vyslechla si od Toma co jsme udělali dobře a co špatně. Přikývla jsem a šla s Vanilkou krokkovat dokud se nepřesuneme zase o kousek dál. Brzy jsme všechny zdolali úspěšně osmý skok a pokračovali na další kombinaci k desítce. To už bylo o něco složitější. Nervózně jsem polkla a soustředila se na to co nám Tom říká. Vanilka už byla docela zpocená ale ještě nevypadala unaveně. Ze mě to teda docela lilo jaké bylo vedro. Chodila jsem s Vanilkou a sledovala skoky které jezdkyně skákali. Tohle už bylo složitější a ne jedna musela skoky zopakovat. Doufala jsem že to nebude třeba ale Vanilce se také něco nelíbilo a tak bylo dost možné že mi někde vyhne pokud si nedám pozor. Jakmile mě Tom vyzval, pobídla jsem Vanilku do klusu a zaskočila do pracovního cvalu. Sedem jsem jí lehce zpomalila a obcválala půl oblouk. Poté jsem jí vedla na střed skoku. Byl to dvojskok z klád. Hlídala jsem Vanilku holeněmi, otěže měla lehce kratší, seděla z příma a nechala na klisně aby si se skokem poradila. Dívala jsem se dopředu. Před odskokem jsem podpořila Vanilku holeněmi. Stiskla jsem sedlo koleny, přešla do stehenníh sedu a ruce posunula po krku. Nad skokem jsem holeně měla pod sebou a už sledovala další skok. Při doskoku jsem si pobrala otěže, pobídla Vanilku holeněmi aby cválala v tempu k dalšímu skoku a po doskoku jsem zasedla. Vanilka přicválala k druhé kládě a odrazila se. Podpořila jsem jí holeněmi a opět šla s jejím pohybem. Ladně jsme se přenesli za kládu ale tady už to bylo složitější. Pevně jsem se držela koleny sedla a seděla zpříma. Nechala jsem Vanilce mírně delší otěž a holeně si držela pod sebou. Seskočili jsme totiž ze svahu. Mlaskla jsem na ryzku aby vecválala do vody a brzy uslyšela šplouchnutí jak se její kopyta dotkla vody. Vanilka přešla do klusu, zůstala jsem v pracovním a sledovala překážku ke které jsme mířili. Vedla jsem Vanilku holeněmi a znovu jí pobídla do cvalu. Pomohla jsem si ještě mlasknutím a ryzka skutečně zaskočila.Navedla jsem jí na střed dřevěné překážky. Byl to výskok z vody ven. Hlídala jsem si Vanilku holeněmi měla je lehce přiložené a před odskokem pobídla. Vanilka se odrazila a já se s pohybem nahoru. Měla jsem prošlápnutou patu, držela se koleny a sledovala plac za překážkou.Ruce jsem posunula mírně po krku vzhůru. Vyskočili jsme nahoru a já pobídla Vanilku a srovnala se v sedle. Obcválali jsme menší oblouk a já vedla Vanilku zpět do vody na jeden ze sudů. Tady jsem si dávala obzvlášť pozor protože překážka byla úzká. Vanilka nastražila uši do předu a cválala vodou. Pobídla jsem holeněmi a otěží lehce zatáhla vpravo se zatížením pravé sedací kosti abych nasměrovala ryzku na střed a nevyhnula. Vanilka na to koukala ale povedlo se a s pobídkou odskočila. Držela jsem se pevně koleny, odlepila zadek od sedla a sledovala klády za vodou. Při doskoku jsem se narovnala posunula holeně pod sebe a pobídla Vanilku aby vycválala ven. Sedla jsem si do sedla a mířila ke kládám. Ty už Vanilka zdolala s lehkostí a neměla problém. Po skocích jsem zůstala ve stehenním sedu a hodně jí poplácala. Obcválala jsem půlkruh poblíž překážek a přešla zpěto klusu kde jsem Vanilku chválila. Ostatní jezdkyně které už odskákali ale i ty co čekali až budou skákat, chodili v kroku aby koníky zahřáli. Přidala jsem se k nim a sledovala jak si počínají ostatní. Nakonec nám to řekl že si skočíme ještě poslední nejtěžší překážku. Val. Vypadalo to opravdu mohutně. S odvahou jsem se povzbudila a protáhla Vanilku na kruzích. Přitom jsem však po očku mrkala jak skáčou ostatní. Netrvalo to dlouho a přišli jsme s ryzkou na řadu. Pobídla jsem opět do klusu a udělala velký kruh. Pak jsem nacválala a mířila k valu. Dřevěná překážka se blížila. Soustředila jsem se, sledovala skok a Vanilku naváděla na střed. Holeněmi jsem jí lehce pobídla kupředu. Snažila jsem se jí v sedle nijak nevadit. Vanilka nastražila uši a rozjela se na překážku. Před odskokem jsem jí podpořila pobídkou holení. Chytila jsem se koleny, odlepila zadek od sedla a šla s jejím pohybem. Nad skokem jsem měla holeně pod sebou. Oči mi ujely na vodu. Při doskoku jsem se snažila držet koleny a holeně dát pod sebe ale stejně mě doskok Vanilky trochu rozhodil a já ztratila třmen.Snažila jsem se vybalancovat jakmile jsme byli ve vodě ale Vanilčino cválání mělo na můj balanc neblahý vliv a tak jsem se se vší parádou odporoučela k zemi. Přistála jsem ve vodě do měkkého povrchu a seděla tam. Kapala ze mě voda a já nic chvilku neviděla. Oklepala jsem se a v sedě sledovala ostatní. „Jsi v pořádku Karin?“ Všichni napětím ani nedýchali. Začala jsem se šíleně smát a pomalu se zvedala nahoru. Tom se pousmál a šel mi odchytit Vanilku. Ostatní se smáli také. Vyklepala jsem si vodu co šlo a se smíchem převzala ryzčiny otěže. Já prostě věděla že skončím ve vodě. Mokrá jsem se vydrápala do sedla. Tom řekl že bude nejlepší to opravit ne kvůli ryzce, která to zvládá opravdu bravurně ale kvůli mně abych se nebála. Přikývla jsem a zmáchaná se soustředila na skok. Před odskokem jsem se trochu bála ale na podruhé jsem si opravdu dala pozor a dopadlo to o mnoho lépe. Procválali jsme ven z vody a já Vanilku popleskala a pochválila hlasem. Povolila jsem otěž a chvíli s ní klusala. Voda ze mě stále kapala ale alespoň mi bylo příjemně.Zpomalila jsem Vanilku do kroku a chodila s ní mezi překážkami tak abych se nepletla. Holky se na mě usmívali a jak jsem v zápětí zjistila nebylo to jediné žuchnutí. Dívka co se ke mně naklonila také dorovnala skóre. Počkala jsem až doskáče a pak se s ní seznámila a povídala. Tom nás pochválil, některé více a některé méně a poté zapnul stroj a jelo se zpět k Florestě. Nechala jsem Vanilce volnější otěž bylo znát že je unavená. Projeli jsme lesíkem kde si někteří užívali stín ale i mě bylo příjemněji tady pod stromy. Vyjeli jsme u jízdárny kde se Tom odpojil a dojel na dvůr. Došla jsem krokem s Vanilkou před fontátnu a zastavila ji. Pohladila jsem jí zašeptala že je nejlepší a seskočila na zem. Povolila jsem podbřišník, vytáhla třmeny a zamířila do stáje.

karin + vanilka: DEN ČTVRTÝ
Už jsem si pomalu zvykla že teď tu s námi je více studentek.Sue připravila výborný oběd při kterém jsem doslova olízala talíř a povídala si s Blood. Ta mi popřála hodně štěstí a řekla mi ať si dám pro tentokrát pozor na vodu. Slíbila jsem že se budu víc držet a snažit se udržet balanc.Vyšla jsem z jídelny a na chvíli si odpočinula na lavičce pod stromy. Slunila jsem se až do jedné hodiny když mi poté mobil oznámil upomínku. Bylo na čase se chystat na další den crossu. S úsměvem jsem vyběhla do stáje. Box Vanilky byl prázdný protože jsem jí vzala do výběhu aby měla klid před prací.Nejprve jsem zašla do sedlovny a na vozík si vyskládala věci pro Vanilku.Převlékat jsem se zatím nechtěla, bylo vedro a já neměla v úmyslu e potit víc než bylo třeba. Zajela jsem s věcmi k boxu a zamířila do výběhu pro Vanilku. „Vanilko!“ volala jsem na ryzku. Už z dálky se ke mně hnala cvalem. Lehce jsem na ní mluvila aby zpomalila. Zastavila asi metr ode mě. Jakmile jsem však natáhla ruku abych jí chytila, okamžitě odskočila a cvalem se hnala pryč. Dneska mě potvůrka opravdu zkoušela. Chvíli mě obíhala a odskakovala čímž mi neskutečně drásala nervy ale nedalo se na ni zlobit. Sedla jsem si tedy do trávy a nechala ji. Vanilka pomalu přišla ke mně. Když jsem se lehce pohla, zastavila a nebo odskočila ale postupně došla až ke mně. Dělala jsem uraženou že se s ní nebavím. Vanilka mi šťouchla nosem jemně do ramene a zafuněla do ucha. „To víš že se nezlobím, copak to jde na tebe se zlobit?“ Podrbala jsem jí na čele a koukla do jejích krásných velkých očí. Poté jsem jí jemně chytila za ohlávku a pomalu vstala. Přicvakla jsem vodítko k ohlávce a dočkala se šťouchnutí. „Cítíš pamlsek viď?“ Poplácala jsem jí po krku a vyvedla z ohrady ven. Za tohle zlobení jí pamlsek nemohu dát aby si na to nenavykla. Zavedla jsem klisnu do stáje a uvázala ji u sena. Vanilka si ze sítě vytáhla chomáč a přežvykovala. Vytáhla jsem čištění z tašky na boxu a dala se do práce. Jako každý den i dnes jsem Vanilce svaly hřbílkem promasírovala a uvolnila je. Akorát dnes jsem více spěchala abychom nepřišli pozdě. Hrubým kartáčem jsem Vanilce srst vyčistila od uvolněného prachu a vyčistila jím i plece,břicho a slabiny. Vanilka trpělivě stála a občas koukla co to tam na té srsti dělám. Podrbala jsem jí před vemínkem a sledovala jak se nakrucuje a nastavuje. Pak jsem se zase dala do práce a dočistila srst až byla hezky lesklá. Hadříkem jsem setřela poslední prach a pak si vzala jemný kartáč a vyčistila Vanilce čelo. Dala jsem jí pusu na nos že hezky držela a neuhýbala a vyndala si ze šortek pamlsek. S chutí si ho vzala z dlaně. Uložila jsem kartáč a vybrala Vanilce z kopýtek. Ještě jsem jí trochu upravila hřívu a vybrala slámu. Zavřela jsem box a vystřelila se převléknout do šatny. Rajtky, tričko a vysoké botky už byla rutina. Drapla jsem po vestě a přilbě s rukavicemi. Bleskově jsem zamknula skříňku a mazala strojit ryzku. Zapnula jsem chrániče,správně nasedlala a nauzdila a vše zkontrolovala. Honem jsem si zapnula vestu a přilbu. Rukavice jsem si nasazovala za chůze ven ze stáje.

TRÉNINK

Po dnešním tréninku jsem byla pořádně utahaná a splavená ale měla ze sebe i Vanilky dobrý pocit. Sice jsme nebyli nejrychlejší ale vedli jsme si docela slušně. Provedla jsem Vanilku uličkou do boxu a obratně ji odsedla a oduzdila. Sundala jsme dolů chrániče a vzala Vanilku na ohlávce do mycího boxu abych jí ostříkala. Začala jsem od nohou a pokračovala nahoru ke krku a hřbetu. Stáhla jsem vodu pak stěrkou a vzala Vanilku na trávu popást aby trochu oschnula. Stála jsem u jídelny a nechala Vanilku na sluníčku oschnout a popást. Noemi zrovna vycházela z jídelny a tak jsme se spolu na chvilku zakecali. Povídala jsem jí jaké to bylo na crossu a ptala jsem se jí na Naberuska. Noemi se za ním zrovna chystala a tak se omluvila a zmizela do stáje. Vanilčina srst už byla suchá. Vzala jsem jí tedy do boxu a trochu přečistila kartáčem. Nechala jsem jí už odpočinout a sundala ohlávku dolů. Zavřela jsem box a zavezla věci na místo. Nezapomněla jsem dát vyschnout dečku a chrániče a pak jsem je kartáčem trochu přečistila aby Vanilku nedřely nebo nesvědily chlupy a nečistoty. Skočila jsem se převléknout a uložila si věci. Zamknula jsem skříňku a šla ještě na chvíli za Vanilkou.


TRÉNINK
Vyšla jsem na dvůr před stáje kde se to opět hemžilo jezdkyněmi a jejich koňmi. Tom už tam na nás čekal na svém hrdém červeném stroji. Došla jsem ke kraji rumraje a dotáhla Vanilce podbřišník. Stáhla jsem si dolů třmeny a zkusila dát klisně ještě napít. Tom už nás mezitím počítal a usmíval se že jsme tu všechny včas. Vanilka si trochu usrkla vody ale moc žízeň neměla jak to vypadalo. Vyhoupla jsem se tedy do sedla a srovnala se. Jakmile se všechno seřadilo, mohli jsme vyjet vstříc dalšímu tréninku. Byla jsem zvědavá co nás dnes čeká. Už jen proto že ráno nám Tom uspořádal seminář. V hlavě jsem si přeříkávala co nám tam vše říkal ale přitom se snažila soustředit i na Vanilku. Drželi jsme si dvě koňské délky od koníka před námi a lesíkem se proplétali po stezce k areálu. Branku už Tom nechal otevřenou a tak teď projel na čtyřkolce jako první a zajel k opracovišti. Pobrala jsem si Vanilku malinko na otěž a dojela co nejblíže k Tomovi ale tak abychom měli od ostatních odstup. Ztuhla jsme v kříži, stiskla koleny sedlo a jemně přitáhla otěž. Vanilka zastavila. Tom nám totiž vysvětlit co se dnes bude dít. Připravil pro nás kratší trať s překážkami tentokrát to však projedeme celé a bude to na čas.Tom nám řekl přibližné pořadí jak by byl rád abychom na trať jeli. Mé jméno zmínil v polovině. Jela jsem hned po jezdkyni se šimlíkem. Tom nás nechal opracovat koně a vydal se zkontrolovat trať a udělat poslední přípravy. Pobídla jsem Vanilku opět do kroku a vešla s ní na opracoviště. Rozptýlila jsem se po obvodu a nechala jednou Vanilku obejít kolem. Také jsem chvíli počkala než se rozptýlí ostatní jezdkyně. Začala jsem velkým kruhem. Vnitřní sedací kost zatížená,vnitřní na podbřišníku, vnější za a aktvině pobízí, vnější otěž je vedoucí a vnitřní mírně ohýbá dovnitř. Projeli jsme velký kruh a zase se napojili na stěnu. Na druhé straně jsem udělala to samé a poté s Vanilkou diagonálou změnila směr. Ohnula jsem jí do oblouku ale dala si pozor vnější otěží a vnitřní holení aby mi nepadala dovnitř. Vyjeli jsme od stěny před střed.Přešla jsem do stehenního sedu,chytila se koleny, pružila v kotníku,prošlápla patu a zadek odlepila od sedla a mírně se předklonila. Nechaly sem své svaly pěkně zapracovat ale také se snažila mít s ryzkou stále kontakt holeněmi. Před rohem jsem opět usedla do sedla a poloviční zádrží Vanilku mírně zpomalila aby mohla projet jiná jezdkyně. Poté jsem s ní vyjela roh a chodila na stěně. Zase jsme utvořili velký kruh. Snažila jsem se jí ohýbat a zprostupnit. Po chvíli jsem pobídla do klusu a pravidelně vysedala. Nezapomněla jsem na cviky abych jí rozhýbala a uvolnila. Hodně často jsem s ní měnila strany a jezdila vlnovky a obloučky. Procvičila jsem také hodně přechodů z rychlejšího chodu do pomalejšího abych Vanilku mírně podsadila, shromáždila. Po chvíli rozehřívání jsem poté nacválala. Nechala jsem jí procválat po obvodu v mírném tempu aby se jí trochu roztáhly plíce.Seděla jsem v pracovním a udržovala klisnu v tempu. Poloviční zádrží jsem jí shromáždila a poté s ní přešla do pracovního klusu. Zůstala jsem sedět a obloukem s Vanilkou změnila směr. Znovu jsem jí pobídla do cvalu a ještě s ní chvilku cválala. Všimla jsem si že jezdkyně která jde přede mnou opouští opracoviště a jde se rozehřát na skok. Pochválila jsme Vanilku a přešla s ní do klusu. Začala jsem vysedávat a popleskala klisnu po krku. Dala jsem si pozor abych se nikomu nepletla do cesty a navedla Vanilku ven z opracoviště. Nechala jsem jí klusat, otěže mírně volnější. Ryzka měla hezky vyklenutý krk a pracovala zádí. Vyklusali jsme ven a mířili ke skoku. Přešla jsem do kroku a ve svižném tempu chodila poblíž skoku. Nechávala jsem jezdkyni prostor aby si koníka rozehřála. Tom na ní za malou chvilku zavolal. Jakmile jsme měli volný skok. Pobídla jsem Vanilku do klusu a přešla po chvilce do cvalu. Seděla jsem v pracovním a sledovala skok. Byl mírně do kopce přes proutěnku kterou jsme už předtím skákali takže by neměl být problém. Stočila jsem Vanilku do oblouku abych jí navedla na střed skoku. Holeně zůstaly přiložené k bokům. Sledovala jsem skok a malinko klisnu podpořila aby šla na překážku v tempu. Před odskokem jsem podpořila pobídkou holení a šla s jejím pohybem. Nad překážkou jsem sledovala travnatý plac před námi přehoupli jsme se ladně přes skok. Zůstala jsem ve stehenním sedu ale Vanilku měla lehce shromážděnou a pobízela ji dopředu. Zasedla jsem do pracovního a přešla s klisnou do klusu. Udělali jsme si oblouk a já opět nacválala. Tentokrát to bylo trochu horší protože sesko byl mírně z kopce dolů. Hlídala jsem si Vanilku holeněmi kdyby se rozhodla neskočit ale ryzka se na skok těšila a rozběhla o něco rychleji. Nechala jsem jí aby si se skokem poradila a snažila se nerušit, jen ve správný čas pomoci pobídkou.Nad skokem jsem si hlídala holeně pod sebou a při doskoku se narovnala a držela pevně koleny. Procválali jsme poblíž skoku takový půl oblouk a pak jsem Vanilku zpomalila do klusu a popleskala. Byla výborná.

Zasedla jsem do kroku a pomalu se přiblížila k Tomovi který už měřil časy. Zapsal si každý poctivě do desek a sledoval jak každá skáčeme. „Tak připravena?“ Přikývla jsem a mírně pokrátila otěže. Vteřiny ubíhaly a já čekala až se ozve slovíčko start. Cítila jsem jak Vanilka přežvýkla udidlo a poslouchá ušima. Jakmile Tom zavelel start, mlaskla jsem s důraznou pobídkou na Vanilku, zhoupla se v sedle a ucítila jak Vanilka zabrala a naskočila do cvalu. Chvilku jsem byla v pracovním a poté se sedla chytila koleny, holeně nechala pod sebou, prošlápla patu a byla mírně v předklonu. Otěže jsem měla kratší ale kdyby bylo potřeba povolím. Nechala jsem přiložené holeně a vedla Vanilku cvalem po dráze. Cválali jsme po upraveném trávníku podél lesa k šestnácté překážce. Z dálky jsem ji pořádně neviděla jen přibližně její obrysy. Vanilka s trochu rozletěla ale to jsem neměla v úmyslu. „Hou, pomaluuu.“ Přenesla jsem váhu trochu dozadu a brzy už byla překážka skoro před námi. Zasedla jsem do pracovního, sosutředila se na skok a vedla Vanilku na střed. Objevil se před námi dřevěný skok s malou proutěnkou. Ten už jsme jednou skákali. Přichystala jsem se a jen Vanilku lehce podpořila holeněmi. Držela jsem se koleny, mírně se předklonila, holeně držela pod sebou a snažila se mít prošlápnutou patu. Sledovala jsem další skoky. Nad skokem jsem se snažila klisnu nerušit a zůstat v rozvnováze. Při doskoku jsem sledovala další skok a byla vpřímená.Holeněmi jsem klisnu podpořila aby hezky vycválala vpřed a přešla opět do stehenního sedu. Začínala jsem svoje svaly na stehnech pěkně cítit. Zatížila jsem pravou sedací kost, vnější levá holeň pobízela a kolem vnitřní pravé jsem Vanilku ohýbala do oblouku na další skok. Terén byl trošku nerovnější ale s tím jsme si dokázali hravě poradit. Přecválali jsme mírnou travnatou vlnu a cválali na střechu která byla po obou stranách oplocená. I tuhle překážku Vanilka už znala. Zastříhala ušima a rozběhla se na skok. Nechala jsem jí v jejím tempu avšak zasedla jsem a korigovala tempo vahou kdyby bylo třeba zpomalit. Holeně jsem měla přiložené na bocích a sledovala s jakou vervou do toho Vanilka jde. Navedla jsem jí hezky na střed a podpořila pobídkou. Mohutně se odrazila a velkou rezervou skočila přes překážku. Pevně jsem se držela a šla s jejím pohybem. Při doskoku už jsem sledovala další skok ale stále myslela na držení koleny aby mě doskok a následný cval nerozhodily. Zůstala jsem vzpřímená a pak přešla do stehenního. Vanilku jsem tentokrát ohýbala na druhou ruku na levý oblouk. Cválali jsme teď k osmnáctce. Tom upozorňoval že si tam můžeme vybrat buď delší nebo kratší variantu. Rozhodla jsem se pro tu kratší a proto jsem se snažila co nejvíce soustředit. Procválali jsme obloukem po trávě a mířili ke skoku. Živý plot byl po obou stranách oplocený a já věděla že po něm následuje seskok níž a ihned poté je druhý skok. Zasedla jsem do pracovního cvalu, udržovala kratší otěž a mírně ryzku zpomalila ale ne moc aby nepřešla do klusu nebo překážku nevyhnula. Vnímala jsem jak dopadají Vanilčina kopyta. Jakmile jsme byli před odskokem, podpořila jsem Vanilku holeněmi a přešla do stehenního sedu. Držela jsem se koleny, ruce mírně posunula dopředu. Nad skokem jsem se snažila být klidná, mít holeně pod sebou a sledovala další skok. Při doskoku jsem se držela koleny byla vzpřímená ale holeněmi už Vanilku směrovala ke skoku. Bylo to mírně z kopce ale snažila jsem se nerozhodit a lehce jsem se zaklonila.Zase jsem zasedla a cítila že Vanilka před úzkou překážkou trošku tuhne. Zamlaskala jsem pobídla silněji holeněmi a vedla ryzku na střed. Vanilka zastříhala ušima a trochu přibrzdila před odskokem.Pobídla jsem holeněmi a šla s pohybem ryzka která na skok sice koukala ale šla přes. Držela jsem se koleny, měla prošlápnutou patu, holeně pod sebou a byla mírně v předklonu. Nad skokem jsem ucítila že jsme vzali levý praporek skoku protože m škrtnul o botu. Při doskoku jsem se narovnala a holeněmi podpořila Vanilku k běhu. Srovnala jsem si ruce a nechala klisnu vyběhnout po travnaté rovině.Poplácala jsem jí po krku. „Šikovná holka jsi.Moc šikovná.“ Od osmnáctky jsme cválali po trávě k dalšímu skoku. Nechala jsem Vanilku proběhnout ale nehnala ji jen držela takové dobré střední tempo. Ryzka si odfrkla a já si všimla že se docela potí.Ale v tomhle vedru nebylo divu. Opět jsme se ocitli poblíž lesa. Nadjela jsem si s Vanilkou oblouček a usedla do pracovního cvalu. Čekala na nás proutěná překážka. Byla upravená do vlnitého stylu. Rozhodla jsem se Vanilku navést více doprava kde byl skok nižší. Soustředila jsem se hlídala si ryzku holeněmi aby mi to nevyhnula a držela se v pracovním cvalu. Při odskoku jsem pobídla holeněmi a šla s pohybem před proutěnku. Přešla jsem do stehenního sedu a slyšela šustění pod námi jak Vanilka zavadila o proutěnku. Sledovala jsem však už v dálce skok před námi, nebyl čas sledovat co se děje pode mnou. Když jsme však doskočila a já ryzku holeněmi pošimrala abychom cválali dál, pohlédla jsem dolů klisně na chrániče jestli jí třeba nekloužou nebo se nerozepnuly. Vše ale bylo v pořádku. Pohladila jsem Vanilku po zpoceném krku a sledovala další skok. Držela jsem se ve stehenním sedu, holeně měla pod sebou. Jak však nejsem na takovou práci s držením tolik zvyklá, cítila jsem že trochu stojím ve třmenech.Před námi se jevila další dřevenná překážka. Byla pevná dřevěná a zdobila ji cirkulárka. Musela jsem se pousmát. Terén se zvedal mírně do kopce. Zasedla jsem chvíli před skokem a vedla Vanilku na střed skoku. Holeněmi jsem si jí hlídala a také sedem aby na překážku najížděla pěkně v tempu.Trochu na ni koukala ale lehce jsem mlaskla a připobídla. Vanilka přicválala ke skoku a pěkně se odrazila. Přešla jsem do stehenního sedu šla s jejím pohybem. Holeně jsem si držela pod sebou, držela se koleny a sledovala překážky za skokem. Nad skokem jsem byla klidná a snažila se Vanilku nijak nerozptylovat. Při doskoku jsem se lehce napřímila a pobídku holeněmi od skoku pryč. Držela jsem se ve stehenním sedu pevně koleny a sledovala překážku před námi. Pohladila jsem Vanilku letmo po krku a vedla jí k dalšímu skoku.Stočila jsem jí doprava a lehce připobídla. Cválali jsme teď rychleji abychom nahnali trochu času. Jak jsme se blížili k dvojskoku, trochu jsem měla obavy ale snažila se zůstat klidná. Zhluboka jsem se nadechla a vedla klisnu na skok. Zasedla jsem do pracovního, sedem Vanilku mírně zpomalila a promluvila si naní. Vanilka zastříhala ušima na dřevěný kulatý skok ale necítila jsem že by pode mnou tuhla nebo se snažila vybočit. Přesto jsem byla ve střehu a hlídala ji holeněmi kdyby se pokoušel vyhnout. Před skokem jsem podpořila Vanilku holení a šla s jejím pohybem. Přešla jsem do stehenního sedu, ruce dala mírně po krku nahoru, držela se koleny a holeně držela pod sebou. Sledovala jsem kládu nad dolinou a snažila se nemyslet na seskok. Vzpřímila jsem se v sedle a držela koleny, patu prošlápnutou aby mi nevypadl třmen a otěže mírně volnější aby ryzka mohla při dopadu natáhnout hlavu. Jakmile jsme doskočili, posbírala jsem otěže a podpořila Vanilku ve cvalu holeněmi. Přitom už jsem jí sedem,holeněmi a otěžemi směrovala vzhůru na skok. Lehce jsem mlaskla a zůstala v lehkém sedu při cvalu nahoru do kopce. Držela jsem se pevně koleny, holeně mírně pod sebou a povzbuzovala Vanilku. Ryzka vycválala dolinu a chystala se ke skoku. Bylo to hodně rychlé takový výskok z doliny a najednou už jsme letěli přes kládu. Snažila jsem se jít s ryzčiným pohybem a nevadit jí tady jsem však mírně pokulhávala a Vanilku zpomalila zatáhnutím otěží protože jsem trochu ztratila balanc. Po doskoku jsem se narovnala v sedle chytila koleny a pobídla Vanilku holeněmi. Otěže jsem nechala kratší a cválala s ryzkou dopředu. Tom scvaknul stopky a já ryzku postupně zpomalila přenesením váhy. Vanilka přešla do klusu a já začala vysedávat. Popleskala jsem jí po krku a usmála se. „Šikovná holka moje!“ Hladila jsem jí po zpocené šíji a nechávala na volné otěži vyklusat tak abychom nikomu nevadili. Změnila jsem obloukem směr a vyklusala ji i na druhou nohu. Zasedla jsem po chvíli klusání do sedla, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Vanilka přešla do kroku a několikrát si pořádně odfrkla. I já byla ráda že je to za námi bolely mě stehna a třásly se mi. Přišlo mi to srandovní. Soustředila jsem se na krokování ryzky a občas po očku mrkla po ostatních. Ti co to měli za sebou si povídali. Přidala jsem se k dívkám i když jsme se moc neznali a vyprávěli si kde kdo měl největší potíže. Krokovali jsme koníky bok po boku ale s mírným odstupem koňské délky aby po sobě nekousali a nekopali. Jakmile Tom zapsal poslední čas a výsledek do svých desek, chvíli jsme ještě krokovali aby i poslední jezdkyně koníka řádně vypohybovala. Tom se na nás pousmál a řekl že to nebyly špatné výkony. Nasedl na svou čtyřkolku a my pokračovali zpět na Florestu. Vanilka měla hlavu skloněnou dolů a kráčela trochu znaveně k areálu. V lese byl příjemný chládek což jsme všichni uvítali. Jakmile jsme spatřili dvůr, Vanilka ožila a ťapala o něco rychleji. Zastavila jsem s ní u fontány aby se mohla napít. Sklonila hlavu k vodě a pila a pila. Seskočila jsem dolů a povolila jí podbřišník. Pak jsem vytáhla třmeny nahoru a sundala si rukavice. Z rajtek sem vylovila pamlsek a klisně ho podala. Ta ho s chutí slupla. Znovu jsem jí pohladila a poté s ostatními vyrazila ze dvora do stáje.

karin + vanilka: DEN PÁTÝ – RANNÍ ŠANCE ZÍSKAT STUŽKU
Dnes by den D.Vstala jsem brzy ani pomalu nemohla dospat. Odhodila jsem přikrývku a tiše zaplula do koupelny. Úplně jsem cítila tu závodní atmosféru v sobě. Rozčesala jsem si vlasy a zapletla si je do dlouhého copu.Samotné mi to trvalo déle ale zvládla jsem to. Oblékla jsem se do šortek a trička protože bylo vedro i když teď ještě po ránu proudil příjemný chladný vzduch. Vyčistila jsem si zuby a zamířila z pokoje ven. Od kolejí jsem si razila cestu přes areál. Vládl tu duch dnešního závodu. První jezdkyně které chtěli koníka před závodem vzít na vyjížďku už také tiše vcházeli do stájí. Přešla jsem před dvůr a vešla do stáje dvě, za Vanilkou. „Ahoj Tome.“ Pozdravila jsem trenéra z vesela. Pousmál se a pozdravil. Vanilka sledovala dění ve stáji přes dvířka a když mě uviděla, nastražila uši a namáčkla se na box. „Ahoj holka.“ S funěním se mě dotkla a já jí podrbala na čele a hladila po krku. Sundala jsem z tašky ohlávku a ryzce jí nasadila. Držela mi hlavu dole takže se mi dobře nasazovala. Zacvakla jsem karabinu a srovnala hřívu. Vyšla jsem uličkou do krmivárny. Do kbelíku jsem nasypala krmení a promíchala ho s bylinkami a vitamíny. Pak jsem ho odnesla Vanilce do žlabu. Ta se na to s chutí vrhla. Mezitím co Vanilka jedla, já opláchla kbelík a skočila do sedlovny pro parelku abych vzala klisnu před závodem ven. Protáhne si nožky a my budeme pryč z toho rumraje co tu zavládne. Parelku jsem si nechala na boxe a skočila do jídelny pro své jídlo. Sue už měla nachystané první talíře. Poprosila jsem ji jestli bych si nemohla vzít místo toho sendviče. Podala mi tedy dva a já velmi poděkovala. Za chůze jsem do sebe nacpala sendviče a s huhláním pozdravila Natea který vedl Khandi do výběhu. Vešla jsem za Vanilkou do boxu a nasadila jí místo stájovky parelku. Vanilka stála a čekala co se bude dít. S chutí se mnou vyšla z boxu ven.

PROCHÁZKA

Po porcházce se Vanilka pořádně prošla ale dnes to nebylo vše. Zavedla jsem Vanilku do boxu a přehodila parelku za stájovku. Z tašky na boxe jsem vylovila čištění a uvázala klisnu u sena. V síti ho už moc neměla proto jsem skočila pro trochu do prázdného boxu. Odnesla jsem parelku s lanem do sedlovny a vrátila se k boxu. Bylo třeba ryzku před závodem trochu vyhřebelcovat a vyparádit ale také hlavně zkontrolovat že není nikde odřená nebo zraněná. Nejdříve jsem začala s hřbílkem a promasírovala a uvolnila svaly. Postupovala jsem od krku k zádi a vyhýbala se slabinám. Na zádi jsem si pořádně zamakala protože tam bylo vždy prachu a nečistot nejvíc. Obešla jsem klisnu z druhé strany a pořádně jí vyčistila hřbílkem i tam. Pak jsem si vzala hurbý kartář a od krku postupovala tahy dolů k plecím. Vyčistila jsem Vanilku pořádně na plecích a pokračovala na hřbetě a zadku. Vrátila jsem se k břichu a několikrát ho vyčistila. Sedla jsem si na bobek, držela Vanilku u nohy a druhou rukou čistila pod břichem.Zase jsem vstala a pokračovala dál. Vyčistila jsem záď a obešla Vanilku.na druhé straně jsem čistila úplně stejně. Jakmile byla ryzka opravdu čistá, vzala jsem si hadřík a přetřela srst pro lesk. Pak jsem si zase vzala hrubý kartáč a vyčistila jí pořádně nohy jednu po druhé. Kontrolovala jsem jestli nemá nějaké otlaky či oděrky, přejížděla po nohou rukou a kontrolovala že je opravdu Vanilka sto procentně připravená. Nožky měla všechny v pořádku nic nebylo nic nezvyklého. Protáhla jsem si ztuhlé nohy a vzala si jemný kartáč. Vyčistila jsem jí pořádně čelo od chlupů. Vzala jsem přípravek na žíně a ohon a nastříkala ryzce žíně. Rozčesala jsem je hřebínkem a vybrala z nich slámu. Vanilka se teď krásně leskla. Přejížděla jsem rukama po srsti a kontrolovala že nikde není odřená či zraněná.Ale vypadala skvěle a nikde nic neměla. Omrkla jsem jí očka. Měla je krásná bez zákalu jen trošku ospalky. Pak jsem se podívala na nozdry. Vanilka na nich měla trochu nudle. Vzala jsem hubku a otřela je. Houbičku jsem vymáchala v mycím boxe a utřela Vanilce rovnou i očka. Vanilka byla připravená.Nechala jsem Vanilku v boxe a odvázala ji. Pak jsem se vydala do sedlovny. Odemknula jsem skříňku a vyndala ryzčino vybavení. Z poličky jsem si vzala hadřík a dala se do čištění. Otřela jsem sedlo aby vypadalo hezky a zkontrolovala podbřišník,třmeny zkrátka vše co bylo třeba. Sedlo jsem vrátila zpět a popadla uzdečku. I ta se podrobila kontrole mého zraku. Vyčistila jsem ji a zase vrátila nazpátek. Vzala jsem si kamaše a prohlédla je. Vzala jsme si je ven na lavičku a z tašky na boxe si vytáhla kartáč a trochu chrániče vypucovala. Zkusila jsem suchý zip a podívala se pozorně na zapínání jestli není vadné..Vypadalo dobře. Odnesla jsem ho zpět a šla do šatny prohlédnout si své oblečení. Helma i vesta byly nové ale přesto jsem je zkontrolovala. Rajtky a tričko jsem si vybrala z druhé sedy a raději je omrkla že mi nikde nic nekřuplo Vybavení vypadlo v pořádku.



PROCHÁZKA
Pobídla jsem Vanilku lehkým mlasknutím. Ihned natáhla krok vedle mě. Vyšli jsme ze stájí a zamířili podél ohrady za výběhy. Ráno bylo chladněji ale sluníčko už pomalu zahřívalo zem. Na trávě se třpytily kapky rosy. Usmála jsem se když mě zastudily na nohou. Držela jsem tempo a měla volnější vodítko. Vanilka se držela mého kroku a poslušně kráčela za mnou. Tráva pod nohama šustila a chladila nás do nohou. Louky byly většinou posečené a na některých už se objevoval nový porost. Vedla jsem Vanilku cestou která se pomalu stáčela k polím. První klasy se objevily brzy. Nenechal jsem Vanilku aby je ukusovala a zamlaskala na ní. Vanilka pohodila hlavou,zaposlouchala se a přidala do kroku. Prošli jsme přes několik polí než jsem se rozhodla odbočit k lesům. Vanilka si držela tempo a ochotně se mnou šla kamkoliv jsem nás navedla. Čechrala jsem její sametovou hřívu a přemýšlela o dnešním závodu. Určitě to bude zajímavé a hodně napínavé. Chtěla jsem do toho dát všechno a doufala že Vanilka udělá to samé. Na ryzku jsem se mohla vždy spolehnout. Cesta nás vedla podél pole s pšenicí. Sledovala jsem jemné klásky a jeden si utrhla. Vanilka ke mně přišla blíž a pysky se snažila stéblo sebrat. Chvilku jsem jí trošku zlobila a pak jí stéblo nabídla. Párkrát ho přežvýkla v tlamě a zase vyplivla. Podrbala jsem jí na kštici a vešla s ní do lesa. Pod stromy bylo krásně chladno a stín. Sluníčko jen místo prokouklo. Ptáčci nám nad hlavou zpívali a bylo to moc hezké a relaxační ráno. Nezapomínala jsem však držet tempo. Měkká hlinitá půda ve které nechávala Vanilka otisky kopyt nás vedla pomalu vzhůru. Do kopce jsem já a ryzka pěkně funěla. Bylo to sice pozvolné a mírné ale i tak to dávalo zabrat, zejména pak někomu jako jsem já Vyšli jsme na větší louku kde jsem se rozhodla zaklusat jen malý kousek. Zamlaskal jsem a zavoala na Vanilku klus. Ryzka se rozběhla vedle mě a poslušně klusala. Přitom jsem se snažila sledovat jak Vanilka běží jestli nekulhá abych se ujistila že je před závodem opravdu ve formě a připravená. Vanilce se tohle dovádění začalo líbit a tak se trochu odpojila a klusala ve vyšší trávě zatímco já probíhala rosou na cestě. Nechala jsem volnější lano a akorát si dávala pozor ať nezakopnu. Před stezkou do lesa jsem Vanilku zpomalila do kroku. „A krook holka.“ Popleskala jsem jí po krku a vedla stezkou dál. Funěli jsme jedna víc než druhá ale jen malou chvíli. Bylo to spší takové rozehřátí a rozhýbání plic. Koruny stromů se nad námi lehce kývaly. Několik lístků dopadlo k zemi. Mezi nimi byl i žlutý javorový list. Zalekla jsem se že je to náznak podzimu a pak si uvědomila že je červenec a zatím nci nehrozí. I tak už jsem ale měla obavy jak rychle léto ubíhá. Provedla jsem Vanilku úzkou cestičkou mezi stromy a vracela se s ní pomalu k Florestě. Vanilka se chovala opravdu vzorně ani si moc nezkoušela trhat trávu jen občas jí to nedalo ale jinak se držela vedle mě a užívala si mé pozornosti.Brzy jsme se vrátili na florestu abych mohla udělat přípravy na nadcházející závod. Pozdravila jsem několik holek které se teprve do stájí chystaly a udiveně na mě hleděli. Zavedla jsem Vanilku s úsměvem do stáje.

ess a chorál: PRVÝ DEŇ.
Ráno som sa zobudila vo svojej pohodlnej posteli, plná energie. Postavila som sa, natiahla som sa do hora a išla som sa umyť. V kúpeľni som si umyla tvár chladnou vodou, prečistila som si zuby, zapla som si svetlo modrou gumkou vlasy do copu a obliekla som sa, rovno do rajtiek a trička. Obula som si jazdecké čižmy a spokojne, pripravená na kurz krosu som vyšla z izby. Zišla som dole známymi schodmi a stretla som sa s Niorou. „Tak čo, tešíš sa?“ – spýtala sa ma blondínka príjemným hlasom. „Jasné.“ – odpovedala som jej úsmevne a vyšla som von. Cestou som išla ku Chorálovi. Vošla som do stajne a rovno som si to zamierila do krmivárne. Valachovi som namiešala raňajky, ktoré som mu zaliala konopným olejom a vedro, plné dobrôt som mu vyliala do jeho žľabu v boxe. Vedro som premyla chladnou vodou a nechala ho spokojne jesť. Vyšla som zo stajne a slnko začínalo pripekať. Cestou som sa stretla s Karin a spoločne sme si to zamierili zo stajne na raňajky, do jedálne. Vošli sme spoločne dnu. „Čo si dáš?“ – spýtala sa ma kamarátka. „Uhm..“ – povedala som a zároveň som rozmýšľala. „Neviem“ – nakoniec som dodala a Karin sa začala chichotať. Usmiala som sa kráčala ku okienku, kde teta Sue vydávala raňajky. Pristúpila som k okienku a Sue mi podala tanier, na ktorom bola slanina s vajíčkom. „Ďakujem“ – usmiala som sa a kráčala ku stolu. Odsunula som si stoličku a sadla si vedľa Bloodye. Keď som raňajky konečne dojedla, odniesla som tanier a vyšla von. Cestou som sa znovu stretla s Niorou. „Niuš? Mám dať Chorála ešte do výbehu?“ – spýtala som sa nesmelo. „Jasné. Výbeh do poludnia a potom hor sa na kondičnú vychádzku.“ – povedala Niora úsmevne a ja som jej poďakovala za informácie. Upaľovala som za valachom do stajní. Vošla som dnu a rovno som si zo sedlovne vzala letnú sieťovanú deku a masku proti hmyzu. Priniesla som si to ku Chorálovi a všetko som mu nasadila. Pohladila som ho a vyviedla za vodítko von z boxu. Cestou von som si všimla kone z iných stajní ktoré boli krásne. Viedla som valacha von. Vyšli sme zo stajne a slnko svietilo čoraz viac a viac. Už mi bolo celkom teplo a valacha som viedla ku výbehom. Vo výbehu kobýl a valachov bola zatiaľ len Vanilka. Voviedla som Chorála do výbehu a odopla som mu vodítko. Chorál vedel, že je doma a ja som vyšla z výbehu von. Chvíľku som ho pozorovala a ako inak, ako prvé sa vyváľal a potom si preklusal kúsok výbehu. Nakoniec zacválal za Vanilkou a ja som odišla. Vodítko som odniesla tak, kde patrí – teda zavesila som ho pred box a išla som chlapcovi vyčistiť box.
BOX (vložila som ho tam, kde píšeme box)
Po vyčistení boxu som si chvíľu oddýchla izbe a potom som išla na obed.

STAROSTLIVOSŤ
Po obede som si zašla do stajní po vodítko a zamierila som si do k výbehu po grošáka. Pred výbehom valachov a kobýl som zapískala a zavolala valachove meno. „Choriiin!“ – zavolala som a čakala, dokým chlapec príde. Po chvíli priklusal ku ohradníku a ja som vošla dnu. „No ahoj!“ – pohladila som ho po nose a o ohlávku som mu zapla vodítko. Vyviedla som ho z výbehu von a spokojne kráčal vedľa mňa. Pred stajňami som počkala, dokým dnu vôjde Karin s Vanilkou a potom sme vošli my. Valacha som voviedla na uvázko a uviazala som ho tam o vodítko. Svoj uzol som skontrolovala a kráčala som do sedlovne. Valach stál na uvazovisku kľudne a nebála som sa ho tam nechať samého. Vzala som do rúk zo svojej skrinky čistenie a kráčala späť ku valachovi. „Som tu.“ – uistila som Chorála a položila čistenie na zem. Ako prvú vec som si odtiaľ vybrala kopytný háčik ktorým som mu vyčistila poriadne všetky štyri nohy. Potom som mu vyčesala plastovým žbilkom hrivu a vzala som si gumené žbilko ktorým som mu prečistila srsť krúživými pohybmi, od krku po zadok, z oboch strán. Potom som si vzala ryžák ktorým som mu vyčistila srsť v smere rastu srsti, od krku po zadok, z oboch strán. Ako preposledné som si vzala hrubú kefu a prečistila som mu srsť z oboch strán. Nakoniec som si vzala mäkkú kefu a vyčesala som mu zo srsti ten najjemnejší prach. „Tak fešák, a si čistý.“ – povedala som mu a pohladila som ho. Bielymi gumičkami do hrivy som mu zaplietla z hrivy ako vždy bobánky a chvost som mu nechala voľne rozpustený. Potom som vzala do rúk čistenie a kráčala som do sedlovne. Odomkla som skrinku a čistenie som položila tam, kde som ho zobrala, čiže na spodnú poličku. Do rúk som vzala sedlo, podsedlovku, gélovku, uzdičku a kráčala som ku valachovi. Veci som si položila vedľa neho a do sedlovne som išla znovu, po ostatné veci. Vzala som si do rúk ušaňu, chrániče, zvony, prilbu, vestu a rukavice. Všetko som priniesla ku valachovi na uvázko a bolo toho naozaj dosť. „Tak a ide sa sedlať.“ – povedala som si a do rúk som vzala podsedlovku. Dala som mu ju na chrbát a upravila. Na ňu som položila gélovú podložku a taktiež upravila. Ako tretiu „vrstvu“ som na vrch dala sedlo ktoré som upravila aby mu sedelo správne a pretiahla som podbrušník popod valachove brucho. Zapla som mu ho a upravila celé sedlo. Pre istotu som mu ho skontrolovala a vzala do rúk chrániče. Jeden chránič po druhom som mu ich nasadila na všetky štyri nohy a na predné dve som mu dala čierne zvony. Nasadzovala som mu ich pomaly a precízne a tak, aby ma náhodou nekopol. Skontrolovala som mu ich pre istotu, či ich má správne a vzala som do rúk prilbu a nasadila som si ju na hlavu. Potom som si nasadila ochrannú vestu a rukavice a prišiel rad na uzdenie. Dala som Chorálovi dole ohlávku a valach spokojne stál a venoval sa mi. Na ušká som mu dala ušaňu a vzala som do rúk uzdičku. Pomaly som mu ju nasadila. Chorál pekne prijal zubadlo a ja som mu pretiahla nátylník cez uši. Pohladila som ho, zapla som lícnicu a upravila celú uzdičku. Urobila som dva kroky do zadu a pozrela sa na Chorála. „Vážne sa ti tá tyrkysová hodí.“ – povedala som mu a pristúpila k nemu. Pohladila som ho a chytila ho za oťaže. Vzala som do rúk ohlávku a s Chorálom som kráčala ku boxu. Prevesila som ju tam na vešiak a otočila Chorála. Kráčal pekne vedľa mňa. Mal živý krok a vôbec nespomaľoval. Vyšli sme von kde sa to už hemžilo koňmi a nielen koňmi z Floresty, ale aj cudzími. Keď som vyšla zo stajne, uvidela ma Karin. S úsmevom mi zamávala a ja jej tiež. Ukázala mi, aby som šla k nej. Kráčala som ku kamarátke a Chorin vedľa mňa. „Ahoj.“ – povedala som kamarátke. „Tešíš sa?“ – dodala som. „Ahoj, jasné že hej.“ – povedala mi kamarátka z úsmevom. Vanilka bola tiež zladená do modra. Stála som vedľa valacha a hladila som ho po krku zatiaľ čo sme čakali na inštrukcie. Zatiaľ som ponúkla valachovi vodu ktorú neodmietol a napil sa a ďalej sme čakali.

JAZDA
„Tak pritiahnite podbrušníky a nasadať!“ – zvolal Tom ktorý stál vedľa Tarota a priťahoval mu podbrušník. Ja som valachovi pritiahla podbrušník ako vždy o dve dierky a stiahla som strmene. Vložila som ľavú nohu do ľavého strmeňa a vhupla som do sedla. Vložila som pravú nohu do strmeňa a upravila som si sed. Chytila som si oťaže a čakala na pokyny a valacha som mala na voľnej oťaži. Bol na to zvyknutý takže som nemala obavy že sa mi niekde rozbehne. Keď sa Tom dostal na chrbát bieleho valacha Tarota, pomkol ho vpred. Ja som šla ako tretia, za Tomom šla Karin, za Karin Bloodye a potom ja. Dala som valachovi podomnou holeň a rázne na voľnej oťaži vykročil vpred. Išiel pekne a neriešil rezervy medzi Dekom. Vyšli sme bránami na polia kde som si po dostatočnom krokovaní začala valacha brať na oťaž. Keď mali všetci jazdi svoje kone pod kontrólou, Tom zavelil ľahký klus. Valach jednou ráznou holeňou naskočil do klusu a ja som začala vysadať. Klusal pekne a živo, neriešil Dekamerona pred nami a nesnažil sa ho predbehnúť. Pochválila som ho a po sto metroch som presadla na druhú nohu a vysadala ďalej. Klusali sme asi 15 minút v kuse a mojím stehnám to dalo poriadne zabrať. Valach sa pomaly potil ale klusal rovnakým tempom vpred. Pochválila som ho a presadla som na druhú nohu znovu. Vysadala som ďalej a každých sto metrov som presadla na druhú nohu aby sa išlo valachovi dobre a zaťažil si všetky nohy rovnako. „Krok!“ – zvolal Tom spredu a valacha som myšlienkami a zádržou dala do kroku. Kráčal na voľnej oťaži pekne a živo, nechcela som aby mu zachladli svaly. Išiel pekne a rezko. Kráčali sme štvrť kilometra a ja som sa stále venovala valachovi. Bola som rada, že sme znovu von a Chorál zjavne tiež, ale keďže bolo navôkol veľa koní, nedával to na javo tak, ako keď sme len sami. Vošli sme do lesa a Tom prikázal znovu klus. Chorálovi som dala jemnú holeň a grošák naklusal. Začala som vysadať a klusali sme vpred, cez les. Po sto metroch som presadla na druhú nohu, ako vždy. Klusali sme cez celý les a každých sto metrov som presadla na druhú nohu a ďalej pokračovala v ľahkom kluse. Vyšli sme z lesa a Tom zavelil krok. Chorálovi som dala zádrž a pekne prešiel do kroku. Pochválila som ho na jeho už spotenom krku a vrhli sme sa zísť cez strmší kopec krokom. Valachovi som dala voľnejšiu oťaž a holeňami som ho smerovala aby išiel kolmo. Pochopil ma a pekne sa podsadil. Zišli sme kopcom, dala som si valacha na pevnejšiu oťaž a údolie sme prešli krokom, z rezervami medzi koňmi. „Cval!“ – zvolal Tom a ja som dala Chorálovi jasnú holeň do cvalu. Valach naskočil a ja som ostala v pracovnom sede. Držala som ho na pevno, pekne sa podsadil a začal pracovať. Cválal pekne, nesnažil sa rozbehnúť takže som nemala obavy že budem mať zdreté ruky, aj napriek tomu že som mala rukavice. V tom sme jedna po druhej začali mieriť na skok. Cválala som z valachom vpred a mierila som ho na skok. Vedel, že má preskočiť. Pár metrov pred skokom nabral rýchlosť. Pred skokom som mu povolila oťaže tak, že som ruky natiahla bližšie k jeho ušiam aby skok lepšie prekonal, dala mu ráznu holeň a postavila som sa do strmeňov. Pred doskokom som si sadla späť do sedla a zaklonila sa. Valach doskočil a cválal ďalej. Cválal rázne a živo. Po doskoku som ho pochválila a cválala s rozostupom za Blood a Dekameronom. Cválali sme dookola a čakali dokým ostatné dievčatá preskáču skok. Po preskočení sme sa naviazali na kopec cez ktorý sme cválali. Valachovi som ľahko povolila oťaže a stúpila som si do strmeňov aby sa mu lepšie išlo. Cválali sme pol kilometra do kopca. Chorál bol už poriadne spotený a to bol dôkaz toho, že poriadne pracoval. Vycválali sme kopec a valacha som dala pomocou zádrže do kroku. Povolila som mu oťaž a nechala ho natiahnúť sa. Dala som mu holeň aby išiel živo a spiatočnou cestou domov sme šli krokom. Celú pol hodinu sme šli krokom. Valach išiel živým a ráznym krokom. Pár krát spomalil, no ja som mu dala jemnučkú holeň a svoj krok dal znovu na tej jeho živý a kráčal s rozostupom za valachom pred nami. Pochválila som ho za dobre odvedenú prácu a kráčali sme domov, na Florestu. Prešli sme lúkou a vošli bránou do Floresty. Pred stajňou som zosadla a povolila valachovi podbrušník. Vytiahla som strmene nahor a odopla som valachovi nánosník. Viedla som ho do stajne. Dala som ho do boxu a tam som ho odsedlala. Dala som mu dole aj zvony, chrániče a všetko ostatné. Všetko som zaniesla do sedlovne a odložila som si tam aj prilbu a vestu. Vrátila som sa ku valachovi a rozplietla som mu hrivu.

STAROSTLIVOSŤ
Dala som mu ohlávku s vodítkom a viedla som ho do sprchy. Osprchovala som ho celého, od nôh až po chrbát. Keďže svietilo slnko, vyviedla som ho von zo stajne a zašli sme si za výbehy, na neďalekú lúku. Chorál sa chvíľu pásol a pomaly schol. Keď bol úplne uschnutý, vrátili sme sa do stajne. Chorála som už nechala v boxe a šla som do kolají. Vošla som dnu a zjedla som špagety. Potom som sa prezliekla do kraťasov a trička a išla som na seminár.
SEMINÁR
Po seminári som išla urobiť valachovi večeru ako vždy, ktorú som zaliala konopným olejom a vyliala som mu to do žľabu. Potom som šila do izby. Dala som si sprchu, umyla som si zuby a zaspala som únavou, tešiac sa na ďalší deň.

ess a chorál: DRUHÝ DEŇ.
Ráno som vstala tou správnou nohou. V kúpeľni som ako každý deň urobila svoju rannú hygienu. Umyla som si tvár chladnou vodou ktorá tiekla z kohútika, vyčistila som si zuby a išla som ku skrinke s oblečením. Kamarátka ešte spala, takže som všetko robila potichu aby som ju nezobudila. Obliekla som si čisté čierne rajtky, modré tričko. Obula som sa do jazdeckého a vyrazila von z izby. „Vlasy!“ – zvolala som sama pre seba keď som vyšla z izby. Zase som sa musela vrátiť a vzala som si gumičku ktorú som si navliekla na ruku. Cestou do stajní som si urobila vysoký cop na vrchu hlavy a išla za valachom. Prešla som stajňou, popri valachovom boxe. „Ahoj miláčik.“ – pohladila som ho po nose a dala som mu pusinku. „Tak čo, tešíš sa ? Dnes zase kros.“- povedala som mu, pohladila som ho a kráčala som dozadu, do krmivárne. Vzala som si svoje tyrkysové vedro a začala doňho naberať dávky pre Chorála. Nakoniec som všetko zaliala konopným olejom a zaniesla som mu to. Vošla som ku valachovi do boxu. „Ustúp!“ – povedala som mu a jemným tlakom som ho zatlačila dozadu. Urobil tri kroky. „Ták, hodný.“ – pochválila som ho a vyliala som mu do žľabu všetko, čo bolo vo vedre. Pohladila som ho po krku a vyšla som z boxu von. Dvere od boxu som zatvorila a prepláchla som vedro chladnou vodou. Odložila som ho do sedlovne ku svojej skrinke a išla som na raňajky. V celku som bola hladná a tak som svižným krokom kráčala von zo stajní. Stajne boli teplé, vyhriate od dychu koní. Vyšla som von a zamierila som si to do jedálne. Otvorila som dvere a ľavou nohou som vstúpila dnu. Pri stole sedela len Karin s Bloo. Zatvorila som dvere za sebou a na kamarátky som sa usmiala. Svižne som kráčala ku okienku pri ktorom stála usmievavá teta Sue. „Tak čo, tešíš sa dnes?“ – spýtala sa ma Sue spoza okienka. „Jasné. Veľmi sa teším.“ – odpovedala som jej úsmevne a vzala do ruky tanier ktorý mi teta Sue podala. „ďakujem.“ – zdvorilo som poďakovala a kráčala ku stolu, ku kamarátkam. Odsunula som stoličku a sadla si. Tanier som položila pred seba na stôl a s kamarátkami som rozviedla debatu o dnešnom kurze. Popri tom som jedla chutný chlieb z jahodovým džemom. Všetko som zapila chutným nápojom a tanier s pohárom som odniesla tam, kde patrí. Zamávala som Bloodye a Karin, ktoré sa pri stole ešte rozprávali a ja som vyšla z jedálne von. Chvíľku som stála von, pri fontáne a len tak som rozmýšľala. No potom mi docvaklo, že musím dať valacha do výbehu. Pomaly som sa tackala do stajne a zamierila som si to do sedlovne. Vzala som si odtiaľ letnú deku, strapce a kopytný háčik. Zo všetkým som došla ku valachovmu boxu a všetko som položila pred box s ceduľkou „Chorál.“ Otvorila som box a bola som si istá, že valach nevýjde ani cez otvorený box. Začala som ho strojiť. Dala som naňho letnú deku, upravila som mu ju tak, aby mu správne sedela a zapla som mu ju na predku. Potom som mu nasadila tyrkysovú ohlávku a na ňu som mu pripevnila strapce totožnej farby ako ohlávka. Vzala som si do rúk kopytný háčik a poriadne som mu vyčistila kopytá, avšak, aj tak ich mal čisté. Kopyťák som nechala pred boxom a valachovi som zapla vodítko o ohlávku. „Tak poď krásavec.“ – povedala som mu a Chorál kráčal spokojne vedľa mňa. Vyviedla som ho von zo stajne a prehodila som mu vodítko cez kohútik. „Tak poď.“ – zavolala som ho a valach kráčal za mnou, aj tak som vedela že kráča preto, lebo sú tam výbehy. išiel pekne a nič neriešil. Kúsok pred výbehom žrebcov som si vodítko chytila a kráčala vedľa Chorála. Pri výbehu kobýl a valachov som výbeh otvorila a voviedla valacha dnu. Vo vchode som mu odopla vodítko a Chorál vošiel dnu. „Som tu po obede. Užívaj si.“ – povedala som mu a výbeh zatvorila. Pomaly som kráčala k stajniam. Vodítko som prevesila na vešiak pred Chorálovým boxom a vyšla som von zo stajne. Sadla som si na lavičku a po chvíľke si ku mne prisadol Connor. „Čau.“ – povedala som mu a pozerala som sa na v diaľke pasúce sa žrebce. „Ahoj.“ – povedal mi a sedel. „Niečo potrebuješ?“ – spýtala som sa ho, odvrátila zrak od koní, pozrela sa do jeho očí a zasmiala som sa. „Nie nie.“ – povedal, pozrel sa na mňa tiež a usmial sa. „To je dobre.“ Povedala som a nechala som sa unášať príjemne teplým vánkom. Sedela som tam viac ako hodinu a neuvedomila som si, že ten čas tak letí. Connor tam sedel so mnou. Pozrel sa na svoj telefón. „Idem na obed, ideš so mnou?“ – spýtal sa ma. „Jasné, rada..“ – povedala som s úsmevom a keď sa postavil Connor, tak aj ja. Usmiala som sa a kráčali sme do jedálne. Vzala som si paradajkovú polievku a potom kuracie mäso s ryžou. Zapila som to chutným nápojom a odišla som do izby. Asi hodinku som ležala na posteli a potom som sa rozhodla ísť za valachom, prichystať ho. Zbehla som dole schodmi, plná energie. Zo stajne som si vzala vodítko a išla po Chorála. Vošla som do výbehu kobýl a valachov a zapískala som. „Chorál!“ – zavolala som meno grošovaného valacha. Chorin zdvihol hlavu od šťavnatej trávy a rýchlym klusom ku mne dobehol. „No ahoj miláčik.“ – povedala som mu a dala som mu pusu na čelo. Vybrala som z vrecka rajtiek pamlsok mrkvovej príchute a položila som si ho na dlaň. Ponúkla som ho z dlane valachovi ktorý neodmietol a spokojne ho schrúmal. Usmiala som sa a zapla som mu vodítko o ohlávku. „tak poď.“ – viedla som chlapca von z výbehu. Vyviedla som ho od koní a výbeh som zahradila, aby ostatné kone neušli. Chorál kráčal pekne vedľa mňa, bok po boku. Voviedla som ho do stajne a pred jeho boxom som ho odstrojila. Dala som mu dole strapce a letnú deku. Dala som mu potom dole aj ohlávku a dala som ho do boxu. Veci som zaniesla do sedlovne a odtiaľ som si vzala čistenie a gumičky. Spolu s vecami som išla ku valachovi.

STAROSTLIVOSŤ
Vošla som s tým do boxu a všetko som si položila na zem. Ako prvé som si vybrala kopytný háčik. Jednu nohu po druhej som Chorálovi vyčistila všetky štyri. Krásne mi ich podal a ja som ho za to pochválila a dala som mu pamlsok. Potom som si vzala plastové žbilko a poriadne som mu ním vyčesala hrivu a z nej som mu zaplietla bobánky, ako vždy. Trvalo mi to asi desať minút, ale konečný výsledok stál za to. Potom som mu poriadne vyčesala chvost a ten som mu nechala voľne rozpustený. Nasledovalo čistenie srsti – poriadne čistenie srsti. Vzala som si gumené žbilko a od krku po zadok som mu vyčistila srsť krúživými pohybmi z ľavej strany. Potom som si prešla na druhú stranu a rovnakými krúživými pohybmi som mu vyčistila aj tú. Pohladila som ho a vzala som si ryžák ktorým som mu špinu stiahla dole, pohybmi rastu srsti z oboch strán. Vyčistila som ho od krku po zadok z oboch strán. „taaaak fešák.“ – povedala som mu a do rúk som si vzala tvrdú kefu ktorou som mu vyčistila obe strany od krku po zadok, v smere rastu srsti. Nakoniec som si vzala mäkkú kefu ktorou som mu vyčesala zo srsti ten najjemnejší prach. Pohladila som ho po nose a z tašky som si vybrala jemnú handričku ktorou som mu umyla okolie očí a nozdry. „tak a si fešák zlatko.“ – povedala som mu a dala som mu pusu. Pohladila som ho po nose a vzala čistenie do rúk. Vyšla som von a všetko som si zaniesla do sedlovne. Zatiaľ čo si valach spokojne pochutnával na sene, ja som brala do rúk uzdičku, sedlo, podsedlovku a gélovku. Všetko som si priniesla na uvázko. Potom som išla do sedlovne ešte raz a do rúk som vzala ušaňu, chrániče, zvony, prilbu, vestu a rukavice. S plnými rukami som sa dotackala ku uvázku. Všetky veci na Chorála som tam mala pripravené. Zašla som si ku Chorálovmu boxu, vzala som si z vešiaka ohlávku a vošla do boxu. Chorálovi som ju nasadila a zapla o ňu vodítko. Grošáčika som vyviedla z boxu a viedla som ho na prázdne uvazisko. Uviazala som ho tam, uzol som skontrolovala a začala. Vzala som do rúk podsedlovku ktorú som mu položila na chrbát. Upravila som mu ju a na ňu som mu dala gélovku. Upravila som mu ju a na ňu som mu dala ako vždy, sedlo. Upravila som mu ho, dala som mu ho správne na kohútik a pretiahla som podbrušník popod jeho grošované brucho. Zapla som mu ho a vzala do rúk chrániče. Jeden chránič po druhom som mu ich všetky pomaly a precízne nasadila na jeho nohy. Upravila som mu ich, skontrolovala a na predné nohy som mu dala čierne zvony. Pohladila som Chorála po krku a zhodila som mu z hlavy ohlávku. Dala som mu na ušká ušaňku a vzala som do rúk uzdičku. Pristúpila som si s ňou z boku ku Chorálovi. Zubadlo prijal pekne, nátylník som mu pretiahla cez uši a celú uzdičku som mu upravila. Zapla som mu lícnicu a skontrolovala celú uzdičku. Pohladila som ho a celé vybavenie som mu pre istotu ešte raz skontrolovala, pre istotu. Keď som si bola istá že je všetko správne, nasadila som si prilbu. Upravila som si ju a potom som na seba nasúkala bezpečnostnú vestu. Nakoniec som si na ruky dala pevné rukavice a chytila Chorála za oťaž. Do druhej ruky som vzala ohlávku s vodítkom a cestou von som ju zavesila k boxu. Potom som sa venovala Chorálovi. Vyviedla som ho von zo stajne kde stálo pár jazdcov so svojími koňmi. Pohladila som valacha po krku a pristavila sa pri Karin, tak isto ako včera. „Ahoj.“ – pozdravila ma blondýnka. „Ahoj.“ – pozdravila som ju s úsmevom tiež. Keď sa všetci jazdci dostavili na miesto, všetko sa začalo.

JAZDA
Tom už sedel na štvorkolke, avšak ešte ju nemal naštartovanú. „Tak dámy, pritiahnúť podbrušníky a hop do sediel.“ – povedal Tom a ja som valachovi pritiahla podbrušník o dve dierky ako na každú jazdu. Stiahla som strmene dole a ľavou nohou do ľavého strmeňa som vhupla do sedla. Dala som si pravú nohu do strmeňa tiež, upravila som si sed a valacha dala na voľnú oťaž. „Vyrážame.“ – povedal Tom a naštartoval štvorkolku. Chorál stál medzi prvými koňmi a začal ustupovať do zadu. „Kľud chlapče.. snáď sa nebojíš.“ – povedala som mu, podporila som ho hlasom a pohladila po krku. Zkľudnil sa a kráčal za Dekameronom. „Hodný.“ – pohladila som ho keď bol v kľude a zvuk si nevšímal. V kroku na voľnej oťaži sme prešli popri výbehoch poľnou cestou a zamierili v ľavo. Po minútke kroku sme boli na krosovom závodisku. „tak a sme tu.“ – povedal Tom. „Tu si opracujte kone a dbajte ohľad na ostatné.“ Povedal tom a rukou ukázal na veľkú priestrannú lúku. Pomkla som valacha do kroku a dala ho „stenu“. Chvíľku som ho viedla na voľno a po tom som si ho za Dekameronom začala brať na pevnú oťaž. Začala som ho ohýbať a robiť s ním malé krúžky. Jemnou holeňou som ho naklusala. Chorál si jeden krát vyhodil. „Hej.“ – jemne som zakričala po výkope ktorý som usedela. Vysadala som a viedla valacha za valachom pred nami. klusal pekne a svižne, mal živý klus a ja som si vysadala jedna radosť. Potom sme si všetky po Karin zmenili smer a klusali na druhú stranu. Ja som sa dala do stehenného sedu a valach spokojne klusal vpred. Dekameron pred nami začal cválať. Valachovi som dala jasnú holeň na cval. Po naskočení som sa dala do stehenného sedu a valach spokojne a živo cválal dopredu. „Hodný.“ – pohladila som grošáka po krku a cválal krásne a vrtko. Po precválaní kusu pracoviska som ho zádržou dala po Dekameronovi do klusu. Začala som vysadať a všetky sme si zmenili smer a klusali za sebou. „tak to je správne.“ – pohladila som valacha po krku a pochválila som ho. Potom som ho dala do kroku a po opracovaní sme čakali na ďalšie inštrukcie. „tak dámy, poďte za mnou.“ – povedal Tom a naštartoval štvorkolku požičanú od kamaráta. Prešli sme v kroku pár metrov ku skoku číslo 17 a stáli na mieste. „jedna po druhej preskočte tento skok.“ – povedal Tom a stál opodiaľ skoku. Ako prvá išla Karin, potom Bloodye a tretia som išla ja. Dlhý kus pred skokom som valachovi dala pevnú holeň a cmukla som. Valach ako vždy, naučený na cmuknutie naskočil do cvalu. Dala som sa do ľahkého stehenného a mierila valacha na skok. Päty som mala prešliapnuté a Chorál išiel pekne vpred. Pár metrov pred skokom nabral rýchlosť a ja som sa postavila do strmeňov a povolila mu oťaže tak, že som natiahla ruky vpred, blízko jeho uší. Chorál sa správne odrazil, ani raz nezaváhal a krásne to skočil. Nad skokom som bola priamo. Chorál doskočil a cválal vpred. Pochválila som ho a otočila som ho za Bloodye, späť ku Tomovi. „Super Ess.“ – pochválil ma Tom a ja som sa usmiala a ďalej venovala valachovi. Keď všetky dievčatá preskákali, z valachom som už klusala a nasledovala Toma za štvorkolkou. Držala som si od nej odstup, keby niečo. Skok číslo 16 bol hneď vedľa 17-ky. Hodný kus od nej som dala valacha do nehybnosti a čakala som na Dekamerona s Bloo, kedy to preskočia. Karin mala krásny štýl skokového sedu a to jej nehorázne závidím. Nacválala som cmuknutím valacha a letmým cvalom mieril na prekážku. Ja som bola v ľahkom stehennom a pred prekážkou nabral istú rýchlosť. Pozerala som sa dopredu a natiahla ruky ku Chorálovej hlave. Pred doskokom som sa dala priamo a po doskoku som s valachom cválala vpred. Pochválila som ho a dala ho do klusu. Chvíľku som ho preklusala a vrátila som sa vzad. Pozerala som sa na jazdkyne z ostatných stajní. Išlo im to tiež super. Keď doskákali skok 16, išli sme ďalej. Tom sa vrčaním presunul ku skoku číslo 15, takže sme sa museli otočil a šli sme ku 15-ke. „Tak poďte na to dámy.“ – povzbudil nás Tom a pozoroval nás. Keď prišiel rad na mňa, ako vždy som valacha nacválala a mierila ho v ľahkom stehennom na skok. Nabral príjemnú rýchlosť a odrazil sa. Dala som sa do skokového sedu, natiahla som ruky k jeho hlave, päty som mala prešliapnuté a dovolila som mu natiahnúť. Pred doskokom som sa dala priamo a po doskoku som ho pochválila. Klusom som sa s Chorálom ktorý má úžasné skokové nadanie vrátila späť ku dievčatám ktoré doskákali a pozorovala som ostatné dievčatá. „tak a hor sa na skok číslo 2“ – povedal Tom, naštartoval štvorkolku a snažil sa nám újsť. Pridal a ja som valacha naklusala. Už sa štvorkolky nebál a spokojne klusal vpred. Pohladila som ho po krku a mierili sme ku ďalšiemu skoku. Bol trošku ďalej a tak sme museli prejsť dlhší kus. „Tak tu je.“ – zvolal Tom keď sme ku dvojke konečne došli. Skok vyzeral ako lavička obložená kameňmi. Dekameron so skokom nemal problém, prekonal ho bravúrne. Vanilka tak isto nie a prišiel rad na nás. Valach naskočil do cvalu, ja som mu cmukla do rýchlejšieho tempa. Išla som v ľahkom stehennom a mierila Chorina na skok. Išiel pekne, pred skokom zrýchlil a odrazil sa. Povolila som mu oťaže, dala som si skokový sed a pred doskokom som sa dala priamo. Valach doskočil, stále som bola v ľahkom stehennom sede, päty som mala prešliapnuté a valacha som zádržou dala do klusu. „Hodný.“ – pohladila som ho a otočila ku ostatným koňom a k Tomovi. Po doskákaní všetkých dievčat sme išli na ešte jeden skok. „Tak poďte za mnou.“ – povedal Tom a uháňal na štvorkolke. Valach klusal vpred a ja som vysadala. Po asi piatich minútach sme konečne dorazili k deviatke. Skok bol z vozíku, na ktorom bili balíky slamy. „Tak hor sa do toho.“ – povzbudil nás Tom a Dek s Vanilkou to zvládli perfektne. Chorálovi som cmukla a pomocou jemnej holene mi spokojne nacválal. Pomaly sa potil ale bolo vidieť že pracuje správne. Cválal tempovo a ja som išla v ľahkom stehennom sede. Viedla som ho na prekážku. Pred ňou bravúrne zrýchlil a krásne sa odrazil. Dala som sa do strmeňov a povolila som mu oťaže. Pred doskokom som sa dala priamo a Chorál doskočil pekne. Pohladila som ho a počas celého skoku som mala päty prešliapnuté. Naklusala som ho a zastavila pri Tomovi. Doskákali všetky dámy a čakali sme. „Mám pre odvážne a skúsené ešte niečo.“ – povedal a nevedeli sme sa toho dočkať. Pripravil skok so štvorkolkou a dal nám inštrukcie. „Kto chce, môže si prekonať tento skok. Opakujem, len kto chce.“ – s úsmevom povedal a pozrel sa na mňa. Chcela som to skúsiť tak som sa po Karin s Vanilkou pripravila ja. Valacha som dala do cvalu a namierila ho na skok. Cmukla som mu aby vedel, že to má skočiť. Zrýchlil tempo, odrazil sa. Povolila som mu oťaže, prešliapla som si viac päty a skok som si užívala. Doskokom som bola priamo a pochválila som ho. „Si úžasný.“ – povedala som mu a pohladila som ho. Dala som ho do klusu a klusala za Vanilkou s Karin. „Ess, Super.“ – povedal Tom a usmial sa. Keď doskákali skok dievčatá ktoré chceli, Tom si vzal štvorkolku a krokom sme išli domov, na Florestu.

STAROSTLIVOSŤ
Keď sme došli po pol hodinke krokom na Florestu, zosadla som pred stajňou, povolila som valachovi podbrušník, vytiahla strmene a viedla ho do stajne. Pred boxom som ho odsedlala, dala som mu dole zvony, chrániče, oduzdila som ho a dala ho na chvíľku do boxu. Všetky veci som zaniesla do sedlovne a vzala som si odtiaľ letnú deku a strapce. Dala som si to pred box a vošla ku Chorálovi. „si môj šampión miláčik.“ – povedala som mu. „neverím tomu.. myslela som si, že to nezvládneš, ale dokázal si to. Si úžasný.“ – povedala som mu a objala som ho. Dala som mu ohlávku s vodítkom a vyviedla som ho von. Zaviedla som ho do sprchy kde som ho pomaly celého osprchovala. Keď po polhodinke v boxe oschol, dala som mu letnú deku, strapce a zaviedla som ho do výbehu.

Zatiaľ čo bol Chorál vo výbehu, pripravila som mu večeru zaliatu konopným olejom a vedro som zatvorila obalom, aby to mal čerstvé. Zatiaľ som išla na večeru ja. Keď som sa najedla, išla som po valacha. Dala som ho do boxu a dala som mu večeru. Sama som išla potom do izby, dala som si sprchu, umyla zuby a zaľahla únavou. Zaspala som okamžite tešiac sa na ďalší deň, plný zážitkov.

ess a chorál: TRETÍ DEŇ.
Po obede, okolo druhej som sa pobrala po valacha do výbehu. Vzala som si zo stajne vodítko a pomaly si vykračovala ku výbehom, po valacha. „Chorál!“ – zavolala som meno vysokého grošovaného valacha keď som vchádzala dnu, do výbehu. Chlapec zdvihol hlavu od šťavnatej trávy a krásnym klusom ku mne dobehol. „No ahoj!“ – pozdravila som grošáčika po nose a zapla mu vodítko o ohlávku. „Tu máš!“ – povedala som mu – keď som vytiahla pamlsok z rajtiek a položila som si ho na dlaň. Chorál si bez zaváhania pamlsok zobral a ja som ho pohladila. „Tak poď.“ – povedala som mu a Chorál kráčal pekne vedľa mňa. Vyviedla som ho z krásnych zelených výbehov a viedla som ho ku stajni. Chorál dobre vedel, v ktorej stajni má box takže keby som ho pustila, dôjde si tam sám, za mnou. Kráčal pekne živo a vošli sme do stajne. Pred jeho boxom som ho odstrojila, dala som mu dole deku a strapce. Hneď ako bol bez vybavenia som ho dala do boxu a zatvorila ho tam. Vodítko som zavesila pred box a do rúk som vzala letnú deku a strapce. Veci do výbehu som zaniesla do sedlovne. Odomkla som svoju skrinku a vložila veci do poličky. Deku som zložila a vzala som si do rúk gumičky na zapletanie a čistenie. Skrinku som zamkla a skontrolovala ju pre istotu, či je naozaj zamknutá, pretože istota je istota. S čistením a gumičkami som kráčala do boxu.

STAROSTLIVOSŤ
Otvorila som box, vošla som dnu. „Som tu zlato.“ – povedala som grošovanému valachovi ktorý ma po príchode privítal jemným zaerdžaním. Veci som položila na zem v boxe ktorý bol vyčistený a vybrala som si z tašky na čistenie kopytný háčik. Pristúpila som ku valachovej ľavej prednej nohe a odzhora dole som po nej prešla tlakom. Chorin mi ju pekne podal a ja som mala istotu že mi ju nevytrhne z rúk. Poriadne som mu kopyto vyškriabala a rovnako som mu vyčistila ostatné tri nohy ktoré mi podal pekne, rovnako ako tú prvú. „Tak a ide sa na hrivu.“ – povedala som, kopytný háčik som dala do tašky a vzala som si plastové žbilko. Poriadne som mu ním prečesala hrivu aby sa mi dala zapletať. Po vyčesaní hrivy som mu z nej zaplietla ako obvykle bobánky a potom som mu poriadne vyčesala ešte chvost, no ten som mu nechala rozpustený. Potom som si vzala gumené žbilko ktorým som mu krúživými pohybmi vyčistila ľavú stranu tela od krku po zadok. Pohladila som ho po nose a prešla na druhú stranu. Pravú stranu som mu vyčistila rovnako – krúživými pohybmi od krku po zadok. Po „prekrúžení“ celého tela som si vzala ryžák ktorým som mu prečistila srsť z ľavej strany od krku po zadok, no tento krát v smere rastu srsti. Rovnako som mu vyčistila aj pravú stranu. Potom som si vzala tvrdú kefu ktorou som mu srsť vyčistila z oboch strán rovnako, ako ryžákom – čiže pohybmi v smere rastu srsti, zo oboch strán, od krku po zadok. Nakoniec som si vzala mäkkú kefu a zo srsti som mu vyčesala prebytočný najjemnejší prach. „Tak a je z teba fešák“ – povedala som mu a dala som mu pusu na nos. Potom som ho ešte jemnou utierkou za sucha trochu vyčistila, v okolí očí a nozdry. Potom ho nakoniec skontrolovala z výbehu a keď som si bola istá že je v poriadku, vzala som do rúk čistenie a vyšla z boxu. Vošla som do sedlovne, odomkla som si svoju skrinku a čistenie dala na poličku. Potom som si vzala svoj vozík na ktorý som si naukladala veci – dala som si tam podsedlovku, gélovku, sedlo, uzdičku, ušaňu, chrániče, zvony, prilbu, vestu a rukavice. Svoju skrinku som zamkla a s vozíkom som kráčala ku boxu. Otvorila som ho a začala chystať valacha. Vzala som si do rúk podsedlovku. Dala som mu ju na chrbát, na ňu som mu potom dala gélovku a nakoniec som mu na to všetko na chrbát dala sedlo. Všetko som upravila tak, aby mu sedelo, skontrolovala som mu to ešte raz a pritiahla podbrušník. pretiahla som ho popod valachove grošované a zároveň čisté bruško a zapla som mu ho tak, ako vždy. Potom som si do rúk vzala chrániče. Jeden chránič po druhom som mu všetky nasadila správne. Skontrolovala som mu ich a na predné nohy som mu dala zvony. Pohladila som ho po nose a dala som mu dole ohlávku. Zavesila som mu ju na vešiak a vzala som si do rúk ušaňu. Pekne som mu ju nasadila na uši a vzala do rúk uzdičku. Ponúkla som Chorálovi zubadlo, pekne si ho zobral do úst a pretiahla som mu nátylník cez ušká. Potom som mu zapla lícnicu a skontrolovala celé vybavenie. Keď som si bola istá že ho má správne a po pozretí na hodinky som zistila že je trištvrte na tri, dala som si na hlavu helmu, na seba som dala vestu a na ruky som si nakoniec natiahla rukavice. Valacha som vyviedla von z boxu a bok po boku sme kráčali von – ku fontáne. Boli tam zatiaľ len tri kone. Pozdravila som sa dievčatám a Tomovi, Chorálovi som ponúkla vodu – napil sa a čakali sme na ostatné dievčatá.

JAZDA
Keď všetky dievčatá dorazili – v poslednom rade dievča so svojou kobylou z cudzej stajne, začali sme si ako vždy priťahovať podbrušníky. Venovala som sa valachovi – o dve dierky som mu pritiahla podbrušník, stiahla strmene. Ľavú nohu som dala vysoko do ľavého strmeňa a vhupla som do sedla. Narovnala som sa, nakopla si pravý strmeň a chytila valacha na oťaž. „Môžeme?“ – spýtal sa Tom. „Jasné.“- odpovedali sme viac hlasne a Tom naštartoval štvorkolku. Krokom sme šli za ním. Prešli sme na voľnej oťaži popri výbehoch a lesom. Po chvíli sme boli na závodisku. „Tak, opracujte si kone ako včera.“ – povedal Tom, ukázal na veľké priestranstvo a zaradili sme sa za seba. Chorála som si brala na pevnú oťaž a po dvoch obvodoch som ho začala ohýbať malými krúžkami a vlnovkami. Prišiel na rad klus. Jemnou holeňou som valacha pomkla do klusu, Chorál pekne naskočil a ja som začala vysadať. Neťahal sa, išiel jedným tempom a prešli sme dva obvody na ľavú ruku. Potom sme si v kluse diagonálne zmenili smer a klusali na druhú ruku. Potom som išla v ľahkom stehennom. Pohladila som Chorála po krku a po malom kruhu som ho za Dekameronom jemnou holeňou a cmuknutím nacválala. „Hodný.“ – slovne som ho pochválila po naskočení a stála som v ľahkom stehennom sede. Cválali sme asi tri obvody opracoviska za Bloodye a Dekameronom. Po tom, ako Bloo prešla s Dekom do klusu, som zádržou dala valacha do klusu tiež a vysadala som. Potom sa všetky kone dali do kroku a krokovali opracoviskom. „Tak dámy, ideme na skoky na opracovanie.“ – povedal Tom a viedol nás štvorkolkou na skok číslo 5. Bol to dvojskok a na ten som sa dosť tešila. Po chvíľke kráčania sme boli tam. Po odskákaní Bloodye a Karin som cmuknutím a jemnou holeňou opodiaľ skoku nacválala Chorála, pekne naskočil a ja som sa dala do ľahkého stehenného. Namierila som ho na skok. Valach sa pekne odrazil, ruky som dala bližšie k jeho ušiam, odlepila som zadok od sedla a pred doskokom som sa dala priamo. Po doskoku sa okamžite odrazil na druhý skok, povolila som mu, odlepila sa od sedla a spoločne sme skok zdolali. Po doskoku som ho pochválila a cválala s ním ďalej. Otočila som sa veľkým kruhom za Tomom a pozorovala som ostatné študentky. Keď sme si to všetky odskákali, vrhli sme sa na druhý skok. Bol to skok 15 ktorý sme skákali aj včera. Chorin s ním nemal problém a zdolal ho pekne, ale kto vie, či to zvládne aj dnes. Keď prišiel rad na nás, cmuknutím som ho dala do cvalu, dala som sa do stehenného sedu a viedla Chorála na skok. Pred skokom zrýchlil tempo, pekne sa odrazil. Povolila som mu oťaže, zdvihla som sa zo sedla a pred doskokom som sedela priamo. Po doskoku som s valachom urobila pár cvalových krokov a veľkým kruhom sa otočila ku dievčatám ktoré skok zdolali. Zastavila som sa, pohladila som valacha po krku a pozorovala som ostatné dievčatá, ktoré skákali. Každá mala vlastný štýl skoku a každej jednej sa skok podaril. „Tak a ideme na posledný skok na opracovanie a vrhneme sa na nové skoky.“ – povedal Tom, naštartoval štvorkolku a krokom sme šli s medzerami za Tomom. Skok bol len kúsok ďalej. Bola to 17 – ka ktorú sme skákali včera tiež. Chorál tento skok zvládol pekne, tak uvidíme, či ho zvládne aj dnes. Skok vyzeral ako drevená strieška v plote. Išla som ako vždy tretia. S veľkou medzerou pred skokom som Chorála cmuknutím a jemnou holeňou nacválala. Po naskočení som sa dala do ľahkého stehenného a chlapca som viedla na skok. Pár metrov pred skokom zrýchlil a krásne sa odrazil. Zdvihla som svoj zadok od sedla a povolila Chorálovi oťaž tak, aby sa lepšie natiahol. Pred doskokom som sedela priamo avšak stále v stehennom sede. Po doskoku išiel Chorin znovu pár cvalových krokov a potom som ho dala do klusu. Potočili sme sa malým kruhom v kluse a pozorovali ostatné skokanky. „Super dievčatá. Tak sa spoločne poberieme na hlavné skoky tohto dňa. Ideme na sedmičku.“ – povedal Tom a naštartoval svoj vrčiaci stroj. Premiestnili sme sa po dvoch minútach k skoku číslo 7. „Takže ako vidíte – preskočíte skok a šup do vody.“ – povedal. „Chápete?“ – spýtal sa nás po chvíľke ticha. „Áno.“ Povedali sme spoločne jednohlasne a vrhli sme sa na skok. Dekameron ho zvládol krásne, tak isto aj Vanilka. A v tom prišiel rad na nás. „Tak poď Ess.“ – povedal Tom s úsmevom a opodiaľ skoku som valacha cmuknutím a holeňou nacválala. Išla som v ľahkom stehennom a mierila ho na skok. Chorin išiel rovnakým tempom a pekne sa odrazil. Povolila som mu oťaž, sedela som priamo. Päty som mala prešliapnuté a bez pohybu, aby som valacha nerušila pri skoku. Ako dopadol do vody, voda vyšpliechla všade navôkol. Aspoň nás trochu schladila. Cválajúc valach vyskočil z vody von a ja som ho pochválila. „Super Ess.“ –povedal Tom a ja som sa usmiala. Za prekážkou som sa otočila a v stoji sme pozorovali ostatné dámy. Po preskočení skoku 7 sme sa za Tomom premiestnili ku skoku číslo 8, ktorý bol hneď za sedmičkou. „Chápete ho?“ – spýtal sa Tom po tom, ako ho každá študentka pilne pozorovala. Po krásnom preskočení Vanilky a Dekamerona som išla na rad ja. Nacválala som Chorála vpred. Pred prvým skokom sa odrazil. Oťaž som mu povolila a ja som mala nohy nehybne. Ja som bola priamo a po doskoku sa okamžite odrazil do vody. Bola som priamo a po doskoku do vody som valacha vzala na pravo. Chorin vyskočil z vody, odlepila som svoj zadok od sedla, povolila som mu oťaže a po výskoku sa odrazil znovu a zdolal prekážku na ktorej som mu povolila oťaž. Po doskoku som ho pochválila a po pár cvalových krokoch som ho dala do klusu a otočila som ho. Dala som ho do nehybnosti a pozorovali sme ostatné študentky. „Ema, ešte raz.“ – povedal Tom dievčine ktorej to kobyla vykryla a neskočila. Dala si to ešte raz, kobyle dala pred skokom jasnú holeň a krásne to skočila. Tom ju pochválil a spoločne sme sa pobrali ku ďalšiemu skoku. „Tak dámy, toto je posledný skok na dnes.“ – povedal nám Tom. Pozrela som sa na valacha. Bol už pekne spotený. „Tak poďte na to.“ – pomkol nás v pred a Karin išla na to. Potom prišiel rad na mňa a Chorála. Nacválala som ho cmuknutím a holeňou. Dala som sa do ľahkého stehenného sedu. Viedla som ho na dvojskok. Odrazil sa, povolila som mu oťaž. Nohy som držala pevne aby ho nerušili. Doskočil a okamžite sa odrazil na druhý. Povolila som mu oťaže, sedela som priamo. Pred doskokom dole som sedela priamo, čo najviac to šlo aby som ho nerušila a aby som sa udržala. Po doskoku do vody som s ním urobila cvalové kolo a namierila ho von z vody. Obišli sme kruh a namierili sme si to na skok B. odrazil sa, povolila som mu oťaž. Odlepila som zadok od sedla a pred doskokom som sedela priamo. Po doskoku som ho namierila na sud, C1. Skočil ho cez vodu pekne a ani neriešil, že tam nejaká voda je. Neriešil profily a skákal všetko, na čo som ho namierila. Po doskoku sme vycválali von a čakali na skákanie ostatných dievčat. „Super baby... máte talent.“ – povedal Tom a naštartoval štvorkolku. „Tak, na dnes stačilo.“ – povedal a krokom sme došli na Florestu.

STAROSTLIVOSŤ
Pred stajňou som zosadla, povolila Chorálovi podbrušník. vytiahla som strmene a viedla krásavca do stajne. „Si pašák. Krásne si to zvládol.“ – pohladila som ho po nose a prechádzali sme pomedzi prázdne boxy. Pred Chorálovím boxom som zastavila. Stál pekne ale pre istotu som ho dala do boxu a otočila smerom k dverám. Odsedlala som ho a veci som dala na stojan. Dala som mu dole chrániče a zvony ktoré som tiež dala na stojan. Nakoniec som mu dala dole uzdičku s ušaňkou a dala to na stojan. Rozplietla som mu hrivu a zatvorila do boxu. Vozík som odviezla do sedlovne. Odomkla som skrinku a veci som tam správne poukladala. Potom som si vzala letnú deku so strapcami a išla ku valachovi. Veci som si položila pred box. Otvorila som box, Chorálovi som nasadila ohlávku, zapla o ňu vodítko a vyviedla ho von. Grošáka som zaviedla do mycáku. Zapla som hadicu s ktorej šla letná voda jemným prúdom. Od nôh som ho celého namočila. Jemnou handričkou som mu umyla okolie očí, nozdry, pohlavie,... potom som ho pol hodinku nechala vyschnúť v boxe. Keď bol suchý, dala som mu letnú deku, strapce a zapla vodítko o ohlávku. Grošáka som zaviedla do výbehu a nechala ho tam do večera. Zatiaľ som mu pripravila v krmivárni večeru, zaliala som mu ju konopným olejom a zatvorila krytom, aby ju mal čerstvú.

VÝBEH

Večer, okolo ôsmej som išla do stajne. Vzala som si vodítko a išla s ním ku výbehom. Vzala som odtiaľ valacha a v stajni som mu dala dole deku a strapce. Dala som ho do boxu bez ohlávky ktorú som spoločne s vodítkom zavesila na vešiak pred box. Deku a strapce som zaniesla do sedlovne. Odomkla som skrinku a uložila som ich tam. Nakoniec som vzala zatvorené vedro z krmivárne, pred Chorálovím boxom som ho otvorila a dala mu večeru do žľabu. Vedro som umyla a šla som niečo prehryznúť. Potom som sa osprchovala, umyla si zuby a šla spať.

ess a chorál: ŠTVRTÝ DEŇ.
Po obede a chvíľku oddychu som sa pomalým tempom asi o trištvrte na tri pobrala do stajne, odvesila som z vešiaka pred valachovým boxom vodítko a svižne som kráčala von z príjemne vychladenej stajne. Cestou som sa stretla s Kari s ktorou sme spokojne kráčali po kone. Kari otvorila spružinu od výbehu a ja som vošla. „Díky.“ – poďakovala som kamarátke s úsmevom, tmavováska kývla hlavou a vošla tiež. „Chorál!“ – zavolala som na pasúceho sa grošáka. Zdvihol svoju ťažkú hlavu z výbornej zelenej trávičky, zaostril pohľadom na mňa, a keď zistil, že som to naozaj ja, zaerdžal, pohodil hlavou a príjemným klusíkom ku mne dobehol. „No ahoj zlato!“ – povedala som mu a objala ho. Zapla som mu vodítko o ohlávku a vytiahla z rajtiek pamlsok. „Tu máš.“ – povedala som mu a mrkvový pamlsok som mu ponúkla z dlane. Grošák ho vďačne pochrúmal a ja som ho vyviedla von z výbehu. Kamarátka musela ísť za vrankou, pretože kobyla sa nedokázala odtrhnúť od trávy. „Ešte chvíľu, a už ti dobehne ako mne Chorál!“ – povedala som jej a škodoradostne som sa zasmiala. Kráčajúc sa kamarátka otočila a ukázala mi jazyk. Zasmiala som sa znovu a Chorál vedľa mňa spokojne kráčal.

STAROSTLIVOSŤ
Voviedla som ho do stajne ktorú veľmi dobre poznal on, aj ja. Keď sme konečne dorazili ku boxu s menovkou „Chorál“, box som otvorila a odstrojila chlapca. Dala som mu dole ohlávku so strapcami a taktiež letnú deku. „Šup do boxu.“ – povedala som mu a ukázala mu smer, kadiaľ má vôjsť. „Miláčik, počkaj ma tu.“ – pohladila som jeho vykúkajúcu hlavu pomedzi mreže a vzala veci. Kráčala som s nimi ku sedlovni. Vošla som dnu, odomkla som skrinku so svojím menom a veci uložila na poličku. Vzala som si len čistenie s gumičkami a skrinku som zamkla a vrátila sa k valachovi. Vošla som dnu, pohladila som ho po nose a začala čistiť. Vybrala som si kopytný háčik ako vždy prvý a jedno kopýtko po druhom som mu poriadne vyčistila všetky štyri. Z každého jedného som mu vybrala nečistoty z výbehu a potom som si vzala plastové žbilko. Poriadne som mu ním vyčesala hrivu a zaplietla z jemnej vyčesanej hrivy bobánky. Trvalo mi to asi 10 minút, ale výsledok stál za to. Nakoniec som mu vyčesala chvost a ten som mu nechala voľne rozpustený, aby sa mal čím oháňať proti hovadám a muchám. Pohladila som ho po krku a vzala som si gumené žbilko ktorým som mu čistila srsť od krku po zadok, z ľavej strany, krúživými pohybmi. Potom som prešla na pravú stranu a pravú stranu som mu vyčistila rovnako, ako ľavú – krúživými pohybmi od krku po zadok. „Hodný.“ – pohladila som ho po krku za to, ako pekne stál a vzala som si ryžák ktorým som mu ľavú stranu čistil od krku po zadok, no tentokrát v smere rastu srsti. Rovnako som mu ju vyčistila aj na pravej strane a pohladila som ho. Potom nasledovala tvrdá kefa. Vzala som si ju z tašky a začala mu čistiť srsť z ľavej strany, od krku po zadok, v smere rastu srsti, rovnako ako ryžákom. Potom som prestúpila na pravú stranu a tú som mu vyčistila presne rovnako, ako ľavú. Pohladila som ho po nose a nakoniec, ako poslednú kefu som si vzala mäkkú kefu. Vybrala som ju z tašky na čistenie a pohybmi v smere rastu srsti som mu ju poriadne vyčesala z oboch strán. „No fešák, si krásny.“ – pohladila som ho po nose a na chvíľku som sa oňho oprela a začala spomínať na začiatky. Vôbec mi Chorál nedôveroval a pár krát som to chcela vzdať. No som rada, že som to dotiahla až sem, na kurz CC. „Tak zlatko, idem po vybavenie.“ – povedala som grošákovi a vzala čistenie do rúk. Vyšla som z boxu, zatvorila som ho a namierila som si to pomalými krokmi do sedlovne. Odomkla som skrinku svojím osobným kľúčikom a čistenie som dala na poličku, ako vždy. Pristavila som si vozík a začala naň klásť veci. Začala som pomaly brať veci zo skrinky a dávala som ich na stojan. Sedlo, podsedlovka, gélovka, uzdička, ušaňa, zvony, chrániče... všetko pre Chorála som dala na stojan a potom som tam dala ešte prilbu, vestu a rukavice pre mňa. Skrinku som poriadne zamkla a odviezla vozík ku boxu kde ma čakal grošovaný valach. Pristavila som si vozík vedľa boxových dverí a otvorila som ich. Chorál zvedavo vykukol von a stál spokojne, hoc nemal ani len ohlávku. Vzala som do rúk podsedlovku, dala som mu ju na chrbát. Upravila som mu ju, na ňu som mu dala gélovku a na vrch skokové sedlo. Skontrolovala som, či ho má správne a potom som mu pritiahla podbrušník ako vždy. Potom som mu nasadila chrániče a zvony na predné nohy. Nakoniec som mu dala ušaňu a uzdu. Nátylník som mu pretiahla cez uši a zapla som mu lícnicu. Skontrolovala som valachovi celé vybavenie a dala som si helmu, vestu a nakoniec rukavice. Vzala som Chorála za oťaž a vyviedla som ho z boxu. Spoločne sme vyšli zo stajní a Chorála som začala chystať.

JAZDA
„Ako každý deň, viete čo robiť.“ – povedal Tom a usmial sa. Chorálovi som pritiahla podbrušník o dve dierky, stiahla som strmene sedla a ľavú nohu som dala do ľavého strmeňa. Vhupla som do sedla a upravila si sed. Nakopla som si pravý strmeň a vzala Chorála na voľnú oťaž. Tom naštartoval a pomaly išiel ako prvý. Viedol celý zástup jazdcov a my sme išli pomaly za ním. Keď sme prešli cez les a dostali sa do krosového závodiska, dostali sme pokyn opracovať si kone. Chvíľku som ho viedla na voľno a po tom som si ho za Vanilkou začala brať na pevnú oťaž. Začala som ho ohýbať a robiť s ním malé krúžky. Jemnou holeňou som ho naklusala. Vysadala som a viedla valacha za kobylkou pred nami. klusal pekne a mal živý klus a ja som si stále vysadala. Potom sme si všetky po Karin zmenili smer a klusali na druhú stranu. Ja som sa dala do stehenného sedu a valach spokojne klusal vpred. Valachovi som dala jasnú holeň na cval. Po naskočení som sa dala do stehenného sedu a valach spokojne a živo cválal dopredu. Pohladila som grošáka po krku. Po precválaní dvoch obvodov pracoviska som ho zádržou dala do klusu. Začala som vysadať a všetky sme si zmenili smer a klusali za sebou. Pohladila som valacha po krku a pochválila som ho. Potom som ho dala do kroku a následne do nehybnosti. Čakali sme s ostatnými dievčatami na ďalšie inštrukcie od Toma. „Tak dámy, dnes budeme mať „mini“ závod ktorý bude na čas. Je tam celkom 6 skokov a nemôžete si ich pred skokom vyskúšať. Takže, pôjdete jedna po druhej. Opakujem, je to na čas. Je to proste trať s viac prekážkami na čas.“ – povedal Tom s úsmevom a na štvorkolke nás viedol ku prvému skoku, ale len na opracovanie. „Tak, jedna po druhej si to skočte, najlepšie z oboch strán.“ – povedal Tom a ako prvá šla Karin. Po nej som šla ja. Pár metrov pred skokom som valacha cmuknutím a jemnou holeňou dala do cvalu a on pekne naskočil. Ja som sa dala do ľahkého stehenného sedu a viedla valacha vpred, smerom na prekážku. Pred ňou som mu dala holeň, valach pridal na tempe a pred prekážkou sa krásne odrazil. Povolila som mu oťaž, odlepila som zadok od sedla a pred doskokom som sa dala priamo. Päty som mala prešliapnuté a nohy v nehybnosti, aby som mu pri skoku nevadila. Po doskoku cválal vpred. Veľkým kruhom som ho otočila a znovu naviedla na ten istý skok, aj z druhej strany. Pred ním som mu dala holeň, pridal na rýchlosti a krásne sa odrazil. Povolila som mu oťaž aby sa mu lepšie skočilo a zdvihla som sa zo sedla. Pred doskokom som sa dala priamo a po doskoku som bola stále v stehennom. Precválali sme pár cvalových krokov a valacha som dala zádržou do klusu. Začala som vysadať a potom do kroku. Pochválila som ho a sledovala techniky ostatných jazdkýň. Po preskákaní všetkých koní nám Tom krokom ukázal celú trať, všetky obraty a všetko okolo toho... potom sme sa vrátili späť na začiatok trate a ako prvá šla Karin, ako vždy. Vanilke nerobili problémy profily, povrchy a vôbec nič. Všetko zvládli spoločne perfektne. „Určite to vyhrajú.“ – šuškali si jazdkyne z iných stajní. Ja som si myslela presne to isté. S úsmevom som pozerala na preskákanie celej trate. Zvládli to úžasne. „Tak Ess, ideš na to.“ – povedal Tom. Pochválila som valacha po krku a opodiaľ začiatočného skoku som valacha nacválala, dala som mu holeň a zamlaskala som. Naskočil z kroku krásne a ja som sa dala do ľahkého stehenného. Chori sa hnal dopredu a ja som ho trochu spomaľovala zasadnutím, aby sa neunavil moc skoro. Hladila som ho po krku a štyri metre pred skokom začal Tom merať čas. Pred skokom sa valach pekne odrazil. Po pravej ruke som mala červenú stužku takže som bola rada, že idem správne. s Chorálom som išla s pohybom, odlepila som zadok od sedla, povolila som mu oťaž. Pred doskokom som sa dala priamo a po doskoku ho pochválila. Valachovi som dala po doskoku peknú holeň a cválal svižne ďalej. Zatočila som ho úplne mierne na pravú ruku a Chorála som mierila na skok krmelec. Pekne pred skokom pridal, odrazil sa. Išla som s jeho pohybom, zdvihla som zadok zo sedla, povolila som mu oťaž. Päty som mala prešliapnuté a nohy som mala nehybne, aby som Chorálovi nevadila. Doskokom som bola priamo a po doskoku išiel valach vpred. Mala som ho stále pod kontrolou a Chorin zrejme vedel, že je to na čas. Mieril do predu, poriadnou rýchlosťou. Po doskoku som valacha povzbudila holeňou a chlapec cválal vpred. Namierila som ho na osemnástku a primerane pred skokom zrýchlil. Jemne som ho pribrzdila a pred skokom sa krásne odrazil. Povolila som mu oťaž, zdvihla zadok zo sedla a doskokom som sedela priamo. Po doskoku som mala na výber z dvoch skokov – vybrala som si vyšší. Namierila som valacha pomalým cvalom dole jemným svahom a valach sa krásne odrazil a skok preskočil. Zdvihla som sa zo sedla, povolila mu oťaž. Krásne skok zdolal a ja som doskokom sedela priamo, aby som mu nevadila. Po doskoku som ho za jazdy pochválila a cvalom sme sa hnali vpred. Vzala som valacha na ľavú ruku za skokom 19. Cválal pekne, hnal sa vpred. Keď uvidel skok pred ním, nabral rýchlosť a behom sekundy bol odrazený a skákal cez ňu vpred. Počas skoku som sa postavila do strmeňov, povolila som mu oťaž aby sa mu podarilo skok lepšie zdolať. Neverila som ničomu, valach bol proste ako keby... na kros stavaný. Bralo ho to strašne a do každého skoku sa hnal s neskutočnou chuťou. Hneď po doskoku bol pred nami skok, ktorý valach neriešil ako vyzerá a rozbehol sa viac, aby ho skočil. Odrazil sa krásne a skok zdolal pekne. Ja som svoj zadok odlepila od sedla, povolila mu oťaže.. päty som sa snažila mať prešliapnuté stále a celkom mi to išlo. Doskokom som bola priamo a stále v ľahkom stehennom sede. Po doskoku predposledného skoku som vzala Chorála prudko na pravú ruku, na posledný skok. /21-ka je najťažší skok./ - /je to najťažší skok/. Premieľali sa mi v hlave Tomove slová. Trošku som sa zatriasla ale verila som, že valach sa cez to dokonale prenesie. Po chvíľke som to neriešila a venovala sa valachovi. Chorál pred skokom zrýchlil, no ja som ho dala na správnu mieru a spomalila. „Brzdi chlapče.“ – povedala som a viedla ho tam. Preskočil prvý z dvojskoku a doskočil dole, do niečoho podobného ako roklina. Nevyhodilo ho to z miery. Potom urobil jeden malý cvalový skok do predu a odrazil sa na druhú časť dvojskoku. Pochválila som ho po preskočení a povolila mu oťaž. „Prebehni sa miláčik“ – povedala som mu ale stále som ho mala pod kontrolou. Cvalom sme dobehli späť ku ostatným, ešte neodskákaným koňom. Kúsok pred nimi som ho dala do klusu, potom do kroku. Chvíľku som ho krokovala aby sa vydýchal. Zatiaľ odštartovala dievčina z cudzej stajne. Keď doskákali všetky, Tom nám výsledky nepovedal, len sme sa krokom, spoločne – všetci, pobrali na Florestu.

STAROSTLIVOSŤ
Pred stajňou som zosadla a povolila Chorinovi podbrušník. vytiahla som strmene nahor a voviedla som valacha do stajne. Pred boxom som ho odsedlala, oduzdila, dala som mu dole ušaňu, zvony a chrániče. Všetko som položila na stojan. Zo seba som dala dole prilbu, vestu a rukavice. To som dala tiež na stojan. Valacha som zatiaľ dala do boxu a zatvorila. Stojan som odniesla do sedlovne, odomkla som svoju skrinku a veci som tam dala späť. Valachovi som osprchovala spotené miesta a naniesla som naňho po uschnutí repelent a dala mu letnú deku so strapcami. Potom som ho zaviedla do výbehu na zvyšok dňa.

VÝBEH

Po večeri som išla po valacha. Zobrala som ho z výbehu a pred boxom som mu dala dole deku a strapce. Dala som ho do boxu a Chorin nervózne pochodoval, bol zrejme hladný a tešil sa na večeru. Veci do výbehu som odniesla do sedlovne do mojej skrinky a valachovi som v krmivárni namiešala večeru do tyrkysového vedra. Zaliala som mu to konopným olejom a vyliala mu to do žľabu. „Dobrú chuť, šampión.“ – povedala som mu a poriadne ho pochválila za dnešný výkon. Vedro som umyla a šla som do izby. Osprchovala som sa a umyla si zuby. Nakoniec som, po krátkej debate s kamarátkou zaspala a ona tiež.

slinky: DEN PRVNÍ - VENUŠE

Ráno probíhalo normálně jako každé jiné. Zkrátka jsem se probudila a ihned po snídani jsem si odešla dělat box. K boxu jsem přivezla kolečko s lopatou a vybrala jsem všechnu mokrou podestýlku a koblížky. Nepoužitelnou podestýlku jsem následně vyvezla na hnojiště. S kolečkem jsem zajela do skladu sena a slámy a nabrala jsem čistou podestýlku, kterou jsem poté rozházela vidlemi, které jsem vyměnila za lopatu po boxe. S kolečkem jsem ještě zajela pro seno, kterým jsem naplnila oboje jesle v boxe, následně jsem kolečko zaparkovala zpět ke hnojišti. Sebrala jsem kbelík, který ležel převrhlý mezi napáječkou a žlabem, napustila jsem ho společně s houbou jsem vymyla žlab i napáječku. Kbelík jsem vymyla a napustila do něj čerstvou vodu, pak jsem ho položila na původní místo. Zašla jsem uklidit houbu a vidle. Box jsem měla hotoví, teď jsem do odpoledne měla chvíli pro sebe, pak jsem se sebrala a následovala klasická péče u Venuši.

PÉČE
Když bylo akorát tak, abych si šla připravit Venušku na jízdu, převlékla jsem se do jezdeckého a společně s ohlávkou a vodítkem jsem vyrazila k výběhu. Veny mě zpozorovala a čekala na mě u ohradníku. Připnula jsem si ji a odvedla jsi ji do boxu. U boxu jsem již měla připravené čištění, takže jsem si Venušku pěkně vyčistila. Jako vždy jsem začala krouživými pohyby gumáku. Veny se vyválela v prachu, takže to vypadalo, že jsem právě vytáhla koberec po desetiletém pobytu na půdě. Myslím, že po tomhle by potřebovala znova vymýt žlab s napáječkou . Když jsem ji oprášila a byla nějak tak k použití, z toho nejhoršího, začala jsem ji čistit měkkým kartáčem. Měkkým kartáčem jsem smetla dolů ze srsti prach, který si tam po vyprášení znovu drze sedl. Měkkým kartáčem jsem ji také vyčistila hlavu a bříško. U bříška se kroutila jako orientální tanečnice . Pak jsem odložila měkký kartáč a začala jsem ji čistit nohy rýžákem. Rýžák musela nejprve očichat, co kdyby ji náhodou chtěl sežrat ?! Z noh se také prášilo, ale nebylo to tak strašné... Nakonec jsem ji vybírala kopyta - to prošla polem nebo co ?! Měla tam nános zaschlého bahna a nějaké kamínky, takže to bylo tvrdé a vůbec to z toho kopyta nešlo . Když to konečně povolilo a vyčistila jsem první kopyta, čekala na mě další tři.... No, co se vyprávění týče, pak jsem tam s tím prala asi půl hodiny no. Zvedla jsem se od posledního kopyta a protáhla si záda, pak jsem uklidila čištění a přivezla jsem si věci a začala jsem sedlat. Jako první jsem odepnula otěže s martingalem z podhrdelníku. Nákrčák a otěže jsem přehodila Venušce přes krk, pak jsem si do jedné ruky vzala lícnice a druhou jsem podepřela udidlo, dneska si Veny nechtěla udidlo vzít dobrovolně, což mě překvapilo no tak jsem jí do huby strčila dva prsty a Veny otevřela hubu, do které jsem ji ihned podšoupla udidlo . Zapnula jsem nánosník s podhrdelníkem. Pak jsem si vzala podsedlovou dečku - tu vykrojenou a umístila jsem ji Venuši na hřbet, pěkně jsem ji nechala sjet po kohoutku. Následně jsem na dečku "hodila" sedlo na enduranci s podbřišníkem proti otlakům. Pod sedlem nechyběla ani gelová podložka. Podbřišník jsem protáhla martingalem a zapnula jsem ho na druhou dírku. Vyvedla jsem si Venušku z boxu a vedla jsem ji přímo na nádvoří ke kašně.

VYJÍŽĎKA
U kašny už byla Karin s Vanilkou a Maki s Lady. Ještě jsme čekaly na Ess s Chorálem, kteří dorazily co nevidět. Všechny jsme dotáhly podbřišníky a vytáhly si třmeny, pak jsme se vyhouply do sedel. Všechno jsme udělaly jen proto, že už jsme viděly přijíždět Toma na velkém běloušovi. Vyrazily jsme do terénu. Vanilce ještě kapala voda od huby, protože se napila z kašny. Jeli jsme polními cestami, zprvu jsme jeli na volné otěži krokem, koně měly hlavy dole a uvolněně šlapali. Už jsme ztráceli Florestu z dohledu, když Tom zavelel a připravil nás na patnácti-minutový klus. Řekl nám ať zhruba každých 100 metrů přesedneme, ať jsou nohy koně rovnoměrně zatěžované. Pak začal klusat a my jsme se postupně rozklusávaly za ním. 15 minut klusu mi nepřišlo až zase tolik, tedy až do té doby než už jsme klusali 8 minut v kuse a já si říkala "jak jen jsem si mohla myslet, že to bude v pohodě" . Vnitřnosti ve mě se houpali nahoru a dolu a já se modlila ať už máme krokovou pauzu. Byla jsem úplně hotová po prvních patnácti minutách . Pak se konečně vyplnilo mé přání - Tom ukázal na nedaleký les a řekl, že k němu pojedeme krokem. Takže Maki s Lady, kteří jely jako poslední, začaly jako první přecházet do klusu. Přechodovou řadu ukončil předjezdec Tom s Tarotem. Povolila jsem Venušce otěže a ta si hned vytáhla hlavu. Všechny jsme byly úplně červené a i Tom přiznal, že to bylo náročné. Pak samo sebou a jak jinak než že oddychová krokovka k lesu uběhla jako prázdniny - rychle. Pak nám Tom zase dal pokyn ke klusu a začal klusat. Všechny jsme daly oči nahoru a pobídly jsme své koně do klusu za Tomem a Tarotem. Málem jsem zapomněla přesedat, ale na štěstí jsem si to včas uvědomila . Dále jsme klusaly po lesní pěšince, kterou nás vedl Tom. Byla jsem tak unavená, že jsem myslela už jen na to, jak si lehnu do postele a budu spát - takže desetiminutová jízda klusem utekla rychle. Probrala jsem se až, když jsme z lesa vyjížděli a to už Tom zase dával poslední jezdkyni Maki pokyn ke zpomalení do kroku. Najednou Tom zmizel. Až po malé chvilce jsem ho viděla, jak sjíždí kopec a dává pokyn Karin ať jede za ním. Při tom opakoval, jak máme koně donutit, aby jel kolmo a že je to dobré na nějaké svaly či co - byla jsem tak unavená, že jsem pomalu ani nevnímala. Po Karin šla Ess a pak já. Veny začala scházet kopec do strany, ale jakmile mě Tom upozornil, holení jsem si to srovnala a Veny šla kolmo z kopce, byla jsem v záklonu a už jsem i na mém věrném oři cítila únavu. Musím jí hlavně po jízdě osprchovat nohy - bude tam mít pěnu. Pak jsme se chtěly zase seřadit za sebe, ale Tom řekl, že máme jet nyní vedle sebe, takže jsme jeli údolím v řadě vedle sebe. Údolí bylo pěkné.... Nechala jsi si Veny na otěži. Nakonec údolí jsme se měli cvalem dostat z údolí ven. Kousek před kopcem dal Tom pokyn ke krátkému naklusání a ihned potom ať nacváláme. Než jsme se nadály byly jsme i s Tomem na kopci a údolí jsme nechávaly za ocasem. Už jsme zase jeli za sebou jako mašinka . Pak byla rovinka, kde jsme zase měly nacválat a překonat skok, u kterého čekala Niora a Sue. Když jsem holky viděla, jak se na nás koukají - rychle jsem se probrala.Tom nás po jedné vysílal na skok. Byli jsme od skoku v dostatečné vzdálenosti, aby jsme si ještě před cvalem udělaly malou klusovou pasáž a pak najely hezky na skok rovně. První jela Karin, poté Ess a pak i já. Hezky jsem si udělala klusovou pasáž, pak jsem v klidu nacválala a hrála jsem si s otěžemi, aby Veny nikam nespěchala. Už jsem se připravovala na odskok, ale Veny se najednou zasekla, stoupla si na zadní a zaržála - jako by se něčeho lekla. Dala jsem ruce dopředu, abych ji netahala za hubu a objala jsem ji okolo krku, abych nespadla. Veny se uklidnila a ani jí to moc dlouho netrvalo. Vydýchala jsem se a poslouchala jsem Nioru, jak říká, že se nic nedějě, že se nejspíš jen něčeho lekla a ať to zkusím znovu. Když jsem jela zpět měla jsem strach, ale když jsem si vzpomněla na fakt, že kůň strach jezdce vycítí, snažila jsem se na to zapomenout. Hezky v klusu, pak jsem si pomalu nacválala až na mě Niora volala, že ji můžu trochu více tlačit dopředu. Blížily jsme se ke skoku. Před skokem jsem pobídla a Veny odskočila. Povolila jsem otěž a byla jsem v předklonu. Veny hodila trochu kozlíka . Po skoku jsem se ještě nevracela plně dosedla - zůstala jsem v lehkém sedu a pomalu jsem si ji zpomalovala do klusu. Možná, že jsem ji při doskoku trochu vrátila zpět za hubu. Každopádně jsem se modlila, že si Niora zapíše něco kladného XD . Připojila jsem se ke kroužkům s Karin a Ess. Pak šla Maki a nakonec jsme vyhecovaly i Toma, aby to s Tarotem skočili Niora ho ještě provokovala poznámkami, že to nebylo moc dobré provedení atd.. . Pokračovali jsme v cestě. Udělali jsme si pořádné rozestupy a dostaly jsme pokyn k vycválání kopce. To už byla jen chvilka . Hezky jsme koním trochu povolili a stoupli jsme si do steheního sedu. Když jsme další kopec měli za sebou Tom nám dal pokyn k povolení otěží a že zbývajících 30 minut cesty budeme krokovat.Já už jsem se jen vezla a těšila jsem se do postele ! Byla jsem unavená a málem mě Venušin krok ukolébal ku spánku . Konečně očekávaná vyhlídka na Florestu. Vjeli jsme do areálu a já si vyndala nohy ze třmenů. Zastavila jsem před stájí a slezla z Venušky.

PÉČE PO JÍZDĚ A ODPOČINEK SE SVAČINOU
Odvedla jsem Venušku do boxu a odsedlala jsem ji. Sedlo mi přišlo hrozně těžké byla jsem úplně hotová. Uklidila jsem sedlo s uzdečkou a vzala jsem Veny do mycího boxu, kde jsem ji vybrala kopyta a osprchovala nohy od pěny. Venušku už jsem nechala v boxe a dala jsem na ni odpocku. Až nebude zpocená ještě ji hodím na večer do výběhu. Zatím jsem se převlékla z jezdeckého a zametla jsem mycí box od našich vybraných kopýtek XD Pak jsem ještě opláchla udidlo. Dala jsem si v jídelně svačinu, kterou nám připravila Sue a následně jsem se odebrala na pokoj, kde jsem zalehla do postele a usnula jsem. Nevím po jak dlouhé době, ale přišla pro mě Maki, že za chvíli začne seminář a ať si vezmu mikinu a dostavím se tam. Už bal večer, takže jsem se ještě stavila ve stáji. Sundala jsm z Veny odpocku a odvedla jsem ji ještě na jednu hodinku (necelou) do výběhu. Pak jsem pospíchala na seminář. Ještě, že mě Maki vzbudila. Sedla jsem si vedle Maki a poděkovala jsem ji. Zrovna přišla Niora a začal seminář....
Po semináři jsem se odebrala na pokoj. Osprchovala jsem se zalehla jsem do postele, kde jsem zůstala až do rána.

slinky: DEN DRUHÝ - VENUŠE

STARÁNÍ
Po obědě jsem si šla udělat box. Jako včera jsem ho i dnes vyčistila. Pak jsem si zašla pro Veny do výběhu a začala jsem si i čistit. Jako vždy jsem začala gumákem a krouživými pohyby jsem ji dostala ze srsti prach. Dnes se na štěstí nevyválela, takže to nebylo tak strašné a kopyta snad také budou jednodušší. Po gumáku jsem do ruky vzala měkký kartáč, kterým jsem jí začala čistit hlavu. Po hlavě jsem jí vyčistila obě strany jejího těla a nakonec i lechtivé bříško XD . Čištění dnes šlo docela rychle. Po měkkém kartáči jsem si do ruky vzala rýžák, který Veny musela tradičně očichat, pak jsem od Veny dostala povolení vyčistit jí jím nohy . Tak a pak už zbývala pouze kopyta. Dnes tam měla našlápnutý jen nějaký koblížek a slámu, takže to nebylo nic hrozného. Vybrala jsem jí kopyta a zašla jsem uklidit čištění do sedlovny, ze které jsem následně vyjela se sedlem a uzdečkou na vozíčku. Ještě jsem přemýšlela jestli mám sundat martingal (koukám na obrázky z crossu a jo, sundám ho - nikde ho totiž nevidím XD ). Sundala jsem martingal, který jsem pověsila zpět na vozíček. Pak jsem si vzala do rukou otěže a přehodila jsem je Veny přes hlavu, následně jsem si do jedné ruky vzala lícnice a tou druhou jsem podepřela udidlo, které si Veny dnes vzala dobrovolně. Zapnula jsem jí podhrdelník a nánosník a pokračovala jsem tím, že jsem jí po hřbetě nechala sklouznout dečku a gelovku, pak jsem an ně položila sedlo, které jsem měla nakombinované ještě ze včera s protiotlakovým podbřišníkem a třmeny. Nejprve jsem ze zvyku chtěla podbřišník protáhnout martingalem, ale pak jsem si to uvědomila. Také jsem Venušce nasadila na přední nohy kamaše. Pak jsem si ji vyvedla jako včera na nádvoří, kde jsme čekaly už pouze na Toma. Mezitím jsme si dotáhly a povídaly jsme si. Zrovna jsem vytahovala třmeny, když Maki říkala, že Tarota viděla ve výběhu. Pak padl návrh, že Tom třeba vezme jiného koně dneska. No a pak jsme to viděly - Tom přijel na čtyřkolce. Pozdravil nás a poplácal čtyřkolku na pokyn pochvaly XD . Se smíchem jsme nalezly do sedel a vyjely jsme za Tomem a čtyřkolkou.

JÍZDA
Koně překvapivě se zvukem čtyřkolky problém neměli. Po chvilce jsme přijeli na crossovou dráhu, já jsem zůstala koukat. Vždy jsem kolem ní jen projížděla a to jsem o tom ještě ani nevěděla - tohle byla paráda :O . Byla jsem zaskočená. Zastavily jsme za Tomem, který řekl něco ve stylu "hodný Blesk." Karin byla první, kdo měl odvahu se zeptat a pak nám Tom vysvětlil, že tak si pojmenoval tu čtyřkolku. Smích nám zastavil, když nám dal pokyn, aby jsme si začaly opracovávat koně. Měly jsme na to 25 minut a Tom mezitím si šel zalítat na Bleskovi , ale stále ve vzdálenosti, aby na nás viděl, ale zároveň, aby nás čtyřkolka nerušila. Posbíraly jsme si koně na otěž, protože rozehřátí byli z cesty sem. Já jsem ještě Venušce dopřála klus na volné otěži s přesedáváním. Pak jsem si ji pozbírala také na otěž a začala jsem s ní práci na kruhu v kroku. Kruh jsem si objela do kola asi čtyřikrát a pak i na druhou ruku. V kruhu jsem změnila směr a začala jsem klusat na kruhu, vytvořila jsem si pěkné přilnutí, které jsem si udržovala, pak to zase byla změna směru v kruhu a klus na druhou ruku. Následně jsem vyjela z kruhu a na obě ruce jsem si nacválala. 25 minut uteklo jako voda a Tom nám dal pokyn, aby jsme ho následovaly. Přijely jsme k prvnímu skoku - byl to jakýsi keř (15) Tom čekal za skokem s vypnutou čtyřkolkou a dával nám pokyn postupně k jeho přeskočení. První šla Karin, která zvládla skok bez problému, následně šla Ess, které trošku vypadl třmen, ale jinak to měla téže pěkné. No a pak já, za mnou ještě čekala Maki. Nácválala jsem si, Venušku jsem měla na pěkné přilnutí, holeně přiložené abych Veny nerušila při skoku a pak ...... odskok, let a doskok. Byla jsem perfektně sladěná s pohybem Venušky, otěže jsem nechala proklouznout mezi prsty a Venuška zvládla skok parádně, i když jsem jí před skokem dostatečně nepobídla. Tenhle kůň je vážně skvělý !!! Lepé jsem si vybrat nemohla. Pak skočila Maki, které to také šlo. Ani jedna z nás nebyla perfektní, ale dělaly jsme to poprvé, takže nám Tom pochválil a řekl, že jsme si nevedly špatně. Pak nás zavedl ke skoku číslo 16. Skok vypadal obtížně, ale Tom nás ujistil, že pro koně je tento skok k překonání opravdu příjemný a že ho určitě zvládneme. První zase jela Karin, tentokrát trošku zakolísala, ale udržela se a její Vanilka si její chyby také zase až tak nevšímala. Pak šla Ess, která se z minulé chyby poučila. No a teď zase já. Tentokrát jsem pobídla dostatečně, ale nebyla jsem sladěná s pohybem Venušky, takže jsem se podržela za otěž a to mě jak jinak než vyhodila. Já jsem seděla na krku a bez třmenů a Veny dávala hlavu dolů a chodila do kola. Všichni se zasmáli, já se srovnala a od Toma jsem dostala pár rad, jak tomuhle předejít. Maki tentokrát zvládla skok jako opravdový profík. Následně jsme vyrazili o kousíček dál ke skoku číslo 17. První Karin, které to zase vyšlo bez chyby . Pak Ess, která toto také zvládla a pak zase já. Tenhle skok nám vyšel opravdu dobře, i Karin na mě ukázala palec nahoru. Z tohohle skoku jsem měla opravdu dobrý pocit. Před námi už byly jen dvě překážky. Klusem jsme se přes opracoviště vrátili ke překážce číslo 2. Veny udělala v klusu nějaký úkrok, jestli o něco zakopla nebo se něčeho lekla . Dorazili jsme k překážce a Tom jel čekat za ní. Karin řekla, že si ještě poupraví třmen, že se jí zdá nějký divný, takže první jela Ess. Chorál vypadal, že se na skok těší a že ho Ess musí mírnit. Pak jsem šla já. Připravovaly jsme se s Veny k odskoku, ale Veny si to najednou rozmyslela a odmítla překážku skočit. Tom nás uklidnil, že to nevadí ať to zkusíme znovu. Jela jsem opět na překážku a tentokrát to bylo ukázkové, i Veny prý vypadala spokojeně s mým výkoněm. Ano, už to začínala být opravdu zábava . Pak se zařadila Karin s Vanilkou a nakonec jela i Maki s Lady. Následně nás Tom všechny pochválil a jeli jsme klidným tempem ke skoku 9, bylo to úplně na druhé straně závodiště. Zeptala jsem se jestli Veny můžu nechat nejprve, aby si překážku prohlédla a případně očichala. Tom neměl námitek. Přišla jsem krokem ke překážce a Veny zprvu ucukla, na to jsem jí odpověděla jemnou pobídkou. Stoupla si nedůvěřivě k překážce - přesně to jsem čekala, proto jsem udělala toto opatření. Pak když zjistila, že se tam věc nehýbe, začala do ni šťouchat čumákem, nakonec toho nechala a já jela za holkami. Tom nás vysílal. První jela zase Karin. Vanilce překážka nedělala problém. Pak Ess s Chorálem, ten před překážkou zastavil a skočil jí kozlíkem z místa XD . Pak já, Po dvou cvalových skocích se Veny lekla a chtěla zastavit, cítila jsem to na jejím pohybu, prot jsem jí tam nemilosrdně hodila pobídku, aby jsem tomu předešla a překážku jsme překonaly bravůrně . Pak Maki s Lady, ta měla podobný problém jako Ess s Chorálem, ale jinak jsme to všechny zvládly. Tom nás pochválil a pozval nás na skok přes čtyřkolku. Řekl, že to není povinné. Váhala jsem, ale nakonec jsem se rozhodla to zkusit. Hned na Tomův pokyn jsem pobídla Veny, která už jen jela pohyby jako "No jo no, co mám s tebou dělat" . Už byla naprosto odevzdaná, takže jsem se rozhodla to zkusit. Pobídla jsem ji a vedla jsem ji na skok, ale Tom nás zastavil. Rychle jsem zareagovala a udělala jsem si kroužek. Tom ještě musel trochu srovnat Bleska k překážce . Pak nás vyzval znovu, když jsme byly pár cvalových od překážky řekla jsem si "do čeho jsem to vlezla" ale nakonec jsem překážku nechala plně na Venuši a ta to jak jinak než zvládla. Chválila jsem Venušku a už jsem jí povolila otěže. Nakonec jsme se vrátily do areálu, Tom nás pořád chválil.

PO JÍZDĚ
Po jízdě jsem Venušku zase jako včera odsedlala, opláchla jsem jí nohy v mycím boxe, kde jsem jí také vybrala kopyta. Pak jsem na ní hodila odpocku a mezitím jsem uklidila věci zpět do sedlovny a šla jsem se převléknout. Následně jsem se vrátila a zkontrolovala jestli je Veny už odpocená. Sundala jsem z ní odpocku a ještě jsem jí na chvíli odvedla do výběhu. Pak jsem do večera měla čas pro sebe.

slinky: DEN TŘETÍ - VENUŠE

BOX
Ráno jsem si udělala box, abych to nemusela dodělávat před jízdou. K boxu jsem si přivezla kolečko s lopatou a koblížky s mokrou podestýlkou jsem do kolečka naložila, poté jsem kolečko vyvezla na hnojiště. S kolečkem jsem jela do skladu sena a slámy a nabrala jsem čistou podestýlku, kterou jsem vidlemi rozházela na chybějící místa. Následně jsem uklidila lopatu a vidle, ale kolečko ještě ne. S kolečkem jsem znovu zajela do skladu sena a slámy a naložila jsem do něj seno, kterým jsem naplnila oboje jesle v boxe. Pak jsem kolečko zaparkovala. Základ byl hotov, ale ještě jsem sebrala ze země kbelík, který ležel mezi napáječkou a žlabem a napustila jsem do něj trochu vody, do které jsem ještě hodila houbu. Vymyla jsem napáječku a žlab. Poté jsem kbelík znovu vymyla a natočila do něj čerstvou vodu. Kbelík jsem položila zpět na původní místo - mezi napáječku a žlab a houbu jsem uklidila. Tak a měla jsem pokoj ! Až do odpoledne jsem měla volno.

PÉČE
Nějak kolem půl třetí jsem si přivedla Venuši z výběhu a začala jsem ji čistit - jako klasicky jsem začala gumákem. Promasírovala jsem jí srst z obou stran jejího těla, pěkně krouživými pohyby. Poté jsem gumák vyměnila za měkký kartáč, kterým jsem Venuši odstranila vystrnaděný prach na povrchu. Měkkým kartáčem jsem jí také vyčistila i hlavu a bříško. Na bříško je lechtivá, takže se pěkně kroutila XD . Po měkkém kartáči jsem jí dala očichat rýžák - ten by si k tělu bez očichání nepustila XD . Po důkladném očichávání rýžáku jsem dostala povolení vyčistit jí nohy, což jsem také udělala - pěkně jsem jí je odprášila, aby je mohla dnes plně využít. Pak jsem jí ještě vybrala nečistoty z kopyt a Veny byla plně připravená odstartovat svůj dnešní výkon. Uklidila jsem čištění a přivezla jsem si postroje. Nejprve jsem vzala do ruky otěže, které jsem jí přehodila přes hlavu, pak jsem si vzala lícnice do jedné ruky a druhou jsem podepřela udidlo. Veny si udidlo ochotně vzala a já jsem pak přetáhla nátylník přes uši. Zapnula jsem podhrdelník s nánosníkem a kštici jsem ji přehodila přes čelenku. Pak jsem ji dala na hřbet podsedlovku (krojenou) a gelovku. Na to jsem pak položila i sedlo (enduranční). Zapnula jsem podbřišník a na přední nohy jsem jí dala kamaše. Nasadila jsem si přilbu, vestu a rukavice. Pak jsem vyrazila ven před stáj k ostatním a čekaly jsme už jen na Toma, který co nevidět přijela - opět na čtyřkolce jménem Blesk XD.

JÍZDA
Na volné otěži a krokem jsme vyjeli z areálu. Naši koně už byli na čtyřkolku zvyklí, takže šlapali pod námi poslušně. Když jsme dorazili do areálu crossu nechal nás Tom zase nějakou dobu, aby jsme koníky opracovaly a mezi tím si jel zařádit na svém Bleskovy. Já jsem Venušku nechala na volné otěži a vyklusala jsem jí na obě ruce. Pak jsem si ji v kroku začala brát na otěž a Veny krásně začala balit hlavu. Zase jsem si udělala kolečko, když jsem se srovnala s ostatními, aby jsme se nepozabíjely, i když místa tam bylo dost.... Na kruhu jsem si udělala kruh zmenšovat a zvětšovat, následně v kruhu změnit směr a znovu zmenšování se zvětšováním, poté kruhy vyměnit a znovu - zmenšovat, zvětšovat, v kruhu změnit směr, zmenšovat a zvětšovat. Následně jsem jela přímo na mé pomyslené jízdárně. Po dvou obvodech mé jízdárny jsem diagonálou změnila směr a znovu jsem najela na kruh, udělala jsem úplně to samé o v kroku, akorát s tím rozdílem, že to bylo teď v klusu. Pak jsem si také nacválala po mých pomyslných obvodech na obě ruce. Ještě jsem si chtěla udělat nějaký ten klusový cvik, ale už na nás zavolal Tom a my se k němu slétly XD . Tom dal skoky - 5. 15. a 17.. Řekl ať si každá jdeme k jednomu a pak se nějak prostřídáme, že nás bude objíždět a my si máme koně rozeskákat. Já s Veny jsme začínaly na 17. Pak jsme postoupily na 5. a následně na 15. Venušce to šlo moc pěkně, Tom k nám neměl žádné komentáře na vylepšení. Jen jednou na 17. , když tam Tom nebyl mi Veny trochu klopýtla před skokem a už jsem myslela, že to neskočí, ale ona udělala jeden kulhavý krok a skočila to kozlíkem moje malá, velká... Ani bych to po ní nechtěla - mohla si ublížit... Dokonce i tu 5. zvládla moc pěkně na to, že jí nikdy neviděla . Když jsme se všechny prostřídaly na všech skocích, Tom nás zavolal k sobě a sdělil nám program dnešního tréninku. Začínaly jsme 7. . Začínala Karin, poté Ess, já a Maki. Když jsem přišla na řadu já, byla jsem trochu nervózní, protože jsem s Veny ve vodě ještě nikdy nebyla kromě sprchování v areále. Tom řekl, že než skočíme, máme skok obejít a ukázat koním, že je za ním voda, aby neskočili a pak se nelekli XD . Veny vypadala klidně, takže jsem si hlavu moc nedělala. Když skočila Karin a Ess, kterým to šlo moc dobře, přišla jsem na řadu já... pobídla jsem Venušku a cvalem jsem jí naváděla na skok před námi. Společně s Veny jsem se začala zvedat do lehkého sedu, pak jsem se prudce začala zaklánět, protože Veny už mířila dolů k vodě. Dopadla jsem jí tvrdě do sedla a hned co jsme vyjížděly klusem z vody, začala jsem se jí omlouvat. Tom se zasmál a pak řekl, že dávám nohy při doskoku moc dopředu - jak se zakláním, tak dám nohy skoro až před přední nohy koně. Zkrátka, že se musím více držet kolen a mít holeně stále přiložené a skok nechat na Veny, že ona už si s tím poradí. Dojela jsem na druhou stranu ke Karin a Ess. Ještě jsme koukaly na Maki, která se tam divně zakroutila a vypadalo to, že spadne, ale kdepak - ta má pevný sed . Tom řekl, že si to každá zkusíme ještě jednou a pak popojdeme na další skok. Já jsem se ale ani při druhém pokusu o moc nezlepšila - nohy jsem neměla až zase tak vepředu, ale furt to nebylo ono.... Tom řekl, že se to snad napraví na dalším skoku, kterých je tam více XD . Popojeli jsme ke skoku číslo 8. . Začala Karin, následně Ess no a pak já. Cvalem jsme se řítily na překážku, před odskokem jsem Veny pobídla a pak už jsem to nechala celé na ni, byl to klasicky skok, který jsme zvledly, ale pak následovala vody. Před vodou Veny prudce zabrzdila a já jsem slétla do stoje vedle ní . Nevím před chvilkou jsem ještě byla na jejím hřbetě a nyní jsem stála vedle její hlavy. U všech ještě dozníval smích z mého "pádu" , když jsem se drápala zpět do sedla. Pak jsem to zkusila znovu. Perfektní provedení skoku a pak voda. Už jsem myslela, že Veny zase odmítne, dokonce se k tomu i připravovala, ale pak jsem jí tam hodila kop jako pobídku a to si Veny hodně rychle rozmyslela . Skočila do vody a já se nevyhnula svým nohám vepředu . Koutkem oka jsem viděla, jak Tom zakroutil hlavou, jako by tím říkal - nepoučitelná - . Pokračovala jsem dál na výskok z vody. To Veny jela rychle a já skoro nepohnula zadkem ze sedla. Nakonec opět perfektní provedení malého skoku. Tom k tomu dodal : "Sice jste to projely, ale provedení, bylo úplně špatně jak ze strany koně, tak ze strany tvé. Tedy až na ty skoky, ty už vám opravdu jdou." A pak mě nechal odjet ke Karin a Ess a soustředil se na Maki. Když to Maki překonala, řekl, že tohle už raději necháme být a pojedeme na další skok. Krokovou jízdu ke skoku jsem povolila Veny otěže, aby si odfrkla. Dorazili jsme ke skoku číslo 10. , ze kterého jsem měla obavy. [jen nevím, jestli jsem tento skok dobře pochopila - případné chyby odpusťte prosím]. Co nevidět jsem přišla na řadu, Veny už byla zpocená a já také nebyla plná energie. Cvalem jsme překonaly dvoj-skok A . Skoky nám jdou parádně.... Tom jen dal ruce v bok a spodním rtem zakryt ten horní, jako že je překvapený naším skvělým výkonem na dvojskoku . Pak Veny dobelhala do vody, myslím, že to byl krok navýše klus, rozhodně se do vody nevrhla po hlavě... Z vody jsme vycválaly a rovnou na skok B, který Veny skočila kozlíkem, protože už si myslela, že je konec XD . Pak jsem si vybrala skok C1, který už zase byl ve skvělém provedení a Veny by se za ním hrnula klidně na další XD . Jedinou poznámku, kterou Tom měl byla, ať více pobízím při vjezdu do vody, že ten musí být rychlí, případně i na dohnání času . Pak jela Maki. Koukaly jsme s Karin a Ess na Makčin bravůrní výkon. Pak nás Tom všechny pochválil a odvedl nás do areálu, jely jsme krokem na volné otěži, aby se koně vydýchali. Na nádvoří jsem z Vnuše slezla, zatáhla jsem třmeny a odvedla jsem ji do boxu.

PÉČE
Odvedla jsem Venušku do boxu, kde jsem ji odsedlala a hodila jsem na ní odpocku. Uklidila jsem věci do sedlovny a šla jsem se převléknout na kolej, poté jsem se vrátila a ještě jsem chvíli počkala až Veny nebude spocená. Když jsem uklidila již nepotřebnou odpocku, vzala jsem Veny do mycího boxu, kde jsem jí osprchovala zablácené nohy, následně jsem ji tam udělala regenerační masáž. Pak jsem ji odvedla zpět do boxu. Ještě jsem poklidila některé potřebné věci a Venušku jsem odvedla ještě do výběhu, kde zůstala až do večera.

slinky: DEN ČTVRTÝ - VENUŠE

BOX
Jako včera, i dnes jsem se rozhodla udělat si box ráno, abych se o to nemusela zajímat před jízdou. Takže jsem si k boxu přivezla kolečko a lopatu a pořádně jsem vybrala mokrou podestýlku a koblížky, které jsem následně odvezla na hnojiště. Pak jsem uklidila lopatu, ale s kolečkem jsem ještě zajela do skladu sena a slámy, kde jsem nabrala čistou podestýlku, kterou jsem následně vidlemi rozházela po boxe na chybějící místa. S kolečkem jsem pak znovu a už naposledy vyrazila do skladu sena a slámy a nabrala jsem seno, kterým jsem naplnila oboje jesle v boxe. Pak už jsem uklidila vidle a zaparkovala kolečko. Ale práce ještě nebyla hotová, ještě jsem vzala kbelík, co ležel mezi napáječkou a žlabem a napustila jsem do něj trochu vody + jsem do něj hodila houbu. Touto kombinací jsem vymyla žlab s napáječkou. Pak jsem uklidila houbu a kbelík jsem vymyla. Do kbelíku jsem natočila čerstvou vodu a položila jsem ho zpět na původní místo. Tak a bylo hotovo....

PÉČE
Nějak po půl druhé jsem si zašla pro Veny do výběhu a začala jsem ji hřebelcovat. Jako vždy jsem začala gumákem, kterým jsem jí krouživými pohyby promasírovala srst, tím jsem vypudila prach na povrch a pak jsem ho smetla měkkým kartáčem. Měkkým kartáčem jsem jí také vyčistila hlavu a bříško - na které je lechtivá XD . Dále jsem pokračovala rýžákem, který Veny nejprve musela důkladně očichat a pak jsem jí jím oprášila nohy. Jako poslední fázi čištění jsem jí vybrala kopyta háčkem. Pak už jsem čištění uklidila a přivezla jsem si postroje. Přes hlavu jsem jí přehodila otěže, pak jsem si vzala lícnice do jedné ruky a druhou jsem podepřela udidlo, které jsem jí následně strčila do huby. Přetáhla jsem nátylník přes uši a pozapínala jsem podhrdelník a nánosník. Pak jsem jí na hřbet umístila podsedlovku s gelovkou a na to sedlo. Zapnula jsem podbřišník a ještě jsem jí na přední nohy nasadila kamaše. Pak jsem si nasadila přilbu a rukavice a vyvedla jsem si Veny na nádvoří. Chvilku po mě přišla Ess s Chorálem a nakonec Tom. Dotáhly jsme a vytáhly si třmeny, pak jsme se vyhouply do sedel a následovaly Toma na čtyřkolce.

JÍZDA
Tom nám během krokování tam vykládal dnešní rozvrh kurzu. Čekaly nás závody, ale nejprve jak jsme byly zvyklé... Po příjezdu na místo jsme měly čas na opracování. Já jsem ještě Veny nechala dlouhou otěž a vyklusala jsem si s ní na obě ruce. Pak jsem si jí pomalu začala sbírat na otěž a v kroku na našem tradičním kroužku dělat cviky co včera - kruh zmenšovat, kruh zvětšovat, v kruhu změnit směr, kruh zmenšovat, kruh zvětšovat, kruhy vyměnit a to samé... Pak jsem ji nechala chvíli jít přímo po pomyslném obvodu a nakonec, když jsem si ji znovu převedla na kruh jsme dělaly to samé co v kroku, ale nyní v klusu - kruh zmenšovat, kruh zvětšovat, v kruhu změnit směr, kruh zmenšovat, kruh zvětšovat, kruhy vyměnit a to samé.... Pak jsem si zacválala po pomyslném obvodu a pak i ny kruhu na obě ruce. Dnes mi to zabralo méně času, takže jsem měla čas dopilovat pěkné přilnutí. Nakonec nás zavolal Tom a přivedl nás k překážce, na které jsme se jedna po druhé mohly rozeskákat. Všechny jsme si skočily na obě ruce dvakrát. Takže každá z nás dohromady měla za sebou čtyři skoky. Nám tyhle klasické překážky s Veny nedělaly problém.... Pak nás Tom zavedl na start našeho dnešního závodu. Všechny jsme byly napjaté. Nakonec nás Tom seznámil s tratí a vysvětlil nám, na co si máme dávat pozor. Pak už nás jen vysílal na dráhu. Byla jsem nervózní, ale co teprv Maki, která jela jako poslední.... První jela Karin, která dorazila v pořádku do cíle, Ess zrovna tak a pak jsem jela já. Klusem jsem mířila ke startovní čáře a cvalem jsem jí projela na první překážku. Srdce mi bušilo jako divé. První překážka byla překážka číslo 16 - která byla blízko opracoviště. Veny krátila kroky k odrazu, já jsem jí ještě stihla pobídnout. Pak jsem se zvedla ze sedla společně s jejím pohybem a povolila jsem jí, jak jen potřebovala. Nechala jsem skok na ní........ a podařilo se, první skok jsme měly úspěšně za námi. Další skok - 17 - byl jen pár valových skoků dál, takže jsem neměla moc času se radovat z úspěchu na prvním skoku. U druhého skoku jsem se již plně soustředila a Venušku jsem pobídla více a tomu jsem také musela více povolit, protože to byl kok docela dlouhý...... Jestli se někdo zrovna díval na můj výraz tak musel být velice pobavený . Když jsem se vracela zpět do sedla stejně jako můj kůň zpět na pevnou zem, ještě jsem se zvědavě ohlédla dozadu - nemohla jsem uvěřit, že jsme zvládly crossový skok, ale za toto myšlení jsem si vzápětí vynadala - vždyť jsme na kurzu crossu, nic jiného se tu nedělá ! Ale Veny, jak znovu krátila svůj krok k odskoku mě vyrušila z přemýšlení a já jsem jen tak tak stihla pobídnout před Venuščiným odrazem na jakési křoví. Už jsem byla zase plně v soustředění a bez váhání jsem si vybrala vyšší skok. Věřila jsem Venušce, ale když se připravovala na odskok a už už chtěla odmítnou, stejně jako včera před vodou jsem jí tam šoupla velkou a drsnou pobídku, takže Veny na poslední chvíli skočila kozlíkem, ale nic se nestalo. Veny by nejraději zastavila a pogratulovala si k tak skvělému skoku, ale hned za překážkou jsem jí zase začala pobídkami vpřed popichovat kupředu. Veny jakoby dala oči nahoru, ale běžela dál. Mezi 18. a 19. je více místa než před ostatními skoky, ale Veny už zavětřila svůj oblíbený styl skoku - větve a roští . Nečekaně rychle se rozběhla kupředu až jsem jí musela brzdit, protože jinak by holčičce nevyšly kroky a odmítla by. Veny pochopila proč jí brzdím a povolila můj návrh, který nás sice spomalil, ale bezpěčně přenesl přes další překážku, překážku číslo 19. . Mezi naší pozicí a další překážkou byl oblouček na kraji závodiště, ale ten mi problém nedělal ani Veny, ale starost mi dělala ta cirkulárka, které se Veny dle mého očekávání lekla a trochu ucukla. Vidět to nejspíše nebylo, ale já to cítila. Začala jsem Venušku krátkými, ale silnými a rychlími pobídkami vybízet vpřed. Venušce se nechtělo, ale nakonec mi svěřila svou důvěru a vydala se přímo svému strachu. Před překážkou jsem jí musela hodně pobízet a tím i povzbuzovat, a nakonec našeho pohyby byly dokonale sladěné a za skokem jsem cítila Venuščinu radost z pokořeného strachu. Ztratily jsme asi jednu sekundu za malinké zaváhání, které ani nebylo vidět.... Poslední překážka. Veny neví, že je poslední, takže je v plném soustředění, čehož jsem hodlala využít... Před odskokem jsem jí trochu zpomalila, aby jsme byly připravené na příkop mezi další překážkou. Veny skočila krásně, ale naše pohyby se trošku od sebe rozběhly, když Veny zpanikařila nad příkopem při doskoku. Lekla jsem se, že to nezvládneme, ale když doskočila a já jsem čekala, že bude stát, Veny najednou jako horská koza se rozeběhla dolů a když vybíhala nahoru a připravovala sebe i mě na další překážku - vypadalo to, že jí to i docela baví.... ach ten adrenalin - bojí se, ale baví jí to... Já byla úplně mimo rytmus jejího pohybu, ale s tím Veny počítala, takže mě vlekla na svém hřbetě jako hadrovou panenku. Hlavou mi proběhlo, že jestli toto zvládne, tak už všechno. Veny vyběhla kopec a se vší těžkostí odskočila, mě to vyhodilo ze sedla, tak, že mi vypadly třmeny, otěže byly úplně prověšené a já rukama byla opřená o její krk. Vyne si myslela, že konec, ale ze svých posledních sil jesm jí ještě nahnala do cílové čáry. Veny proběhla a já nevěděla, co mám dělat. Holky mi tleskaly a při tom se smály. Srovnala jsem se v sedle a nechala jsem jí vykrokovat na kolečku, které vytvořila Karin po své jízdě. Tak za dnešek mám opravdu dost !! Při krokování Veny funěla a šla rychle, jako by furt neměla dost, přitom už courala jazyk po zemi . Já jsem jí nemohla vynachválit a stále jsem jí poplacovala po krku. Nohy se mi klepaly jako ratlíkovi. Ani jsem nemrkla a už přijížděla do cíle Maki, nevědomky jsem začala tleskat a uvědomila jsem si to až když jsme s potleskem končily. Nakonec nás Tom zavedl znovu na Florestu a řekl, že výsledky se dozvíme až zítra... Na nádvoří jsem měla co dělat, abych Veny zastavila. Slezla jsem a zatáhla jsem třmeny.

PÉČE
Odvedla jsem Veny do boxu a odstrojila jsem jí. Postroje jsem znovu naskládala na vozíček, na kterém jsem měla připravenou i odpocku, kterou jsem na ní ihned po odstrojení hodila. Postroje jsem zavezla do sedlovny, kde jsem na sedlo hodila potah a dečku jsem dala vyvětrat. Vše jsem uklidila a co bylo potřeba jsem vyvětrala (dečka, podbřišák, kamaše.) také udidlo jsem omyla. Šla jsem se převléknout a pak jsem se vrátila. Na pokoji jsem si také dala sprchu atd.. Když jsem se vrátila Veny už byla odpocená, tak jsem uklidila odpocku a Veny jsem na ohlávce zavedla do mycího boxu, kde jsem jí opláchla nohy a vybrala kopyta. Také jsem ji dala regenerační masáž. A jelikož nebylo tak pozdě, tak jsem ji zavedla do výběhu, kde jsem ji nechala až do večera. Po jejím odvedení jsem zametla v mycáku tu špínu z jejích kopyt a uklidila jsem ohlávku. Tak a já jsem se musela jít po dnešním zážitku natáhnout ...

maki a lady: 1.DEN!
PÉČE

Bylo krásné letní ráno a já už byla na nohách a lítala po pokoji. Přihlásila jsem se s Lady totiž už podruhé na kurz Crossu. Byla jsem už oblečená do nové sady a chystala se na snídani. Nejdříve jsem, ale chtěla dát krmení Lady. Zavřela jsem za sebou dveře a seběhla po schodech dolů. Div jsem se nepřerazila, jak jsem rychlostí blesku utíkala po schodech dolů, abych mohla dát klisně krmení. Seběhla jsem po schodech a celá uřícená jsem vešla na dvůr. Svítilo sluníčko, teplota byla tak akorát a tak jsem si jen tak v tričku přecházela přes dvůr. Vešla jsem do stáje a zabočila do krmivárny. Nabrala jsem přesnou odměrku, jakou potřebuje Lady a šla jí to odnést do boxu. Lady vykukovala z boxu a natahovala krk, jakmile uviděla, že nesu krmení. Zazubila jsem se na ní a otevřela box. Vysypala jsem ji krmení do žlabu, zavřela a nechala jí žrát. Zakručelo mi v břiše. Bylo na čase, abych se šla také najíst. Přeběhla jsem dvůr a zamířila do jídelny. Tam bylo také již pár ranních přivstalců, kteří se chtěly zúčastnit kurzu. Sedla jsem si a dala si pořádně do nosu. Měla jsem hlad a tak jsem pár rohlíků snědla Po snídani jsem uklidila talíř a hrneček a odebrala se opět do stáje. Lady měla žlab čistý, jak jí po krmení nezbyl žádný zbytek. Usmála jsem se a šla do sedlovny. Vzala jsem ohlávku a z věcí na čištění kopyťák a kartáč, jen abych jí rychle přejela hlavu. Kobylka nebyla zablácená ani od hnoje, což mě celkem překvapilo, tudíž jsem s ní měla méně práce. Došla jsem k boxu, otevřela ho a vešla dovnitř. Klisna se na mě se zájmem podívala a já k ní přišla. Lady o krok ustoupila a zvedla nahoru hlavu. Její temperament a tvrdohlavost se na ní začala projevovat. Nebyl o tom pochyb, dlouho jsem s ní nepracovala a tak bylo vidět, že klisna trochu nabrala. Dnes jsem si jí chtěla vzít ještě na lonž po kurzu nebo jen na PK, ale věděla jsem, že s Lady to půjde nějaký ten týden ztuha. Bude to něco, jako začínat od začátku. Povzdychla jsem si a počkala, až se trochu uklidní. Pomalu jsem na ní promlouvala. Nakonec si přeci jen ohlávku nechala nasadit. Poplácala jsem ji po krku a vyvedla z boxu ven a vedla k uvazovišti. Přivázala jsem jí tam a přejela jí kartáčem od hlavy až ke kopytům. Nakonec jsem jí i vybrala z kopyt. Byl to opět trochu souboj, ale zvládla jsem to. „Tak, teď tě necháme trochu vylítat, ty ďáblice“ řekla jsem klisně a připnula jí vodítko k ohlávce. Vedla jsem jí stájovou uličkou až na dvůr a pak k výběhům. Bylo na ní vidět, že ve výběhu asi taky každý den nebyla. Pustila jsem jí a ta se rychlým klusem vydala za ostatními. „To bude rodeo“ řekla jsem s úsměvem nahlas a pak jsem se otočila a odešla vyčistit box.

BOX (Více viz. Čistota boxu)

Po kydání jsem zamířila do sedlovny si zkontrolovat své všechno vybavení na Cross. Vše bylo v pořádku a tak jsem šla zjistit, jak to bude dnes s programem. Tom si právě na velkém papíře odškrtával kdo už přijel a kdo ještě ně.Pod ním se mu vršila další kupička papírů bůh ví k čemu všemu ještě. „Ahoj Tome.“ Pozdravila jsem ho. Zamručel a sledovat okolí.“Ahoj Maki, potřebuješ něco?“ „No chtěla jsem se zeptat, v kolik jedeme na tu kondiční vyjížďku.“ Kouknul na mě a pousmál se.“V klidu se naobědvej, bude to odpoledne.“ Poděkovala jsem mu a zamířila za holkama do stájí. Kolem poledne jsme se vydali do jídelny, kde chudák Sue běhala od jednoho k druhému a rozdávala jídlo nám i „cizinkám“. Atmosféra byla trochu napjatá. Všichni po sobě pokukovali, někteří pochybovačně, někteří přátelsky. Vyšla jsem z jídelny a zamířila do stáje. Šla jsem do šatny, kde jsem měla vestu, helmu a rukavice na kondiční vyjížďku. Přeci jenom raději jsem si vestu chtěla vzít. Věděla jsem dopředu, jaká Lady bude. Připravila jsem si to a pak vzala vodítko a šla pro Lady do výběhu. Klisně se moc nechtělo, ale nakonec jsem si jí chytla a odvedla k uvazovišti. Dala jsem se do čištění, pořádně, aby Lady byla pěkně čistá a naleštěná. Lady byla občas otrávená, někdy se zase pěkně šklebila. Došla jsem si do sedlovny pro zvony, které jsme dostali k sadě a nandala je Lady na přední nohy. Ještě jsem šla pro uzdečku a enduranční sedlo do terénu s dečkou a gelovkou. Za pár minut jsem měla klisnu připravenou. Poplácala jsem ji po krku a šla se navléknout do vesty. Trvalo mi to pár minut a za chvíli jsem již stála s Lady venku na dvoře u kašny a čekala na ostatní.

JÍZDA

Seskočila jsem z hřbetu klisny. Musela jsem se chytit sedla, protože jsem myslela, že mě nohy neudrží. Kolena se pode mnou podlomily. Byla jsem vyřízená, ale šťastná. Poplácala jsem klisnu a šla s ní do stáje. Sundala jsem z ní všechny cajky a šla jí osprchovat nohy. Potom jsem klisně vybrala z kopyt a do sucha jí vyčistila. Lady se pořád trochu křenila, holt to chce znovu na Lady pracovat. Pustila jsem klisnu do výběhu a šla na kurz.


JÍZDA:
Měla jsem na sobě bezpečnostní vestu a věci na kurz.Připadala jsem si zvláštně, ale bezpečnost platí na prvním místě. Vyvedla jsem Lady uličkou ven a seřadila se na dvoře u fontány. Jezdkyně z cizích stájí sledovali fontánu s úsměvy a vyvalili oči když jsme my Floresťanky dali koním z fontány napít. Lady si trochu usrkla a pak pořádně frkla až se to rozeznělo areálem. I několik dalších koní zafrkalo. Za chvilku se objevil Tom na Tarotovi. Já dotáhla Lady podbřišník a „dáma“ začala neklidně přešlapovat, div mi nešlápla na nohu. Pak stáhla třmeny, dala levou nohu do třmenu a pravou nohou se odrazila. Pohodlně jsem se usadila v sedle a nechala jsem Lady volnou otěž. Za se po chvilce vyvádění uklidnila. Stáli jsme kousek od Karin a Ess. Obě se usmívaly a něco si povídaly. Najednou se vedle mě vynořilaSlinky. Než mi stihla něco říct, zavelel Tom. „Všichni? Tak krokem vchod. Zařaďte se tak aby se koně snesli!“ Postupně se utvořila dlouhá nudle. Pobídla jsem Lady holeněmi, ale nechala dlouhou otěž. Všimla jsem si, že Karin se zařadila za mně. Usmála jsem se, ale zároveň jsem se věnovala klisně, která vyšla pěkně svižným krokem. Frkala a sledovala se zájmem okolí. Prošli jsme kolem ohrad a a kochali se výhledem. Sluníčko pěkně svítilo a vzduch voněl trávou. Zamířili jsme podél lesa k polím a loukám. Zepředu se ozvalo „Můžeme naklusat?“ Sborem jsme odpověděli ano. Najednou se dalo vše do pohybu. Jezdci přede mnou začali klusat. Lehce jsem pokrátila otěže a pobídla Lady holeněmi ke klusu. Jakmile jsem ucítila rychlejší chod začala jsem pravidelně vysedávat.Mrkla jsem na kterou nohu vysedávám, abych věděla a dívala se před sebe na ostatní jezdce. Všichni pravidelně vysedávali a klusali krajinou. Koně měli nastražené uši, ale chovali se ukázněně. Občas tedy až na tu mojí dračici. Někdy bylo potřeba ji zkrotit, ale po chvilce se chovala vzorně. Každých cca 100 metrů jsem si sedla na dvě doby a změnila nohu na kterou vysedávám. Louka se táhla až dozadu kolem lesa, který byl od nás ještě velmi vzdálen. Postupně jsem sbírala otěže a tlačila holeněmi Lady před sebou.Nemusela jsem ji moc pobízet byla skvělá a šlapala skvěle.Za chvíli jsem uviděla Toma jak rukou dává znamení a jezdkyně k jezdkyni křičela „A krok!“ Zasedla jsem, stiskla koleny sedlo a přitáhla otěže.Zpomalila do kroku.Poplácala jsem ji po krku a uslyšela i ostatní jak své koníky popleskávají a nejedna jezdkyně se mírně nahnula ke krku.Mířili jsme po cestičce mezi poli a dívali se jak šustí obilí a kukuřice. Někteří koníci trochu pofrkávali. Lady nastražila uši a dívala se trochu se nedůvěrou.Stiskla jsem silněji holeněmi a pohladila ji po krku. Zastříhala ušima a poslušně kráčela dál. Projeli jsme mezi kukuřicí a vyjeli kousek od lesa. Nechala jsem Lady pěkně kráčet do předu a očas jí pobídla aby nezpomalila nebo nezastavila. Sluníčko už pěkně hřálo a já ucítila jak se mi vlasy v culíku lepí na krk. Za chvilku se objevil les s příjemnou cestou bez kořenů a výmolů. Šumění korun bylo slyšet už zdálky a když jsme vjeli dovnitř byl tam příjemný chládek. Tom se po nás ohlédl a zavolal že znovu naklušeme.Počkala jsem chvíli, protože Lady dotahovala koníka před námi a pak ji znovu pobídla ke klusu.Odfrkla si a vyrazila za ostatními.Klusali jsme lesem a stromy nás míhali jeden za druhým. Dusot kopyt zněj na lesní půdě tak zvláštně, ale pěkně. Občas pod některým z koní křupla větvička, ale jinak bylo příjemné ticho a klid. Sluníčko probleskovalo v korunách a tvořilo na nás skvrny jako u dalmatinů. Pousmála jsem se a věnovala se pořádně Lady. Nezapomínala jsem po 100 metrech vždy přesednout a pobízet. Za chvíli se mezi stromy vepředu objevil takový světle zelený tunel a my postupně vyjížděli do sluncem osvětlené posekané louky. Za chvilku Tom znovu zavelel krok a my všichni zasedli a zpomalili. Vypadalo to, že pojedeme rovně ale místo toho Tom zahnul doleva podél lesa ke strmějšímu kopci dolů. „Teď všichni povolte otěž, hezky holeněmi je udržujte, ať jdou rovně“ zazněly povely zepředu od Toma. Mírně jsem otěž povolila a hlídala si klisnu holeněmi. Doufala jsem, že teď nebude dělat kraviny, když se ještě zatím nic nestalo. Držela jsem si Lady hezky rovně. Konečně jsme měli svah za sebou. Šli jsme chvíli krokem, když v tom Tom dal pokyn, že nacváláme. Dala jsem levou nohu za podbřišník, sedem jsem klisnu „postrčila“ a Lady přešla do cvalu. Zůstala jsem sedět v sedle a následovala ostatní. Lady si 3x vyhodila z kopýtka a pak pokračovala až celkem překvapivým klidným cvalem dál. Měla jsem ji hezky na otěži a cválala v rozestupech za ostatními. Váhu jsem měla spíše víc vzadu. Rozestupy byly velké, aby každý kůň viděl dobře na překážku. Na rovince jsem si Lady narovnala, aby necválala křivě. Cválali jsme kolmo na skok. Přišla na mně řada. Nadechla jsem se a soustředila se na skok. Udržovala jsem si klisnu holeněmi, aby byl nájezd na překážku na střed. Mírně jsem povolila otěž a Lady prodloužila cvalové skoky. Raz, dva, tři a hop, napočítala jsem si v duchu a podpořila jsem Lady holeněmi, aby mi to náhodou nevyhla. Lady se odlepila předníma nohama od země a já šla do steheního sedu, rukou jsem šla mírně dopředu k hřívě a nabídla klisně otěž. Samozřejmě jsem se koukala dopředu a ne na zem pod sebe. To by narušilo rovnováhu koně. Když jsme byli nad skokem, vrátila jsem se se svým těžištěm zpět a zaklonila se. Své ruce jsem dala na původní místo, tedy ke kohoutku a pak jsem cítila dopad Ladyiných kopyt na zem. Posbírala jsem otěž, abych měla nad klisnou stále kontrolu a pobídla Lady holení, aby pokračovala dál ve cvalu. Byla jsem tak ráda, že už to mám za sebou. Poplácala jsem jí po krku. Před námi byl poslední kopec nahoru. Stoupla jsem si ve třmenech, povolila otěž a vycválaly jsme s Lady svah nahoru. Lady byla celkem utahaná a tak když byl povel do kroku, jsem zasedla azádrží přešla do svižného kroku. Pak už jen zbývalo na volné otěži dojít zpět na Florestu.

kitty*: 1. DEN
To ráno bylo na Florestě rušněji než jindy - žádný div, dnešním dnem začínal crossový kurz, a tak se to na FLorestě hemžilo nejen místními studentkami, ale zahlédla jsem i pár neznámých tváří z jiných stájí. Pousmála jsem se, a vyrazila do stáje. Tam to nebylo o nic méně rušnější, nicméně každý se věnoval svému koni a já rychle vklouzla do krmivárny. Vzala jsem si vůj kbelík, označený Asiiným jménem, a dala do něj odměrku ječmene, odměrku granulí, směs zamíchala a zalila horkou vodou. Kbelík jsem postavila tak aby nepřekážel, a chvilku ho tak nechala být - zatím jsem přinesla Asii do boxu seno. Vranka, když mě mezi tou změtí známých i neznámých tváří uvidě+la, jemně a tiše zaržála, a pak zabořila čumák do hromady sena. "Dobrý ráno, krasavice" pozdravila jsem jí, a zatímco si vychutnávala snídani, zkontrolovala jsem jí nohy a kopyta. Taky jsem jen tak pro kontrolu stiskla napáječku, jestli voda teče a pak jí přinesla a do žlabu vysypala směs ječmene a granulí. Tento ranní rituáluž jsem měla tak naběhlý, že jsem během něj naprosto zapomněla na ruch, který se kolem odehrával.
Zatímco Asie snídala, odešla jsem do jídelny a přisedla si ke Karin a Maki. "Brý ráno slečny" pozdravila jsem, a holky mi taky pokývly nap ozdrav. Karin se pak začala vyptávat, kde přes léto jsem, protože na Florestě jsem opravdu přes léto nebyla přítomná a některé holky pořád neznaly důvod. "Kamarádka jela s rodičema na dovolenou, ale nechtělo se jí samotný - tak se její rodiče a Niora domluvili, a jezdila jsem s nimi" pousmála jsem se hrdě, byly to moje první skutečné prázdniny, a ačkoliv mi Floresta chyběla, užila jsem si je parádně.
Tak jsme celou snídani s holkama prokecaly o prázdninách a o tom, co jsme která prováděly. Holky mi vysvětlily, že hodně těch "Nových tváří",. které jsem měla za holky z jiných stájí, jsou jen nové studentky FLoresty. Došlo mi, jak jsem kvůli prázdninám zaostala, a tak jsem po snídani hned zase letěla za Asií. Uvaziště byla plná, tak jsem si ze sedlovny přinesla čištění k boxu. "Nuju, musíš si zvyknout holka, pár dní tu bude organizovaný chaos" řekla jsem Asii, ta se sice jen tak něčeho nelekla, ale přeci jenom, měla ráda svůj klid. Vzala jsem do ruky hřbílko a krouživými pohyby jí začala masírovat - jako obvykle, tohle kobylku uklidnilo a ona si natáhla krk, když jsem jí pak začala drbat za ušima "No vidíš" promluvila jsem na ní chlácholivě a pokračovala v čištění. Měkkým kartáčem jsem smetla prach a jemné nečistoty, pak rejžákem vyčistila nohy a vybrala z kopyt. Asie už byla klidnější, takže nedělala problémy a já jí mohla klidně odvést do výběhu.

Vrátila jsem se do stáje a s potěšením zjistila, že většina studentek teprve koně čistí. Na mě tak zbylo volné kolečko a mohla jsem rovnou začít s kydáním. Vzala jsem si hrábě a určitou část boxu jsem komplet zbavila podestýlky - tu jsem nahrnula jinam. Vidlemi jsem pak odházela čistou slámu na tuto holou část boxu. Zbylou slámu, špinavou a mokrou, jsem naházela do kolečka. Teď byl box jasně rozdělen do dvou částí - nevykydané piliny a čistá sláma. Lopatou jsem vybrala mokré piliny a koblížky. Hráběmi jsem pak srovnala čisté piliny, aby byly po boxu rovnoměrně. Přes ně jsem naházela čistou slámu a odvezla kolečko na hnoják.

Většinu dne jsem pak strávila údržbou mých věcí a úklidem - Rozhodla jsem se promazat hezky pečlivě všechna sedla, uzdečku, vyprat a vykartáčovat zbytek postrojů, a tak mi dopoledne moc volného času nezbylo - vybírala jsem i chlupy ze hřbílek, čistila kartáče a podobně. Nezapomněla jsem ani uklidit si skříňku a hezky jí otřít, aby v ní nebylo tolik prachu a na dně pilin. Nicméně když jsem skončila, už byl oběd a já se nařítila - doslova - do jídelny jako první abych si stihla Asii připravit na odpolední kondiční vyjížďku

Došla jsem si pro Asii do výběhu a zahvízdala. Vranka zvedla hlavu, a začala ke mě pomalu přicházet. "No šikulka jsi" pochválila jsem jí a cvakla jí na vodítko. Odvedla jsem jí do stáje, kde bylo volné uvaziště, jelikož většina studentek byla ještě na obědě. ¨Proto jsem sitaky tolik ospíšila - ze shonu a chaosu bývala Asie nervózní, a pak si často dovolovala na koně kolem - chtěla jsem být na nádvoří mezi prvními, aby nedošlo k žádnému kolapsu. Rychle jsem Asii přečísla hřbílkem, měkkým kartáčem, a vyčistila a zkontrolovala nožky. Přejela jsem jí pak dlaní, abych odhalila případné nečistoty nebo slepené chlupy, které nemusí být na pohled vidět. Ty jsem rozčísla a když byla Asie čistá, mohla jsem začít chystat. Na nohy jsem jí nasadila botičky a připevnila kamaše, měla jsem už u uvaziště přichystaný stojan s vybavením. Na něm jsem měla přichystanou uzdečku s martingalem a sedlo do terénu. Nebyla jsem si ráno jistá, zda vzít terénní, nebo skokové, holky mě ale ujistily že stejně dneska skočíme jen jeden skok, tak v tom terénním to nebude vadit. K němu jsem ale vzala vykrojenou podsedlovku a samozřejmě gelovou podložku.
Nasadila jsem Asii uzdečku, sedlo, všechno zkontrolovala a sedlo dotáhla. Zatím jsem si vzala přilbu, nasadila rukavice a vyvdla Asii na dvůr.
Na dvoře byl zatím jen Tom s Tarotem - asi si taky pospíšil aby dohlédl, že všechno proběhne v pořádku. "Ahoj Tome" pozdravila jsem ho, a on se na mě usmál a pokývnul hlavou. "Nějak sis pospíšila, ne? Nástup je až za deset minut" "No já abych už byla v sedle, a mohla tak Asii líp ohlídat, kdyby jí něco cvaklo v hlavě" věděla jsem, jak vranka nemá ráda těsnou přítomnost jiných koní - a díky dnešnímu ruchu byla ještě nervóznější. Tom přikývl, já si dotáhla sedlo a zkontrolovala třmeny. "Dej si je o trochu kratší, na cross je to potřeba" mrknul na mě Tom a já si vzpomněla, že to mi říkala už Karin "Jasně" přikývla jsem a tzřmeny si postupně zkrátila.
Když jsem nasedala, začaly se už objevovat další holky se svými koňmi. Odjela jsem s Asií opodál a sledovala nové členky.

"Vyrážíme!" zazněl přes celý dvůr Tomův hlas. Pořadí jsme si mohly určit samy, Tom jen řekl mladším členkám kteří koně více kopou, kteří se nemají rádi a tak by neměli jít u sebe. Já se zařadila za Vanilku a před Dekamerona, se kterým se Asie snášela docela dobře.
Našlápla jsem si třmeny, chytila otěže a nechala Asii jet za Vanilkou. Vyrazili jsme kolem výběhů cestou do polí a luk, a já si višmla jak se Tom často otáčí dozadu, aby zkontroloval všechny členky. Ocas zástupu tvořily starší a zkušenější členky Floresty, aby na vše mohly dohlédnout. Asie si vykračovala,zatím v klidu, klidným, ale svižným a dopředným tempem. Nechávala jsem jí na delší otěži, ale přesto na kontaktu, přeci jenom, kdyby se něco semlelo. Zatím takhle v klidu jsem se soustředila hlavně sama na sebe a svůj sed, tedy, zpočátku. Jakmile jsme vjeli do polí, kde se krajina otvírala a poskytovala nám výhled, neubránila jsem se a začala se kochat. Dnešní vyjížďka měla být sice pracovní... ale odolejte něčemu takovému.
Tom si toho všimnul, a upozornil nás, ať si koně opracujeme a zohýbáme kolem keřů, pařezů, a všeho co jsme našli. Poslechla jsem, a vedla Asii s rozestupem za Vanilkou - nedovolovala jsem jí ovšem jít jako prkno, ale přistavovala jsem jí do oblouků, otáčela vnitřní rameno dozadu, přošlapovala vnitřní třmen a vnitřní nohou Asii vytlačovala, aby nedělala kolem pařezů pětníky, ale aby udělala opravdu velký, ěkný a pravielný oblouk. Vedla jsem kobylku vnější otěží a vněšjší nohou hlídala vypadávání zádi. Na rovinách mezi jednotlivými "otočnými body" jsem si pohrávala s pomyslnou vnitřní otěží, a Asie si odžvýkla a začala se tak dostávat na přilnutí. Všímala jsem si, jak se ohýbá lépe a lépe, jak se uvolňuje. Během toho jsem samozřejmě Asii pořád pobízela jemně holeněmi.
Tom nám dal pokyn ať se zase seřadíme, těm co si zkazili rozestupy ať si je zase vytvoří a že budeme asi čtvrt hodinky klusat.
Pobrala jsem si Asii ještě o trošku víc na otěž - přesto ale pořád ne úplně - a stiskla obě holeně, uvolnila se v břiše, a malinko nabídla otěže. Vranka klidně naklusala a já začala vysedávat. Snažila jsem se uvolnit se v kříži a dopadat tak kobyle do sedla co nejměkčeji, navíc jsem se soustředila na to, aby mi noha při vysedávání nelítala kde chce, a zůstávala na místě. Vzhledem k tomu, že Asie byla pořád v pohodě jsem se koukla po ostatních. Byla jsem v tu chvíli ráda, že máme za sebou Deka s Blood a ne někoho jiného - někteří koně se začali lepit jiným na zadek.
Z toho se někteří oháněli, a Asie začínala být také nervózní, zrychlovala tempo a já si jí musela brát zpátky. Soustředla jsem se více na dosedání do sedla, a vždy v ten moment v sedle jsem kobylku přidržela sedem. Skutečně zpomalila, a já jí musela pochválit. Každých sto metrů jsem přesedala a soustředila se na správný sed a lehké přilnutí. Mívala jsem problémy s propínáním loktů a tím jsem měla i tvrdou ruku, tak jsem si na to musela dávat pozor.
Po nějaké době začali být koně, kteří na začátku vytřelili pěkně aktivně a energicky, už pomalejší, ale Tom nás vedl pořád svižným tempem. Mě na Asii stačilo jednou stisknout holeně, aby vyrazila lépe dopředu, a vysedávat do tempa. Začala jsem zase lépe a výrazněji dosedávat, zase jsem si při každém dosednutí vranku podržela, a přitom jsem Asii občaspobídla holeněmi - tak jsem dosáhla svižného a dopředného tempa, které ale nebylo tak splašené, jako Asiin klus občas byl. Pochválila jsem jí a znovu si přesedla. Už i vysedání po té bezmála čtvrt hodince začalo být o něco namáhavější, jak koně tolik nehnali dopředu, méně nám ulehčovali vysedání tím vyhazováním nás ze sedla, a my se více museli spoléhat sami na sebe.
"Krok!" houknul Tom, ale s přední částí konvoje ještě pár kroků odklusal, aby ti vzadu stihli přejít a udrželi tím rozestupy. Tím jsem dostala čas, a mohla jsem Asii dát poloviční zádrž, aby se mi při přechodu nerozpadla. Protáhla jsem nohy, strnula v sedle, dala jemnou zádrž otěží a v momentě kdy jsem cítila, že Asie přechází, jsem dala pobídku holení a povolila jemně otěže, aby Asie zůstala v klusu. Pochválila jsem jí a dala jí následně další zádrž do kroku, tentokrát jsem jí ale nechala opravdu přejít. Nechala jsem jí lehce povolené otěže, Lehce jsem Asii povolila otěže, ale pořád jsem vyžadovala svižný krok. Stačilo občas připobídnout holeněmi, a nechat se vézt, Asie měla krok svižný dost. nechávala jsem jí po dlouhém klusu odpočinout a taky jsem vytáhla nohy ze třmenů a trochu si pokroužila zatuhlé kotníky. Pak šp zpátky do třmenů a zase jsem si hlídala Asi.
"Při příchodu do lesa přechod do klusu!" houknul Tom a přední část konvoje už začínala klusat. Já si vzala Asii líp na otěž, jemně pobídla, zatím jen v kroku, abych jí přichystala že se něco bude dít, a pak jsem pobídla do klusu, lehce jsem stiskla obě holeně a přitom lehounce nabídla otěž. U toho jsem uvolnila břicho, abych Asii v přechodu nezavazela a začala jsem vysedávat. V lese nám ovšem přichzela do cesty větve, a tak jsem bočas přešla do stehnového sedu, abych se ochránila - u toho jsem přehmátla otěž, abych si udržela kontakt alehce Asii podpořila holení. Kobylka si to začínala užívat, jak se na ní nikdo netlačil tak se i uvolnila a nebyla tolik nervózní, jako při nástupu. Snažila jsem se vysedat měkce, místo přesedání jsem vždy, když jsem dosedávala ze stehenního sedu abych se vyhla větvím, dosedla na jinou nohu. Asie se bčas natáhla po nějaké větvi, a tak jsem jí začala přistaovat na jednu a na druhou ruku, nebo jsem vyžadovala změny tempa, aby se tolik nenudila.
Tahle klusovka nebyla tak dlouhá, a když se na konci cesty obnjevila louka a světlo, dal Tom povel k přechodu do kroku. Opět jsem provedla poloviční zádrž, jakobych chtěla Asii stáhnout do kroku, ale v přechodu jsem jí pobídla zpátky kupředu, nechala jí dva kroky odklusat a dala jsem jí opravdu zádrž do kroku. Poplácala jsem kobylku po krku a spatřila kopeček dolu. Tom už se s předkem konvoje vydal dolu, a my měli s Asií trochu větší mezeru. Asie se zadívala kamsi do strany, a chtěla svah sejít šikmo, ne kolmo, jakoby chtěla ostatní předjet. "Nu ani náhodou" řekla jsem jí, a holeněmi a s malou pomocí otěží jsem si jí srovnala do správné pozice. Asie tak musela podsunovat nohy pod sebe a já jí nechala, ať se s tím vypořádá sama a nerušila jsem jí. Bylo znát, že je to pro ní náročnější, šla pomaleji a docela se soustředila, ale nehodlala jsem jí nijak rušit. Jen jsem se mírně zaklonila, prošlápla paty a lehce posunula holeně dopředu - proti zemi jsem seděla v podstatě pořád stejně.
Sešli jsme kopeček a chvilku zůstali v kroku. Pochválila jsem Asii a to se zepředu ozval Tom "Všechno v pohodě?" Většina holek už kopec sešla, a ty klidně kvly, nebo se ozvaly "Jasně" "Dobře,te\ď půjdeme krokem a pak nacváláme. Hlavně si je hlídejte, žádný sprinty, chceme pořádný, kvalitní, cval. Nechte koně před sebou kus odcválat, abyste měli větší rozestupy než doteď, bude tam na vás totiž čekat skok, takže pořádný rozestupy" zopakoval Tom s důrazem na obě slova. "Jedeme" pobídl Tarota údolím. Vydali jsme se za ním a já si Asii pobrala zase na otěž. zkontrolovala jsem si sed, a nechala jí jet za Vanilkou, přitom jsem ale měla protáhlé nohy a sed mírně strnulý, takže Asie trochu zpoimalila a rozestup mezi mnou a Karin se začal zvětšovat. "Hop!" ozval se ztepředu Tom a Tarotek mu naskočil do cvalu. Postupně nacválali všichni koně, ale nechávali si mezi sebou dostatečné rozestupy. Protáhla jsem nohy a dávala si pozor, protože mi bylo jasné že Asie vyrazí dřív než budu chtít. Abych jí odlákala, začala jsem si jí přistavovat na levou ruku, přesto ale, když zaskočila do cvalu Vanilka, pokusila se vyrazit. Nenechala jsem jí, protože v přistavení se jí to nepodařilo, jenom naklusala, a stáhla jsem jí okamžitě strnulým sedem, aprotáhlými holeněmi a otěží, která musela být oprroti ostatním zádržím z klusu do kroku, razantnější, protože jinak Asie nereagovala. Zkrátila jsem si jí tedy do kroku a ještě si pohrála s poměrem pobídky holeněmi a zádrží otěží tak, aby se srovnala a podsadila, a teprve potom (Vanilka už měla dostatečný náskok) jsem jí dala pobídku do cvalu, levá noha dopředu, pravá dozadu, pravá otěž napnutá, a pobídnout a zhoupnout. Asie bez problémů nacválala, a díky tomu že jsem jí nenechala vyrazit nacválala v pěkném a houpavém, pravidelném cvalu. Prostě kultura, jak by řekla Stella. Soustředila jsem se na prošlápnutou vnitřní, a tedy levou nohu, pobídky, a vytírat sedlo, uvolnit v pánvi. Asie měla nádherný cval, když se ohlídala aby se nerozlétla, a tak jsem si s tím nemusela tolik lámat hlavu. Koukala jsem kupředu a soustředila se na sebe a svůj sed. Najednou koně vepředu trochu zpomalili, tak jsem si pohrála s otěžemi a přitom jí sedem držela vzadu, nenechala jsem jí ovšem přejít do klusu. Holčina před Karin najížděla nad skok, který se před námi objevil, po jeho boku stály Nia se Sue. Něco si zapsaly a Nia kývla na Karin. Ta se vydala na skok a bez problémů ho překonala. To už jsem měla Asii navést i já. Horní část těla se soustředila na to, kam Asii navede - otočila jsem se tělem proti skoku a tam vedla klisnu i otěžemi, dolní část těla přitom stiskla holeně abych Asii dodala znovu dopřednost, přitom jsem jí ovšem nenechala se rozpadnout z podsazení, a tak se Asie ani nevyřítila dopředu, přeci jenom ale hnala trochu moc, tak jsem jí sedem vzala mírně zpátky. Jemně jsem stiskla holeně, a před skokem jsem klisnu ještě jednou podpořila holeněmi, a pak už jen šla se skokem, opřela se do třmenů, mírně se předklonila a lehce jsem kobylce nabídla otěž. Jediným skokem byla Asie přes,a za skokem se hnala kupředu. Zasedla jsem, sedem jí začala brát zpátky, a lehce i otěžemi. Koně nezastavovali, po překonání skoku rovnou cválali dál. Asie se hnala kupředu, svižně, ale neflákala to, přesto jsem jí dala poloviční zádrž a držela jí v kulturnějším tempu. Sedla jsem si do stehnního sedu, přehmátla si otěže a více pokrčila lokty, abych měla Asii pořád na přilnutí. Přitom jsem pružila nohy v kolenech, aby se mnou cval neházel a hlídala už jen Asiino tempo. Přece jenom to bylo fajn, takhle si zacválat :3
"Klus!" houknul Tom, a udělal s přední částí zástupu ještě několik cvalových skoků, zatímco zadní část už přecházela. Udělala jsem s Asií poloviční zádrž, spíš už abych jí upozornila na změnu než na to aby byla pořádně podsazená, a pak přešla do klusu, zasednout, mírně zaklonit, strnout, protáhnout nohy a otěže mírně dozadu. Asie přešla okamžitě a já jí poplácala po krku. Přešlo se postupněi do kroku, zase strnout v sedle a protáhnout nohy. Asie už byla unavená, a tak bez pronlémů přešla. Nechala jsem jí volnější otěž, a pořád jsem pobízela, jen mírně, ale aby mi nezatuhla. Dokrokovaly jsme až zpáky na Florestu

Asie byla po vyjížďce tak unavená, že ani neřešila koně kolem, přesto jsem si jí odvedla trochu dál od ostatních, sesedla jsem, a povolila o dírku podbřišník. Dala jsem třmeny nahoru a chvilku počkala, než většina holek odvedla koně do stáje, než jsem je následovala.
Asii jsem zavedla do boxu, jelikož uvaziště byla plná. Odjela jsem si k němu s vozíkem a sundala jí uzdečku, sedlo a sundala jí kamaše a botičky. Pak jsem jí odvedla do mycáku, ostříkala jí nožky a odvedla zpátky do boxu. Tam jsem jí hřbílkem rozčesala zpocené chlupy, a dala jí odpocku. Vybrala jsem jí z kopyt a nechala jí odpočívat.
Po kurzu jsem se vrátila a dala klisně krmení, zkontrolovala jí nohy a dala jí na noc zateplovací kamašky.

maki a lady: PROCHÁZKA - BEZ STUŽKY

Venku se ochladilo a vypadalo to, že bude každou chvíli pršet. A proto jsem se stavila ještě v sedlovně, abych Lady vzala nepromokavou deku s dlouhým vodítkem. Věci jsem čapla a šla k boxu. "Ahoj broučku. Tak co, půjdeme?" zeptala jsem se a otevřela pomalu box. Lady do mě žduchla čumákem a já se usmála. Vešla jsem dovnitř boxu a přehodila přes Lady nepromokavou deku. Ještě jsem šáhla po kopyťáku a rychle Lady vybrala z kopyt. Raději jsem ji chtěla vybrat z kopyt, aby tam neměla nějaký kamínek nebo tak. Pohladila jsem Lady po nose a přicvakla ji k ohlávce delší vodítko. Otevřela jsem pořádně box a zamlaskala na Lady. Kobylka se za mnou rozešla a já vyšla s Lady ze stájí. „Ahoj Nathe“ zamávala jsem klukovi, který právě přecházel dvůr. „Čau, jdete ven?“ zeptal se a já kývla. „Asi to vezmeme po cvalovce, tam půjdem svižně“ řekla jsem, rozloučila se a svižným krokem jsem s Lady přecházela dvůr. Došly jsme ke kruhovce a tam jsem zabočila doprava a po písčité cestě šla s Lady na cvalovku. Ta ochotně ťapala, nezastavovala se. „No jdeme, jdeme“ zamlaskala jsem a mírně zatáhla víc za vodítko. Lady po mě koukla trošku otráveně, ale šla. Vešly jsme na cvalovku. Ta byla jako vždy krásně upravená, prostě nádhera. Nikde nikdo nebyl, jen občas sem tam ptáci zacvrlikali. Byla to krása. Jo,teď bych si ráda sedla a nechala Lady napást, ale úkol byl jasný. Jít svižně. Chtěla jsem Lady pořádně protáhnout, dneska nás čekají i nějaké ty skoky přes křoví, kterémi Lady nechtěla pořádně skákat. Letos to snad už proběhne naprosto v pořádku. Alespoň doufám. S Lady jsme ušly kus cvalovky. Musím říct, že jsem nemohla už ani já. Boty se mi bořili do písku a tak jsem to odbočila na zkratku. Lady poznala, že míříme ke stájím a tak lehce zrychlila. „No, kam se ženeš?!“ houkla jsem na ní. Na Florestu jsme došly po chvilce chůze. Rovnou jsem to zamířila k výběhům a dala ji do výběhu. Tak za dvě hoďky pro ni přijdu a budeme se připravovat..

maki a lady: 2. DEN KURZU

PÉČE
Dnes jsem byla vzhůru kolem 7hodiny ráno. Dnes jsem musela sebou hejbnout, protože jsem musela s Lady na procházku. Chtěla jsem to s ní vzít na cvalovku. Rychle jsem zalezla do sprchy, kde jsem se osprchovala, oblékla jsem se do sady a pak potichu vyšla z pokoje. Seběhla jsem schody a zamířila do stáje přes dvůr. Takováto cesta mi zabrala 15 minut. Klisna vyhlížela z boxu. Zamířila jsem do krmivárny a tam vzala odměrku a nabrala Lady krmení a šla jí to odnést do boxu. Klisna byla netrpělivá. Odešla jsem z boxu a sama se šla nasnídat. Dala jsem si pár pořádných rohlíků, protože jsem už taky měla hlad. Po snídani jsem vyšla z jídelny a zamířila do stáje. Bylo načase s Lady jít ven na procházku. Vešla jsem do stáje a vzala ohlávku a dlouhé vodítko + čištění. Vešla jsem k Lady do boxu a sundala jí stájovku a nandala obyčejnou ohlávku. Lady se trochu vztekala, že zase musí pracovat. Odvedla jsem ji k uvazovišti, v rychlosti vyčistila a vybrala z kopyt a šla s ní na ranní prochajdu.
BOX
PROCHÁZKA
Po procházce jsem dala klisnu hned do výběhu a šla si do pokoje. Chvíli jsem si četla. Dnes byl dřívě oběd kvůli kurzu a tak jsem pádila na oběd. Najedla jsem se a dala chvilku pauzu. Po pauze jsem utíkala připravit Lady na kurz. Přivedla jsem si jí z výběhu a šla s ní k uvazovišti. Vyčistila jsem jí hřbílkem, kartáčem a vybrala jí z kopyt. Nauzdila, nasedlala, dala chrániče na nohy. Tak, tohle by jsme měli, pomyslela jsem si a šla do šatny, se převléknout. Vzít si helmu, vestu rukavice aj. Za chvíli jsem byla hotová a převlečená. Vzala jsem Lady za otěž a šla s ní ven na dvůr.

JÍZDA

Seskočila jsem z Lady a unaveně klisnu poplácala po krku. Byla skvělá, dokonce už i ty keře nebyli tak strašné. S keříky prý nebudeme už nepřátelé. Povolila jsem klisně podbřišník a šla s ní do stáje k uvazovišti. Rozepnula jsem podbřišník, sundala sedlo a dala ho na stojan. Dečku a gelovku jsem dala uschnout. Lady stála a jen na mě koukala. „No jo, pěkně stojíš.“ Řekla jsem jí se smíchem a přišla k ní, rozepnula jí nánosník a podhrdelník, přetáhla otěže s nákrčákem k nátylníku a společně s nátylníkem jsem sejmula uzdečku z hlavy. Lady pustila udidlo. Začala se o mě drbat. „Tak to teda ne“ řekla jsem rázně a klisna přestala. Složila jsem uzdečku a pak klisně dala ohlávku. Lady mi mezitím nikam neutekla, což bylo dobré Poplácala jsem jí po krku a odvedla jí osprchovat nohy. Byla zpocená a čištění by nemělo smysl, protože bych jí musela potom, co by uschla čistit ještě jednou. Osprchovala jsem jí nohy a pak šla zpět k uvazovišti. Hezky jsem klisnu vyčistila, až se jen leskla.

JÍZDA:
Byla jsem na dvoře a kecala s Kitty. Tom postával kus od nás, a když si nás přepočítal, zavelel „Do sedel!“ a my všichni automaticky stáhli třmeny a vyhoupli se na hřbety svých svěřenců. Dotáhla jsem Lady podbřišník, aby ho neměla volný, abych pak nesklouzla i se sedlem Měla jsem Lady na volné otěži. Lady zvědavě koukala na čtyřkolku. Jako kdyby přemýšlela, jestli ji viděla už i minulý rok či ne. Uklidňovala jsem jí hlasem. Když Tom nastartoval, Lady sebou cukla. Ani se jí nedivím. Taky jsem se docela lekla. Čtyřkolka přímo řvala. No, myslela jsem, že mi to utrhne uši. Tom zavelel a my se všichni rozešly krokem z Floresty. Tom jel před námi. Šla jsem s Lady na volnější otěži. Bylo to jen 250metrů na Florestu. Opracovávat jsme měli až na závodišti. Bylo tam určené místo na opracování koně. Lady byla trochu napnutá, ale jak jsme šly krokem, postupně se uvolňovala. Poplácala jsem jí po krku.Tom slezl ze čtyřkolky a dovedl nás k opracovišti. Teď jsme měli za úkol koně opracovat. Vjela jsem na velký prostor a krokovala po kolbišti. Mělo to dvě delší stěny a dvě kratší. Akorát to nebyl úplně obdélník. Bylo to trochu nakřivo. Vymyslela jsem si písmena, jako jsou na jízdárně. Bylo mi jasné, že to asi nebude tak třeba pěkný kruh, ale nějaký kruh se tam dal vykroužit. Obešla jsem s Lady na obě ruce 1x celé kolbiště a pomalu si jí vzala na otěž. Dala jsem pobídku do klusu a začala vysedat na vnější nohu. Klusaly jsme v lehkém klusu a já Lady připravila na velký kruh. Lady odfrkla a začala pomalu balit hlavu. Najela jsem s ní na A velký kruh a po dokončení přešla do zastavení v bodu A. Zkoušela jsem tedy přechody zastavení – klus. Holení jsem dala pobídku do klusu, Lady přešla v lehký klus a já začala vysedat. Projely jsme roh s menším přistavením holení a pokračovaly dál po dlouhé stěně. Najela jsem s Lady i na velký kruh v bodě E a do něj ještě malý kruh. Po dokončení jsem v bodě E přešla poloviční zádrží do zastavení. Poplácala jsem ji po krku a dala pobídku do klusu. Lady ihned zareagovala a já s úsměvem začala vysedat a pokračovala dál. Projela jsem s Lady oba rohy na krátké stěně a z bodu M jsem najela na vlnovku o čtyřech obloucích. Namířila jsem z bodu M mezi body H a E, dotkla se stěny a pokračovala na bod B, z bodu B k bodu K a pak jsem pokračovala dál. Samozřejmě jsem nezapomněla přesednout, protože se měnil směr. V bodu A jsem dala Lady pobídku do kroku. Malinko víc jsem si jí vzala na otěž, ale jen pomalu a postupně, nechtěla jsem to brát ihned najednou. Prošla jsem 1x celou jízdárnu, opět do bodu A, kde jsem si vzala Lady víc na otěž, cca mezi druhou a třetí zarážkou, a jelikož jsem byla na levé noze, dala jsem pravou nohu za podbřišník, dala pobídku a Lady naskočila do cvalu. Zůstala jsem sedět na zadku a „houpala“ se do rytmu v sedle. Lady cválala pěkně, nikam se nehnala. Změnila jsem z A ze středu směr na pravou ruku a z levé ruky, když jsme proklusaly bod C a roh, jsem v bodu B dala pobídku do cvalu. Lady jsem měla už na otěži, ta pěkně spolupracovala a nedělala žádné problémy. V duchu jsem se usmívala jak měsíček na hnoji, protože jsem z ní měla radost. Po skončení cvalu, jsem zádrží přešla do kroku a nechala klisnu vyfunět. Ostatní už měli také jak takž hotovo a proto nás Tom k sobě svolal. „Tak, teď půjdeme k pár překážkám, každá si jí přeskočí. Kdyby to nešlo, můžete si jí skočit ještě jednou. Ale žádné zdržování, dnes to máme docela naspěch“ řekl a my všichni kývli. Šli jsme k první překážce. Byl to skok č. 2. Šla jsem jako 4. Dala jsem Lady pobídku do cvalu a zůstala jsem v pracovním cvalu. Cválali jsme kolmo na skok. Udržovala jsem si klisnu holeněmi, aby jela přímo na střed překážky a ne nějak nakřivo. Prodloužila jsem mírně otěž a klisna prodloužila cvalové skoky. Počítala jsem cvalové skoky a když byl správný čas, podpořila jsem Lady holení. Lady zvedla přední nohy a já šla do steheního sedu. Šla jsem s pohybem a nabídla jsem Lady otěž. Koukala jsem se před sebe, jakoby mě tam měla čekat další překážka. Ale nečekala . Nad skokem jsem se zaklonila a pak už jen cítila dopad Ladyiných kopyt na zem. Sesbírala jsem otěže a dala pobídku, aby cválala dál. Po pár metrech jsem přešla do kroku a zároveň do zastavení. „To nebylo špatné!“ zavolal na mně Tom a já se usmála. Poplácala jsem Lady po krku a čekala na zbytek. Přesunuli jsme se k další překážce č. 17. Pozorně jsem si skok prohlédla. Vypadal jako domeček. Když jsem přišla na řadu, dala jsem pobídku do cvalu. Plně jsem se na překážku soustředila. Povolila jsem otěž a nechala klisnu prodloužit krok. Pobídla jsem, odraz, stehenní sed, nabídnutí otěže, nad skokem jsem se zaklonila, vrátila své tělo do původní pozice a pak jsem ucítila dopad. Pobídla jsem klisnu dál a pokračovala k ostatním. Tom každé něco ze studentek něco řekl. „Jdeme na překážku č. 9“ zazněl Tomův povel a já jsem krokem šla za ostatními. Pár holek zase odskákalo a teď byly na řadě my. „Tak Maki a Lady“ uslyšela jsem Tomův hlas. Kývla jsem a dala pobídku do cvalu. Seděla jsem v sedle, povolila otěž a Lady protáhla krok. Raz, dva, tři, teď, napočítala jsem v duchu a dala pobídku a klisna zvedla přední nohy od země. Šla jsem do stehenního sedu a nabídla Lady otěž. Při doskoku jsem si Lady posbírala a pobídla , že má pokračovat. Odskákalo ještě pár holek. Už zbývali jen 2 překážky. Teď bylo na řadě č. 16. Byla jsem už trochu unavená. Bylo to něco trochu jiného, než být na jízdárně. Lady byla zpocená, ale vypadala že jí to baví. Měla našpicované uši k překážce a já věděla, že si prohlíží malé keříky, které minulý rok nesnášela. Tom dal povel, že můžeme a tak jsem dala pobídku. Srovnala jsem si klisnu hezky rovně. Lady už proti překážce tolik neletěla, promluvila jsem si na ní hlasem a podpořila ji holeněmi. Asi to zafungovalo a překážku jsme ladně přeskočili.Následoval poslední skok č. 15. Byl to skok celý z keře. Lady skok pozorovala a stála přikovaná na místě. „Tak Maki, pojď. Pobízej, podpoř jí a ukaž, že ty se toho skoku nebojíš. Ať to neskončí jako minulý rok“ mrknul na mě a já kývla. Dala jsem pobídku do cvalu a Lady zaskočila. „Tak Lady, zvládneme to“ mluvila jsem na ní, pobídla a udržovala ji na středu překážky. „Ještě kousek, Lady“ řekla jsem a přes skokem ještě pobídla. Lady s větší rezervou (aby ji to náhodou nekouslo ) skočila keřový skok. „Anoo, tak jsi šikovná“ zaradovala jsem se, posbírala otěže zpět a velmi Lady pochválila. Dala jsem ji ze sedla pamlsek. Sice jsem Lady věřila, ale skok přes čtyřkolku jsem raději riskovat nechtěla. V pořádku jsem chtěla dokončit celý kurz a čtyřkolku skákat opravdu nemusím. Zatím co někdo čtyřkolku skočil, já s Lady na volné otěži krokovala. „Zpět na Florestu“ zavelel Tom a my krokem mířily zpět domů.

kitty*: DEN DRUHÝ - PROCHÁZKA
Vyvedla jsem Asii před stáj, kde už se objevovaly další studentky. Asie jen pokukovala, odfrkovala a rozhlížela se kolem. Rozhodla jsem se vzít to dneska k polím a loukám. Vedla jsem klisnu po cestě a sledovala, jak slunce, které před chvilkou vyšlo, ozařuje krajinu. Pousmála jsem se a zhluboka se nadechla. Kolem byla ještě ranní rosa a já se musela pousmát, byla fajn si takhle jednou ráno přivstat.
Když jsme s Asií došly na stezku vedle louky, zamlaskala jsem a protáhla tempo. Asie vedle mě taky zrychlila, natáhla krok a pokračovaly jsme v takhle svižné chůzi. Dávala jsem si pozor aby mi Asie nenarušovala osobní prostor a přitom aby šla hezky sviožně u mě. Zabočily jsme do lesa a já jí provedla kolem obávaného krmelce. dřív se ho lekala. tentokrát po něm jen pokukovala, a kolem prošla v klidu, a udržovala i svižné tempo. Pochválila jsem jí a odvedla rovnou do výběhu

maki a lady: 3. DEN KURZU

PÉČE
Vstala jsem celá rozlámaná, bolelo mě celé tělo, ale koně volali. Teda spíš Lady. Vyskočila jsem z postele a šla do koupelny, kde jsem se v rychlosti osprchovala, vyčistila si své krásné bílé zoubky a šla se převléknout do sady. Kitty ještě chrněla. Zazubila jsem se a vyšla z našeho pokoje. Seběhla jsem schody a vyšla z kolejí. Přešla jsem dvůr, kde na mě pařilo sluníčko. Otevřela jsem dveře do stáje a zamířila do krmivárny. Nabrala jsem Lady určitou dávku jejího krmení a šla jí to odnést do žlabu. Lady byla netrpělivá a kopala do boxu. „Hej nech toho“ křikla jsem na ní a otevřela box. Vysypala jí to do žlabu, zavřela jsem za sebou a šla se nasnídat. Ke snídani jsem snědla pár rohlíků, protože jsem byla celkem vyhladověná. Naházela jsem to do sebe a šla do stáje. Lady již měla také snědeno, vzala jsem ohlávku a připnula jí vodítko. Dovedla jsem jí k uvazovišti, kde jsem jí zkontrolovala, vyčistila a vybrala z kopyt a pak jí odvedla do výběhu. Vracela jsem se od výběhu hned do stáje, abych mohla vyčistit box.
BOX
Po kydání jsem si zašla na chvíli na pokoj a poté na oběd. Sedla jsem si s Ess a kecaly o crossu. Bylo to zajímavé, ale zase nás tlačil čas, protože za hoďku a půl jsme měli sraz na dvoře. Při čištění a sedlání mi slehne, pomyslela jsem si. Rozloučila jsem se s ostatními a šla do stáje npro vodítko. Šla jsem si pro ní do výběhu, kde ke mně celkem ochotně přiběhla. Šla jsem s ní k uvazovišti a došla si pro čištění. Začala jsem klisnu čistit od hlavy až ke kopytům. Následovalo také vybrání z kopyt. Vybrala jsem Lady ze všech čtyř kopyt. „Tak hotovo“ řekla jsem a poplácala klisnu po krku. Zkontrolovala jsem, zda-li je dobře uvázaná, aby mi náhodou někam neodešla, zatímco půjdu do sedlovny pro cajky. Otevřela jsem svojí skříň a vyndala Lady enduranční sedlo, uzdečku, dečku a gelovku a chrániče na nohy. To vše jsem dala na stojan a už to vezla k Lady. Lady mě pozorovala a já vzala zvony a dala jí zvony na přední nohy, kamaše a na zadní nohy strouhavky. Nechci, aby se ten můj čumák zranil. Vzala jsem uzdečku, rozepnula podhrdelník a srovnala otěže a nákrčák. Nákrční řemen a otěže jsem klisně přehodila přes krk, sundala jí ohlávku a podržela si jí pravou rukou za čumák. Dala jsem klisně udidlo do huby, které bez problému přijala. Přetáhla nátylník přes uši a urovnala kštici a všechno ostatní. Pozapínala jsem přezky a vzala dečku, na ní dala gelovku a potom i sedlo. Urovnala jsem to a dala dolů podbřišník. Protáhla jsem to martingalovým očkem a zapla podbřišník. Došla jsem si pro vestu, helmu a rukavice a už jsem mířila s Lady na dvůr, kde čekaly ostatní.

JÍZDA

Seskočila jsem z hřbetu klisny a povolila jí podbřišník. Vedla jsem jí do stáje a k uvazovišti. Sundala jsem jí sedlo s dečkou a gelovkou z hřbetu a dala na stojan. Rozepnula uzdečku a sundala jí uzdečku a tu také dala na stojan. Potom jsem sundala i chrániče na nohy a rovnou klisně vybrala z kopyt. Vyčistila jsem jí a nechala chvilku oschnout a pak jí znova vyčistila. Byla jsem na Lady pyšná, šlo nám to pěkně. Vzala jsem Lady do mycáku a tam jí osprchovala nohy. Když je měla osprchované, odvedla jsem klisnu k uvazišti. Do té doby, dokud neuschne, nepůjde do výběhu. Jinak by byla jako prase.

JÍZDA:
„Ahooj“ pozdravila jsem holky a usmála se na ně. Holky mě také pozdravily a já Lady zastavila kus od Slinky. Vesta mě tlačila a já měla chuť si jí sundat. Niora mě uviděla a hned mi pohrozila „Jen si jí nech! Žádné sundávání!“ Já jen kývla a stála vedle Lady, kterou jsem držela za otěž. Čekaly jsme na Karin, Kitty a Ess. Niora řekla „Jedeme, ostatní nás s Tomem doženou“ Všichni přikývly a já si stáhla třmeny, levou nohou jsem nakopla třmen a vyhoupla se do sedla. Pohodlně jsem se usadila a dotáhla Lady podbřišník, dala nohy do třmenů a otěž chytla za první přezku, abych měla alespoň nějakou kontrolu nad Lady. Utvořil se zástup a já dala pobídku do kroku. Lady šlapala pěkně svižně, takže mi bylo jasné, že se dnes jen tak flákat nebude. Za chvíli jsme dorazily k závodišti a jely na opracoviště, kde jsme měli opracovat. Vzala jsem Lady tedy jednou na jednu ruku a jednou na druhou ruku v kroku a pak dala pobídku do klusu. Začala jsem vysedat na správnou nohu a měla volnější otěž. Obklusala jsem s Lady 1x celou jízdárnu a pak jsem najela na obloukem změnit směr a to samé následovalo i na druhou ruku. Mírně jsem si vzala klisnu na otěž, kousek po kousku. Lady začala sama balit hlavu, ale i tak jsem nechtěla otěže vzít do ruky hned. Když jsem obklusala v lehkém klusu 1x celou jízdárnu na druhou ruku (levou), najela jsem s Lady v C na velký kruh, hezkly s přistavením. Vnitřní nohou jsem vytlačovala ven na kruh a vnější hlídala záď na kruhu. Ruka byla v klidu a nutila Lady ohnout i ten krk do kruhu. Po dokončení kruhu jsem najela na kruh i v A a po dokončení jsem najela na diagonálu. V X jsem přesedla na druhou ruku a pokračovala do bodu F. V bodě A jsem opět najela velký kruh a po dokončení velkého kruhu jsem najela na malý. Po dokončení kruhů jsme klusaly do bodu C, kde následovalo to samé. Po skončení jsem přešla v C do kroku a nechala Lady chvilku vydechnout a v bodě C, když jsem obešla s Lady 1x opracoviště jsem dala pobídku do klusu. V lehkém klusu jsme jely na vlnovku o 3 obloucích a o 4 obloucích zase zpátky. Po skončení vlnovky jsem přešla v bodě E do kroku. Chtěla jsem začít cválat, abych se pak mohla pustit do opracování skoků. Dala jsem pravou nohu za podbřišník, dala pobídku do cvalu. Lady mi naskočila a já zůstala sedět v sedle. Pracovním cvalem jsme cválaly 1x celou jízdárnu. Po dokončení jsem přešla do kroku a v bodě A dala opět pobídku do cvalu. V B, C a E jsem s Lady najela na velký kruh. Když jsem procválala kruhy, v bodě A jsem zádrží přešla do kroku. Poplácala jsem Lady po krku a najela na obloukem změnit směr. V E jsem opět dala pobídku do cvalu. Následovalo to samé. 1x celé opracoviště a potom velké kruhy v bodech C, B a A.Nechala jsem Lady chvilku vydechnout a pak jela k prvním skokům na opracování. Volno bylo akorát na skoku č. 15. Dala jsem pobídku do cvalu a pracovním klidným cvalem mířila na překážku. Cválaly jsme kolmo na skok. Udržovala jsem si klisnu holeněmi a prodloužila mírně otěž, aby klisna mohla prodloužit cvalové skoky. Počítala jsem cvalové skoky a když byl správný čas, podpořila jsem Lady holení. Zvedla jsem se ve třmenech a Lady odlepila své přední nohy od země. Šla jsem s pohybem a nabídla Lady otěž. Koukala jsem se před sebe, jako by v dáli na mě čekala další překáža. Nad skokem jsem se vrátila zpět do sedla a pk jsem cítila dopad Ladyiných kopyt na zem. Sesbírala jsem otěže a dala Lady pobídku, aby pokračovala dál. Cválala jsem s ní pár metrů a pak jsem udělala obrat vlevo a namířila zpět na překážku. Chtěla jsem skok jet na obe ruce. I na druhou ruku jsme tuto překážku skočily velmi dobře. Pochválila jsem klisnu a nechala jí chvíli jít v kroku, aby se vydechla a mezitím se přesunula k překážce č. 5, která byla taktéž volná. Byl to dvojskokk, ale s tím by jsme nemeli mit zadne problémy. Dala jsem Lady pobídku do cvalu a namířila si to s ní kolmo na skok. Nabídla jsem klisně otěž a ta prodloužila cvalové skoky. Počítala jsem cvalové skoky a pak jsem dala pobídku, zvedla se v sedle a Lady zvedla přední nohy nahoru. Šla jsem s pohybem a mírně povolila Lady otěž. Nad skokem jsem se zaklonila a Lady doskočila. Trochu jsem sesbírala otěž, počítala cvalové skoky od prvního dopadu a pak opět dala pobídku a zvedla se ve třmenech a Lady už přeskakovala překážku@ Po dopadu jsem si sesbírala otěž a cválala pár metrů dál a pak přešla do kroku. Pochválila jsem Lady a krokem zamířila na další prehazku č. 17 Dojela jsem k ní a tam právě byla Slinky. Počkala jsem, až odskáčou a pak šla na řadu já. Dala jsem pobídku do cvalu, zůstala sedet v sedle a cválala kolmo na skok. Skok č. 17 byl poměrně jednoduchý. Lady ho přeskočila výborně a tak jsem si h ozopakovala i na druhou ruku. Tom na nás zavolal ,Všichni hotovo? Tak jdeme na horší skoky, řekl a my v zástupu jeli za ním. Jako první byla překážka č. 7. Pár hnlek odskákalo a pak jsme přišly na řadu my. Dala jsem Lady pobídku do cvalu a blížila se na první skok. Věděla jsem, že po doskoku na nás čeká malé vodní překvápko. Udržovala jsem klisnu holeněmi na středu a nabídla jí otěž. Lady prodloužila krok a za chvíli jsme letěly vzduchem a přímo do té modré studené vody. Lady bezpecne dopadla kopyty a pokracovali jsme ve cvalu dal. Slysela jsem Toma jak vola ,Bezva, další,. Když všechny doskákaly, pokračovaly jsme dal, na další skokč. 8. Pozormě jsem si skok prohlédla. Bylo to same dolu a nahoru. Když na me prisla rada, byla jsem lehce nervozni. Dala jsem pobídku do cvalu a už mířily na první skok. Lasdy ho bezpečne i s rezervou zdolala a za ním následoval další skok, prímo do vody. Trochu jsem se v sedle zakymácela, ale useděla jsem to. Následoval prudký obrat vlevo a zase hop nahoru. Najela jsem na ten skok z vody mírně na křivo, ale Lady to přeskočila, za co jsem jí byla vděčná, že jsem neskončila na kládě připlácnutá. Když jsme vyskočily z vody, následoval už jen skok přes dřevo a bylo hotovo. Pochválila jsem Lady a pokračovaly jsme na další skok. Ještě obtížnější. Lady se při cestě k překážce vydýchala. Šla jsem tentokrát jako poslední. Nacválala jsem a mířila rovně na dvě klády předemnou. První jsme přeskočily skvěle, druhá byla trochu horší a pak následoval hnusný val do vody. Lady to trochu klouzalo, ale zvládly jsme to. Cválaly jsme vodou a skočily poslední skok-sud. Poplácala jsem Lady po krku, když jsme dokončily skok a když doskákaly všichni, jeli jsme všichni k Florestě krokem.

kitty*: DEN DRUHÝ
Ráno jsem se vyhrabala z pokoje zase o něco dřív.Odešla jsem dolu do stáje a rovnou do krmivárny. Přichystala jsem Asii směs ječmene a granulí a nechala to zalité horkou vodou ještě stát. Asii jsem donesla zatím půl balíku sena a nechala jí žrát, donesla jsem jí i směs, vysypala jí do žlabu a zkontrolovala kobylce nohy.

Po svojí snídani jsem odešla zpátky do stáje. Asie ještě přežvykovala seno, tak jsem si přinesla čištění k boxu a začala kobylku čistit. Krouživými pohyby jsem pomocí hřbílka dostala na povrch nečistoty chycené u kůže, ty jsem pak smetla tahy měkkého kartáče. Rejžákem jsem vydrbala nohy a vybrala kobylce z kopyt. To už měla dojedeno, tak jsem jí nasadila ohlávku a dlouhém laně odvedla ven, na ranní pocházku.

PROCHÁZKA

Přivezla jsem si k boxu kolečko, hrábě, vidle a lopatu a začala kydat. Odházela jsem si čistou slámu stranou, špinavou vyházela na kolečko a pak za ní naházela i koblížky a mokré piliny. Ty čisté jsem rozhrnula do rovnonměrné vrsty, přes ně rozházela slámu a kolečko vyvezla na hnoják. Vrátila jsem se pak s čistými pilinami a čistou slámou, to jsem rozhrnula po boxe a odvezla kolečko i nářadí na sklad.

Pro Asii jsem si šla po obědě. Odvedla jsem si kobylku do uvaziště a začala jí čistit. Stačilo přečísnout a vybrat z kopyt, ne sem jí začala nasazovat kamaše a botičky. Pak jsem jí nasadila zase včerejší výbavu -uzdečku s martingalem, terénní sedlo s vykrojenou dečkou a gelovou podložkou a všechno jsem dopnula. Nasadila jsem si přilbu, rukavice a vyvedla Asii na dvůr. Bylo pár minut před druhou, hodně koní už to bylo a tak jsem odvedla Asii stranou, dotáhla podbřišník, stáhla třmeny a vyhoupla se do sedla. Srovnala jsem si třmeny, a usadila se v sedle.
Sledovala jsem dění kolem, když ve dvě hodiny se ozval motorek a od hlavní brány se rychlostí pár kilometrů v hodině "přiřítil" Tom na čtyřkolce. Někteří koně začali nekl.idně přešlapovat, někteří couvali a snažili se vzít roha. Asie byla díkybohu v klidu a tak jsem se mohla upřímně zasmát Tomovu hrdému výrazu, vypadal jako král co ho zrovna usadili na trůn, jen tu korunu mu nasadit. "Všechno v pořádku? Jsme všichni? Fajn, tak jedém!" zvolal, s nehraným nadšením a já se musela znovu uchechtnout. Vydala jsem se mezi prvními za Tomem - s pořádným rozestupem, stiskla jsem holeně a nechala Asii jít. stříhala ušima, ale jinak čtyřkolku nechávala být a tak nevadilo, že půjde vepředu.Nechala jsem jí volnější otěže, ae pořád na kontaktu, kdyby se něco náhodou semlelo
V klidu jsme dokrokovali až k dráze. Tam nám Tom řekl, ať se opracujeme a já se s Asií vydala někam od ostatních koní. Prováděly jsme kruhy, otočky a oblouky kde se dalo, kolem překážek, hezky na přistavení aby se rozpohybovala, pak vlnovky od jednoho kraje cesty k druhému. Přistavova\la jsem kobylku k obloukům, měnila směr a pak si kobylku pobrala více na otěž. Pobídla jsem do klusu, začala vysedat, a pak zase kroužit a dělat vlnovky. U toho jsem přesedala, měnila směr, aby se kobylka rozhýbala na obě ruce. Začala jsem s ní jezdit i přechody z prodlouženého do shromážděného klusu, pak přechody z klusu do zastavení, prováděla jsem opoloviční zádrže a všechno pro to, aby se mi hezky podsadila. Přešly jsme do kroku, já jí nechala pár minut v kroku a zatím jsme dojely na delší dráhu, kde se dalo krásně zacválat. Pobídla jsem jí tedy do cvalu a kobylka naskočila. Ocválaly jsme pár desítek metrů, než jsem stáhla nohy, strnula v sedle a vzala kobylku zpátky do klusu. Udělala jsem si s ní opět pár kruhů a vlnovek, než jsem jí pobídla do cvalu, tentokrát na druhou nohu. Asie naskočila, nedělala žádné problémy a já si stoupla do stehenního sedu. Byla to změna, s takhle kratšími třmeny, ale musela jsem si zvyknout. Dávala jsem si pozor abych Asii nepovolila otěže ale měla jí na jemném přilnutí.
Po chvilce jsem kobylce dala zádrž do klusu, postupně do kroku a cestou zpátky k Tomovi jsem jí nechala na delší otěži vyfunět. "Fajn. Dneska si skočíte některé lehčí překážky které tu jsou. Jedna po druhé, takže za mnou."
Naskočil na čtyřkolku a my zase s rozestupem jeli za ním. V dálce jsme pak uviděli skok číslo 2. Tom nám ukázal kde máme zůstat a určil nám pořadí, ve kterém budeme skákat. Nechala jsem Asii krokovat kolem, aby mi nezatuhla, a dělala si s ní v okolí kruhy a vlnovky. Šla jsem po Maki, takže když holčina odjela na skok, vrátila jsem se a čekala na povel. "Kitty!" zavolal na mě Tom, a já kobylku pobídla stiskem holení do klusu. Začala jsem vysedat, aby se Asie nerozběhla hned, a po pár krocích jsem zasedla a pobídla do cvalu, levá holeň na pdobřišníku, pravá za, váha víc na levé sedací kosti, pravá otěž napnutá. Pobídka a lehce zhoupnout, Asie nacválala naprosto vzorově, dopředně, a přitom se neřítila kupředu. Natočila jsem se ke skoku tělem tak, abych Asii navedla na střed, lehce jsem si k tomu dopomohla holeněmi a otěžemi. Přitom jsem měla holeně přitisknuté k Asii, aby jí nenapadlo zpomalit, ale vyloženě jsem nepobízela, takže kobylka udržovala pěkné tempo. Věděla jsem, že překážka číslo dvě není moc vysoká, ale je spíš dlouhá, taqkže jsem jemně pobídla, a vybídla tak kobylku k prodloužení cvalových skoků. Asie bez problémů uposlechla, ale začal.a se zase moc hnát, tak jsem jí lehce vzala zpátky sedem. To už jsme byli tak šest cvalových skoků od skoku, tak jsem jí už nerušila, tempo měla dobré. Přistihla jsem se, že upírám zrak na skok "Bradu nahoru, narovnat!" houknul na mě Tom, a já se zadívala kamsi za skok, přitom jse se ale soustředila na to, kdy Asie odskočí. "Tři, dva jedna.." Odlepila jsem zadek od sedla a šla s kobylčiným pohybem. Ta se odrazila, já vyjela rukama po jejím krku a tak jí lehounce nabídla otěže. Předklonila jsem se ke kobylčinému krku, při doskoku zase zpátky, hezky s pohybem a snažila se vrátit se do sedla co nejměkčeji, přitom při doskoku neškubnout Asii v hubě a zůstala jsem po doskoku v lehkém sedu. Poplácvala jsem Asii po krku, nechala jí odcválat dál a teprve tam jsem zasedla, stiskla kolena, protáhla nohy a vzala Asii lehce za otěž zpátky do klusu. Asie bez problémů přešla a já jí namířila k ostatním koním, kteří už doskočili. Zase jsem s ní krokovala kolem, na delší otěži, a sledovala, jak skáčí ostatní.
Další skok ke kterému jsme jeli, nás Tom nechal abychom si ho prohlídli a případně s ním seznámili koně - byl to modrý vozík, zapřený balíky slámy. Dovedla jsem k němu Asii a nechala si ho očichat. Vranka stříhala ušima. ale nebála se ho, a když jsme kolem něj projížděli zpátky, na "start", ani nehnula brvou. Byla jsem ráda, že stu nejsou krmelce S těmi totiž Asie měla problémy.
Zařadili jsme se zase na místo, které nám Tom určil a sám odjel k překážce. Opět jsme s holkama krokovaly na delší otěži a pak si postupně koně zase pobíraly na otěž. Když vyrazila Maki, namířila jsem Asii na místo, odkud jsme měli vyrazit. Maki bez problémů skok překonala, a Tom mi pokynul, že můžu vyrazit. Asie už věděla co bude, a tak po pobídce holení do klusu naskočila do cvalu. "Hej!" ozvala jsem se, vzala kobylku okamžitě sedem, protáhnutím nohou i otěží zptáky do klusu a obloukem se s ní vrátila tam, odkud jsme vyjely. Nesmí si přece nacválávat jak se jí zachce, z toho by mohl být ošklivý zlozvyk. Byla teď v dost svižném klusu, tak jsem si s ní opsala osmičku, a donutila jí hezky se kolem holeně ohnout a přistavit. Tím musela kobylka zpomalit, podsadit se (svým startem se úplně rozplácla) a teprve když měla pěkný, shromážděný klus jsem jí navedla na skok a pobídla stiskem rozložených holení a zhoupnutím do cvalu. Asie zaskočila jak měla, ani se nehnala dopředu a já si jí hlídala v pěkném a kulturním tempu jemným kontaktem otěžemi a sedem. Věděla jsem, že sám vozík není moc široký, ovšem před a za sebou měl ještě balík slámy, který taky něco zabral, tak jsem opět stiskla holeně a jemně nabídla otěže, a nechala tak kobylku cvalové skoky protáhnout. Když měla tempo jak se patří, nechala jsem holeně přiložené, Asii na jemném přilnutí a soustředila se na to, abychom najely na střed skoku.
Byly jsme zase už kousek od skokju, tak jsem se zadívala za skok a nechala to na Asii. Odpočítala jsem si cvalové skoky, a po Asiiném odrazu šla dopředu, s pohybem. Nechala jsem kobylku lehce vytáhnout otěže, kopírovala její pohyb a po dopadu na zemjsem zůstala zase v lehkém sedu. Opět jsem Asii pochválila za hezky provedený skok a nechala jí ještě procválat, než jsem zasedla, protáhla nohy, a pak stačila jen jemná zádrž otěží a kobylka přešla do klusu.
Když přeskákali ostatní koně, vyzval nás Tom k dalšímu skoku. Skok číslo 15, proutěnka zastřižená do širokého U, byl první skok, který byl nepochybně více vysoký než široký. Všimla jsem si Makiného znepokojeného výrazu - keře Lady nesnášela. V duchu jsem doufala, že kamarádka nepřeletí přes skok bez koně a vydala se s Asií za Tomem k místu, odkud jsme měly vyjíždět. Zase jsem s Asií jezdila kolem, tentokrát ale krok i klus, na otěži a dělala jsem s ní různé cviky aby byla opravdu podsazená a tak i připravená krok skočit. Jezdila jsem s ní proto v pracovním klusu, malé kruhy, přechody krok klus zastavení, a poloviční zádrže. Tom na mě kývnul - jak jsem se soustředila na Asii, nevšimla jsem si jak si Maki vedla s Lady u keře - a já Asii navedla na dráhu. Začala jsem vysedat, soustředila jsem se na dosedání a v tom si držela tempo. Pak zasednout, prošlápnout pravou nohu na podbřišník, lebvou za, zhoupnout a pobídnout. Asie naskočila a vydala se pěkným, kulturním tempem k překážce. Přesto šla ale v kmihu a dopředně, a já se tak, spokojená s tempem, soustředila na nájezd na střed. Koukala jsem přímo na skok, otáčela se na něj celým tělem a holeněmi a otěžemi jsem si jí rovnala aby najížděla rovně. Přitom jsem přiloženými holeněmi udržovala tempo a pak, asi tak šest pět skoků před místem odskoku jsem se zadívala kamsi za skok a nechala vše na Asii. Čtyři, tři, dva, jedna... A zase odlepit se od sedla, jít s pohybem koně a vyjet rukama po krku a tak dát Asii prostor. Po dopadu na druhé straně zase stehenní sed, a nechala jsem Asii docválat. Holky u dalšího skoku na mě mávly, že mám zamířit k nim. Zasedla jsem, zaklonila se, protáhla nohy a dala jemnou zádrž otěží, Asie přešla do klusu a já doklusala k holkám. Poplácala jsem vranku po pleci a zastavila u skoku. "Tenhle se bude skákat jako další" vysvětlily mi holky, a já si skok prohlídla. Připadal mi těžší než ostatní skoky, byl vysoký a docela i dlouhý.. Alespo%ň tak mi to přišlo. Kopíroval tvar skoku koně, ale jen první část, takže kůň v podstatě by měl skočit tak, aby překočil překážku dvakrát tak delší, alespoň tak mi to připadalo. Zatímco jsem takhle uvažovala, doskákal i zbytek holek. "Fajn, tak první holky se zařadí k předchozímu skoku, vy si zatím prohlídněte skok a první může vyjet, až budou všichni na místě." Řekl Tom, vypnul motorku a čekal. za chvilku už jsme byli všichni za skokem číslo 15, připraveni skočit další. Vyrazily první holky, a já zase pracovala v pracovním klusu na kruzích. Když na mě došla řada, otočila jsem se tělem ke skoku, navedla tak Asii do správného směru a dala pobídku do cvalu. Asie zaskočila, a já, zatímco jsem byla celým tělem narovnaná směrem na skok, holeněmi a otěžemi jsem Asii mířila na skok. Zatíco jsem nepřestávala směřovat kobylku na střed skoku, pobídla jsem jí holeněmi a lehce nabídla otěže, aby prodloužila lehce tempo. Asie skoky skutečně protáhla a já nechala holeně přiložené. Už jsme byli blízko, tak jsem zase koukla za skok a nechala zbytek na Asii, jen jsem nechala přiložené holeně a šla jsem s pohybem. Odraz, já se odlepila od sedla, lehce nabídla otěže, jak jsem vyjel rukama nahoru po Asiiném krku a slyšela škrnutí, jak Asi zavadila kopyty o keřík, který byl na vrcholu skoku. O pevnou část ale nezavadila, a tak bez problémů doskočila a já jí nechala zase odcválat dál. Poplácala jsem jí po krku, zasedla, protáhla nohy, vzala dso klusu a klusala k další překážce, kterou si zase holky prohlížely. Tohle byla překážka nejnáročnější, ale i poslední - pro dnešek. Byla dlouhá, trochu vysoká a já věděla že Asie bude mít pěkně prodloužený, ale i pěkně podsazený cval.
Když už jsme se řadili k nájezdu na další překážku, nechala jsem Asii v kroku a tentokrát jsem jí, po Tomově náznaku, nacválala přímo z něj. Zatížit pomyslnou vnitřní sedací kost, tu samou holeň nechat na podbřišníku a našlápnout pořádně třmen, vnější holeň za podbřišníkem a pobídka. Asie naskočila bez jediného klusového kroku, a já tak získala čas, abych si po tom, co jsem Asii sedem, holeněmi a trochu i otěžemi srovnala na střed skoku, mohla provést poloviční zádrž, abych si byla jistá že bude Asie podsazená. Teprve potom jsem Asii stiskla holeněmi, nabídla jí otěž a Asie nabrala tempo. Vítr mi šustil kolem uší a já upřeně sledovala skok, nechala jsem Asii v tomto tempu a pořád jí mířila na střed. Dívala jsem se za skok a odpočítávala cvalové skoky "Čtyři, tři, dva, jedna" říkala jsem si, a Asie se odrazila. Šla jsem s pohybem, vyjela rukama po kobylčiném krku, přitom měla holeně pořád přiložené a držela jsem se koleny. Asie skok překonala, po doskoku ale zakopla a já tak na chvilku ztratila rovnováhu, a málem přepadla kobylce přes krk. "Seď!!" slyšela jsem Tomův hlas. Asie ale zase hned zvedla hlavu, postrčila mě zpátky do sedla a já se rychle snažila zase rytmus a rovnováhu získat. Podařilo se mi to až po pár cvalových skocích, během nich Asie nabrala rychlost a já si jí musela zatížením vnitřního třmene, otočením vnitřního ramene a i otěžemi vzít na malý kruh, aby se mi nerozběhla na další skok. Na malém kruhu se už ale nechala vzít sedem a protáhnutím nohou s pomocí otěží zpátky do klusu, a já zamířila k holkám. Ty my vysvětlily že kdo chce, může teď skákat přes čtyřkolku, až ostatní doskáčou. "No, toho se radši zdržím" uchechtla jsem se, jindy možná, ale po tomhle skoku byla Asie opravdu rozjařená a já nechtěla riskovat. "Zatím jí oklušu" řekla jsem holkám, prodloužila Asii otěž a stoupla si do stehnového sedu. Klusala jsem kolem, dokud nedoskákly všechny holky, a pak i dokud si zájemkyně nepřeskákaly přes čtyřkolku. Tom na nás pak spokojeně kývnul, nasedl a všechny jsme se vracely zpátky do areálu, tentokrát už krokem.

Po návratu do areálu jsem rychle seskočila, svižně povolila podbřišník, dala třmeny na sedlo a vedla Asii do uvaziště. Už jsem tam měla připravený stojan., na který jsem srovnala uzdečku, sedlo a taky kbelík s vodou, ze keerého začala Asie hltat vodu. Jelikož sem si pospíšila a za Tomem jsme jely mezi prvníma, zvládla jsem po odstrojení Asie zabrat mycí box aniž bychom musely čekat. Opláchla jsem Asii nohy a tím jí trochu ušplouchla i břicho, stěrkou jsem přebytečnou vodu setřela a pak odvedla Asii do boxu. Tam jsem Asii zpocená místa na zádech přejela navlhčenou houbičkou a pak dala klisně odpocku. Nechala jsem Asii v boxu kbelík s vodou a pak šla uklidit Asiiny věci, přitom jsem podsedlovou dečku nechala venku na sotjanu, aby oschnula. Umyla jsem Asii ve vodě udidlo a odešla se zbavit zpoceného oblečení na pokoj

kitty*: DEN TŘETÍ
Odpoledne jsem za Asií přišla do výběhu. Hvázdla jsem, zavolala vrančino jméno a kobylka ke mě otočila hlavu. Začala pomalu přicházet blíž a já ji odvedla do stáje. Tam jsem si jí přicvakla do uvaziště, přinesla si čištění a začala kobylku hřebelcovat. Dneska nás čekal náročný den, začínali jsme s náročnějšími skoky a já tak krouživými pohyby rozmasírovávala Asii svalstvo na hřbetě. Potom měkkým kartáčem smést nečistoty, rejžák na nohy a vyčistit kopyta. To už byla stáj plná účastnic kurzu, a začínalo se sedlat. Vzala jsem ze stojanu uzdečku s martingalem, kobylce jí nasadila a zapnula všechny řemínky. Pro dnešek jsem taky Asii dala skokové sedlo, jen jsem na jeho posedlí připevnila měkký "polštářek", a samozřejmě s ním vykrojenou podsedlovku a gelovou podložku. Dopnula jsem podbřišník, zkontrolovala že všechno dobře sedí a nakonec si zapnula přilbu, nandala rukavice, uklidila stojan na vybavení a vedla Asii před stáj.
Odvedla jsem kobylku dál od ostatních koní, dotáhla podbřišník, nasedla a uvědomila jsem si, že ve skokovém sedle jsem si na cross nezkrátila třmeny. Rychle jsem to tedy napravila a to už přijel Tom na tom svém čtyřkolovém trůně

"Jsme tu všichni? Všichni všechno hotové? Jedeme!" vyzval nás, a my mu dali náskok asi tak dvaceti metrů, než jsme se vydali s Asií jako první za ním. Nechala jsem Asii klasicky delší otěže, sama jsem si zvykala na jiné sedlo a nepřestávala být ve střehu - kdyby se některý z koní rozhodl, že čtyřkolku snášet nebude, Asie by se určitě s radostí přidala, ať už ke kozlování, zběsilému úteku, nebo čemukoliv.
Dojeli jsme do areálu a rozprchly se, abychom začali opracovávat. Pobrala jsem si Asii lépe na otěž a vybrala si takový plácek mezi drahami, o velikosti menší jízdárny. Začala jsem na něm s Asií pracovat, na velkých kruzích, vždycky nejdřív otočit vnitřní rameno dozadu, našlápnout pořádně vnitřní třmen, tím zatížit vnitřní sedací kost, pak působíme více vnitřní holení, která koně ohýbá a vytlačuje na větší kruh, vede vnější otěž, vnější holeň za podbřišníkem a hlídá záď. Kruh pravidelný, samozřejmě v pravidelném kroku, kůň je na linii kruhu ohnutý. Pochválila jsem Asii, jely jsme "přímo" a udělaly si další velký kruh na druhé straně, zase ty samé pomůcky, vnitřní otěž jen mírně do strany. Ohýbala jsem kobylku i při vyjíždění pomyslných rohů, pomocí holení a otěže. Pak jsme si dvakrát udělaly od stěny ke stěně, kdy jem kobylka ohnula v rohu a navedla, aby najela na od stěny ke stěně, směrem ke středu jízdárny jsem jí nechala jet rovně, a pak jí ohnula na druhou stranu, kolem vnější holeně (na oblouku byla vnitřní) aby se vrátila zase na tu samou stěnu, kde jsem jí u rohu ohnula zase na opačnou stranu.
Změnily jsem úhlopříčně směr a zopakovaly velké kruhy a od stěny ke stěně i na druhou ruku. Pak jsem stiskla holeně, lehce nabídla otěž a kobylka svižně naklusala. Pochválila jsem jí, a začala dělat velké kruhy i v klusu. Sebrala jsem si malými přehmaty Asii na otěž a začala si s vnitřní otěží pohrávat, aby mi přežvýkla. Potom jsemzačala Asii shromažďovat, pomocí poloviční zádrže, kdy jsem strnula v sedle, protáhla nohy dolu a lehce vzala zpátky za holeň, cítila jsem, jak Asie dotahuje zadní nohy více pod sebe, aby mohla přejít do kroku, ještě před přechodem jsem jí ovšem pobídla kupředu a ona klusala dál, tentokrát ale s lepší akcí zadních nohou. Prováděly jsme také na velkých kruzích kruh zmenšit, kdy jsem e otáčela čím dál víc do kruhu, tím natáčela kobylku dovnitř vnitřní otěží a vnější jí tam i vedla, vnitřní holeň nepřestávala působit, aby se kolem ní mohla kobylka ohnout a tak i pěkně přistavit, ovšem už tolik nevytlačovala kobylku ven, vnější holeň opět hlídala záď.
Po provedení kruh zmenšít a kruh zvětšit jsme jely s Asií přímo, změnily jsme směr na úhlopříčce a já pak navedla kobylku na vlnovku o třech obloucích. Opět mi šlo hlavně o to,aby se kobylka přistavovala a ohýbala na obloucích, a díky střídání stran na ohnutí se tak i lépe rozehřála. Mezi jednotlivými oblouky jsem pak nechávala přímku, kolmou na pomyslnou stěnu jízdárny. Cvik jsem jela v pracovním klusu a po jeho ukončení jsem navedla Asii na velký kruh. Tam jsem kobylku pobídla rozloženými holeněmi, zatížením vnitřní sedací kosti a pobídkou s mírným zhoupnutím v sedle. Asie ukázkově nacválala a opisovala poslušně velký kruh. Donutila jsem jí protažením nohou a otěžemi zmírnit tempo, aby tolik nehnala a abych se tak já mohla lépe soustředit na přistavování. Opět otočená do středu kruhu, vnitřní holeň prošlápnutá, vnější otěž napnutá, ale na kontaktu, vnitřní taktéž, ovšem ta byla lehce do strany a byla v živém kontaktu s hubou koně.
Nechala jsem pak Asii jet přímo, zvedla se do stehnového sedu a u toho přehmátla, abych nepovolila Asii otěže. Holeně jsem měla přiložené k boku koně a pružila jimi s poihybem koně.,
Asii jsem pak ocválala i na druhou ruku a vrátila se krokem na delší otěži k Tomovi.

Pak pokračoval program podobně jako včera, Tom nám ukázal skoky a my je měli postupně překonávat. Přišla jsem na řadu jako první. "Tak se ukaž, Kitty" mrknul na mě Tom a já se zazubila. Pobídla jsem Asii do klusu, vysedáváním jsem si určila tempo, aby se neřítila kupředu a pak pobídla do cvalu.
První překážkou byl dvojskok, Nebyl tak záludný výškově nebo šířkově, ale byl úzký, a tak jsem si musela dát pořádný pozor při nájezdu, aby Asii nepopoadla chu%ť mi vyhnout. Natočila jsem se sedem na střed skoku, tam jsem kobylku navedla holeněmi za asistence otěží, a když Asie mířila přesně na střed, jemně jsem si pohrála s otěžemi, aby mi kobylka tolik nehnala. Pak jsem už nechala přiložené holeně a nechala jsem skok na Asii. Před odskokem jsem jí podpořila pobídkou, aby mi náhodou nezastavila a Asie se přehoupla přes. Šla jsem s pohybem a natáhla kobylce ruce po krku. Už nad skokem jsem si pohledem našla druhý skok. Po doskoku jsem Asii podpořila lehku pobídkou holení, aby neztratila tempo a mířila jí na střed dalšího skoku. Asie jela v pěkném, svižném ale kulturním tempu a tak jsem jí nechala se skokem se popasovat samotnou. Pár cvalových skoků před místem odrazu jsem jí do toho už nekecala, jen jsem nechala holeně přiložené a před odskokem jsem podpořila holení. Asie se vznesla, já šla s pohybem a tak jsme překonaly i druhý skok dvojskoku. Nechala jsem Asii vycválat. Poplácala jí na krku a pak zasedla a vzala zpátky do klusu. Vysedala jsem a zastavila tam, kde mi ukázal Tom. "Další skok je číslo 15" řekl mi, a já přikývla. Řekl taky, že z něj pojedeme rovnou na 17ku, Krokovala jsem s Asií kolem, dokud holky nedoskákaly a Tom mi nepokynul že můžu vyrazit. Stiskla jsem holeně, aby Asie naklusala, pobrala si jí na kratší otěž, a pak pobídla do cvalu. Vranka zaskočila a já jí začala navádět sedem a holeněmi na střed skoku. U toho jsem taky pobízela, aby prodloužila cvalové skoky, protože skoky byl i docela široký. Cválala jsewm ve stehnovém sedu, nohama pružila a pak, pár cvalových ped překážkou jsem se zadívala za překážku a nechala zbytek na Asii. Ta se zhoupla, já šla s pohybem, vyjela rukama po jejím krku a Asie skok překonala. Po dopadu jsem stiskla holeně aby Asie neztratila rytmus a zůstala v lehkém sedu. Dalším skokem byl včerejší skok poslední - stříška, po stranách oplocená, šířkový skok. Když jsem si proto Asii srovnala na střed skoku, ještě víc jsem jí holeněmi donutila prodloužit tempo, a u toho jsem jí otěžemi držela, aby se zase dopředu nevyřítila, a já nad ní neztratila kontrolu. Když nabrala Asie dobré tempo, nechala jsem holeně přiložené a už to nechala všechno na ní, jen jsem si hlídala střed skoku. Zadívala jsem se za skok a odpočítávala cvalové skoky.
Když se Asie odrazila, snažila jsem se jít co nejlíp s pohybem, držet holeně pod sebou a kobylku moc nerušit,, navíc jsem potáhla ruce nahoru po jejím krku aby měla voln+ější otěž. Po dopadu jsem klisnu poplácala na krku, ještě chvilku zůstala ve stehnovém sedu a ve cvalu, než jsem zasedla, stáhla nohy, a pomocí strnulého sedu a zádrže otěží vzala Asii zpátky do klusu a pak do kroku.
Tom mi řekl, kam mám zamířit a že mám Asii ukázat vodu, ať ví, co jí čeká. Pokývla jsem hlavou a krokem na delší otěži jsem se vydala k překážce číslo sedm. Byl jí Val, překážka, na jedné straně zem, na druhé voda. Na straně doskoku měla překážka bezmála metr, když jsem ale s Asií překážku obešla, viděla jsem, že strana s vodou je snížená, mohlo to mít tak metr dvacet. Pochválila jsem Asii a pobídla jí do vody. Když bez problémů prošla, nechala jsem jí znovu vodou proklusat, a nakonec i v mírném tempu procválat. Nebála se, neměla problém. Pochválila jsem jí za to, a to už sem mířil Tom se zbytkem studentek.
Když jsme se seřadili na "startu", klusala jsem si chvilku s kobylkou kolem, abych si jí zase pobrala na otěž a podsadila, než mi Tom pokynul, že můžu vyrazit. Jela jsem zrovna v pracovnm klusu, tak jsem kobylku kolem vnitřní holeně otočila směrem na skok, a využila jsem tohoto oblouku a přistavení pro nacválání. Asie zaskočila, já si stoupla do stehnového sedu a soustředila se na skok před námi. Asie byla celá rozparáděná, že skáčeme něco takového, a chtěla se hnát dopředu, já si jí ověšem držela zpátky a nedovolila jsem jí příliš tempo protáhnout. Soustředila jsem se na to, abych kobylku holeněmi i sedem navedla na střed skoku. Pak už jsme byli těch šest cvalových před, kdy jsem do toho Asii přestala kecat, už jsem jen nechala přiložené holeně, teď to bylo na ní. Asie ovšem zastříhala ušima, jak postřehla vodu za překážkou, tak jsem jí v místě odrazu podpořila holeněmi. Teď jsem se soustředila hlavně na to, abych Asii v sedle nevadila, a abych se já v sedle udržela s rovnováhou - takže holen+ pod sebou, přitom vyjet rukou Asii nahoru po krku aby měla prostor, držet se koleny a prošlápnutá pata ve třmeni. Asie dopadla do vody s velkým cáknutím, a já rovnou pobídla holeněmi, aby jí voda nijak nezdržovala a aby cválala dál. Bylo cítit, že se jí nechce, ale procválala a vycválala na suchou zem. Tam jsem jí nechala udělat pár cvalových skoků, než jsem jí pochválila, zasedla a vzala zpátky do klusu. Věděla jsem, že další překážka bude hned ta následující, tak jsem jí zatím šla omrknout. Byla to kombinace, tvořily jí vlastně čtyři skoky - jeden na souši, pak seskok do vody, výskok z vody a další skok na souši. Věděla jsem, že tohle bude chtít soustředění a klid od jezdce i koně. Když přišel Tom s ostatními studentkami, vysvětlil nám trasu a pokynul mi, ať se jdu připravit. Pobídla jsem Asii holeněmi a začala s ní zase klusat kolem, dělat poloviční zádrže, a shromažďobvací práci, stejně tak ale i hodně přechodů, aby byla Asie ve střehu a neusnula na vavřínech, tahle překážka totiž pozornost určitě vyžaduje.
Pak, když byly všechny studentky seřazeny, mi Tom pokynul ať vyrazím. Pobídla jsem Asii z kroku rovnou do cvalu, a Asie vyrazila - příprava se vyplatila, cválala pěkně svižně, ale přitom kulturně, hezky odzadu a nespěchala. Dávala pozor a vypadalo to, že voda za překážkou jí nestresuje. Takhle soustředěnou jsem jí ještě neviděla, pomyslela jsem si, ale hned jsem zase odvedla pozornost na skok, teď jí to přece nesmím pokazit.
Tempo jsme měli pěkné, takže jsem řešila jen nájezd na střed. Koukala jsem rovnou i na skok do vody po prvním skoku, abych Asii navedla hned na první skok tak, aby se jí pohodlně odskočilo do vody. Tak jsem taky pomocí holení a otěží udělala, a už jsem nechala tuhle část kombinace na Asii. Ta se odrazila u prvního skoku, já šla s pohybem, snažila se jí nerušit a přitom se soustředila i na svou rovnováhu . jestli teď naruším tu svou nebo Asiinu, budeme mít při seskoku do vody potíže, byl tak blízko že jsme neměly šanci se po doskoku jakkoliv opravit. Proto jsem se soustředila na držení se koleny, prošláplé paty, a holeně pod sebou. Když jsem ucítila, jak Asie dopadla na zem, stiskla jsem jí holeněmi, aby si nezačala býát nejistá, a pak, když jsem cítila jak se vranka odráží směrem dolu, jsem prošlápla paty a natáhla ruce, abych jí dala otěžema prostor. Při seskoku jsem zůstávala vzpřímená, nohy pod sebou, cítila jsem jak slouzly mimo holenní opěrky, ale to nevadilo, nedovedla jsem si představit, že by tam v téhle pozici měly zůstat. Očima jsem si našla výskok z vody. Pak šplouch! a doskok do vody. Opět jsem Asii okamžitě stiskla holeněmi a sledovala, kde je výskok. Už během doskoku jsem zatížila více pravý třmen, a tak Asii připravila na tuto otočku, musel jsme totiž zatočit opravdu hned, abychom zvládly najet kolmo a promyslely si i nájezd na skok po výskoku z vody. Povedlo se nám to ale, a mě zůstaly ještě tři cvalové skoky, kdy jsem už jenom podpořila Asii holeněmi, a pak, když se odrazila, jsem se pevně chytla koleny, vystrčila zadek, předklonila se abych šla s pohsbem a vyjela rukama po Asiiném krku nahoru. Rovnou jsem sledovala další skok, a cítila jsem, jak se Asie dotkla země. Pobídla jsem jí, aby nevypadla z rytmu nebo aby jí nenapadlo vyhnout, ale jinak už jsem jí do toho nekecala. Asie udělala pár cvalových skoků a hop! Šla jsem opět s pohybem, holeně pod sebou, pohled upřený kamsi za skok. Když Asie i tento poslední skok překonala, dala jsem jí obrovskou pochvalu a nechala jí odcválat dál. Tom mě pochválil a nechal odjet si prohlídnout další překážku. Opět jsem Asii nechala odjet na volné otěži krokem. Prohlížela jsem si desítku. Začínala dvojskokem z klád, pak sráz do vody, výskok a na závěr překážky ze sudů - jedna byla širší, druhá však byla tak úzká, že jsem pochybovala, že bych Asii donutila nevyhnout.
Dorazil Tom, vysvtlil nám trasu a Pak na mě mrknul, a%ť se jdu připravit. Začala jsem s Asií klusat, a zase si dělala přechody a pracovala na podsazení, takže malé kruhy, poloviční zádrže, když klus tak pracovní,přechody, a ty jsem dělala často a hodně, abych Asii ase zvýšila pozornost. Pak na mě tom Kývnul, když už byla jezdkyně seřezené, a já Asiipobídla do cvalu. Stočila jsem jí holeněmi na dvojskok a navedla jí tak, aby mířila na střed první i druhé překážky, tedy kolmo. Dávala jsem si obzvlášť záležet, přesto jsem to zase nepřeháněla a soustředila se i na tempo. Skoky nebyly moc široké ani vysoké, ale mezi nimi nebyla zase taková mezera a tak jsem Asii nechávala raději v kratším, ale dopředném cvalu. Přiložené holeně, a jak jsme se blížily, nechala jsem všechno na Asii. Asie odskočila, já šla s pohybem, vyjela rukama nahoru po krku a držela se koleny. Dívala jsem se na další skok a po dopadu jsem pobídla a připravovala se na další odraz. jeden cvalový skok, a odraz. Zase s pohybem, držet koleny, holeně pod sebou, nepřekážet Asii a držet si rovnováhu, sledovala jsem u toho seskok do vody U doskoku jsem seděla spříma, více než předtím, jelikož jsme nedoskakovaly na rovinu. Po doskoku jsem Asii opět podpořila holení, Seděla jsem pořád zpřímě a nechala kobylce lehce nabídnuté otěže, aby si tohle zvládla sama. Asie secválala svah, vběhla do vody a já už sledovala, kde je výskok. Podívala jsem se za něj a uvědomila si, že na výskok najíždíme pěkně kolmo, ale že pak si takhle najedeme na ten úzký sud. "Nu což, všechno se má zkusit" řekla jsem si a podpořila Asii pobídkou holeněmi. U výskoku z vody jsem se opět předklonila, držela se hlavně kolena a vyjela rukama nahoru po Asiiném krku.Ucítila jsem, jak se opřela do nohodu, když dopadla na zem a stiskla holeně. Cválaly jsme na sud, a já si jí ještě srovnala, aby najížděla opravdu na střed. Asie zryychlovala tempo, ovšem já si jí držela sedem zpátky a před překážkou jsem jí podpořila holeněmi. A Asie se odrazila. Šla jsem s pohybem, a vyjela rukama Asii po krku, tenhle skok mi po těch seskocích a výskocích přišel jako bychom skákaly dvaceti centimetrový kolmák. Po doskoku jsem Asii nechala ocválat, povolila jí otěže a moc a moc chválila. Kobylka hodila hlavou, a já jí stáhla zpátky do klusu. Vrátila jsem se tak k Tomovi, který mi řekl co bylo dobře, co špatně a na co si mám dávat pozor. Pak řekl, že si můžu Asii jít oklusat a ať počkám u východu. Kývla jsem na něj ,stiskla holeně a odjížděla s Asií v klusu na delší otěži.
Na Florestu jsme se opět vrátili krokem, byla bych se snažila stejně jnako včera vybojovat si co nejdřív místo u mycáku, byla jsem ale tak vyčerpaná, že jsem nesehnala potřebnou energii. Místo toho jsem proto Asii odvedla do boxu, v klidu jí odstrojila a náčiní uklidila na stojan. Věděla jsem, že ho budu muset umýt, a tak jsem ho ani neuklízela a začala jsem Asii přejíždět zpocená místa na těle vlhčenou houbičkou. Nohy a břicho jsem jí klasicky později ostříkla sprchou, vzala to stěrkou a pak jí v boxe dala odpocku a zateplovací kamaše. "Zasloužíš si to" mrkla jsem na ní a nechala jí v boxe s kbelíkem vody.

maki a lady: 4. DEN KURZU

PÉČE:

„Kitty, vstávej. Dnes je ten seminář u crossu“ zacloumala jsem s dívkou, která něco zabručela a spala dál. Zamračila jsem se, mávla rukou a nechala ji být. Odešla jsem do koupelny, kde jsem se rychle vysprchovala a s úsměvem se oblékla do rajtek a pohodlného trička. „Tak Kitty, jdu“ řekla jsem jí, zatím co ona vstala. Dala jsem si vlasy do drdolu a vyšla z koleje. Seběhla jsem rychle schody, pozdravila Phila, který mířil na snídani. Takový pěkný kluk jako student na Akademii. Hmm
Přešla jsem kousek dvora, kolem fontány a zapadla do stáje. Už bylo otevřeno. Ve stáji bylo jako vždy příjemně a já s úsměvem zamířila k Lady. „Ahoj broučku, jak jsi se vyspala?“ zeptala jsem se a otevřela box. Ta lehce zaržála a já jí pohladila po nose. „Dojdu ti dát krmení“ dořekla jsem, zavřela box a rozešla se do krmivárny. Do kbelíku jsem dala jednu odměrku ječmene a jednu odměrku granulí. Zamíchala jsem vařečkou, zalila teplou vodou a odnesla kobylce do boxu. „Nee, stůj“ řekla jsem jí, když ke mně vyrazila. Odehnala jsem ji od sebe a když klidně stála, krmení jsem jí dala do žlabu. Lady se do toho pustila a já s úsměvem pozorovala, jak jí šmakuje. Nechala jsem ji jíst a odešla do jídelny.
Snídaně byla výborná jako vždy. Nejlepší byl dnes na snídani asi ten skvělý čaj, co udělala Sue. Ten byl opravdu parádní. Vešla jsem do stáje a zamířila k boxu, kde čekala Lady. Sundala jsem ohlávku s vodítkem z boxu a nasadila jej Lady. Odvedla jsem ji k uvazišti, kde jsem Lady pořádně vyčistila, vybrala ji z kopyt a cvakla vodítko. „Tak pojď brouku“ řekla jsem kobylce a lehce zatáhla za vodítko. Lady natáhla krok, šla svižně ale dodržovala můj osobní prostor. „Tak za pár hodin půjdem makat“ řekla jsem kobyle, a ve výběhu ji pustila. Šla jsem vyčistit box a potom na ranní seminář, který nás čekal.

SEMINÁŘ

Po semináři následovala svíčková, na které jsem si moc moc pochutnala. Byla výborná a Sue se opravdu povedla. Je skvělá kuchařka Šla jsem do sedlovny a na vozík dala endurační sedlo, uzdečku, čabraku, gelovku s dečkou, kamaše, strouhavky a zvony. Připravila jsem si to k uvazišti a šla pro Lady do výběhu. „Ahoj Kitty“ pozdravila jsem dívku,která mířila pro Asii. Byly ve společném výběhu a tak jsem nešla sama. Lady přišla okamžitě, Asii to chvíli trvalo. Přivedla jsem Lady k uvazišti a začala čistit. Ta stála po celou dobu nehnutě. Vyčištěno jsem měla, až se jen leskla a tak jsem nandala sedlo a potom uzdečku. Chrániče na nohy. Sama jsem si šla pro vestu, helmu, rukavice a bičík. Vyšla jsem na dvůr, kde už čekalo pár lidí.

CROSS

Sesedla jsem na dvoře a šla s Lady do stájí. Byla dnes šikovná. Pochválila jsem ji a začala odsedlávat. Lady byla zpocená a tak jsem vzala hrst slámy a víchovala. Potom jsem Lady vyčistila, vybrala z kopyt a hodila do výběhu. Uklidila jsem cajky a šla si umýt vlasy.

JÍZDA:
Dneska už byl prakticky poslední den kurzu co jsme jeli nanečisto, zítra se konal závod , na všech se náročný kurz podepsal, byli jsme mírně unavení a na našem oblečení to bylo taky znát znova jsem se dnesk oblékla do chapsů a pérek, nechtěla jsem si zašpinit holínky ve kterých pojedu zítra ..když dal Tom pokyn pro nasedání, dotáhla jsem Lady podbřišník a pak jsem si stáhla třmen a vyšvihla se do sedla , nakopla jsem si i druhý třmen, srovnala se v sedle, otěže vzala na druhou zarážku tak aby si Lady mohla natáhnout krk. Zařadila jsem se za Slinky, drželi jsme se u konce celé grupy za námi už nebyl nikdo . Tom nastartoval tu svojí červenou lásku a rozjel se pryč od Floresty nasadili jsme svižný krok aby se koníkům protáhly ztuhlé svaly a pěkně se rozehřáli, kráčeli jsme v řadě za sebou až ke krosu kde jsme se rozmístili po opracovišti. Tom nám řekl že máme zas půlhodinku a skok pro rozeskákání je 15tka ..nechala jsem si jako vždy Lady obejít dvě kolečka na obě ruce po obvodu kde jsem si jí pobrala na otěž a až pak jsem ho navedla na kruh, vnější noha kousek dozadu koně ohýbám kolem vnitřní, vnější otěž přiložená na krku vnitřní kousek dozadu váha na vnitřní sedací kost a natočím trup mírně dovnitř, na kruhu jsme naklusali pěkně na jemnou pobídku holení, dneska Lady nevypadala tak akčně jako včera ale nepootřebovala nějak výrazně pobízet, střídala sjem lehký i pracovní klus, měnili jsme si v kruhu směry, chvilku klusali i po rovných liniich nebo si dělali vlnovky pak šli azse na kruh zkoušeli jsme kruh zvětšovat i zmenšovat, klusat na malém kruhu i chodit v kroku tak aby se dostatečně rozehřál a rozohýbal kobylka pěkně přežvykovala udidlo a šlapkala pěkně na přilnutí i podsazený, zkusili jsme na kruhu nacválat stačilo jen jemně stisknout holeně auž se cválalo, udělali jsme pár kruhů na jednu ruku pak v klusu změnit směr a nacválali jsme na druhou, párkrát objeli kruh a pak jsme šli na obvod cválali jsme nejdřív v pracovním cvalu a pak v lehkém ale i v lehkém i v pracovním jsem nutila kobylu pracovat pěkně odzadu, při změně směru si sám přeskočila a tak jsme stejným stylem ocváalli i na druhou ruku, pochválila jsme Lady a přešli jsme do klusu, lehkým klusem jsme doklusali k blízké překážce kde stál Tom, pár děvčat taky čekalo než si budou moct skočit a tak jsem si kobylu vzuala na kruh kde jsem s ním zatím pracovala v kroku a klusu než jsme byli na řadě...pak jsme naklusali a z pomalého pracovního klusu jsem nechala Lady naskočit do cvalu pohlídala sjem si že naskočila na pravou nohu a pak už jsem ji pomocí sedu a mírně otěží natlačila na střed skoku, Lady špicovala ouška zaměřila se na skok udržovali jsme živé tempo , seděla jsem v sedle narovnaná, ruce klidné, holeně přiložené na bocích, koukala jsem dopředu, napobízela sjem si Ladydo ruky a otěž ji nabídla až při odskoku zvedla sjem se ze sedla chytla se nohama a dívala se dopředu, šla sjem s pohybem, po doskoku jsem se v sedle srovnala pobídla kobču dopředu a po pár cvalových skocích jsme přešli do kroku.. pochválila jsem ji , skok jsme si dali ještě jednou z pravé a dvakrát z levé ruky pak už nám Tom vysvětlil celou dnešní trasu kterou pojedem - teprve teď jsem si všimla že tu je i Niora, Adam a Damon kteří nás budou hlídat na trati, "Zatím ty co nepojedou tak s koněm praujte ve všech třech chodech hlvně ať nestojí!" upozornil nás a pak si zavolal Karin ketrá měla jet jako první já si zatím kobču vzala na kruh a začala s ní pracovat v klusu, ohýbala sjem ji po liniích malého a velkého kruhu, kruhy jsme dělali i ve cvalu a kroku tak aby opravdu neztuhla, postupně jezdili další dívky a když mi Tom řekl že se mám připravit nechala jsem Lady vydýchat se chvilku v kroku ..."Maki,můžeš" řekl , Lady jsem vtiskla cvalovou pobídku z kroku, tak aby nacválal na pravou nohu .. .první byl bulfin, neměla jsem ten skok ráda, Ladysi skok prohlížela už při nájezdu, držela jsem ho holenmi tak aby šla na střed skoku, tlačila se mírně do strany ale to jsem ji nepovolila cválali jsem svižněji ale né moc rychle prostě fajn tempo : )holeně jsme měla klidně přiložené na bocích koně, patu dole, seděla jsme rovně ramena vzádu, lokyt mírně pokrčená ruce nad kohoutkem, koukala jsem na skok, v místě kde jsem si předm určila jsem nechala proklouznout otěže mezi prsty a střídavě pobídla holeněmi-levá, pravá , ruce jsem dala níž nad kohoutek, nechala Lady prodloužit rámec, podpořila jsem ho pobídkou v odskoku, rukama ve kterých sjem dřímala otěže jsem mu vyjela nahoru po krku, chytla se pořádně koleny koleních opěrek holeně stále objímali boky koně, byli klidně přiložené jak se hnědka odlepovala předníma od země ak jsem se zvedala do stehenního..hlavně koukat nahoru problesklo mi hlavou abych nezapomněla , vytčila jsem si bod kam budu koukat a tak sjem taky udělala ,kobča už byla ve vzduchu všemi čtyřmi..jakmile Ladynatáhnula přední nožky zaklonila sjme se a těžiště posunula víc vzad, ruce posunula kousek směrem k sobě ale né moc.., po doskoku jsem hnedku silněji pobídla, sebrala si zpátky a mířili jsme k další překážce-17 -krmelec překážku co jsme už dobře celkem znali provedli jsme obrat na pravou ruku, žádné krosené ěkně mírný, po včerejším dešti byl terén hezky naklouzaný takže jsme najížděli opatrně, před krmelcem sjem stejně jako pořed bulfinem nabídal kobče otěž a nechala ji prodloužit krok, odskok jsem čekala dřív ale to trošku nevyšlo a tak si před skokem přidupnula, vyhodilo mě to mírně na krk ale rychle jsem se s tím srovnala a co nejrychleji se vrátila do pohybu abych kobče nepřenesla těžiště moc na krk, stejně ale předkama o krmelec štrejchnula oba jsme to al ustáli a jen co jsme si ho po doskoku srovnala, sedla jsem si víc do sedla,poloviční zádrží hoo zbrzddila bay nehnala a vedla ji pěkně k další překážce kterou jsme ještě neznali popřemýšlela jsem v rychlosti jestli pojedem druhý skok ten vyšší nebo nižší nakonec mi ale přišlo lepší jet tu vyšší verzi při které budeme mít alespoň rovný nájezd a výšku spolu už nějak zmáknem najížděli jsme na první skok který tvořil živý plot, napobízela jsem si koněpěkně do ruky aby nehonila a držela ho aby se nerozletěla, doskok byl mírně z kopcecož ale lady nevěděl nemohl s eza překážku pořádně podívat a tak jsem se musel apřipravit na to že hojio možná přwekvapí a docela jsem s ebála aby nám o tam neproklouzlo, jakmile lady odskočila nabídla sjem ji otěž, šla sjem s pohybem nebránila sjem aby si nad skokem natáhla hlavu při doskoku jsem ale ruce posunula víc k sobě a ještě předtím než se dotkla Ladyi země všema čtyřma tak jsem ho holení pobídla při doskoku jí to na trávě podklouzlo ale jen mírně a tak jsme povolila ab z toho vyvrávorala, pobídla ji a jakmile zas sebrala ztracenou rovnováhu posbírala sjem si ji zpátky a pobídla k dalšíu skoku tedy vyšší variantě kousek před skokem jsem ji opět popustila-abídla otěž a nechala ji aby si prodloužila cvalové mohutně odskočila, chytla sjem se koleny, prošlápla patu víc, holeně nechala klidně přiložené jen jsem jimi zmáčkla valachovi boky, ruce posunula nahoru po krku a zvedla s eod lehkého sedu, dívala sjem se opřitom nahoru ...po doskoku jsem se srovnala v sedle vzala vasměrem k další překážce tuhle jsme ještě neskákali zkusila jsem kobču nevést přímo nastřed zezačátku jsme šli trošku šikmo aby si skok prohlédnul ale pak jsem ho vzala kolmo víc k pravé straně kde byla výška o něco menší než ve středu, byal z toho trošku vyjukaná, napobízela sjem si ji pěkně do ruky , podpořila pobídkou v odskoku a až teprve pak nabídla otěž lady při skoku mi vyletěl třmen a tak sjem sie o něco převážila na pravou stranu ale nevadilo to, stejně jsem potřebovala aby kobyla doskočila na tuhle nnohu, po doskoku jsem ho pobídla ale vzala ho mírně zpátky pokusila jsem se nakopnout si ve cvalu třmen a povedlo se! následoval obrat na pravou nohu kdy měla Lady čas prohlédnout si předposlední skok, už se mi z čela skouleli první kapky potu...tuhle překážku jsme ještě neskákali, byla to šířková překážka a tak sjem Lady kousek peřd odskokem nechala proklouznout otěže mezi prsty a nabídla ji tím otěž neváhala ani chvilku, ještě jsem ho ujistila pobídkou holní okamžite pro´dloužila jakmile odskočail, zvedla sjem se ze sedla zajela ji do hřívy rukama ve kterých jsem měla otěže a koukala jsem dopředu jakmile kobčazačala klesat i ja jsem s ezačala pomalu vracet do sedla povbídla sjem ho ještě než se dotkla zadními země a když se jimi dotkla pobídla sjem znovu, jakmile sjem se v sedle zase srovnala a dostala kobylu plně po kontrolu zbrzdila jsem ho poloviční zádrží a stouplka si nachvilku do lehkého sedu ladyužměla dost práce a chtěla začít blbnout a tak sjem se zas vrátila do sedla sedla si trošku hlouběji vzala sjem ho zpátky a pobídla nesouhlasně zafrkala , nenechala sjem ho... 21 byl poslední ale těžky skok a tak jsme se museli koncentrovat před skokem jsem Lady nechala trošku prodloužit krok a povolila otěž , jakmile odskočila zvedla sjem se ze sedla, kkoujkala jsem dopředu ruce posunula nahoru po krku , holeně jsem měla klidně přiložené k bokům koně... při doskoku jsem nohy zkosila směrem víc rovně před tělo seděla jsem vzpřímeně, váhu víc vzadu ruce jsme narovnala a ruce opřela o kohoutek , pobídla sjem valacha a otěže jsem měla napnuté seběhnul kopec, do kopce jsme si už stoupla do stehenního povolila otěže a nechala ji aby vyběhnul kopec odrazil se s neobvyklou silou těžiště jsem udržovala stejné rukama jsem mu vjela do hřívy koukala se dopředu seděla jsme v klidu abyhc ji nerušila, po doskoku jsem si ji posbírala a pobídla dopředu.. nechala jsem ho za pořekážkou cválat ale stočila jsem ho k ostatním...pochválila jsem Ladyve cvalua nechala ho přejít do klusu "Dobrý" křiknul na mě Tom a já se vděčně usmála klusala jsem s kobylou po oprácku aspoň 4 minuty než jsme přešli do kroku, vykopla jsem si nohy ze třmenů a povolil otěž...krokovali jsme delší dobu než odskákali všichni pak sjme se zas seřadili a krokem kterýž jsme všichni udržovali aktivní došli až do akademie kde jsme se rozloučili sesedli z koní, vytáhly třmeny, povolili podbřišníky a vydali se do stájí...

kitty*: ČTVRTÝ DEN
Odpoledne jsme se opět měli přichystat na trénink cross country. Zašla jsem si opět pro vranku do výběhu, odvedla jí do boxu a začala hřebelcovat. Rozmasírovala jsem jí hezky krouživými pohyby hřbílkem svalstvo, vyčisstila jí srst a zbavila nečistot. Vybrala jsem z kopyt a přivezla si stojan s vybavením, opět parkurové sedlo, gelovka, vykrojená podsedlovka.. Nauzdila jsem kobylku, na uzdečce byl pořád přidělaný i martingal, pak jsem kobylce dala i sedlo s gelovou podložkou a zapnula podbřišník. Dala jsem jí taky kamaše a botičky, sobě si nandala přilbu, rukavice a vedla kobylku na dvůr.
Na dvoře jsme byli mezi prvníma, nicméně jsem si stejně Asii odvedla stranou. Dotáhla jsem podbřišník, nasedla a počkala, až dorazí zbytek. Když dorazil i Tom na čtyřkolce, tvářil se ... nu, znepokojovalo mě to "Dneska pro vás mám překvapení, pojeďte" vybídnul nás, a já se vydala za jednou z externích jezdkyň. Asii jsem nechala jet na volné otěži, hezky krokem. Přemýšlela jsem, co mohl Tom myslet tím "řpekvapením"
Dostali jsme se do areálu a Tom nás poslal na opracoviště. Vypnul motokrku, vlezl za náma a zavolal si nás k sobě. "Takže, dnešek bude tak trochu .. jiný" mrknul na nás "Zítra vás čeká závod, ovšem už dneska si budete moct vyzkoušet projetí části trati na čas. Některé skoky znáte, některé ne, každopádně budete mít jeden skok na rozeskákání. Hlavně klid, přemýšlet a užít si to" mrknul na nás a začal z papíru, který vytáhl z kapsy, číst pořadí v jakém budeme nastupovat. Jela jsem za Karin, někde asi ve středu seznamu. "Takže opracujte, pak si vás budu volat na ten skok a pak budete startovat" řekl nám, a já vyjela s Asií z opracoviště. Rozhodla jsem se totiž omrknout, jaké že překážky to budeme skákat. Podle Toma to měly být překážky 16 až 21. Šestnáctku a sedmnácku jsme znali z prvního dne kurzu, ale já chtěla znát celou trasu, a díky tomu, že jsem nejela na začátku, jsem měla podle mého dostatek času na to si dráhu prohlédnout. Aspoň můžu Asii zatím okrokovat, řekla jsem si, a jezdila tedy kruhy a oblouky kolem stromů a keřů, směrem k překážce číslo 16. Ohýbala jsem si Asii kolem vnitřní holeně, a to na obě ruce Také jsem si jí ssbírala na otěž a vůbec jsem se jí snažila cestou k překážkám opohybovat.
Projely jsme kolem šestnáctky i sedmnáctky a mě napadlo, že budu muset dávat bacha, jestli začne pršet, aby odrazy a doskoky nepodkluzovaly, přece jenom před námi pojede dost koní a mohli by povrch zrýt - a podle předpovědi dneska sprchnout mělo, i nebe vypadalo, že se to každou chvíli spustí..
Projely jsem celou trasu s Asií krokem a snažila se postřehnout všechno, co by mi mohlo nějak pomoct. Vzpomínala jse na dnešní seminář i na proběhnuté tréninky, abych si uvědomila co kde je třeba, přemýšlela jsem co mi kdy vytýkal Tom a co zase říkal, že jsme dělaly dobře
S plánem trasy v hlavě jsem se vrátila na opracoviště, u toho jsem ale stiskla holeně a nechala jsem kobylku doklusat. Na oprcovišti jsme začaly dělat kruhy a oblouky, přistavovala jsem si Asii ve všech obratech, pohrávala si s vnitřní otěží, vnější napnutá a vede, váha na vnitřní sedací kosti, vnitřní rameno dozadu. Měnila jsem s Asií tempo, směr, dělala jsem oblouky, vlnovku o třech i o čtyřech obloucích, pak když jsem s kobylkou i nacválala, jsem si začala dělat osmičky s přechodem do klusu v bodě X.
JKdyž byla Asie rozehřátá, pořádně jsem se soustředila na shromažďovací práci, opět jsem pracovala na přechodech, kdy jsem před každou změnou dala Asii poloviční zádrž a tak se snažila, mít jí co nejvíce podsazenou. Také jsme dělaly kruh zmenšit, malé kruhy, osmičky a podobně. Když mě Tom zavolal, ať sui jdu zkusit skok, vyvedla jsem Asii z jízdárny krokem. Stiskla jsem holeně, naklusala a jela směrem k Tomovi. Ten přikývnul, já Asii pobídla do cvalu, a na trochu zkrácené otěži najížděla na skok. Vedla jsem jí holeněmi i sedem na střed, Nechala jsem jí trochu protáhnout tempo a najela na skok. Odraz, jít s pohybem, holeně pod sebou a držet rovnováhu. Dívat se dopředu a nerušit klisnu. Po doskoku Tom přikývnul, a řekl nám ať to z kusíme ještě z druhé strany (tentokrát z té, ze kteeré se opravdu mělo najíždět) potom, že už pojedu rovnou na trasu.
Kývla jsem a v klusu Asii otočila. Pobrala jsem si jí na otěž,a pobídla do cvalu. Zaskočila, a rozecválala se svižným tempem na překážku. Stoupla jsem si do stehnového sedu a směřovala kobylku na střed , Měla jsem přiložené holené. kobylku na kontaktu otěžemi a pružila nohama abych udržovala rovnováhu, Odpočítávala jsem si cvalové skoky a pak se kobylka odrazila. Šla jsem s pohybem, holeně pod sebou, ruku posunout po krku nahoru. Když se Asie konečně ocitla na druhé straně překážky, stiskla jsem holeně, abych jí pobídla kupředu a už sledovala první skok. Byla jím překážka z prvního tréninku, šířkový skok, a mířili jsme jakž takž na něj - holeněmi jsem si tedy Asii srovnala, aby mířila přímo na střed skoku a taky jí holeněmi vybídla k prodlouženému tempu. Asie cvalové skoky opravdu prodloužila, a já už si jí jen hlídala přiloženými holeněmi a lehkým kontaktem otěží. Taky jsem se podívala, kde je překážka číslo sedmnáct, na krmelec jsme totiž musely zatočit do prava.
Když jsme se blížili k překážce, odpočítávala jsem si cvalové skoky a pak už jen šla s pohybem. Asie se odrazila, já vyšla rukama nahoru po jejím krku, držela si holeně pod sebou a snažila se kobylce nevadit, a hlídat si vlastní rovnováhu. přitom jsem očima hledala další překážku - krmelec. Při dopadu jsem byla vzpřímená, zatížila jsem pravý třmen a už sedem mířila na krmelec.
Dala jsem Asii poloviční zádrž, abych jí shromáždila, a pak zase stiskla holeně, abych jejímu chodu dodala potřebný kmih. Přitom jsem jí směřovala na střed. Tyto překážky byly na travnaté rovině, a tak jsem si s terénem nemusela lámat hlavu. Hlídala jsem Asii, aby neztratila kmih ale ani podsazení, porotože bez toho krmelec nepřekonáme. Posledních pár cvalových skoků už jsem měla jen přiložené holeně, na kontaktu s otěžema a odpočítávala jsem cvalové skoky. Asie se pak odrazila, a já si hlídala svůj sed, abych nenarušila rovnováhu svojí ani Asiinu, a sledovala další skok. Tím byl dvojskok, živý plot a dvě dřevěné překážky s možností volby. Už během prohlížení trati jsem si usmyslela, že se pokusíme o tu vyšší. Byla úzká a mohla mít tak metr, ale já Asii věřila. Vedla jsem jí tedy na první skok tak, aby se nám lépe najelo na tuto překážku, a zároveň jí dala poloviční zádrž - z roviny jsme najíždělůy do mírného svahu dolu, bylo proto důležitější mít pro skoky koně pořádně shromážděného. Hlídala jsem si holeně pře sebou, a ačkoliv jsem byla ve sthenovém sedu, byla jsem celkem narovnaná, abych lépe pomohla při jízdě ze svahu dolu Asii udržet váhu na zadních nohou.
První skok byl spíše vysoký než široký, ani vysoký ale nijak moc nebyl, navíc byl z obou stran oplocený a tak Asii nesváděl k tomu vyhnout - šlo proto o vícemén jednoduchý skok, a já se rozhodla zvolit tempo spíše podle skoku druhého - nechala jsem Asii po poloviční zádrži v ne tak dopředném cvalu jako dosud, aby se jí líp překonávala vysoká překážka. Navedla jsem ji na střed prvního skoku a sledovala skok druhý. Ještě pár cvalových skoků, tři, dva, jedna, a Asie se odrazila. Šla jsem s pohybem, gholeně pod sebou, ale soustředila jsem se, abych se moc nepředkláněla a nelehala Asii na krk, během odrazu. Při doskoku jsem byla zase vzpřímená, a už nad skokem jsem sledovala druhý skok. byl napravo od této překážky, tak jsem více zatížila pravý třmen, rameny se natočila trochu na něj, a jakmile Asie dopadla na zem a já jí podpořila pobídkou holení, aby nevypadla z rytmu, mířila jsem jí na střed skoku i otěžemi. Nechala jsem pak už skok na Asii, jen holeně přiložené a na kontaktu s otěžemi. Před odskokem jsem jí navíc podpořila pobídkou holeněmi, aby jí nenapadlo úzký skok vyhnout. Snažila jsem se také rozpomenout, kde byl další skok . přímo před námi, kam jsem teď směřovala pohled, byl totiž až skok 21. Asie se odrazila, a já šla zase s pohybem, ruku vysunula po jejím krku, a držela nohy pod sebou. Znovu jsem se soustředila na to, abych při odskoku nelehala Asii na krk, a při doskoku jsem opět zůstávala vzpřímená. Pohlédla jsem doleva, na další skok
Svah dolu už se zase srovnal, a další skok už byl normálně na rovině. Byla jím přírodní, asi metrová překážka, a tak jsem si pro jistotu s Asií udělala další poloviční zádrž, aby byla na vysoký skok dostatečně shromážděná. Přitom už jsem sedem směřovala na střed, a holeněmi a otěžemi jsem jí dorovnala, aby najížděla i kolmo. nechávala jsem jí opět v kratším, přesto ale dopředném cvalu a asi šest cvalových skoků před nájezdem jsem už všechno nechala na ní, holeně přiložené, klisna na kratší otěži, a já se dívala za skok, na stromy, co ohrazovaly areál.
Během odskoku jsem si hlídala holeně pod sebou a snažila se klisnu nerušit. Šla jsem s pohybem, a po doskoku jsem nechala Asii udělat větší oblouk. Další překážku jsme teď měli jakoby v zádech, ale já si chtěla nechat prostor na pořádný nájezd, a ne nutit Asii skákat překážku z úhlu - kor když, pokud jsem si správně vzpomínala, šlo o šířkovou.
Otočila jsem tedy velký obloukem, pomocí zatížením pravého třmenu, tím přesunutím váhy na vnitřní sedací kost a mírným otočením ramene dovnitř, a pomocí holení a otěží, Asii tak, že jsem měla další skok zase před sebou. Během otáčení jsem jí navíc nešchala prodloužit tempo, protože jsem věděla že po dokončení oblouku už nebudeme mít na nájezd tolik času - nenechala jsem jí samozřejmě ztratit podsazení.
Ano, byla to šířková "cirkulárka", u které jsem byla rása že Asie je kliďas, taková nezvyklá překážka by některé citlivější koně mohla poděsit. Byla jsem ve stehnovém sedu a trochu více se předklonila, neboť jsme tentokrát jely zase do kopce. Skutečně jsem navíc akorát stihla Asii srovnat na střed té části překážky, kterou jsme měly přeskočit, a už jsme byly tak šerst cvalových od překážky. Nechala jsem přiložené holeně, aby zůstala v tempu, ale přeci jenom jsem jí před odskokem podpořila holeněmi, kdyby jí náhodou překážka nějak zarazila. Asie se odrazila, já šla s pohybem, lehce jí nabídla otěže a hlídala si holeně pod sebou. Dívala jsem se přitom na poslední dvojskok, který nás čekal. Šlo o nejnáročnější překážku trati, dva skoky, mezi kterými byla jakási dolina.
Provedla jsem s Asií poloviční zádrž, a nechala jí v kratším cvalu, Chtěla jsem jí mít shromážděnou, na ty terénní nerovnosti. Teď jsme se blížily k prvnímu skoku, asi 80cm kmen. Zasedla jsem do pracovního cvalu, holeně přiložené, na kratší otěži, a sedem jí držela v kratším tempu. Během nájezdu už jsem sledovala skok za. Když se Asie odrazila, soustředila jsem se na to, abych měla holeně pod sebou, a držela tím rovnováhu, která bude v těchto nerovnostech důležitá. Otěže kratší, přesto jsem je nad skokem povolila, aby měla Asie po dopadu prostor na hlavu. Při dopadu jsem byla vzpřímená, a sledovala další skok. Pobídla jsem Asii, aby neztratila rytmus, a jakmile jsme byly na dně doliny, sedla jsem do stehnového sedu. Pobídla jsem jí aby trochu protáhla cval, a počítala cvalové skoky. Když se odrazila, šla jsem s pohybem, držela e koleny a holeně pod sebou. Taky jsem jí nabídla otěže, aby měla kam dát hlavu, a po doskoku jsem pobídla. Když Tom po čtyřech cvalových zahlásil, že stopnul čas, pochválila jsem kobylku a nechala jí odcválat o něco dál. povolila jsem jí otěže a nechala jí vycválat na volnějších otěžích, já přitom zůstala ve stehnovém sedu a poplácávala jí po krku. Po chvilce jsem zasedla, prothála nohy a vzala Asii zpátky otěží, a ona přešla do klusu. Znovu ve stehnovém sedu jsem jí nechala vyklusat cestou na opracoviště, kde jsem jí nechala vyklusat na obě ruce. Zatím dojely i ostatní holky, a krokovaly jsme cestou domů.

Po návratu domů už všechno poběhlo jako obvykle, jen jsem byla naprosto nadšená dnešní jízdou, ten adrenalin a endorfin v krvi mě nějak nakopl OPo sesednutí jsem odvedla Asii do uvaziště, rychle jí odstrojila a odvedla do mycáku, kde jsem jí pořádně opláchla nohy a břicho. Přebytečnou vodu jsem setřela stěrkou, a v boxe jsem navlhčenou houbičkou opláchla i jiná zpocená místa. Dala jsem po vyhřebelcování Asii odpocku, a nechala jí v boxe s kbelíkem vody.

Omlouvám se, jestli je to někde až moc stručné, jsem přes den pryč a navíc mám rozbitý počítač, a na ten rodičů můžu jen omezeně. SNažila jsem se to ale neodfláknout, tak snad