karin + vanilka: DEN PÁTÝ – RANNÍ ŠANCE ZÍSKAT STUŽKU
Dnes by den D.Vstala jsem brzy ani pomalu nemohla dospat. Odhodila jsem přikrývku a tiše zaplula do koupelny. Úplně jsem cítila tu závodní atmosféru v sobě. Rozčesala jsem si vlasy a zapletla si je do dlouhého copu.Samotné mi to trvalo déle ale zvládla jsem to. Oblékla jsem se do šortek a trička protože bylo vedro i když teď ještě po ránu proudil příjemný chladný vzduch. Vyčistila jsem si zuby a zamířila z pokoje ven. Od kolejí jsem si razila cestu přes areál. Vládl tu duch dnešního závodu. První jezdkyně které chtěli koníka před závodem vzít na vyjížďku už také tiše vcházeli do stájí. Přešla jsem před dvůr a vešla do stáje dvě, za Vanilkou. „Ahoj Tome.“ Pozdravila jsem trenéra z vesela. Pousmál se a pozdravil. Vanilka sledovala dění ve stáji přes dvířka a když mě uviděla, nastražila uši a namáčkla se na box. „Ahoj holka.“ S funěním se mě dotkla a já jí podrbala na čele a hladila po krku. Sundala jsem z tašky ohlávku a ryzce jí nasadila. Držela mi hlavu dole takže se mi dobře nasazovala. Zacvakla jsem karabinu a srovnala hřívu. Vyšla jsem uličkou do krmivárny. Do kbelíku jsem nasypala krmení a promíchala ho s bylinkami a vitamíny. Pak jsem ho odnesla Vanilce do žlabu. Ta se na to s chutí vrhla. Mezitím co Vanilka jedla, já opláchla kbelík a skočila do sedlovny pro parelku abych vzala klisnu před závodem ven. Protáhne si nožky a my budeme pryč z toho rumraje co tu zavládne. Parelku jsem si nechala na boxe a skočila do jídelny pro své jídlo. Sue už měla nachystané první talíře. Poprosila jsem ji jestli bych si nemohla vzít místo toho sendviče. Podala mi tedy dva a já velmi poděkovala. Za chůze jsem do sebe nacpala sendviče a s huhláním pozdravila Natea který vedl Khandi do výběhu. Vešla jsem za Vanilkou do boxu a nasadila jí místo stájovky parelku. Vanilka stála a čekala co se bude dít. S chutí se mnou vyšla z boxu ven.

PROCHÁZKA

Po porcházce se Vanilka pořádně prošla ale dnes to nebylo vše. Zavedla jsem Vanilku do boxu a přehodila parelku za stájovku. Z tašky na boxe jsem vylovila čištění a uvázala klisnu u sena. V síti ho už moc neměla proto jsem skočila pro trochu do prázdného boxu. Odnesla jsem parelku s lanem do sedlovny a vrátila se k boxu. Bylo třeba ryzku před závodem trochu vyhřebelcovat a vyparádit ale také hlavně zkontrolovat že není nikde odřená nebo zraněná. Nejdříve jsem začala s hřbílkem a promasírovala a uvolnila svaly. Postupovala jsem od krku k zádi a vyhýbala se slabinám. Na zádi jsem si pořádně zamakala protože tam bylo vždy prachu a nečistot nejvíc. Obešla jsem klisnu z druhé strany a pořádně jí vyčistila hřbílkem i tam. Pak jsem si vzala hurbý kartář a od krku postupovala tahy dolů k plecím. Vyčistila jsem Vanilku pořádně na plecích a pokračovala na hřbetě a zadku. Vrátila jsem se k břichu a několikrát ho vyčistila. Sedla jsem si na bobek, držela Vanilku u nohy a druhou rukou čistila pod břichem.Zase jsem vstala a pokračovala dál. Vyčistila jsem záď a obešla Vanilku.na druhé straně jsem čistila úplně stejně. Jakmile byla ryzka opravdu čistá, vzala jsem si hadřík a přetřela srst pro lesk. Pak jsem si zase vzala hrubý kartáč a vyčistila jí pořádně nohy jednu po druhé. Kontrolovala jsem jestli nemá nějaké otlaky či oděrky, přejížděla po nohou rukou a kontrolovala že je opravdu Vanilka sto procentně připravená. Nožky měla všechny v pořádku nic nebylo nic nezvyklého. Protáhla jsem si ztuhlé nohy a vzala si jemný kartáč. Vyčistila jsem jí pořádně čelo od chlupů. Vzala jsem přípravek na žíně a ohon a nastříkala ryzce žíně. Rozčesala jsem je hřebínkem a vybrala z nich slámu. Vanilka se teď krásně leskla. Přejížděla jsem rukama po srsti a kontrolovala že nikde není odřená či zraněná.Ale vypadala skvěle a nikde nic neměla. Omrkla jsem jí očka. Měla je krásná bez zákalu jen trošku ospalky. Pak jsem se podívala na nozdry. Vanilka na nich měla trochu nudle. Vzala jsem hubku a otřela je. Houbičku jsem vymáchala v mycím boxe a utřela Vanilce rovnou i očka. Vanilka byla připravená.Nechala jsem Vanilku v boxe a odvázala ji. Pak jsem se vydala do sedlovny. Odemknula jsem skříňku a vyndala ryzčino vybavení. Z poličky jsem si vzala hadřík a dala se do čištění. Otřela jsem sedlo aby vypadalo hezky a zkontrolovala podbřišník,třmeny zkrátka vše co bylo třeba. Sedlo jsem vrátila zpět a popadla uzdečku. I ta se podrobila kontrole mého zraku. Vyčistila jsem ji a zase vrátila nazpátek. Vzala jsem si kamaše a prohlédla je. Vzala jsme si je ven na lavičku a z tašky na boxe si vytáhla kartáč a trochu chrániče vypucovala. Zkusila jsem suchý zip a podívala se pozorně na zapínání jestli není vadné..Vypadalo dobře. Odnesla jsem ho zpět a šla do šatny prohlédnout si své oblečení. Helma i vesta byly nové ale přesto jsem je zkontrolovala. Rajtky a tričko jsem si vybrala z druhé sedy a raději je omrkla že mi nikde nic nekřuplo Vybavení vypadlo v pořádku.



PROCHÁZKA
Pobídla jsem Vanilku lehkým mlasknutím. Ihned natáhla krok vedle mě. Vyšli jsme ze stájí a zamířili podél ohrady za výběhy. Ráno bylo chladněji ale sluníčko už pomalu zahřívalo zem. Na trávě se třpytily kapky rosy. Usmála jsem se když mě zastudily na nohou. Držela jsem tempo a měla volnější vodítko. Vanilka se držela mého kroku a poslušně kráčela za mnou. Tráva pod nohama šustila a chladila nás do nohou. Louky byly většinou posečené a na některých už se objevoval nový porost. Vedla jsem Vanilku cestou která se pomalu stáčela k polím. První klasy se objevily brzy. Nenechal jsem Vanilku aby je ukusovala a zamlaskala na ní. Vanilka pohodila hlavou,zaposlouchala se a přidala do kroku. Prošli jsme přes několik polí než jsem se rozhodla odbočit k lesům. Vanilka si držela tempo a ochotně se mnou šla kamkoliv jsem nás navedla. Čechrala jsem její sametovou hřívu a přemýšlela o dnešním závodu. Určitě to bude zajímavé a hodně napínavé. Chtěla jsem do toho dát všechno a doufala že Vanilka udělá to samé. Na ryzku jsem se mohla vždy spolehnout. Cesta nás vedla podél pole s pšenicí. Sledovala jsem jemné klásky a jeden si utrhla. Vanilka ke mně přišla blíž a pysky se snažila stéblo sebrat. Chvilku jsem jí trošku zlobila a pak jí stéblo nabídla. Párkrát ho přežvýkla v tlamě a zase vyplivla. Podrbala jsem jí na kštici a vešla s ní do lesa. Pod stromy bylo krásně chladno a stín. Sluníčko jen místo prokouklo. Ptáčci nám nad hlavou zpívali a bylo to moc hezké a relaxační ráno. Nezapomínala jsem však držet tempo. Měkká hlinitá půda ve které nechávala Vanilka otisky kopyt nás vedla pomalu vzhůru. Do kopce jsem já a ryzka pěkně funěla. Bylo to sice pozvolné a mírné ale i tak to dávalo zabrat, zejména pak někomu jako jsem já Vyšli jsme na větší louku kde jsem se rozhodla zaklusat jen malý kousek. Zamlaskal jsem a zavoala na Vanilku klus. Ryzka se rozběhla vedle mě a poslušně klusala. Přitom jsem se snažila sledovat jak Vanilka běží jestli nekulhá abych se ujistila že je před závodem opravdu ve formě a připravená. Vanilce se tohle dovádění začalo líbit a tak se trochu odpojila a klusala ve vyšší trávě zatímco já probíhala rosou na cestě. Nechala jsem volnější lano a akorát si dávala pozor ať nezakopnu. Před stezkou do lesa jsem Vanilku zpomalila do kroku. „A krook holka.“ Popleskala jsem jí po krku a vedla stezkou dál. Funěli jsme jedna víc než druhá ale jen malou chvíli. Bylo to spší takové rozehřátí a rozhýbání plic. Koruny stromů se nad námi lehce kývaly. Několik lístků dopadlo k zemi. Mezi nimi byl i žlutý javorový list. Zalekla jsem se že je to náznak podzimu a pak si uvědomila že je červenec a zatím nci nehrozí. I tak už jsem ale měla obavy jak rychle léto ubíhá. Provedla jsem Vanilku úzkou cestičkou mezi stromy a vracela se s ní pomalu k Florestě. Vanilka se chovala opravdu vzorně ani si moc nezkoušela trhat trávu jen občas jí to nedalo ale jinak se držela vedle mě a užívala si mé pozornosti.Brzy jsme se vrátili na florestu abych mohla udělat přípravy na nadcházející závod. Pozdravila jsem několik holek které se teprve do stájí chystaly a udiveně na mě hleděli. Zavedla jsem Vanilku s úsměvem do stáje.