karin + vanilka: DEN PRVNÍ
TERÉNNÍ VYJÍŽĎKA
Vyšla jsem s Vanilkou na prosluněný dvůr. Tady už probíhaly přípravy na nadcházející vyjížďku. První jezdkyně už seděli v sedle a vyčkávali. Provedla jsem Vanilku k fontáně a zastavila ji. Vanilka nasála vzduch a pozorně sledovala ostatní a některé neznámé koně. Dotáhla jsem podbřišník a stáhla třmeny dolů. Přišlo mi že bych je mohla o dírku zkrátit. Upravila jsem jejich délku a rozhlédla se. Tom už také přicházel. Darius se pyšně nesl ale Tom ho držel zkrátka. Vyhoupla jsem se do sedla a nakopla si druhý třmen.Chopila jsem se otěží a pohladila Vanilku po krku. „Neboj holka za chvilku už pojedeme.“ Tom si nás přeměřil pohledem a zeptal se jestli jsme všichni. Nikdo další už ze stájí nevycházel a žádná z nás nekřičela že její kamarádka je ještě ve stáji. Rozhlédla jsem se po dvoře. Málo nás tu nebylo. Rozhodla jsem se jít někam k prostředku nebo ke konci jak to vyjde. Tom nám všem připomněl abychom si udržovali rozestup ne všichni koně se znají. Počkala jsem až vyjedou první jezdci. Pak jsem se mírně odlehčila v sedle a pobídla Vanilku holeněmi.Ryzka nastražila uši a vyšla dopředu. Zařadili jsme se za šimlu a hnědovlasou dívku. Vanilka trochu zafrkala. Mlaskla jsem na ní a pohladila po krku. Pomalu jsme opouštěli areál. Nechala jsem volnější otěž aby se ryzka protáhla před prací. Projížděli jsme kolem výběhů a mířili do polí. Tom nás vedl svižným tempem. Když bylo dostatečně prostoru na loukách, mohla jsem začít Vanilku opracovávat. Lehce jsem pobrala otěže a přistavila Vanilku k jedné a druhé ruce. Dělala jsem s ní velké oblouky kolem trsů travin nebo hrbolků, zkrátka cokoliv co posloužilo jako opěrný bod. Vanilka se po chvíli obloučků uvolnila a odžvýkla. Vypadali jsme všichni opravdu jako klikatý had jak všichni opracovávali koně. Tom nás upozornil že brzy nadejde dlouhé klusání. Přichystala jsem se na to. Jakmile se ozvalo skupinou klus, odlehčila jsem mírně sed,povolila malinko otěž a pobídla Vanilku do klusu. Ryzka s chutí vyrazila dopředu. Mírně jsme jí zpomalila vysedáním a lehký zádrží. Vanilce se to trochu nelíbilo ale nechala se zpomalit a klusala poslušně za šimlíkem před námi. Měnila jsem poctivě nohu každých sto metrů a sledovala jak se louka před námi kroutí. Byla zrovna posečená ale povrch byl měkký. Soustředila jsem se na svůj sed a lehký kontakt s Vanilkou. Po chvíli klusání jsem pomalu začínala funět. Louka se ztrácela v dáli a Tom vůbec nevypadala že budeme zpomalovat. Opět jsem přesedla a lépe si našlápla levý třmen který mi malinko sklouzl. Proklusali jsme ještě dlouho dobu. Vanilka už taky pkěně funěla a trochu se i zpotila. „Do kroku!“ poslala jsem to za sebe a zasedla hlouběji do sedla. Ztuhla jsem v kříži,stiskla koleny sedlo a jemně přitáhla otěž. Vanilka přešla do kroku a několikrát si odfrkla. Popleskala jsem jí po krku a malinko pobídla holeněmi protože trochu zpomalila. Mezi poli se vzadu objevil les. Tom mířil právě k němu. Kráčeli jsme kolem pole s ječmenem který už zežloutl. Sledovala jsem heboučké klásky obilí a poslouchala jejich šustění. Mezi námi se vedla lehká konverzace. Občas někdo ukázal na hopkající srnky ale jinak bylo ticho. Hladila jsem Vanilku po krku a pročechrala ji hřívu. Po malé chvíli jsem Vanilku trochu přistavovala k jedné a druhé ruce aby mi nezatuhla. Jakmile se přiblížil les Tom nás přichystal na druhou klusovku. Už jsem docela umírala vedrem slunko bylo nepříjemné a tak jsem uvítala chládek a stín lesa. Pobídla jsem Vanilku pod listnatými stromy do klusu a dávala si pozor na větve. Klusali jsme po lesní stezce v řadě za sebou. Cesta nás vedla mezi stromy kde to příjemně vonělo borovicemi. Napojili jsme se na travnatou stezku pod stromy. Ucítila jsem silnou vůni jahod a pousmála se. Pak jsem přesedla na druhou nohu a sledovala jak koník před námi mizí mezi větvemi buků. Dala jsem si pozor na oči a klusala s Vanilkou dál. Trošku jsem jí připobídla protože mi zpomalila. Les se táhl celkem dlouho. Vanilka si udržovala tempo a chvilkami se snažila dostihnout koně před námi. Nesoustředila se na faktory jako bylo vlající listí a nedělala nepořádek. „Do kroku!“ ozvalo se chvilku předtím než Tom jako první vyjel na louku. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Vanilka zase zpomalila do kroku. Nezapomněla jsem jí pochválit. Jakmile jsme vyjeli na louku, všimla jsem si prudkého kopce kousek před námi kde louka klesala dolů. Bylo to podél lesa takže byl kopec ve stínu.Držela jsem volnější otěže a sledovala jak ostatní začínají scházet kopec. Jakmile jsme byli u kopce, pobídla jsem Vanilku jemně holeněmi a hlídala si ji aby šla rovně. Vanilka poslušně podsazovala nohy a šlapala z kopce dolů. Dala jsem holeně mírně dopředu ale seděla pořád rovně. Držela jsem se pevně koleny a nechala volnější otěž aby mohla Vanila natáhnout hlavu kdyby potřebovala. Sešli jsme kopec bez větších obtíží. Pod kopce jsem ryzku pořádně pochválila. Tom na nás zavolal že se bude cválat. Byli jsme teď v údolí a nad námi se tyčili a vlnily loukovité kopce. Přichystala jsem se nechala otěž trošku kratší a pobídla do klusu. Klusali jsme jen krátce když se ozval cval. Zhoupla jsem se v sedle a pobídla holeněmi. Ryzka s chutí zaskočila do cvalu. Nejprve zrychlila aby dohnala ostatní. Zasednutá jsem si lehce pohrávala s otěžemi a mluvila na Vanilku. Klisna stříhala ušima, naslouchala mému hlasu. Zasednutá jsem se uvolnila v sedle a hlídala si tempo Vanilky. Údolí nás vedlo mírně do prava. Ozýval se tu dusot cválajících koní.Seděla jsem v sedle a poloviční zádrží se snažila klisnu trošku shromáždit. Vanilka se po chvíli uvolnila a mírně posadila záď. Cval teď byl o něco vznosnější a pomalejší. Trochu jsem přizvedla otěže a Vanilka snížila hlavu ještě o něco víc. Nechala jsem jí takhle cválat a všimla si že kousek před námi je skok. U něj postávala Sue s Niorou a obě drželi v rukou desky. Jedna po druhé jsme měli skok přeskočit. Přichystala jsem se. Jakmile odskočila dívka před námi, rozjela jsem se s Vanilkou na skok.

Vedla jsem Vanilku na střed skoku. Hlídala jsem si ji holeněmi, měla jsem je lehce přiložené. Otěže jsem měla kratší a byla s ryzkou v kontaktu, avšak kdyby bylo třeba uvolnila bych je. Sedem jsem Vanilku trochu zbrzdila aby na skok tolik nehnala. Počítala jsem cvalové skoky. Dva cvalové před skokem jsem se nachystala.Sledovala jsem místo před skokem, seděla zpříma a snažila se Vanilku nerušit. Jakmile jsme se ocitli u odskoku, podpořila jsem Vanilku pobídkou holení. Vanilka se lehce odrazila. Šla jsem s jejím pohybem. Pevně jsme se chytila sedla koleny, odlepila zadek od sedla. Sledovala jsem místo za skokem žádné koukání pod sebe. Holeň jsem se snažila držet pod sebou a neopírat se hlavně do třmenů. Snažila jsem se být nad skokem v rovnováze a jít s ryzčiným těžištěm. PO doskoku jsem zůstala v lehkém sedu a sledovala kopec před námi. Vanilku jsem nenechala se rozletět a mírně si jí zpomalila sedem.

Pochválila jsem Vanilku krátkým pohlazením a přešla opět do stehenního sedu abych odlehčila Vanilčinu hřbetu nahoru do kopce. Vanilka už ani tolik nehnala aby předběhla ostatní koně. Funěla a byla zpocená. Vnímala jsem jak i já se potím a tak jsem byla ráda za trochu toho vánku.Jakmile jsme vycválali nahoru, zazněl pokyn abychom zpomalily do klusu. Vanilce stačilo abych zasedla a stiskla koleny sedlo. Popleskala jsem jí po krku a nechala volnější otěž. Vanilka natáhla krk dolů a klusala dopředu.Vklusali jsme do lesa a po chvíli přešli do kroku. Úlevně jsem zasedla, ztuhla v kříži a stiskla koleny sedlo. Vanilka zpomalila do kroku a funěla jak divá. Nenechala jsem jí courat a občas jí střídavě pobídla holení. Vedli jsme koně pod stromy ve stínu ale i tak jsem byla rudá jak rajče a upocená. Poslouchala jsem hovor dívek a občas se k nějakému přidala. Přitom jsem stále udržovala Vanilku v tempu. Projížděli jsme lesíkem a proplétali se cestičkami. Trvalo to dlouhou dobu než se před námi objevil areál ale ani na chvilku jsem nenechala Vanilku zpomalit. U fontány jsem pomalu seskočila dolů, odměnila klisnu pamlskem a povolila jí podbřišník. Vanilka udělala pár kroků k vodě. Vytáhla jsme třmeny vzhůru a počkala až se klisna napije. Nenechala jsem jí aby se o mě podrbala a odstrčila ji. „Promiň holka.“ Mlaskla jsem na ní a odvedla Vanilku s ostatními do stáje.