karin + vanilka: KURZ CROSSU
DEN DRUHÝ
Krátce po obědě jsem zamířila rovnou do stájí nachystat se na odpolední trénink kurzu. Zase jsem se nejdřív stavila v šatně a převlékla se do jezdeckého. Niora nám dala bezpečnostní sadu a tak jsem se těšila že ji dnes na sobě vyzkouším. Vzala jsem si vestu a helmu a zamířila do sedlovny. Vzala jsem zaparkovaný vozík, položila si na něj věci a přifrčela ke skříni. Vytáhla jsem věci na Vanilku skříň zase zamknula a štrádovala si to k boxu. Nebyla jsem jediná.Nad už také chystala věci na Valhalu. Pousmála jsem se na ní a s vodítkem vyrazila k výběhům. Měla jsem štěstí, Vanilka zrovna pila vodu s Venuší a Bouří. Lehce jsem na Vanilku promluvila a odchytila si jí. Klisny mě zkoumali jestli nemám něco dobrého. Pohladila jsem je a pak odvedla ryzku ven z výběhu. Zavřela jsem branku a vedla Vanilku do stáje. Všimla jsem si že v jedničce se stále něco děje. Teď tam mířilo několik externích členek.Zavedla jsem Vanilku do boxu a uvázala ji u sena. Nejdřív jsem jí sundala dolů deku a poté i masku. Zase jsem jí ohlávku nasadila a pak pohladila Vanilku po krku. Odnesla jsem věci na vozík a pustila se do hřebelcování. Pořádně jsem ji promasírovala a uvolnila svaly před prací. Obzvlášt na hřbetě a zádi jsem si dala práci. Z obou stran jsem jí promasírovala krouživými pohyby a pak si vzala kartáč a tím ji čistila od krku dolů. Přes plece a břicho. Vyklepala jsem kartáč a pokračovala dál dokud nebyla Vanilka čistá z obou stran. Vzala jsem jemný kartáč a tím ji přečistila hlavu pod kšticí a kolem očí ale také mezičelistní krajinu kde to hodně kousalo a svědilo. Pro lesk jsem vanilce přelízla srst hadříkem. Jemným kartáčem jsem jí vyčistila nožky a rozčesala hřívu a ohon. Ještě jsem vybrala z kopyt a pak už jsem šla strojit. Nejprve chrániče na nožky. Zkontrolovala jsem že dobře sedí. Pak jsem nasedla a nauzdila. Nadvandy už měla Valhalu taky nastrojenou. Vlezla jsem do bezpčnostní vesty a zapnula si přilbu. Neměla jsem teď takový pohyb ale relativně dobře se hýbat i dalo a vesta byla pohodlná. Vyvedla jsem Vanilku ven z boxu, vzala si z vozíku rukavice a vyrazila ven na dvůr.

TRÉNINK

Po tréninku jsme byli obě pořádně zplavené. S úlevou jsem ze sebe sundala před boxem vestu a přilbu a zavedla Vanilku do boxu. Mezitím co klisna pila z kbelíku vodu jsem jí sundala sedlo a chrániče na nohách. Pak jsem jí i oduzdila a honem skočila pro ohlávku a vodítko než se mi Vanilka v boxe vyválí. Přetáhla jsem ohlávku přeš uši a vzala klisnu do mycího boxu. Počkala jsem malou frontu ale byla před námi jen Valhala a Asie takže to nebyla dlouhá doba. Uvázala jsem Vanilku v myčáku a od nohou jí pořádně ostříkala a zbavila ji nepříjemného potu. Houbičkou jsem ji rovnou trochu přetřela srst v místech sedla aby nezůstala sůl. Když byla Vanilka ostříkaná, vypnula jsem proud a stěrkou z ní stáhla vodu. Klisnu jsem zavedla nazpět do boxu a nechala ji odpočinout. Přehodila jsem přes ní odpocku a pak se šla postarat i o sebe. Došla jsem se do šatny převléknout. Vrátila jsem se zpět a uložila Vanilčiny věci. Chrániče a dečku jsem nechala venku oschnout.



TRÉNIK
Vyvedla jsem Vanilku ven ze stáje. Sluníčko teď opravdu pálilo. Zavedla jsem jí k prvním jezdkyním které už na dvoře byli a pousmála se na ně optimisticky. Pak jsem dotáhla ryzce podbřišník a stáhla si třmeny. Na dvoře se to začínalo všechno scházet. Vanilka natáhla hlavu k fontáně. Vzala jsem jí blíž a počkala až se napije. Najednou se ozval rachot čtyřkolky a k areálu se přiblížil jakýsi blázen. No místo toho se ukázalo že je to Tom. Někteří koně udělali trošičku bugr a nedůvěřivě na tu věc hleděli. Vanilka si párkrát odfrkla a zvědavě na červenou potvoru koukala. Tom vypnul motor a pousmál se na nás. Pak nám vysvětlit že si půjčil tenhle stroj od kamaráda.Dnes jsme poprvé vyráželi ke dráze crossu. Tom nám vysvětlit že pojedeme za ním a on nás dovede ke crossu.Tam si pak koně opracujeme a postupně pojedeme na překážky. Jakmile všichni byli v sedlech. Opět zazněl dunivý motor čtyřkolky. Vanilka sice trošku koukala ale jinak vypadala že jí ten hluk tolik nevadí. Zapojila jsme se tedy ke koníkům dopředu kterým to tolik nevadilo. Vyšli jsme krokem z areálu. Měla jsem Vanilku na volné otěži sledovala Toma jak zajíždí do lesa. Provedla jsem Vanilku mez ohradou od jízdárny, po cestičce a vjeli jsme dovnitř do stínu. Ani v lese však nebyl moc chládek. Pohladila jsem Vanilku po krku a sledovala cestu kterou nás Tom vedl. Brzy odbočil a my za ním. O malou chvilku později jsme vyjeli u závodiště. Tom zručně otevřel branku kterou jsme projeli na udržovaný trávník závodiště. Bylo tu dost prostoru a místa kde jsme se mohli rozprostřít. Tom nám dal dvacet minut na opracování koní. Vzala jsem si Vanilku mírně na otěž a započala s velkými kruhy. Překážky mi dobře posloužily jako střed. Zatížila jsem vnitřní sedací kost dolů, vnitřní holeň byla na podbřišníku a vnější lehce za. Tou jsem ryzku více pobízela a vedla po kruhu stejně jako vnější otěží a vnitřní lehounce ohýbala do kruhu. Opsali jsme dva velké kruhy a pak jsem Vanilku vyvedla na diagonálu a změnila s ní směr. Projížděli jsme velké kruhy všude možně a měnili směr. Vanilka se uvolnila a odžvýkla. Pochválila jsem ji a poté pobídla do klusu. Drželi jsme se na takovém menším šišatém obdélníku. Obklusala jsem dvakrát kolem a opět si Vanilku stočila na velký kruh. Po kruhu jsem zkusila vlnovku která se nám docela vyvedla a překážky se staly opět opěrným bodem. Přišlo mi, že Vanilku tohle ježdění na prostranství baví. Chvíli jsem Vanilku opracovávala v klusu a proložila to několika přechody do kroku a zatavení. Pak jsem jí dala chvilku odfrknout na delší otěži ale stále s ní pracovala na kruzích a vlnovkách. Po chvíli jsem opět naklusala a poté i nacválala. Hlídala jsem si ryzku sedem kdyby náhodou chtěla vystřelit přeci jen tu byl volný prostor. Procválali jsme jednou kolem a pak jsem si jí vzala na velký kruh. Zpomalila jsem jí když jsme vyjeli z kruhu do klusu a změnila si velkým obloukem směr. Zase jsem jí nacválala a procválala ji i na druhou ruku. Tam jsem také udělala velký kruh a dvě velké vlnovky. Tom už se pomalu vracel zpátky tentokrát zaparkoval hřmící stroj a chtěl abychom jedna po druhé skákali skok který nám zadá. Přešla jsem do klusu, nechala Vanilku chvilku vyklusat a zasedla do kroku. Chodila jsem s Vanilkou a sledovala ja první holky skáčou překážku. Tom stál u nejblížší 15. Za chvíli pokýval na mě abych se připravila na skok. Kývla jsem a z kroku pobídla Vanilku zhoupnutím v sedle a silněší vnější holení do cvalu. Ryzka hezky zaskočila. Seděla jsem v pracovním sedu a udržovala s Vanilkou lehký kontakt otěží. Obcválala jsem si takový oblouk abych udělala pěkný nájezd na skok. Holeněmi jsem si Vanilku hlídala a sledovala skok. Holeně jsem měla přiložené a Vanilku směrovala na skok. Snažila jsem se ji nerušit a jen v sedle uvolněně sedět. Ryzka se rozběhla k zastřižené proutěnce. Jakmile jsme byli v místě odskoku, podpořčila jsem Vanilku pobídkou holení. Podívala jsem se na místo za skokem a poté šla s klisniným pohybem. Chytila jsem se koleny a odlepila zadek od sedla. Ruce jsem posunula nahoru po krku a holeně se snažila držet pod sebou. Vanilka přeletěla proutěnku bez zaváhání. Po doskoku jsem zůstala narovnaná abych ji nenarážela do hřbetu. Pobídla jsem holení a srovnala se v sedle. Zůstala jsem v lehkém sedu a pokračovala cvalem kousek dál. Poté jsem Vanilku zpomalila do klusu a vysedávala. Tom mi ukázal na další skok. Tentokrát to byla 17. Tom mi dal pokyn abych nacválala. Pobídla jsem Vanilku opět do cvalu a chystala se na skok. Cítila jsem ja ryzka trošku zpomaluje a tak jsme si na ní mlaskla a pobídla jemně holeněmi. Překážka byla ohraničená ze stran dřevěnou ohradou. Vypadala jako stříška dřevěnného domku. Široká byla jako oxer. Soustředila jsem se na skok, držela si kratší otěže a holeně měla u ryzčiných boků. Cválala hezky dopředu. Zasednutá jsem se nachystala na skok. Snažila jsem se Vanilku nerušit a jen ji pobídnout na překážku. Když byla v místě odskoku. Lehce jsem pobídla holeněmi a šla s pohybem Vanilky. Opět jsem se chytila koleny a odlepila zadek od sedla. Uvědomila jsem si že koukám na krk ryzky a honem jsem pohlédla před sebe. Ruce jsem posunula po krku vzhůru a užívala si přeskok. Vanilka se mohutně odrazila. V sedle jsem se snažila mít rovnováhu a nerušit klisnu. Při doskoku jsem zůstala rovná abych nenarážela Vanilce do hřbetu. Holeněmi jsem ji podpořila ve cvalu a cválala do oblouku abych viděla na Toma. Kývl na mě a nechal abych Vanilce dala chvilku pauzu. Popleskala jsem jí po krku a zasedla v sedle, ztuhla jsem v kříži a stiskla koleny sedlo. Když Vanilka klusala, po očku jsem sledovala jak jezdí ostatní dívky. Přešla jsem s Vanilkou do kroku a nechala ji volnější otěž ale nenechala jsem jí zatuhnout a chodila s ní v živém tempu. Tom nám řekl v jakém pořadí skočíme 16 a poté pojedeme k 9 a 2. Omrkla jsem překážku a přichystala se. První jezdkyně se rozjížděli na skok. Pobídla jsem Vanilku do klusu a zůstala v pracovním. Jakmile to šlo, pobídla jsem ryzku do cvalu a nechala ji vycválat živě vpřed. Hlídala jsem si ji sedem a holeněmi a měla lehce kratší otěže. Mířili jsme na dřevěnou překážku s malým plůtkem nahoře. Vanilka neměla s těmihle dřevěnými skoky problém za což jsem byla ráda. Pravidelně cválala na skok. Držela jsem holeně na bocích a nechala Vanilku aby si se skokem poradila. Sledovala jsem místo za překážkou. Jakmile jsme docválali k místu odskoku. Podpořila jsem pobídkou holení Vanilku. Ryzka se odrazila. Stiskla jsem koleny sedlo a odlepila zadek od sedla. Ruce jsem posunula nahoru po krku a šla s klisniným pohybem. Holeně jsem si držela nad skokem pod sebou. Po doskoku jsem Vanilku podpořila pobídkou holení. Ryzka cválala dál. Pochválila jsem jí a zůstala ve stehenním sedu. Držela jsem si holeně pod sebou, držela se koleny a sledovala jak cválají jezdkyně přede mnou k překážkám vzadu. Tom nás brzy dohnal se svou čtyřkolkou. Zpomalila jsem Vanilku do klusu, pochválila a chvilku s ní klusala na kruhu. Pak jsem změnila směr a přešla do kroku. Nechala jsem jí trochu odfrknout a uvolnit. Byla už zpocená a stejně tak já. Tom nám teď všem vytknul nějakou tu chybku a poté řekl pořadí jak skočíme překážky. Nejdřív nás nechal skočit 2, která byla jednodušší a potí překážku číslo 9. Byla více barevná a já věděla že ta modrá se asi Vanilce moc líbit nebude. Chodila jsem s ní velké kruhy a oblouky a pozorně Toma poslouchala. I když seděl na čtyřkolce která teď odpočívala v tichu, vyzařoval z něj respekt. „Karin můžeš najet na skok.“ Zavolal mě po chvíli Tom. Pokrátila jsem mírně otěže a pobídla Vanilku znovu do klusu. Zůstala jsem v pracovním a po chvilce pobídla do cvalu a obcválala větší oblouk. Sledovala jsem si skok a ohnula Vanilku do oblouku tak abychom mířili na střed skoku. Ryzku mírně zafrkala a rozběhla se živěji ke skoku. Byla to dřevěná lavice podlouhlejší spíš jako oxer. Trochu jsem se bála ale klisně jsem věřila. Holeně jsem měla přiložené a snažila se ryzku jen podpořit pobídkou a nerušit ji. Při odskoku jsem šla s klisniným pohybem a posunula ruce po krku nahoru. Držela jsem se koleny a holeně se snažila mít pod sebou. Nad skokem jsem sledovala prostor před námi a snažila se být v těžišti s Vanilkou. Při doskoku jsem nechala trup vzpřímený abych nenarážela do klisny. Držela jsem se koleny a holeněmi Vanilku podpořila aby cválala dál. Procválala jsem kousek dozadu a poté přešla do klusu a Vanilku popleskala. Na řadu přišla poslední překážka, devítka. Nechala jsem Vanilku v klusu a přesedla vždy podle toho jaký kruh nebo vlnovku jsem jela. Tom nás nenechával dlouho čekat a brzy jsem opět cválala ke skoku devět. Hlídala jsem si Vanilku holeněmi, otěže měla kratší a v sedle se pevněji držela. Vanilka nastražila uši a trochu zpomalila. Mlaskla jsem na ní a podpořila ji pobídkou holení. Kousek před skokem jsem pitomně ztuhla a než jsem si to uvědomila, Vanilka mi uskočila do strany a zastavila. „Jsi v pořádku Karin?“ zeptal se mě starostlivě Tom. „Ano moje chyba!“ Tom přikývl a přiblížil se k překážce kdyby bylo třeba mi vypomoct. Pohladila jsem Vanilku a zkusila to znovu. Navedla jsem jí na střed překážky. Holeně jsem měla u boků klisny. Sledovala jsem místo za skokem a sosutředila se na to.Vnímala jsem pohyby Vanilky a snažila se reagovat kdyby chtěla vyhnout. Modrý valník se slaměnými balíky byl přímo před námi. Vanilka zastříhala ušima a jakmile jsme cítila že chce vyhnout, lehce jsem jí pobídla holení a otěží nasměrovala na opačnou stranu než chtěla. Před odskokem jsem mlaskla a silněji pobídla. Vanilka se odrazila a nela přes překážku. Stiskla jsem sedlo koleny, odlepila zadek od sedla, snažila se mít holeně pod sebou a posunula ruce po krku. Nad skokem už jsem sledovala místo vzadu. Při doskoku jsem se snažila Vanilce nedrncat do hřbetu. Jakmile jsme byli za překážkou, pobídla jsem Vanilku holeněmi a cválala ve stehenním sedu dál. Hodně jsem jí popleskala a pochválila. „Vyklusej jí a dej volnou otěž jestli už nechceš skákat.“ Zavolala na mě Tom. Odpověděla jsem mu že pro dnešek toho máme s ryzkou více než dost a nechala Vanilkou chvíli klusat na zahozen otěži. Přesedávala jsem na jednu a druhou nohu a několikrát změnila směr. Poté jsem zasedla do kroku a sledovala ty odvážnější které skočili přes čtyřkolku. Hladila jsem Vanilku po zpoceném krku a povídala ji jak je šikovná. Stále jsem s ní krokovala ve svižném tempu a střídavě pobízela holeněmi když bylo třeba. Za chvíli na nás Tom zavolal abychom se seřadili a vyrazili jsme opět k areálu. Sluníčko na nás stále pařilo a tak jsem byla nesmírně vděčná za stín který byl v lese. Mouchy a ovádi nás však nenechali vklidu a tak se nejedna oháněla a pleskala. Když jsme přijeli k Florestě,úlevou mi málem nohy upadly. Bylo to na ně náročnější protože jsem byla hodně ve stehenním. Zastavila jsem Vanilku u fontány a pomalu seskočila na zem. Klisna se podrbala o nohu a poté napila dlouze napila vody. Vytáhla jsme nahoru třmeny a povolila o dírku podbřišník. Pak jsem se rozhlédla po dvoře a ruchu. Mlaskla jsem na klisnu a vzala ji do sítnu stáje.