mellysa+callatos: 5. DEN KURZU- 1.SKUPINA

Došla jsem na nádvoří, jako jedna z prvních. Dotáhla jsem valáškovi podbřišník a prošla jsem se s ním. Zkontrolovala jsem chrániče a poté už Tom začínal s proslovem. Naposledy nás přivítal a prozradil program dnešního dne - že se vydáme na vodní skoky a pak kurz zakončíme lehkou souvislou tratí. Poplácala jsem valacha po krku a vyhoupla jsem se do sedla. Zařadila jsem se za Ell s Dariusem. Nechala jsem Toskovi volné otěže, ale chtěla jsem aby kráčel a neloudal se. Postupně po cestě, jsem si ho začala sbírat více na otěž a vybízela jsem ho k rychlejším krokům. Když se zepředu ozval povel ke klusu, stiskla jsem jemně holeně a nechala jsem valáška naklusat. Vysedávala jsem pravidelně v jeho rytmu a nijak jsem ho zatím nehnala. Vysedávala jsem celkem pomalu. Když už šel celkem hezky na otěž, vybídla jsem ho k rychlejšímu klusu. Call kroky prodloužil a já jsem rychleji vysedala. Když jsme vyjeli z lesa, přešli jsme zase do kroku a už jsme byli jenom kousek od závodiště. Na krosovém závodišti jsme si hned začínali koně opracovávat. Začala jsem s valachem v kroku a postupně jsem na pár kroků vždy naklusala a zase přešla do kroku. Když mi šel hezky na přilnutí, udělali jsme v kruhu několik cviků a diagonál. Pravidelně jsem přesedala a hlídala jsem tempo.Když šel valach v klusu hezky od zadu, pobídla jsem ho do pomalého cvalu. Holeně jsem nechávala přiložené, ale nijak extra jsem ho nehnala. Udělali jsme si jeden pomyslný obdélník ve cvalu na jednu a pak i na druhou ruku. Poté jsme přešli zase do klusu a nasměrovala jsem si ho holeněmi na kruh. Nejprve jsem z rovinky vybočila na takovou šišku a poté jsem valcha vnitřní holení vytlačila na pěkný kruh. Hlavou jsem mu přistavila jemně na kruh otěžemi. Udělali jsme kruh v lehkém klusu a poté v rychlém pracovním cvalu. To samé jsme udělali i na druhou ruku. "Hou!" Zasedla jsem a jemně jsem odmáčkla obě otěže. Přešli jsme do klusu a do kroku. Povolila jsem valachovi otěže a poté jsem jela pomalým krokem k ostatním. Když jsme byli všichni, vzala jsem si zase Calla na otěž. "Takže, nyní se vydáme k překážce č.8. Je to vodní skok." Když jsme dojeli ke skoku, začal o něm Tom vykládat, teda spíš, jak ho provedeme. "Nejprve si každý z vás nejprve krokem objede skoky a seskočí a vyskočí si s koněm pěkně v klidu pouze vodu. Koně se tak osvěží, namočí, zvyknou si na vodu, prohlédnou si vodu a hlavně se přesvědčí, že ve vodě nic nečíhá, aby je sežralo a že dno je bezpečné. Poté si každá zkusíte překážku zajet. Kdo se bojí, řekne a já pojedu před vámy. Tak začne Marigold, pak Izzy, po nich Mellysa...." a pokračoval dál. Když přišla řada na mě s Callstosem, pobídla jsem ho do kroku a obešli jsme si v klidu překážku. Poté jsem Toska navedla do vody. S radostí se do ní vrhnul, aniž bych se s ním musela prát . Když jsme si z vody vyskočili, šli jsme si skok skočit "Ták, Hop!" Zvolala jsem a pobídla jsem valáška do cvalu. Udělali jsem si kolem první překážky kruh a tak jsme si vytvořili i celkem hezký nájezd. Trošku více jsem přitiskla pravou nohu ke Callově boku, abychom skákali přes to nižší místo a trochu jsem i povolila otěže. Rychle jsme se dostali k první překážce. 4..,3..,..2..,1.. Hop! Počítala jsem v hlavě skoky a když už jsem byla u posledního skoku, stiskla jsem holeně, přehoupla jsem se do steheního sedu a kopírovala jsem tělem Callův krk. Snažila jsem se valacha před vodou trochu zpomalit, ale ten se do ní vrhnul a já jsem, že jsem málem vyletěla ze sedla. Podařilo se mi nějak ho prudce stočit doprava na výskok z vody, což mě hodilo zpátky do sedla. Vyskočili jsme z vody a potom valach zpomaloval. "No tak běž!" Zvolala jsem a silněji jsem ho stiskla holeněmi. Trošku přidal a najížděli jsme na překážku. Když už jsem si myslela že skočíme, valach před překážkou prudce zastavil. Následoval můj let přes Toskův krk a dopad na travnatou plochu za překážkou. Dopadla jsem na břicho. Ještě že jsem měla tu vestu. Obrátila jsem se na záda a vyplivla jsem několik stébel trávy. Pomalu jsem vstala a to už byl u mně Tom. "Jsi v pořádku?" Zeptal se. "Jojo. Tak takhle daleko jsem si ještě nezaletěla . Proč mi nechtěl skočit tu poslední překážku?" Zeptala jsem se a šla jsem ke Callovi, kterého držela Marigold. "Hodně rychle jste se prořítili přes tu první překážku a pak mu na tu poslední už nezbili síly. skočte si to z druhé strany, ale nejprve ho v kroku trošku projdi." Řekl Tom. Přikývla jsme a vylezla jsem zase do Callova sedla. "Ty mršáku jeden. Kdybys tak věděl, jak daleko jsem letěla." Prošla jsem se s valachem v kroku, poté jsem ho pobídla do klusu a do cvalu. Udělali jsem si nájezd a skákali na druhou ruku. Teď jsem měla na nájezd trochu více času, tak jsem stihla si valáška několika polovičními zádrži zklidnit a zpomalit. Najížděli jsme přesně na střed překážky. "Takže 3,2,1!" Řekla jsem si nahlas. Stiskla jsem holeně, nechala jsem otěže prokluzovat a přehoupla jsem se Callovi dopředu a tělem jsem kopírovala jsem jeho krk. Když doskočil, rychle jsem si ho sesbírala a zaklonila jsem se. Vskočili jsme do vody a tu jsme pomalým cvalem projeli. Pravou holení jsem mu pomohla v obratu a poté jsem ho levou holení srovnala a rovně jsme vyskočili z vody. Při nájezdu na poseldní překážku, jsem asi 2x mlaskla a trošku jsem valacha ťukla bičíkem po pleci. Levou nohou jsem ho vytlačila na nižší překážku a pravou otěž jsme mu nechala volnější, aby do ní mohl vstoupit. Před překážkou jsem se přehoupla zase dopředu, stiskla jsem holeně, mlaskla jsem a nechala jsem otěže prokluzovat. Prošlápla jsem pravý třmen a povolila pravou otěž, abychom dopadli na správnou nohu. Když jsme doskočili, nějak mi nedošlo, že máme zastavit. Když mi to došlo, byli jsme celkem daleko od ostatních. "Jé! ŠŠŠ!" Zvolala jsem a trochu jsem stáhla otěže. Přešli jsme do klusu a v lehkém klusu jsme dojeli až k Tomovi. Před ním jsem zastavila a vyslechla jsem si jeho připomínky. "Vítej zpět..." bylo první co mi řekl, musela jsem se zasmát. "...Takže tohle už se vám povedlo. akorát když vyskakoval z vody, byla jsi trošku za pohybem a nemusela jsi ho tolik hnát ve vodě, přece jen je to tam těžké. Jinak to bylo dobré. Udržuj ho zahřátého, než dojedou ostatní." Když ostatní odskákali, jeli jsme krokem ke startovním boxům. Jela jsem jako 4. Pro mě to nebyla moc výhodná pozice i když zase nebudu tak dlouho nervózní. Zatím co už se první vydávali na trasu my ostatní jsme koně nechávali zahřáté a střídali jsme po krátkých intervalech krok, klus a někdy i cval. Valach pěkně pracoval a reágoval. "Mellyso si na řadě." V tu ránu jsem měla chuť Calla pobídnout do trysku a ujet pryč, ale to už jsem teď nemohla. Navedla jsem Calla do startovního boxu a posunula jsem levou nohu za podbřišník. "Teď!" Zvolal Tom. Pobodíla jsem valáška nohama a abych stvrdila svou pobídku zvolala jsme "Hop!" Vystřelili jsme jsme z boxu až moc rychle. Pevně jsem zasedla a poloviční zádrží jsem Toska dostala pod sebe a přinutila jsem ho zpomalit. Pohrávala jsem si s otěžemi, abych mu dala najevo že musí šetřit síly. Mířili jsme k lesíku, za kterým jsem se natočila doprava, dala levou nohu dozadu, pravou jsem přitiskla na podbřišníku a navážila se dovnitř. Stočili jsme to doprava na první skok - dřevěné dvojbradlí s doskokem mírně do kopce. Porovnala jsem si levou holení grošáčka na střed překážky a soustředila jsem se na správný čas odskoku. Počítala jsem skoky a před skokem jsem valacha stiskla holeněmi, přehoupla jsem se dopředu a ruce jsem také posunula, abych mu nijak nevadila v hubě. Přehoupli jsme se přes překážku a lehce doskočili. Zůstala jsem i tentokrát v plném sedu. Cválali jsme celkem střední rychlostí k překážce 2- široký skok. Překážka vypadala jako lavička, bez oběradla. Tady nešlo o výšku, ale o šířku. Takže jsem Callovi trošku povolila otěže, do kterých se hned nacpal, ale jen tak, jak jsem mu povolila. Odpočítávala jsem skoky, před skokem, jsem stiskla holeně, přehoupla jsem se dopředu a prošlápla jsem levý třmen. Valach se mohutně odrazil a přeskočil překážku. Doskočili jsme a cválali jsme dál. Byli jsme jen kousek pod překážky 1. Jednoduchý skok o výšce 60cm s příčkou nahoře. Trochu jsem valachovi zkátila kroky a pravou holení jsem ho porovnala na střed překážky. Před překážkou jsem ho pevně stiskla holeněmi, mlaskla jsem a přehoupla jsem se ke Callově krku. Grošáček se odrazil a já jsem prošlápla levý třmen. Když byl Call nad překážkou, praštila jsem se do helmy, ale nijak hodně, takže jsem to useděla. Doskočili jsme a já jsem začala trochu zkracovat otěže. Po jedničce jsem ho levou holení stočila směrem na skok 14 Malý park. Byl tam kopec dolů, takže jsem valacha silně přibrzdila, protože to tam po dešti trošku klouzalo. Mělaj sem strach že to valíme příliš rychle a že se někde s grošem zabijeme. Jak jsem jen mohla, tak jsme používala sed i otěže k tomu, abychom zpomalili. Když jsme se dostali k překážce, oddechla jsem si, protože tam byla rovinka. Rozhodla jsem se při prohlídce trati že skočím s valachem přes překážku s živým plotem i když je to trochu vyšší. z kopce jsme najížděli rovně na první z dvojce překážek. První byla dřevěná kláda. "Hou valášku! zpomal prosím!" Volala jsem, ale Callatos už měl udidlo v hubě a letěl střemhlav na překážku. Jediné co mě napadlo dělat, bylo rovnat ho na překážky a zatáčet. Vůbec jsem nevěděla co dělat, když se mi kůŇ takhle položí do jízdy a vezme udidlo. Bála jsem se že se valach unaví a na poslední překážku už nebude mít síly. Podařilo se mi s ním domluvit a narovnala jsem ho na první překážku. Před skokem jsem ho pobídla holeněmi, přehoupla jsem se dopředu a posunula jsem ruce dopředu, abych mu nevadila v hubě. Po doskoku jsem ucítila že Call pustil udidlo ze zubů a toho jsem rychle využila a zkrátila jsem si je. Dostala jsem ho pod kontrolu. Nechala jsem ho ve stejném cvalu,a by nám vyšla i další překážka. Nechtěla jsem najíždět do obratu, proto jsme se řítili na překážku s živým plotem. Levou nohu jsem trochu posunula dozadu a tak jsem si narovnala jeho tělo i se zádí rovně na překážku. Před skokem jsem ho opravdu silně stiskla holeněmi a on se odrazil. Jelikož jsem ho pobídla těsně před překážkou, škobrtli jsme o živý plot, který se ale ohnu, takže valach měl nohy v pořádku. Třináctka byla pro mě nejobávanější překážkou z celé trasy. Jmenovala se Pivovarské vozy a byl to dvojskok, z takový na šikmo postavených trojúhelníků které se skákaly přes spodní roh. Naštěstí byly aspoň na rovince a povrch před i za byl travnatý. Nasměrovala jsem Callatose tak, abychom skákali v co možná nejužším bodě. Pevně jsem seděla v sedle a vyčkávala na odskok, do kterého jsem Toska podpořila pobídkou a vyšvihla se v sedle i s rukama nahoru. Dívala jsme se očima na druhý vůz a tlačila lopatky k sobě, špičky ke koni a váhu do pat. Při doskoku jsem se zakláněla až jsem byla kolmo k zemi a pak jsme dosedla do sedla a ruce šli automaticky se mnou dolů. Pokračovali jsme na druhý skok. "Pane bože kdo tak blbý překážky vymyslel!" Postěžovala jsem si, když jsem mohla zrovna otevřít pusu "Tady není červenej praporek? Asi ho někdo zlomil." Řekla jsem si. V pomalejším cvlau jsem si valacha porovnala zase do co nejužšího bodu a do skoku jsem ho pobídla holeněmi, vyxšvihla jsem se dopředu a ruce jsem zvedla nahoru. Když jsme i tuhle překážku zdárně překonali, natočila jsem valacha nahoru na poslední překážku č. 5 a to byli bedny. Udělali jsme si trošku větší nájezd takže jsme si trasu prodloužili, ale nájezd byl rovný. Byla mi zima z toho jak mě studený vzduch v rychlosti bodal do tváře. Valach byl úplně celý mokrý od potu, ale ještě pořád jsem cítila jak bojuje s únavou a vydává ze sebe vše. Najednou mi došlo že najíždíme blbě. Né na střed, ale těsně k bílýmu praporku. Bohůžel, už jsem to nestihla změnit. Valach se odrazil a já se vyšvihla dopředu. Cestou dolů, jsem si na botu narazila praporek. Rychle jsem se pro něj sehnula a zahodila jsem ho pryč. LEvou nohou jsem valacha natlačila na střed překážky a jen tak tak jsem ho stihla vybídnout holeněmi ke skoku. Přeskočili jsme bednu a já jsem valacha pobídla do trysku. "Běž! Zvolala jsem a povolila jsem otěže. Callatos se do nich rozeběhl a já jsem se přesunula do steheního sedu. Vybíhali jsme kopec a já jsem věděla že už oba máme málo sil. Proletěli jsme cílem a já jsem se postavila ve třmenech, poté jsem zasedla, zbrzdila jsem valacha do cvalu a poté i do klusu. Zahodila jsem mu otěže a nechala jsem ho klusat. "Si úžasný Calle.." Pochválila jsem valacha a ještě jsme chvíli klusali. Poté jsem ho nechala jen krokovat na volné otěži. "Byl si úžasný Calle opravdu ti to moc šlo. Si moje šikulka." Chválila jsem ho. Když už odjezdili úplně všichni, krokem jsme se vydali na Florestu. Připojila jsem se k Izzy a Mariglod a vše jsem jim vylíčila i včetně toho, jak jsme u beden zlomili bílej prapor. Izzy zase řekla že ten u Pivních vozů zlomila ona. Byl to úžasný den a já jsem hned po příjezdu na Floresetu Calla odměnila výtečnýma pamlskama.