ell a darius: CC 4. DEN
"Tak pojď" Napomenula jsem Daria, který čučel kde co lítá. Byl nejvyšší čas dostavit se na nádvoří a dokončit přípravy. Dovedla jsem hřebce na okraj skupinky a zručně a s citem mu protáhla nožky. Upravila jsem dečku a dotáhla podbřišník. Znovu protáhla nožky a spustila třmeny. Zapnula jsem si přilbu pod bradou a zkušeně se vyhoupla na koňský hřbet. Pohledem jsem vyhledala Toma s Gentlemanem a nasměrovala Daria jeho směrem, abychom se dželi více vepředu. Rivalita mezi hřebci nedělala úplně dobrotu, ale já i Tom jsme měli koně pod kontrolou. "Tak jedem." Zavelel a já pobídla Darie holeněmi. Ze začátku jsem ho musela vést na kratší otěži. Po ránu překypoval energií. Jen co se trochu rozešel, začala jsem mu zaměstnávat hlavu obloučky a jemným přistavováním k levé a pravé ruce. Darius přežvýkl udidlo a uvolnil napětí v krku. Za odměnu jsem mu nabídla několik cm otěží a hřebec si porotáhl krk a snížil týl. "To je ono." Nezapomněla jsem na slovní pochvalu a rozhlédla se kolem. Už jsme se zanořili do lesíku. Po deštích byla cesta rozrušená velkými kalužemi. Darius nimi neohroženě procházel. "Připravte se ke klusu." Zazněl povel zepředu a já na jeho pokyn lehce pokrátila otěže a v zápetí jemně stiskla holeně. Darius zabral pěkně od zadu a pružným energickým pohybem následoval koně před námi. Nejprve jsem ho vedla na klidné otěži, dokud se trochu nerozhýbal, ale po chvilce jsem si začala jemně pohrávat, aby se soustřědil a uvolnil napětí v týlu. Dárek začal přežvykovat udidlo, vykroužila jsem s ním vlnovku a uvolnil se natolik, že se mohl vést na nabídnuté otěži. Udržoval stálé tempo s krkem vytaženým dopředu a dolů. To už se ale blížila dráha. Tom zavelel přechod do kroku. Zasedla jsem, ztuhla v kříži, stiskla kolena, stehna a s výdechem sevřela otěže v pěstech. Po přechodu jsem Dárečka pohladila po krku a propustila otěž mezi prsty. Před námi se otevřela louka poseta skoky. V dálce se zablýsklo ušpiněné sklo jeepu a Connor s Nathem právě pobíhali kolem něj. "Stejně jako včera, opracujte si koně a připravte je na práci. Nezapomeňtě jednotlivé pasáže opracování prokládat krokovými pauzami. Však to znáte." Zdůrzanil Tom a já pobídla Daria a vyvedla ho od skupinky bokem. Chtěla jsem zůstat u lesa, ať mám jednu stranu ohraničenou a a Daria to tolik netáhne dopředu. Udržovala jsem nabídnutou otěž a vedla ho na opravdu velký - velký kruh. Vnitřní rameno mírně dovnitř, jemně jsem se sestavila po jeho linii, vnější plec koně jsem zarámovala vnější otěží, vnější holeň mírně za podbřišník, vnitřní na něm a vnitřní otěž živá a nabídnutá. Váha mírně na vnitřní sedací kosti. Obešla jsem velký kruh, aby se Darius usadil v pohybu, změnila jsem pozici ramen, vydržela otěž, která doteď plnila funkci vnitřní, novou vnější holeň jsem přesunula za podbřišník a novou vnitřní přesunula za něj a přestavila Dárka k druhé ruce pro pohyb na druhou stranu. Hřebec byl protažený a pěkně soustředěný. Čas na rychlejší tempo. O kousek jse zkrátila otěže, jemně stiskla holeně, přiložené na bocích koně a při vyklusání nabídla vnitřní otěž. Jakmile hnědáček nasadil pravidelné tempo, v pravidelném rytmu jeho kroků jsem se zvedala a dosedala do sedla. Nechala jsem ho klusat pěkně aktivně dopředu, díky pohybu od zádě a jemnému vedení, kdy jsem ho nerušila v hubě si snížil a protáhl krk. "To je ono." Pochválila jsem ho a vedla dál po velkém kruhu, ze kterého se stával spíše oblouk . Změnila jsem směr a dopřála mu opohybování na druhou ruku. Teď začala náročnější práce, zařadila jsem vlnovky, velké kruhy a změny směru. Darius se soustředil na práce, pohyboval se pravidelně a poslušně reagoval na mé pomůcky. Jeho projev byl sice hodně energický a živý, ale měla jsem ho plně pod kontrolou, nemělo cenu ho brzdit když toto tempo bylo přijatelné, tím by se jen více nahecoval. Po deseti minutách jsem se začala soustředit na přechod do kroku, zasedla, ztula v kříži, stiskla kolena, stehna a s výdechem sevřela otěže v pěstech. Dárek ochotně vyhověl a přešel do kroku. "Moc hodný." Pohladila jsem ho po lesklém krku a nabídla otěže. Po chvilce kroku na obě ruce pro oddych jsem si zkrátila otěže, abych měla kontakt. Vydržením vnější otěže, nabídnutm vnitřní a propobízením do vnější jsem Daria přivedla do pěkného sestavení. Na začátek cvalu ho potřebuju mít více pod kontrolou. Nejprve ale přípava v klusu. Stiskla jsem holeně, nabídla vnitřní otěž a nechala ho vyklusat. Oklusali jsme velký kruh, chtěla jsem změnit kruhy přes krok. Sousředila jsem se na přechod a na změnu přistavení. Zasedla jsem, ztuhla v kříži, sevřela otěže v pěstech, Darius přešel do kroku v zápětí jsem přehodila holeně, změnila pozici ramen a držení otěží. Dárek se elegantně prohnul a přistavil se na druhou stranu a to už jsem dávala pobídku do klusu a nabízela otěž pro pohyb vpřed. Byl připravený pro cval. Mírně jsem zatížila levý třmen a přesunula levou holeň za podbřišník. Vyržela jsem levou otěž, pravou nabídla a přitiskla pravou holeň na podbřišníku. Darius se nenechal pobízet dvakrát. Energicky vycválal. Zvedla jsem se ze sedla a nabídla pár centimetrů otěží, aby s protáhl krk. Nechala jsem ho cválat pěkně pracovním tempem, aby pořádně prohřál svaly. Po uvolnění a rozehřátí jsem zasedla a převedla ho do lehkého klusu a změnila směr. Byl pozorný a na pomůckách, proto jsem ihned dala pobídku do cvalu na druhou ruku a opět ve stejném tempu ho nechala cválat. Byl zahřátý a relaxovaný, pěkně nachystaný. Převedla jsem ho přes klus do kroku a dala chvilku odpočinout. Před skákáním jsem ještě chtěla projet přechody pěkně v korektním sestavení. Jen co si oddychl, dala jsem se do toho. Pracovala jsem na velkém kruhu už s pěkně posbíraným koněm. Prošli jsme nejpve přechod kroku - klus - krok a poté jsem zařadila i cval. Darius už lépe připravený být nemohl. Tom nás akorát vybízel, ať se začnem řadit. "Takže pojedem dnes pohromadě několik skoků za sebou. Já jedu v čele, vy se seřaďte, nováčci za mě, zkušení na konec." V tom mu pohled padl na mě: "A Darius někam dopředu. Nebudeme pokoušet štěstí." Dodal se smíchem a já sním mohla jen souhlasit. Kdyby před námi byla kupa koní, Darius by se pavděpodobně ve vzteku o překážky přerazil. Tom nás nejprve krokem chtěl provést celou trasou: "Takže budete opravdu zodpovědňe dodržovat rozestupy. Začínáme u překážky č. 2 pěkně z levé ruky." Prohlédla jsem si dřevěný stůl, doskok byl mírně z kopce, takže pěkně ramena zpět a koně podržet, bliklo mi hlavou a dál jsem poslouchala Toma: "POkračujem mezi stromy na pětku." Pětka byla kombinace, dvě bedny za sebou, ale v rovině a i nájezd s doskokem byly rovné, "potom dolů k vodě, podél nádrže a překážka číslo 9." během prohlídky nám Tom všechno ukazoval, ať víme co čekat, devítka byla zajímavá překážka - vůz se slámou a dost výrazně natřený, ovšem rovný nájezd. Navíc v zátahu více skoků koně kolikrát vezmou překážky, které by jim samostatně dělaly problém, navíc i to, že máme vodícího koně usnadňuje přechod náročnějších skoků. Ukončila jsem své úvahy a soustředila se na další pokyny. "Příjde mírné stoupání a skok 11, tady se musíte opravdu soustředit, terén je kopcovitý, při nájezdu na první skok se už musíte soustředit na druhý, protože je úzký a za první překážkou už není čas, nikam koně točit a nájezd na třetí skok je po oblouku, takže to půjdeme pěkně zvolna a hlavně u toho přemýšlejte. Jako poslední bude 12 přičemž budete skákat na nižší straně a tady je konec našeho kurzu. Po celou dobu pojedem pracovním tempem, pokud bude mí kdokoli nějaké potíže, hned volejte." Prohlédla jsem si poslední překážku, povrch tu byl pískový, pravděpodobně to koně překvapí, jelikož teď se skáče hlavně z trávy, taky už bude nejspíš unavený na konci kurz a hlubší povrch mu může ubrat, takže bude potřeba lepší pobídka. "Takže připravte se, teď naklušem a vrátíme se na opracoviště, jak se budeme blížit, zavolám a nacváláme, procválám oblouk vlevo a u začínáme dovjkou. Jdeme na to." Tom nám dal poslední instrukce a já se zařadila zhruba 15 m za něj. Zkrátila jsem si otěže Pobídla Daria do lehkého klusu. Byl dopředný, cítil napětí z nás vše. Hlubokým nádechem jsem si vyčistila hlavu a uvolnila tělo. Porála jsem si a jeho napětí se taky uvilo. "To je ono." Pochválila jsem ho. Tom dal pokyn do cvalu. Vydržela jsem pravou otěž, mírně jsem našlápla do pravého třmenu a pravou holení pobídla za podbřišníkem. Levou otěž jsem nabídla a levou holení pobídla na podbřišníku. První cvalové skoky jsem zůstala sedět. Ujistila jsem se, že mám koně dobře pod kontrolou a zvedla jsem se do lehkého sedu. Vedla jsem hřebce na krátko, přece jen byl trochu rozvášněný. Na dohled byla první překážka. Darius špicoval uši, Srovnala jsem ho proti skoku a začala se vzpřimovat v sedle, otěže stále napnuté, holeně přiložené, dívala jsem se za skok. Tom s Gentlemanem se elegntně přenesli přes dřevěnou překážku. Daria to vzrušilo a zabral pořádně dopředu. Věděla jsem, že proti skoku ho nemůžu vzít zpět a o tomhle taky bylo skákání za vodícím koněm -jezdec prostě využije energie, která táhne jeho koně vpřed za vodičem. Nejtěžší pro jezdce ale bylo vydržet s nervama . Přiblížili jsme se do místa odskoku. Stiskla jsem holeně, dívala se dopředu, zvedla se ze sedla a nabídla otěže. Dariovo tělo se elegantně protáhlo na šířkovou překážkou. Dopad byl mírně z kopce, stáhla jsem ramena dozadu a mírně poskytla oporu otěžemi, aby hřebec snadněji vyrovnal. Začal docela táhnout skákání ho bavilo. Zatím se ale vzdálenost mezi mnou a Tomem neměnila, jen asi budu cítit večer ruce . Vedla jsem hřebce za Tomem po hliněné cestě mezi stromy. Teď nás čekaly bedny. Byly v rovině za sebou a povrch taky rovný. Pohrála jsem si, aby Dárek trochu zvolnil. Soustředila jsem se na nájezd, vpřímila jsem se v sedle a koně srovnala proti první bedně. Holeně ve stálém kontaktu pobízely mezi napnuté otěži. Darius bystřil na skok, cválal dopředně Gentleman už byl za druhou bednou, když já jsem dávala pobídku k odskoku přes první, zvedla jsem se ze sedla a nabídla otěže. Hned po doskoku jsem se vrátila rameny zpět a podržela ho, aby nezměnil tempo. Dva cvalové a pobízela jsem k odskoku před druhou bednu. Darius zabral od zadu a protáhl skok více dopředu. Hned po dopadu jsem si zkrátila otěže a pohrála si, aby nešel tupě proti udidlu. Byl rozjetý jak vlak. Opět jsme cválali mírně z kopce. Teď nás čekal vůz se slámou, co se mi od začátku nelíbil, ale jak už jsem o tom přemýšlela, v zátahu více skoků kůň vezme i překážky, které by mu samostatně dělaly problém a k tomu je tu ještě Tom na Gentlemanovi, takže vůz nemůže být problém. Pracovním tempem jsme se k němu blížili. Darius zvedl hlavu a měřil si ho, já se z lehkého sedu mírně vrátila do sedla, začala jsem se vzpřimovat, dívala jsem se za skok a stále pobízela mezi napnuté otěže. Hřebec sebejistě docválal k překážce. V místě odskoku jsem dala pobídku, zvedla se ze sedla a nabídla otěže. Elegantním skokem se dostal na druhou stranu. Pyšně jsem se usmála. Přišlo stoupání. Stiskla jsem holeně, aby do kopce více zabral. Pomalu už mizela jeho překypující energie, přestal se opírat do udidla. Právě včas. 11 byla technicky nejtěžší kombinace skoků, co nás dnes čekají. Nasměrovala jsem Daria přesně doprostřed dřevěné překážky tak, abychom po jednom cvalovém skoku mohli hladce překonat úzkou proutku. Vzpřímila jsem se v sedle, holeně nechala přiložené a dovedla Daria k překážce. Stiskem holení jsem ho podpořila k odskoku a odlehčila mu hřbet, zároveň nabídla otěž. Hned po doskoku jsem se vrátila rameny zpět. Pobídla mezi napnuté otěže. Druhá překážka se mu moc nezdála, už jen kvůli díře, ve které proutka stála, ale má pobídka byla přesvědčivá a hladce ji přeskočil, hned nad proutkou jsem se dívala doprava a zatížila jsem pravý třmen, aby pokračoval na správnou nohu. Už nad skokem jsem mírně začala rámovat levou otěž a přesunula levou holeň mírně za podbřišník v momentě doskoku. Pravou otěž jsem otevřela dovnitř a pobídkou pravé holeně jsem přiměnal vnitřní zadní nohu koně více se podsadit pod tělo, takže pohyb po oblouku byl v rovnováze. Soustředila jsem sena poslední překážku, stiskla jsem holeně v místě odskoku, zvedla se ze sedla a rukama poskytla prostor pro natažení krku. Přišla poslední překážka. Kousek od ní stál zaparkovaný jeep a koutkem oka jsem viděla, že Connor se zrovna vrací od 9 skoku, odkud nás sledoval. Odskok byl z písku pamatovala jsem na to, že koně překvapí hlubší povrch, místo lehkého sedu jsem se v sedle napřímila a navedla koně rovně na zeď na její levou část, kde byla nejnižší. Darius docválal k překážce, pobídla jsem ho k odskoku a vychutnala si poslední překážku dnešního dne. Nad skokem jsem se dívala doleva a taky zatížila levý třmen. Po dopadu hladce pokračoval na levou nohu. Vedla jsem ho za Tomem po oblouku. Propustila jsem otěže mezi prsty a nechala ho protáhnout si krk. "Moc hodný." Chválila jsem ho a hladila po krku za jeho krásný výkon. Tom nás ještě chvíli vedl ve cvalu a potom zavelel klus. Zasedla jsem, ztuhla v kříži a ruce přestaly dýchat s koněm. V klusu jsme potom pokračovali ještě pěkný kus po závodišti, pěkně na volné otěži, aby se koním svaly stáhly. Přesedla jsem na druhou nohu, abych Dárka rovnoměrně zatěžovala a dokončili jsme vyklusání. Tom zavelel krok a já hřebce jemně převedla, bylo vidět, že dostal zabrat, ale tvářil se relaxovaně a já byla nadšená ze skákání . Nepřestávala jsem Dárka chválit a pěkně krokem jsme se vrátili na Florestu. Na nádvoří jsem sesedla, vytáhla třmeny, povolila sedlo a nánosník a odváděla zpoceného Daria do boxu.