mellysa+callatos: 4. DEN KURZU - 1. SKUPINA

NA nádvoří už se začínali shromažďovat ostatní. Tom s Gentlemanem už tu byli. Když jsme byli všichni, začal Tom s proslovem: "Vítám vás na 4. dni kurzu Cross-Country. Dnes máte trénink že si projedete celou trasu. Dnes vás na závodiště povedu já. Tak dotáhnout a nasedat." Já jsem Toskovi dotáhla podbřišník o 2 dírky a stáhla jsem třmeny. Kopla jsem levou nohu do třmenu a vyhoupla jsem se nahoru. Srovnala jsem si nohy ve třmenech a uchopila jsem otěže, ale nechala jsem je volné. Za Tomem jela Marigold s Bouří, za ní Izzy s Meteorem za nimi Ell s Dariem a pak já s Callatosem. Pobídla jsem ho do kroku a nechala jsem ho kráčet. Dneska měl dobrou náladu a tak jsem doufala že toho využije a bude hezky poslouchat. Stejně jako předešlé dny, i dnes jsem Calla postupně vybízela k rychlejšímu tempu a sbírala jsem si ho na otěž. Po delší době, jsme přešly do klusového úseku cesty. Postupně jsme si všichni začala pobízet koně do lehkého klusu. Pravidelně jsem vysedávala a udržovala jsem Calla v pohodovém, ale svižném klusu. Rozhlížela jsem se po ostatních a jejich koních, jak jsou dnes v náladě. Moc jsem toho neviděla, ale za mnou byla Nad s Valhalou, která vypadala jako vždy moc elegantně. Ell s Dariem před námi vypadli svěží a plní síly. Najednou jsem zaslechla povel od Toma a proto jsem zasedla, zmáčkla jsem kolena, zaklonila jsem se a otěže přestali jít v pohybu s hubou koně. Valášek poslušně zpomalil a energicky kráčel vpřed. Už jsme vjížděli na krosové závodiště a všichni se stočili pohledem na Toma. Po chvíli si holky všimli Connora a Natha a začali si povídat Tom vypadal, jako že čeká až bude klid. "To si počká " Řekla Izzy do ucha Marigold. Musela jsem se usmát nad tím konstatováním. Byla to asi pravda. Tom tedy začal: "Dneska si projedete celou trasu, aby si koně, i vy samozřejmě, zvykli na to, že dráha je daná, neskáčete jen jeden skok pořád dokola a je potřeba rychle se rozhodovat. Pořadí a překážky vám vysvětlím potom, zatím si najděte místo a důkladně své koně opracujte ve všech třech chodech, jasné? Tak se do toho pusťte."
Rychle jsem valacha vyvedla z davu a našla jsem si místo u překážky 15. Nejprve jsme začali v kroku. Už jsme sice neměli volnou otěž, ale ještě to chtělo tak na třetí zarážku, možná i druhou. Začala jsem si grošáka rovnat holeněmi do pomyslného obdélníku. Po chvíli jsem ho pobídla do lehkého klusu, měnila jsem směry na různých diagonálách a pravidelně jsem k tomu přesedala. Když už mi to přišlo dostačujcí a valášek se v lehkém klusu celkem podsadil, pobídla jsem ho do pomalého cvalu. Nechala jsem ho ve cvalu na jeden pomyslný obdélník a poté jsem přešla do klusu, změnila jsem obloukem směr a vycválali jsme na druhou ruku. Zase jsme obcválali jeden obdélník a poté jsme přešli do klusu. Přitiskla jsem levou holeň ke Callově boku a vytlačila jsem ho na kruh. Pravou, vnější otěž, jsem měla napnutou a o něco kratší než vnitřní. Ze začátku se pokoušel vycházet mi z kruhu po pleci, ale když jsem párkrát více stiskla pravou holeň, zklidnil se a poslouchal. Udělali jsme si 3 velké kruhy a poté ještě 3 další na druhou ruku. Prohodila jsem pomůcky tak, že levá holeň teď vytláčela na kruh, pravá holeň hlídala, aby nevycházel po pleci, pravá otěž byla napnutá a přistavovala valachovi hlavu na kruh. Po 3 kruhu jsem zasedla, vnitřní nohu jsem posunula dozadu a vnější jsem pobídla. Nechala jsem Calla nacválat do pracovního cvalu. Udělali jsme si 2 kruhy v pomalejším cvalu a pak 1 v rychlejším. Přešla jsem do kroku, otočila jsem si ho na druhou ruku a nechala jsem ho v kroku 1 kolo. Poté jsme z kroku naskočili do cvalu. Zase 2 kruhy v pomalém cvalu a 1 v rychlejším. "Tak, Hooou! ŠŠŠ!" Přešli jsme do kroku a vydali jsme se zpět za Tomem, který si po chvíli vzal slovo: "Na kros se zařadíte všechny za mě, začátečníci dopředu, zkušenější dozadu, hlídejte si ale vzdálenosti, ať předejdeme zbytečným nehodám. Minimálně pět koňských délek." Určil pořadí. Hned za Tomem jela Marigold, pak Izzy a po Izzy jsem jela já. Za mnou byla Ell s Dariem. Tom pobídl koně do cvalu a já jsem počkala až Izzy bude dále předemnou. "Hop!" Zvolala jsem na valáška. Prudce vyrazil vpřed, že jsem málem zůstala na místě. Zasedla jsem, prošlápla jsem třmeny a zaklonila jsem se. Call se snažil dohonit koně před sebou. "Né! ŠŠŠ! Prrr!" Call znechuceně pohodil hlavou a snížil tempo. "Hodný." Řekla jsem a sledovala jsem cestu. Cesta k první překážce z opracoviště, vedla do mírných kopečků a vlnek. Call tam trochu zvolnil tempo, tak jak jsem po něm žádala a soustředil se na moje pobídky. Po chvíli jsem v dálce spatřila podivnou překážku číslo 1. Tom řekl, když jsme si dráhu projížděli a vysvětlovali, že tu musíme objet vpravo a poté si z levého obratu najet na překážku 2. Call pochopil že to asi nebude jen krátká jízda, takže měl volnější tempo a šetřil síly. U překážky jsem ho pravou holení a levou otěží vytlačila do obratu, zatížila jsem více levou sedací kost, aby se mi lépe ohnul a stočil. Měla jsem čas, abychom před širší překážkou č.2 stačili nabrat rychlost a srovnat se. Trochu jsem zatlačila levou holení, narovnala jsem valáška na střed a trošku jsem mu povolila otěže. Radostně se do nich vrnul, ale jen tak, jak jsem mu to povolila. Přešla jsem do lehkého sedu, abychom měli lepší tempo a dívala jsem se skrz valachovi uši na překážku. Zahlédla jsem Izzy, jak s Meteorem překážku zdárně překonaly. Mlaskla jsme valachovi do uší a ten ještě trochu prodloužil kroky. Nadechla jsme se letního vzduchu, abych se trochu uklidnila z nadšení, které ve mně bublalo, jako vařící voda. Valach rychle oddechoval a s bušivým duněním kopyt se blížil k překážce. "Ještě jeden cvalovej!" Řekla jsem si, stiskla jsem holeně, nechala jsem proklouznout otěže mezi prsty a nechala jsem své tělo kopírovat Callatosův krk. Snažila jsem se mu nad skokem co nejméně vadit. Prošlápla jsem více levý třmen, abychom pak zvládli obrat a povolila jsem otěž. Jakmile byl valach všema 4 pevně na zemi, vrátila jsem se do plného sedu a pokračovaly jsme dál. Valach našpicloval uši a hodně zpomalil. "Né cváláme dál!" Zvolala jsem a stiskla jsem ho holeněmi. Call pochopil a rozcválal se znovu vpřed. Pomalu jsem grošáčka začala točil pravou holení, přiloženou za podbřišníkem, otěž jsem přiložila ke krku a zatížila jsem levou sedací kost. Teď jsem měla čas podívat se rychle za nás. Podívala jsme se pod rukou dozadu a přitiskla jsem holeně k valachovi. Nad s Valhalou nás rychle dotahovali. "Běž!" Zvolala jsem a mlaskla jsem na Calla. Nechtěla jsem ho nějak vyčerpávat, ale jeli jsme už od začátku pomaleji než bylo potřeba. Když jsme se vynořili z lesíka, zahlédla jsem u beden Connora, jak sleduje všechny co jedou. "Trochu sebou hoďte, ať není někde nějaký kolaps." Řekl Conn když jsem jela kolem něj. To už jsem věděla taky že máme přidat! Počítala jsem skoky, pak jsem se přehoupla dopředu, stiskla holeně a a nechala trochu proklouznout otěže. Call se odrazil a překonal jednu bednu. Doskočili jsme kousek za ní a hned jsme se blížili ke druhé. Zůstala jsem v lehkém sedu a počítala další skoky. "3,4!" Jak jsem řekla 4, stiskla jsem holeně a vybídla valacha ke skoku. Provedl mohutný odskok, takže jsme dopadli daleko za překážku, ale na špatnou nohu. "Sakra!" Zvolala jsem. Tím doskokem, jsme trochu zvýšili svůj náskok, ale ještě stále jsme potřebovali nahnat tak jednu dvě, délky. Na kopci jsem nechtěla valacha hnát, protože kdyby se řítil střemhlav dolů, mohli bychom se ošklivě převážit. Nechala jsem ho podsadit záď a zpomalit kroky. Když jsme se dostali z kopečka, nahnala jsem ho do rychlejšího tempa, trochu jsem ho ťukla bičíkem do plece, už to bylo opravdu třeba a zrychlili jsme. Izzy před námy měla náskok tak 3 délky k těm pěti co jsme měli mít na rozestup. Rychle jsme ty tři délky srovnávali. Projeli jsme kolem vody a překážky 8 a najížděli jsme si z krásné rovinky na devítku. Skok byl z rovinky, takže to neměl být velký problém pro Callatose. Napočítala jsem si skoky a při posledním, jsem stiskla holeně, vymrštila jsem se dopředu a kopírovala jsem tělem valachův krk. Jen tak tak jsme se přenesly bezpečně přes překážku. Zase jsem ho trochu ťukla bičíkem a přidali jsme. Řítili jsme se opravdu rychle. Jen tak tak jsem stihla valacha stočit do levého obratu. Po něm jsem zahlédla překážku 11. "O ou!" Řekla jsem si, když jsem viděla překážku(y). "Takže to bude odskok, skok, odskok, skok, běh, odskok a skok jo!" Říkala jsem si, když jsme uháněli na překážku. Stiskla jsme valacha silně holeněmi a přenesly jsme se přes překážku. Hned po doskoku se valach odrazil znovu a přeskočil překážku s malým štrejchnutím o plot. Trochu mě ty odrazi vyvedli z míry a tak jsem jen tak tak po doskoku seděla v sedle. Jenže z mojí nejistoty se Call nedokázal přehoupnout přeš poslední část překážky 11 a prudce se jí vyhnul. To už jsem nevydržela a chytila jsem se hřívy, abych tam vůbec zůstala. "Diskvalifikace za neposlušnost!" Zvolal Nath s úsměvem. Co nejrychleji jak to šlo, jsem se srovnala v sedle a mířila jsem na další překážku. Z toho všeho jsem nebyla štont pořádně pobídnout valáška a tak jsme schodili jeden květináč a ten se rozbil. Nath ho zvednul a my jsme pomalu přešli do klusu. Povolila jsem valáškovi otěže a nechala jsem ho vyklusat. Sledovala jsem Nad s Valhalou, které měli na poslední překážce problém. Když všichni odskákali, přešla jsem s Callem do kroku a na volné otěži jsem spolu s ostatními pokraočvala na Florestu.