bloodye+dekameron: CROSS COUNTRY, KURZ 1. DEN


Na dvůr jsme dorazili jako jedni z posledních, takže jsem se opravdu stihla jen pozdravit s Kitty, která stála poblíž a pak už jsem zmlkla. Čekala nás procházka ke crossu. Za ředitelkou jsme se tak nějak začali řadit, většinou po dvojicích a směřovali si to k zadní bráně. Deku zastříhal ušisky, když zjistil, že má blízko Asii, ale nic si nedovolil. Podrbala jsem ho za ušisky a trochu si porovnala lonž. Už při prvních krocích jsem si všimla, že onen týden respektu opravdu k něčemu byl. Vůbec se na mne netlačil, šel krok za mnou v ideálním tempu, nemračil se a jen se rozhlížel po okolí. "Jsem na to zvědavá, jak nám půjde tenhle styl skákání" koukla jsem po Kitt, která přikývla. "Já jen doufám, že se nezamotám do lonžky" zasmála se a odstartovala tak diskuzi o všech katastrofách co by se nám mohly přihodit...
Niora nás vedla nejkratší cestou k závodišti, která vedla k Azulu a pak doprava mírně z kopce. Lehounce jsem v ruce zkrátila lonž, když jsme zatáčeli doprava směrem do lesa, kde se cesta zužovala. Trošku jsme zrychlili, abychom se dostali před holky a neomlátili s eo kmeny a větve. Začala jsem víc koukat pod nohy, než před sebe, abychom se nevymázli někde o nějak kořen, protože kopeček dolů byl docela prudký. Valášek se podsadil, shromáždil kroky a kráčel dolů, já se pokusila držet lonž co nejvíce napnutý, abych ho trochu držela... Společně jsme se nakonec dostali až na rovnou půdu odkud už to byl opravdu kousíček k brance.
Hnědáček se hned po vstupu pěkně napřímil, znal to tady a já cítila jak je parádně nabušený. To bude jízda... Niora nás nechala se trošku projít a pak, kousek od opracoviště, zastavila, otočil se k nám čelem a počkal až bude mít naši plnou pozornost. "Skvěle děvčata, trochu si vysvětlíme teorii a pak po vás budu chtít opracování. Klasicky si koně vylonžujete, prostoru je tady víc než dost a až budete mít hotovo, tak přistoupíme ke skákání. To si ale vysvětlíme až na to příjde.." dál pokračovala ve vysvětlování nutné teorie, kde nás seznamovala s délkou třmenů, jak se vlastně cross jezdí, o vedení koně i práci nad skokem, taky nás seznamovala s rozdíly u překážek, dávala důraz na to, že jsou pevné a proto je potřeba, abychom jej všichni respektovali, ale nebáli se jich. "Dobře, dámy, takže začněte pracovat." tlesknula Nia nakonec a my se všichni nějak rozprchli. Já si s Dekem našla prostor mezi skoky 15 a 16, kde jsem hnědáčka chvilku povodila a pak si začala rovnat lonž. Zůstala jsem stát tak nějak uprostřed, lonžku uchopila do obou rukou a s mlasknutím vyslala valacha na kruh, který si on sám začal zvětšovat dokud se lonž nenapnul. "Správně" pochválila jsem valacha a sledovala jak si to vyšlapuje po kruhu. Byl trochu nepozorný, jak kolem bylo spoustu lidí a koní, proto jsem brzy začala s přechody, aby si musel dávat pozor především na mne, ale když se občas kouknul vedle nijak jsme mu to nezazlívala. "A stůj!" pískla jsem, lonž jakoby lehce potáhla dozadu a čekala. Hnědák zastavil téměř ihned, pěkně čtyři nohy v rovině. "Dobře" hlasem jsem ho pochválila a následně znovu mlaskla, aby vyšel v krok. Splnil pokyn a já to po chvíli chtěla zopakovat. Následně jsem mu změnila směr, aby se okrokoval i na druhou ruku a když jsem začala pozorovat známky uvolnění, kdy valášek klesal krkem níž, vytahoval si záda a tím i nejdelší sval a snažil se zadní nohy dostávat pod sebe. Znovu jsem ho přepla, nechala Deka obejít si ještě jeden kruh v kroku a pak jsme ho pobídla v klus. Naprosto bezproblémů vyšel dopředu. Nespěchal, čemuž jsme se dost divila, jelikož minulý týden toho moc nenapracoval, ale bylo to jen dobře. Nechala jsem ho oklusat si tři kruhy na každou ruku, kdy jsem jen hlídala tempo a teprve potom jsme začali s přechody o jednu rychlost. Pracoval docela pěkně, někdy mohl být přechod o trochu dřív, ale nikdy to nebyla nějaká dlouhá doba. Přechody ho krásně začaly uvolňovat, zase se povoloval, natahoval a šel podsazený. Spokojenost. Ještě chvíli jsme pracovali v klusu, aby se trošku nastartoval a pak jsem mu dala krátkou pauzu v kroku po které následovalo cválání. Dekameron do cvalu vskočil opravdu mohutně a pak následovala série, kdy šel víc po dvou než po čtyřech a já se musela zapřít, abych lonž nepustila. Naštěstí se uklidnil a ačkoliv to byl velice živý cval, tak se to na velkém kruhu dalo. To samé předvedl i na druhou ruku akorát v menší míře a já mu po druhém kolečku zmenšila kruh, aby trochu poklidnil tempo a dalo se s ním i normálně pracovat. Byla to docela fuška, protože kdykoliv, když naskočil do cvalu, alespoň chvíli trhal hlavou. "Zacválej s ním na každou ruku ještě tři kruhy, pak zapracuj na přechodech v klusu a nech ho vydýchat, tohle nemá smysl, akorát se ti vzteká, že ho nechceš pustit víc dopředu. On se uklidní až si něco skočí, ale ať se neperete." poradila trenérka, která nás po očku pozorovala. "Dobře" přikývla jsem a nechala tedy Deka cválat. Už se nepral, jen docela letěl vpřed. Hold někde se ta energie musela projevit. Udělali jsme tedy to co říkala Nia, po ocválání ještě trochu zapracovali na klusu a pak už jsem hnědáčka jen v kroku povodila po okolí. Než všichni opracovali procházela jsme se s valáškem poblíž, aby nestál a trochu si popovídala s Noemi a Kitty, které už měly také padla. A když už měli hotovo opravdu všichni vydali jsme se za Niou směrem ke skoku číslo 14, který stál za malým lesíkem. Po cestě nám Niora opět vysvětlovala, že při crossu je velice důležité koukat nad skokem dopředu a ne dolů, abychom nerušili rovnováhu, protože tady nám horní břevno už nespadne.
Když jsme se dopracovali až k "Malému parku" zastavili jsme kousek od překážek. "Takže určitě víte co po vás chci. Necháte si koně skočit skok samotného, jako když chodíte kavalety na lonži, takže budete stát ke skoku jakoby z boku. Skočíte si oba krajní skoky zvlášť. Dávejte pozor, nejdřív si oba skoky s koňmi obejděte, ať vám před ním nezastaví a to především ti kteří je ještě nikdy neskákali. První si to skočí Kitty s Asii, pak budou pokračovat všichni, kdo už mají splněný kurz a až po nich půjdou nováčkové. Pokusím se vám trochu pomoct." všichni jsme souhlasně přikývli, Kitty po mně hodila trochu zmučený výraz a vydali jsme se blíže ke skokům nechat je koně prohlédnout. Dovedla jsem Deka ke každému ze skoků, nechala ho si překážku očichat, prohlédnout z různých úhlů a pak už uhla, abychom nepřekáželi první dvojici. Vranka skočila skok jako nic, pak se stočila po linii kruhu, kde přešla přes klus v krok a přesunuli se dozadu, kde absolvovali druhý skok. Dál šla Maki a po ní u jsme se chystali já. Postavila jsem hnědáčka za skok, nechala ho rozejít a já si stoupla jaksi doprostřed. "Hop" rozhodla jsem se nechat valacha naskočit dřív ať se v tempu zkoncentruje. Sice se trošku zavztekal, ale fungoval a ve chvíli, kdy uviděl skok už nebyl žádný problém. Sám si zvedl hlavu, já ho lehce přimlaskla a jen sledovala jak odskočil. Zvedl se hodně nahoru, nohy skrčil pořádně k břichu a vytáhl se v krku, celkově to vypadalo spíš, že skáče metr pade. Já mu pomohla zvednutím rukou, abych lonžku zvedla trochu nahoru a ona se nikde nezasekla. Po doskoku si hodil jednoho rozjařeného kozelce a už si to směřoval k dalšímu skoku jen kdybych ho nezatahala zpátky na kruh, kde jsem ho po chvilce přiměla přejít do kroku. "Pašák" podrbala jsem ho a přesunula se s ním k B skoku. Skok jako zídka nám nikdy nečinil problém, tak snad tomu dnes nebude jinak. Zase jsem si ho nacválala a snažila se ho udržet co nejvíce v rovném nájezdu, ale on si to stejně ošéfoval sám. Skočil ho moc pěkně a po jeho absolvování se už dokonce nechal vzít v klidu zpátky zacož dostal pamlsek a my se přesunuli zpátky na začátek sledovat ostatní.
Nikdo neměl nějaký valný problém, jen pár koní se trošku zadrhlo, ale za Niořiny pomoci jej překonali. Všem se to povedlo na poprvé, takže ke dvojce jsme se všichni přesouvali v dobré náladě. Další skok je šířkový, nikterak vysoký, ale není ničím hraničený, a proto možná bude občas problém s nájezdem, aby ho koně nevyhnuli. Tak nějak to definovala Niora, která si hned stoupla z jedné strany skoku s tím, že nám tam bude dělat bariéru... Když jsem přišla na řadu rozhodla jsem se valacha nacválat až po obratu, kdy se trochu vyrovná. Dekameron nebyl typ co by skok chtěl vyhnout, ale přeci jen takhle s emi to zdálo lepší. Pořádně jsem na něj zamlaskala a on ihned naskočil, sám si kroky prodloužil a vcelku z dálky to odpíchnul. S přehledem skok překonal a já ho po něm stočila opět na kruh, kde jsme opět přešli do kroku a opět sledovali výkony ostatních.
Pak následovala dlouhá procházka ke skoku číslo 8. kdy jsme si stihli zatím posdělovat všechny dojmy a zážitky. U skoku nás Nia nechala na lonži lehce zaklusat, ať koním zas trošku rozproudíme krev a pak se pustila do vysvětlování. "Všechny části si projdete zvlášť. A pak to zkusíme skočit stylem, že nejdřív půjdete A+B, pauza ve vodě se s koněm trochu projdete, nebo teda vy zůstaňte na břehu, ať nemáte promočené boty. C+D. Pozor, výlez z vody bude možná klouzat. Chápeme?" podívala se po nás a když uviděla, že všichni kýváme hlavami pustila nás na prohlídku. Zamířili jsme se Dekameronem nejdřív k A skoku, kde jsme si ho obešli, já ho nechala si všechno očichat, i květináče pod skokem, pak jsme pokračovali k vodě. Nenechala jsme ho jít přímo do ní, jen natáhnout hlavu, aby viděl a pak jsme pokračovali k výskoku a závěrečnému skoku. Tentokrát první volba padla na nás, a tak jsme valáška nacválala a pokusila se ho navést opět co nejvíce rovně na vyšší variantu skoku. Překonal jí bez zaváhání a já se honem přesunula o něco blíž k vodě. Před seskokem jsem ho mlasknutím popohnala a zase se pokusila posunout o kus. Dekameron seskočil dolů do vody, kde přistál s mohutným cákáním, takže jsem byla mokrá celá a to jsem na něm ani nemusela sedět. Pokusila jsem se hnědáčka co nejvíce zbrzdit a trochu mu ukázat vodní plochu, než jsme znovu nacválali a já ho navedla k výskoku. Mohutný odraz, kdy vyhodil předky výrazně dopředu. Moc dobře věděl co dělá a nezaváhal ani při nájezdu na poslední skok. Když jsem ho pak přivedla do kroku pořádně se oklepal, takže všechnu vodu co měl na sobě jsem nyní měla na sobě já. Brouček. Odměnila jsem hnědáčka pamlskem a krokovala s ním, aby mu nezatuhly svaly. Bylo moc příjemné počasí, takže mi čekání u skoků vůbec nevadilo. Jen Dek by si nejspíš rád něčeho kousnul. Přesunuli jsme se k sedmičce, seskok do vody s celkem velkým převýšením už nebyl žádná prkotina a všichni tak úplně potichounku poslouchali Nioru co po nás chtěla. Na Kitty dokonce demonstroval jak správně musíme stát, abychom koně správně navedli. Opět jsme nechali koně si skok pořádně prohlédnou, aby věděli do čeho jdou a nechali je pocapkat se ve vodě.
Stoupla jsem si jak říkal trenérka - z pravé strany - a nechala valacha nacválat. Energické tempo si nasadil sám, šel dostatečně dopředu a zdál se být jistý. Přesto jsem na něj pořádně mlaskla když se ke skoku blížil. Došel si hodně pod skok, kde se odrazil. Udělal jsem krok do boku a sledovala jak klesá. Natáhnul pravou přední dopředu, a zachvíli mu už spěnky zmizely pod vodou. Opět to pořádně cáklo a valach si to valil vodní hladinou až na suchý břeh. "Šikulka!" podrbala jsem ho hned jak zvolnil tempo, dostal mlsku a já další spršku. Chvilku jsem s ním na ruce klusala, aby z těla dostal trochu kyseliny a pak ho opět vodila v kroku, ať si odfrkne. Následně jsem už zamířili k poslednímu skoku dnešního dne. "Klidně pojďte víc ze strany, nemusíte mezi vlaječkama, hlavně ať to všichni skočí." pokynula trenérka a nechala nás jednoho podruhém jít na potrubí. Navedla jsem si hnědáčka ze cvalu z levé strany, povrch byl trochu zkosený, takže se musel víc vyrovnávat. Hnědák, ale nezaváhal a překonal poslední skok jako nic. Profík. Nadšeně jsem valacha pochválila a na Niory pokyn ho na lonži ještě chvíli vyklusala, aby se uvolnil. Poté už jsme za hlasného hovoru zamířili domů.