clair*: GALAVEČER

Ve čtyři hodiny jsem vyšla z boxu Pomněnky a zamířila jsem na pokoj. Mia, Vicky i rodina odjela do města, kde byli bytovaní. Vpadla jsem do pokoje, ve kterém nikdo nebyl a zamyslela jsem se. Již jsem věděla, co je potřeba udělat a proto jsem vpadla do koupelny, kde jsem se zamkla a vlezla jsem do sprchy. Nejdříve jsem ze sebe smyla pot a teprve poté jsem si začala umývat vlasy. Šampón byl s citrusovou vůní, přesněji citronovou vůní. Následovně jsem si na vlasy nanesla kondicionér, který jsem smyla a s úsměvem na tváři jsem vylezla z pokoje. Zabalila jsem se do ručníku. Zaslechla jsem Joanii a tak jsem vykoukla z pokoje a pozdravila jsem ji. Zabalená v ručníku jsem vyšla z koupelny a zamířila jsem do šatny, kde jsem vzala krabici, ve které jsem si schovávala drobnosti a dárky. Chvilku jsem se krabicí prohrabávala, dokud jsem nenašla tmavě růžový lak na nehty, který jsem dostala od mé milované sestry Michaeli. V pokoji jsem si nalakovala nehty na rukách i nohách a pak jsem lak zase poklidila. Joanie zalezla do koupelny a já jsem čekala, až mi lak zaschne. Stalo se tak po chvilce, kdy jsem se s Jo zase vyměnila a já jsem si v koupelně vyfénovala vlasy, které jsem si poté pořádně rozčesala. V pokoji jsem postála chvilku v ručníku, pak jsem vzala šaty, které byly pověšené na ramínku a usmála jsem se. Strašně se mi líbily. Šaty byly pastelově růžové a měly jedno ramínko. Na boku byl zip, ale skoro nebyl vidět, protože kolem něj byly samé kamínky. Kamínky se třpytily ve světle a vypadaly dokonale. Ramínko bylo z krásného šeříkově fialového kožíšku. "No, raději si ještě najdu boty" vrátila jsem se do šatny, ručník jsem již neměla, byla jsem v županu. Z krabice jsem vytáhla nové boty na vysokém podpatku. Měly šeříkově fialovou barvu a hodily se mi ke kabátu stejné barvy. Boty i kabát jsem si odnesla do pokoje a chvilku jsem uvažovala, co mám udělat nyní. Rozhodla jsem se, že se obleči. Nejdříve jsem se nasoukala do silonek pleťové barvy a pak jsem si začala oblékat šaty. Joanie byla právě v koupelně a tak jsem na ni zavolala a poděkovala jsem jí za to, že mi je tak ochotně zapnula. "Strašně ti to sluší" usmála se a já jí poděkovala. Když mě objala, vykřikla jsem něco ve smyslu, že budu mokrá. Odtáhla jsem se a vešla jsem do koupelny, kde jsem se chtěla nalíčit. Nejdříve jsem si však vzala kulmu, kterou jsem použila na své vlasy, které se pak krásně vlnily. Popadla jsem tašku s líčidly a nejdříve jsem si nanesla oční stíny ve světle růžové barvě. Pak jsem si nanesla silnější vrstvu řasenky a pak jsem si přetřela rty růžovou rtěnkou. Dala jsem si stříbrný náramek s růžovými kamínky a řetízek s písmenem C, které bylo také poseto růžovými kamínky. Nakonec jsem si dala dlouhé stříbrné náušnice a vrátila jsem se do pokoje. "Páni Joanie, tobě to opravdu sekne. Chceš ty šaty zapnout?" zeptala jsem sr Jo, která přikývla a tak jsem jí šaty zapnula. Vzala jsem si kabelku, do které jsem si hodila mobil, klíče od pokoje, rtěnku a další serepetičky Obula jsem si botky a navlékla jsem si kabát v šeříkové barvě. "Tak zatím Joanísku, uvidíme se na zámku" obě jsme se zasmály, jelikož to znělo příšerné. Vyšla jsem z pokoje a o chvilku později jsem se objevila na nádvoří.
"Vicky" zavolala jsem a objala jsem se s kamarádkou. Mia i Vicky s rodinou byly ubytované ve městě. Miiny rodiče tam byli ubytováni také. Moje sestra, bratr i mamka byli také ve městě, ale rozhodla jsem se, že pojedu s Vicky a její rodinou. "Mio? Ty jedeš taky s Vicky či?" ptala jsem se kamarádky. "Ne, jedu s rodiči. Ještě jsem se sem chtěla povídat" zasmála se a objaly jsme se. "Tak zatím pa" rozloučily jsme se a já jsem se posadila do nového černého Volva, které patřilo matce Vicky. "Dobrý den" pozdravila jsem její rodiče a najednou jsem si všimla bratra Vicky. Patrik byl ještě hezčí, než když jsem ho poznala. "Ahoj" usmál se a i já jsem ho pozdravila. "Patrik se ti líbí, co?" zeptala se tiše se smíchem. "Ne, teda možná, trochu" a okamžitě jsme se začaly smát. Celou cestu na zámek jsem si s Vicky povídala. Cesta ubíhala rychle a než jsem se nadála, vystupovala jsem. Za mnou vylezla Vicky a z druhé strany vystoupil Patrik. Takto jsme vyrazili, dokud se k nám nepřipojila Mia a později Míša. Zámek byl opravdu krásný, skoro jako Floresta. Prošly jsme nádvořím a vstoupili jsme do pravého křídla zámku. "Kde jsou šatny?" zeptala se Vicky a my pokrčili rameny. Nikdo to nevěděl, ale Patrik po chvilce zahlédl šipku, která směřovala k šatnám a tak jsme se tam vydali. "Dobrý den" pozdravili jsme postarší paní a svlékli jsme si kabáty či bujdy. Paní je odnesla a zeptala se nás na jména. Poté jsme mohli jít. Jakmile jsme vešli do sálu, úžasem jsem vydechla. Sál vypadal tak úchvatně, že to ani nemohlo být možné. "Hele, tamhle máme sedět" řekla po chvilce Patrik a kývl k jednomu volnému stolu pro pět osob. Usadila jsem se vedle Patrika a Míši, vedle které si sedla Mia. Z druhé strany Patrika seděla Vicky, která také seděla vedle Mii. "Počkejte tady, odskočím si" řekla Vicky a já jsem se postavila. "Jdu s tebou Vicky" usmála jsem se se a vzala jsem kabelku, stejně jako Vicky. Nikdo další se k nám nepřidal a tak jsem se vydala i s Vicky ven ze sálu. Po chvilce jsme objevily toalety a tak jsme vešly a zastavily jsme se u zrcadla. "Hele Clair, víš, měla bych ti něco říci. Jakmile jsme se vrátili s Resortu domů, tak se Patrik rozešel se svou holkou a od té doby s nikým nechodil" zasmála se Vicky a já do ní žďuchla. "Hele, nech toho laskavě." zasmála jsem se s Vicky a poté jsem se trošku upravila a vrátily jsme se do sálu. Po chvilce k nám došel číšník a zeptal se, co si dáme. "Patrik, já i Vicky jsme si objednali pomerančovou limonádu, Mia i Míša si objednali nějakou minerálku. Po chvilce jsme již pití měli u sebe a čekali jsme na zahájení.
Po honu jsem byla trošku unavená, ale zase mě zajímalo, co se bude dít. Přesně v sedm hodin se ozval orchestr a zpěvačka začala zpívat Ave Maria. Při této písničce byli všichni potichu, já ani skoro nedýchala V myšlenkách se mi objevil táta a myslím, že se to stalo i mé sestře, Míše. Po doznění Ave Maria se na pódiu objevila Niora, Sue i Tom, alias taková normální rodinka "Chtěla bych všechny přítomné pozdravit, také bych chtěla poděkovat všem, kdo se zúčastnil honu i tohoto galavečeru. Moc děkuji za vaši účast" usmála jsem se. Po Nioře se ujala slova Sue. Sue pochválila studentky a předala slovo Tomovi, který připomněl jeho, Niořinu, Connorovu a Nathanovu účast na závodech. Poté bylo chvilku ticho a teprve poté Niora promluvila. "Nyní se vrhneme na vyhlášení sezónu 2013. Čestné uznání si zaslouží Maki, která se s Lady zúčastnila celkem pěti závodů, jednou byla druhá i třetí." Maki se poslušně zvedla a zamířila na pódium. Na plátně se objevili video - útržky a fotky Maki a Lady. Maki dostala cenu a kytičku a poté se Niora usmála. "Gratujuli ti Maki" Maki se usmála a poodstoupila. "Třetí místo získává Kitty, která se s Asií zúčastnila celkem čtyř závodů. První byla dvakrát a jednou byla třetí, Kitty, poj´d si prosím pro cenu" usmála se Niora a Kitty došla na pódium, převzala si cenu i kytičku a po poděkování odstoupila k Maki. "Kdo by mohl být druhý, snad jedině, ano, naše liška Nadvandy" většina lidí v sálu se zasmála. Niora po utišení pokračovala. "Nadvandy se s Valhalou zúčastnila pěti závodú, dvakrát byla první a jednou zlatá." Nadvandy vstala ze židle a na pódiu si přebrala cenu a kytičku. Nia, Tom i Sue jí pogratulovali a Nadvandy poděkovala. Poté se zařadila vedle Kitty a čekala. "No a kd by tak mohl být první? Myslím, že studentkám je jasné, kdo je první, ale pro tu veřejnost. První je Bloodye, která s Dekameronem odjela sedm závodů, ze kterých dva vyhrála a čtyřikrát byla druhá. To si zaslouží potlesk" usmála se Niora a Bloodye pomalu došla na pódium a jelikož jsem seděla u pódia, zaslechla jsem Toma, jak říká "Rychleji by to asi nešlo" usmála jsem se a tleskala jsem do doby, než si Nia vyžádala klid. Na plátně jako před tím probíhaly fotky Blood s Dekem. Blood si převzala cenu i kytičku a zařadila se. "Tak a toto jsou nejlepší jezdkyně jezdecké sezony 2013." Maki, Kitty, Nadvandy i Blood se uklonily a po potlesku se odebraly na svá místa. Znovu zazněl orchestr a poté se objevila Niora s panem Lywreyem. Nia měla vysoký cilindr, vycpané staré rajtky, takže vypadala, že má velké břicho, nalepený knír, naleštěné jezdecké holínky a jezdecké sako. Všichni v sále se jim smáli, protože vypadali opravdu komicky. Bylo to k nevydržení. "Tak to je fakt dobrý" zaslechla jsem Vicky a po chvilce jsem zaslechla Míšu. "Tak se normálně nechová, že ne?" zeptala se Míša a kývla na Nioru. "Ne" zase jsem se začala smát. Když se skoro nikdo nesmál, tak Niora pronesla. "No konečně vypadáte jako opravdové slečny" po chvilce smíchu pohledem vyhledala Nadvandy a pronesla. "Prosím Nadvandy, aby se dostavila na pódium" Nadvandy se rychle zvedla a od stolu, kde seděla, zamířila na pódium. Tam jí Niora i pan Liwrey pogratulovali a poděkovali. "Byla to úžasná trasa" řekla Nia a pokračovala. "A také to byl moc úžasný hon" usmála se Niora i pan Liwrey a Niora Nad objala. Když Nad dostala trofej a zařadila se ke komické dvojici, Niora pronesla. "Tak a nyní musíme vyhlásit královnu honu. Bylo to těsné, ale nakonec se královnou honu stala" Niora se odmlčela a pohlédla na pana Liwreye, který zaujal slavnostní postoj v pozoru a Nia jen zakroutila hlavou a poplácala ho po zádech. "Ell!" vyhrkla následovně a Nad vedle začala šíleně tleskat. Všichni jsme tleskali, ale ne tak, jako Nadvandy. Ell se po chvilce postavila a zamířila na pódium. Převzala si přírodní korunku i trofej a poté ji Niora objala. Všichni Ell tleskali, ale Nadvandy neustále tleskala nejvíce. Ell se odebrala na své místo a když si Niora vyžádala klid, nechápali jsme, proč. "Některé naše studentky dospěly do takového bodu, kdy jim mohu v klidu předat tu čest být na příštím honu na lišku Masterem, zvláště jedna konkrétní a tou je" Niora se rozhlédla a pronesla. "Bloodye. Já si další hon chci užít jako Vrchní lovčí" usmála se Niora a světlo vyhledalo Bloodye, která seděla na židli a zírala na Nioru. Když se konečně trošku vzpamatovala, vyšla k Nie, která jí pogratulovala, objala a dala jí trofej. Bloodye byla neustále jako v tranzu, nemohla tomu uvěřit. Všichni tleskali a když si Niora zase vyžádala ticho, nikdo zase nechápal. "Rozhodla jsem se ještě předat cenu čestného uznání, protože této studentce unikla královna skutečně jenom o vlas. Kitty, pojď prosím rovněž za námi" Niora se usmála a my jsme začali tleskat. Kitty jsem to moc přála. Kitty na Niu chvilku zírala, ale vzpamatovala se dříve než Blood a tak již po chvilce objímala Nioru, která jí pogratulovala a dala jí trofej. Poté ještě vyjmenovala lišku, královnu, budoucího Mastera a čestné uznání, snad abychom to nezapomněli. Niora se hrozivě usmála. "Prosím, aby ke mně přišli Luke, Sam, Jake, Bloodye, Noemi, Clair, Laila, Eliz, Maki, Joanie a Kitty" zaslechla jsem své jméno a najednou mi to došlo. Tresty. "Tak se tady zatím mějte" usmála jsem se a došla jsem na pódium.
"Luke, Sam a Jake se pokusili Masterovi ukrást přilbu, za trest si musí na hlavu nasadit své westernové klobouky naplněné vodou. Bloodye, Noemi a Clair zase předjeli Mastera, takže budou za ruce přivázané k sobě a to celou hodinu'' Niora takto vyjmenovala všechny prohřešky. Tom kovbojům podal jejich klobouky naplněné vodou. Jakmile si je nasadili, crčela z nich voda. Musela jsem se smát, protože vypadali opravdu legračně a měli promočené oblečení, tedy jenom vršek. "Eliz a Laila, ruce si dejte za záda a pusou vylovte jablko z těchto necek" Niora kývla na necky, které zde již byly připravené. Začala Eliz, která přistoupila k neckám, ruky si dala za záda a snažila se vylovit jablko, samozřejmě pusou. Moc jí to nešlo, ale nedivila jsem se jí, sama bych to asi moc dobře nezvládla. Když se to Eliz konečně povedlo, nastoupila Laila, které to taky nějakou chvilku trvalo. Když holky svůj trest splnily, přišla řada na ty, které měly tresty delší. Mě, Noemi a Bloodye svázali provázkem za ruce. Chuděrka Noemi byla uprostřed. Maki navlékli šerpu jsem prase, Joanie dostala tlustý kožich po babičce Niory a musela si ho obléci a Kitty dostala modřínovou větévku, kterou jí strčili do pusy a ona nesměla mluvit. Na plátně se začal odpočítávat čas. "Nyní se můžete vrátit na svá místa" usmála se Niora a každý se vydal ke svému místu. Já, Noe a Blood jsme to měly složitější. Slyšela jsem jak lidé tleskají a také jsem zaslechla Nioru. "Ještě jednou děkuji za vaši účast v hodnu, také za vaše jízdy. Byly jste úžasní. Nyní následuje přestávka". Niora i pan Liwrey zamířili do zákulisí, aby se mohli převléci. "Tak, kam se posadíme?" zeptala se Noemi a rozhlédla se. "Nevím, co myslíš ty Bloodye?" zeptala jsem se Blood, která pokrčila rameny. "Asi k našemu stolu" kývla na Noemi pak a já jsem přikývla. "Jenom, zajdu si pro své pití" zasmála jsme se a táhla jsem je k našemu stolu. Naštěstí jsem měla jednu ruku volnou, takže jsem si v pohodě vzala skleničku a napila jsem se. "uvidíme se tak asi za hodinu" usmála jsem se na kamarády a v tu chvíli se Blood začala někam prodírat. Mě a Noemi táhla za sebou, ani se neptala, zda někam chceme jít, prostě nás bez problémů táhla na konec sálu. "Haper" zaslechla jsem ji, když začala objímat dívku, které říkala Haper. K dívce se nahrnulo ještě pár studentek. Když se Blood s Haper konečně doobjímaly, zaměstnanci zámku již odšoupli stoly, takže zde vznikl parket na tančení, kapela již byla připravená a Niora pronesla. "Tak, uběhla nám půl hodina, takže Kitty si smí vyndat z pusy modřínovou větévku, tedy pokud jí nechutnala, jinak si ji v té puse smí ještě nechat" zažertovala Niora a já mrkla na Blood. "Hele, těším se, až ta hodina uběhne a já tady nebudu muset jen tak stát" řekla jsem mé někdejší spolubydlící, která přikývla. "To jo" odpověděla mi Noemi. "Nyní vypršel trest Joanii, která nám může vrátit kožich" usmála se Nia a pohledem vyhledala Joanii, která vyskočila a co nejrychleji šla k Nioře, které podala kožich a vrátila se na své místo. Kapela již hrála modernější písničky, takže jsem začala přemýšlet co asi dělá Pomněnka. "mám žízeň" zkusila jsem přerušit Blood, která zase nereagovala a tak jsem pohlédla na Noemi, která jenom pokrčila rameny a pohlédla na plátno. Ještě deset minut. "Hele Blood" zaslechla jsem Noemi, ale pak jsem se ohlédla na stůl, kde seděla moje máma a brácha, poté jsem pohlédla na stůl, kde jsem seděla předtím já. U stolu seděla pouze Mia a Míša, tedy moje sestra. "Už jen pět minut" oznámila radostně Noemi. "Super, docela to rychle utíká, čekala bych, že když tady tak stojíme, tak že to bude utíkat pomaleji" poznamenala jsem, ale usmála jsem se. Byla jsem ráda, že za chvilku budu moci jít kam se mi zachce. Blood si povídala s Haper a já i Noemi jsme se přidaly. Sice jsme Haper neznali předtím, ale nyní již ano. "Tak a chtěla bych vám oznámit, že Maki si smí sundat šerpu jsem prase a Blood, Noemi a Clair se smí nechat rozvázat" usmála jsem se. Konečně. Blood to ani nepostřehla, takže jsme ji na pódium tak trošku dovlekly, Sue nás rozvázala a my jsme s úsměvem zamířily tam, kam jsme chtěly. Když jsem se posadila na židli, na které jsem seděla, okamžitě se u stolu objevila Vicky i Patrik. "Tak co, jaké to bylo, mít takový trest?" zeptal se s pošklebkem Patrik. "Mnohem lepší, než jsem čekala. Díky tomu jsem poznala Haper" pokrčila jsem rameny a usmála jsem se. "Nejdeš si zatančit?" zaslechla jsem Patrika, který se usmíval. "Jako já?" zeptala jsem se a Patrik přikývl. "Jo, tedy pokud umíš tančit, ale jak jsi poprvé hrála golf, tak myslím, že tančit umíš" zasmál se a ušklíbl se na Vicky. Moc dobře jsem si pamatovala, jak jsem se s Vicky i Patrikem seznámila. Vicky se učila hrát golf a málem mě přizabila golfovým míčkem. "No" odmlčela jsem se "tak proč ne, že jo?" zasmála jsem se a postavila jsem se. Šli jsme si zatančit. Netančili jsem moc dlouho, dostala jsme totiž hlad, což nebylo moc zvláštní, protože jsem asi naposledy jedla při pauze na honu. "Hele, nevíš, kde je tady nějaký bufet?" zeptala jsem se Patrika a on přikývl. "Jasně, ukážu ti ho" zamířil na chodbu, kterou prošel a zastavil se až u bufetu. "Vezmeš si něco?" zeptala jsem se ho a on přikývl. "Jo, tedy nejspíše" usmál se a já jsem se taky usmála. "Tak a co si mám dát? Je tady toho tolik" říkala jsem. Nakonec jsem si přeci jenom vybrala a opřela jsem se o stěnu a začala jsem jíst. "Nechce se mi vracet do toho rušného sálu, chci se v klidu najíst" vysvětlila jsem to Patrikovi a on přikývl a opřel se vedle mě. "Hele, nevíš, zda si Vicky a Mia již rozumí?" zeptala jsem se ho a on přikývl. "Vím a myslím, že si rozumí od té doby, co byla ta pauza při honu, ale nevím. Vicky je hodně kamarádská a milá, to jí musím nechat, ale občas bývá dosti" Patrik se odmlčel a hledat správné slovo. "Miu znám odmala, takže nechci, aby se hádala s kamarádkami, které znám nyní. Asi bych měla přiznat, že si s Vicky rozumím mnohem více než s Miou" řekla jsem zase já a on přikývl. "Nebudeme to řešit" navrhl a já jsem se zamyslela. "Po honu jsem pro Vicky a Miu chtěla připravit nějakou věc či tak, ale nyní jsem nějak zapomněla, co to bylo. Zadoufala jsem, že si vzpomenu. "Nejdeš do sálu?" zeptal se Patrik a já jsem přikývla. V sálu jsem s Patrikem chvilku tančila, poté jsem se vrátila ke stolu. Patrik si chtěl zatančit s Vicky. "Nejdeš se projít do zahrady, vypadá nádherně" navrhla moje kamarádka Mia a tak jsem přikývla. "Jasně" s Miou jsem vyšla ze zámku a rozhlédla jsem se. "Opravdu je taky krásně. Škoda jen, že jsem sem nemohla vzít Pomněnku" řekla jsem smutně a pohlédla jsem na Miu. "Víš, chtěla jsem se ti omluvit za to, jak jsem se ráno chovala, nejspíše jsem žárlila na Vicky, že se s ní bavíš a že se stala tvojí velmi dobrou, snad nejlepší kamarádkou a to ji znáš tak krátkou dobu a se mnou jsi se skoro nebavila a to se známe mnohem delší dobu" Miu jsem objala. "To ne, Mio, jsi má nejlepší kamarádka, stejně tak i pár dalších dívek. Znám tě dlouho, ale to neznamená, že si nemohu najít i jiné kamarádky." řekla jsem jí a usmála jsem se. "No, víš, jenom, mě to nejspíš zaskočilo. Do doby, než jsem se odstěhovala, tak jsi měla asi jenom jednu další kamarádku a poté, co jsem se odstěhovala, jsi mi psala, že jsi si našla pár dalších kamarádek a od té doby, co jsi na Florestě, tak máš mnohem více kamarádek." řekla Mia smutně, ale poté se usmála. "Ale chápu tě, Floresta je překrásná, je zde mnoho studentek, které jsou milé, tím myslím všechny. Také je zde krásná příroda a s Florestou můžeš jezdit i někam, kam by jsi se normálně nedostala" řekla Mia s úsměvem. "Ještě jednou se omlouvám, už to nebudeme řešit, dobře?" zeptala se Mia a já jsem přikývla. "Je mi docela zima, můžeme se vrátit?" zeptala jsem se a Mia se rozzářila a přikývla. S rozzářenou Miou jsem se vrátila do zámku, kde jsem se zastavila, protože Mia se také zastavila a pohlédla na hodinky. "Sakra, budu muset jít, za chvilku je půl dvanácté a otec chtěl vyrážet brzy" řekla Mia nešťastně a tak jsme doběhly do sálu, kde u našeho stolu již stáli rodiče Mii. "Kde jsi byla tak dlouho, měli jsme před půl hodinou vyrážet" řekl Miin otec. "Byly jsme se projít" řekla jsem mu a on přikývl. "Tak dobře, rozluč se Mio, musíme jet" řekl a tak jsem se s Miou objala a pošeptala jsem jí. "Jakmile se vrátím na Florestu, napíši ti mail. A neboj, jsi moje kamarádky navždy" usmála se a poté, co se rozloučila i se zbytkem, odešla. "Clair, měla by jsi jít za mamkou, za chvilku tak bude chtít vyrazit" usmála se moje milovaná sestra a tak jsem i s ní zamířila ke stolu na konci sálu. Seděl tam Luis, tedy můj bratr i matka. Chvilku jsem si s nimi povídala, poté se mamka zvedla, byla přesně půlnoc a oznámila. "My budeme muset jet, abychom to stihli. Tak se měj hezky Clair, snad se zase brzy uvidíme" mamka mě objala a já objala ji. Objala jsem i bráchu i Míšu. "Hele Míšo, jak budeš v městě, tak mi napiš, abych se za tebou zastavila" usmála jsem se a šla jsem je doprovodit ven. Zamávala jsem jim a poté jsem se vrátila do sálu. Objednala jsem si další limonádu a šla jsem si zatančit s Patrikem, který k našemu duu přizval i Vicky, takže jsme byli tančící trio. Smáli jsme se, protože jsem vypadali jako nějací cvoci, tedy skoro. Užívala jsem si to. Občas jsme prohodili nějaké to slovo, ale jinak jsme skoro nemluvili, spíše jsme se smáli. Když jsme byli unavení, byl tři čtvrtě na jednu. Posadili jsme se ke stolu a já jsem dopila limonádu. "Myslím, že bych měla jet zpátky na Florestu. Už je dosti pozdě. Vlastně už tady není Tom, je tu jenom Sue a Niora, která se chystá venku k odjezdu." poznamenala jsem. "Neboj, taťka tě odveze volvem" usmála se Vicky a vytáhla mě ze židle. "Ale už stejně budu muset jet" poznamenala jsem a Vicky přikývla. "V sále už bylo dosti pustno, až na pár studentek a pár hostů. Zahlédla jsem Nioru, jak říká kapele, aby již přestala hrát, abychom se my, poslední konečně uráčili jít domů či na Florestu. V šatně jsem si vzala kabát a unaveně jsem se zavěsila mezi Vicky a Patrika, takže jsem šla uprostřed. Nasedla jsem do Volva, které mě dovezlo až k hlavní bráně Floresty, kde jsem se se všemi rozloučila a naposledy jsem jim zamávala. Za tři minuty se zamykali koleje, takže jsem běžela tak, jak nejrychleji jsem mohla. Vpadla jsem do kolejí a za mnou vpadlo ještě pár studentek. Rychle jsme se odebraly na pokoje. Joanie strašila v koupelně a tak jsem si vyzula boty a svlékla jsem si kabát a šaty a vše jsem uložila do skříně. Vklouzla jsem do koupelny a začala jsem se odličovat. "Tak co, užila sis to?" zeptala jsem se Joanie, která přikývla. "Jo a ty?" zeptala se na oplátku a já jsem přikývla. "Jasně, bylo to skvělé" usmála jsem se a poté, co jsem se vysprchovala a vyčistila zuby, jsem zalezla do postele a v tu ránu jsem se ponořila do říše snů.