maki a lady: HUBERTOVA JÍZDA
-
DEN PŘEDEM:
„Papapadam“ prozpěvovala jsem si. Odježděno jsem měla a jelikož zítra se už konal Hubert, musela jsem si připravit všechny svoje věci v kterých zítra pojedu! Přece nebudu dělat Florestě ostudu no ne? Dala jsem skokové sedlo do skříňky a vyndala si na mobilní stojan enduranční. Nechala jsem si i venku uzdečku a rovnou omyla udidlo. Pověsila jsem také na stojan a nechala uschnout. Vzala jsem sedlo a nakoukla pod obal, v kterém bylo sedlo zabalené. No jo, bylo pěkně namazané, vyčištěné. Podbřišník také. Na sedle jsem totiž zapracovala už předtím. No jo, byla to krása. Proto jsem vzala přípravek na mazání kůže, houbičku a pustila se do uzdečky. Byla namazaná za chvilku. Usmála jsem se a šla si na sedlo připravit i sadu Hunter, kterou jsme dostaly s Lady. Teda, já ji vybojovala Krásná hnědá dečka, červená čarbraka, červené kamaše, botičky a třmeny. Vypadalo to krásně! K tomu jsem si přidala ještě svoje červené sako, bílé rajtky, vysoké jezdecké boty, krásný liščí pásek.. Vše jsem si to vložila do obrovské skříně a uzdečku ještě nechala dýchat, ať jí namaštěnou nedávám do skříně. Boty jsem ještě přejela a nakrémovala, jen se leskly. Helma byla vyčištěná, bílé rukavice čisté. Připravila jsem i samozřejmě bederku, kterou jsem omyla vlažnou vodou a nechala uschnout. Vypadalo to, že mám vše připraveno a tak jsem se šla kouknout za kobčou. POHladila jsem ji po nose a dala seno a šla připravit krmení. Pustila se do něj a já se rozloučila, sama se šla najíst a potom rychle spát.
-
-
-
DEN D – HUBERT:
Ráno jsem vstala opravdu brzy, musela jsem zaplétat. Kitty už byla také na nohou a proto jsme šly společně do stáje. Lasdy mě pozdravila lehkým zařehtáním a já se usmála. Přinesla jsem si čištění a nejdříve Lady vyčistila. Hřívu měla čistou už od včerejška, i protrhanou, teď stačilo jen zaplést. Začala jsem plést malé copánky po tom, co jsem si hřívu rozčesala. Konec jsem zamotala gumičkou a zamotala do bobku. Omotala jsem to gumičkou. Takhle jsem pokračovala po celé hřívě. Jo, jak jí to slušelo! Lady byla ale trochu netrpělivá, nejspíš cítila, že dnes se koná něco velkolepého a že se musíme blýsknout! „Stůůj“ promluvila jsem na kobylku klidně, aby se nehýbala, protože pak mi to moc plést nešlo.. Měla zapleteno a já ji pochválila. Ještě jsem zapletla ocas, jen nahoře u kořene takový polo copánek. Vypadalo to moc pěkně. Pochválila jsem Lady a ještě ji vyčistila hřbílkem. Možná se ještě zválí, ale raději budu mít teď půl práce za sebou než pak to dohánět na poslední chvíli. To tak. Bylo vyčištěno, já Lady dala seno a odešla jsem připravit krmení.Do toho se hladově vrhla a já ji nechala být a sama se šla nasnídat.
V jídelně už bylo pár devčat a všude byla cítit netrpělivá nebo nervózní atmosféra. I když jsem Huberta jela i minulý rok, byla jsem stejně nervozní, jako minule. Hold, to už asi lepší nebude. Vždycky před závody jsem byla nervózní a roztěkaná.. stejně tak Hubert. „Ahoj Sue“ pozdravila jsem tetu, která nám připravila snídani. Vrhla jsem se po talířku a hrnku s čajem a usedla ke stolu. Pustila jsem se do ní a za chvíli ji měla celou zhltlou. Jo, není nad pořádný hlad. Musela jsem mít na dnešek sílu a ne být jako nějaká chudinka. Mrkla jsem na hodinky. Bylo devět hodin a o půl desáté se mělo začít chystat. Ale já jsem ještě chtěla dát Petře do auta bederku, proto jsem po sobě uklidila nádobí a šla do stáje. Lady už měla snězeno a tak jsem si k jejímu boxu přivezla mobilní stojan, na kterém bylo čištění, sedlo, podsedlovka, kamaše, čabraka, uzdečka a bederka. Odložila jsem stojan, vzala bederku a šla k Petře. „Dobrý den, Petro, mohu si k vám dát bederku?“ zeptala jsem se s úsměvem a žena kývla: „Ale samozřejmě“ Dala jsem bederku do auta a šla raději Lady už chystat. Uvaziště bylo plné a tak jsem si kobču nechala v boxe, kde jsem ji zkontrolovala, jestli je v pořádku. Lady ale vypadala, že je naopak v naprostém pořádku, šťouchala do mě, když jsem ji kontrolovala bobky, jestli drží a nejpíš se na Huberta pěkně těšila tak jako já. Vzala jsem proto s čištěním, uvázala si ji v boxe pro jistotu a začala čistit. „Tak co bobane, jak se těšíš?“ zeptala jsem se kobylky s úsměvem a i když jsem věděla, že mi neodpoví, povídala jsem si s ní dál. No co, poslední dobou mám prostě kecací období „Koukám, že si s ní pořád povídáš“ ozvalo se mi za zády. „No haha“ řekla jsem trochu kysele Chrisovi, který se přijel na Huberta podívat a dělat mi doprovod na večerní zábavě. „Chceš s něčím pomoct?“ optal se a já zavrtěla hlavou. „Ne dobrý, to zvládnu sama“ Lady se zvědavě natočila k Chrisovi a já s úsměvem pozorovala, jak ji Chris občas pohladí, zatím co já čistím. Přejela jsem ji potom kartáčem, vybrala z kopyt a začala uzdit. Přehodila jsem ji otěže přes krk, sundala ohlávku a nabídla ji udidlo, které přijala, přetáhla nátzlník přes uši, srovnala a pozapínala. Nandala jsem ji sedlo s krásnou dečkou a beránkem, který mám ve svém vybavení a pomalu dotáhla podbřišník. „Pohlídáš mi jí, dojdu se převléknout“ řekla jsem Chrisovi a než stačil odpovědět, zmizela jsem v šatně, kde jsem na sebe natáhla bílé rajtky, vysoké jezdecké boty, přes závodní triko závodní červené sako, zapla jsem liščí pásek, vzala bílé rukavice, helmu a bičík a šla k boxu. „Dík“ řekla jsem mu a podívala se na čas. Už bylo pomalu na čase. Pár holek už vyšlo se svými svěřenci ven a tak jsem šla také. Ať nepřijdu pozdě. Rozloučila jsem se s Chrisem, zkontrolovala výstroj a šla s Lady na dvůr. Nasadila jsem si helmu a šla. I když jsem patřila mezi zkušenější, volbu klobouku jsem rázně odmítla. Zdraví máme jen jedno, stačí nešťastná náhoda a to mi za to nestojí. Bez helmy jsem se cítila i nesvá, dalo by se říct.
Na dvoře to tam byl samý přepravník, cizí koně a jezdci. Ty jo, pomyslela jsem si a trochu zatáhla za otěž, na které jsem držela jak Lady. Ta pozorovala s napětím ostatní koně a sem tam zaržála. Bylo vidět, že to ji ještě víc nabudilo. Tak doufám, že to přežijeme dnes ve zdraví. Za chvíli přišla i Niora, jako master, Nadvandy jako liška a anglický host pan Livrey. Seřadili se do jedné řady a my účastnici naproti nim. Rychle jsem dotáhla sedlo, stáhla třmeny a šla do sedla neboť jsem měla pocit, že jsem jediná, která není ještě na hřbetu svého svěřence a nerada bych dostala sprda od Niory. Všichni hrdě stály, občas nějaký ten kůň zafrkal. Začaly od myslivců hrát tématické famfáry na lesní rohy, Bylo to krásné! Anette začala obcházet jezdce a dávala jim stužku na dečku nebo rameno. „Tak kam to chceš?“ zeptala se mě, když byla u mě. „Na dečku, díky“ řekla jsem s úsměvem a Lady v klidu stála při stužkování. Dozněly famfáry a Niora nám představila lišku, vrchního lovčího a mastera. Napjatě jsem poslouchala, když Niora začala říkat krásnou úvodní řeč. Přišla mi podobná jako minulý rok, ale vždy byla prostě úžasná. Působilo to na mě uklidňujícím dojmem. Začaly hrát famfáry a Nadvandy vyjela tam, kde si udělala svoji trasu. Za ní vyjeli kluci kovboji jako psi, následně Niora se Sue, potom my zkušenější a nakonec jela Lisa s nováčky a méně zkušenými jezdci, jak jsem tak zporovovala. Za mnou jela Bloodye, občas jsem se otočila a usmála.
Po chvilce jsme se dostaly na písčitou cestu. Musela jsem si Lady vzít trochu víc na otěž, začala být totiž nervozní a občas sem tam poklusávala. Přede mnou se rozklusala nějaká dívka, teď jsem nebyla schopna rozeznat, kdo že to vlastně je, a věnovala jsem se raději Lady. Pochiopila jsem, že se kluše a tak jsem dala pobídku kobylce do lehkého klusu. Vystřelila a tak jsem si ji vzala trochu zpátky, zpomalila tempo svého vysedávání a jemně si s kobylkou pohrála. Klusaly jsme po hlavní cestě, která za chvilku začala stoupat do mírného kopce a tak jsem šla do stehenního sedu, abych ulehčila kobylce. „Krook“ zaznělo ze předu a já jsem tedy zpomalila vysedávání, nakonec jsem zasedla, ztuhla v kříži, stiskla kolena a lehce přitáhla otěž. Přešly jsme do kroku a já Lady pochválila. Zatím se chovala vzorně, i když, při cvalu t obude asi horší. Obočili jsme na cestičku, na kterou jsme se prodírali vysekanou cestou. Nejspíš tam byly křoviny. Lady trošku zporozněla, ale já ji připomněla stiskem holení, ať raději dává pozor pod nohy a nekouká všude kolem. Opět zaznělo ze předu, že se kluše, tak jsem to poslala dozadu a dala Lady pobídku do klusu. Vyletěla, takže opět jsem si trochu pohrála a vysedala do rytmu a po pár metrech nezapomněla přesednout. „Cval“ křikla Nadvandy a já se začala připravovat. Slečna přede mnou nacválala a já zasedla do pracovního klusu a pobídla do cvalu. Lady mohutně naskočila a já raději pořádně stiskla kolena. Hodila si menšího kozla a trochu hnala, ale po chvilce, když jsem ji ukázala, že závodit se teď opravdu nebude, cválala v klidu. Stoupla jsem si do stehenního a cválaly jsme s broučkem tak dlouho, než opět zazněl povel do kroku. Po cválání jsem kobylku pochválila a pozorovala půdu pod námi. Bylo to nějaké hodně podmáčené, jak jsem si všimla. Bahno lítalo snad všude a to jsme šly v kroku. Za chvilku mi přistál cákanec bahna na bílých rajtkách a já zaklela. Takový čistý a teď už vypadám jak prase.. no co si o mně pomyslí?!
„Budou první skoky“ upozornila Nadvandy a já se připravila. „Tak Lady, to zvládneme“ řekla jsem kobylce a když přede mnou dívka s valachem nacválala, já pobídku do cvalu dala také a šla do stehenního sedu. Kopec jsme vyjely v klidu, mírně zabočily do prava a to jsem viděla, že Nadvandy skáče první skok. Zasedla jsem do sedla a za chvilku jsme s Lady skočily kmen podepřený špalíky. Byl to dvojskok a tak po něm následoval další skok, tentokrát byl sestavěn ze stojanů na kterém byly březová břevna. Vypadalo to pěkně. Před skokem jsem nezapomněla pobídnout a jít s koněm. Po doskoku jsem Lady pochválila a po několika metrech za překážkami se šlo do klusu a potom do kroku. Zastavilo se u pomníčku, kde si každý na něco vzpomněl. I já si vzpomněla. Mířili jsme na mírnou cestu dolů. Vzala jsem si Lady trochu víc na otěž, držela se koleny a pobízela, aby Lady dala zadek pěkně pod sebe a šlapala. Trochu to klouzalo, ale kobča to zvládla jedna dvě. Opět se naklusalo a následoval malý vodní tok. Většina koní to proklusalo, jen Lady si asi nechtěla namočit nožky a proto si udělala jeden velký cvalový skok a přes tok si skočila. No, musím se přiznat, že jsem to nečekala, takže jsem byla ráda, že jsem se udržela. Krokem jsme vyjeli z asfaltky a následoval cval. Uviděla jsem nějaké menší překážky a tak jsem se trochu zaradovala. Nízké skoky Lady zvládla raz dva. Pochválila jsem ji a udržovala si vzdálenost slečny přede mnou. Za chvilku jsme se ocitli na louce, kde to byl přímo skokový ráj. Nadvandy překážky udělala opravdu krásně! Nacválalo se a blížilo na první skok, což byl kolmák. Hlídala jsem si vzdálenost koně před námi a nezapomněla pobídnout. Následovala zatáčka doleva a hezký dvojskok. Lady při prvním skoku trochu nevyšel krok, ale pak už to skočila pěkně. Pochválila jsem ji a pokraovalo se dál. Balíky slámy. To už se Lady moc nelíbilo, ale nebylo to nic, co by neskočila, a tak jsem ji pobídla holení, aby to nevyhla. Nadvandy se rozhodla, že to pojedeme ještě jednou a tak se to jelo ještě jednou. Po doskákání se zavelelo, ať koním necháme vytáhnout otěže a krokem se šlo cestičkou. Mezitím jsem si popovídala pěkně s Bloodye..
-
Přijeli jsme na louku, kde byly další tři skoky. Jeden skok byl dvojskok. Niora nám vysvětlila co a jak. Zkušení jezdci si měli zajet skok č. 3 a mezi ty jsem se počítala i já. Pozorovala jsem ostatní jak skáčou a potom přišla řada na mě. NAKLUSALA JSEM, ZASEDLA DO PRACOVNÍHO KLUSU A DALA POBÍDKU DO CVALU. LADY ZAREAGOVALA PĚKNĚ A NASKOČILA. PROJELA JSEM KOLEM DIVÁKU – SAMOZŘEJMĚ VE VĚTŠÍ VZDÁLENOSTI, JEŠTĚ ABYCH JE PORAZILA. LADY CVÁLALA NA LEVOU NOHU A JÁ VYJELA NEJDŘÍV KRUH, PROTOŽE LADY TROCHU VÍC HNALA. NA KRUHU JSEM JI DALA ČAS, AŤ SI TO ROZMYSLÍ, NEŽ ZAČNE BLBNOUT A ZPOMALILA JI DO KRÁSNÉHO HOUPAVÉHO CVALU. MÍŘILA JSEM NA DVOJSKOK A ROZHODLA SE HNED NA PRVNÍM KŘÍŽKU ZKUSIT SVÉ ŠTĚSTÍ. PŘED SKOKEM JSEM KOBYLKU POBÍDLA, ŠLA DO STEHENNÍHO SEDU A PRAVOU RUKOU JSEM ŠÁHLA PO VĚTVIČCE. JENŽE PŘESNĚ SE STALO TO, ČEHO JSEM SE OBÁVALA. VĚTÉVKU JSEM NECHYTLA, OTĚŽE JSEM NEBRALA A TAK JSEM V JEDNÝ RUCE NIC NEDRŽELA. HLÍDALA JSEM LADY HOLENĚMI A NAD DRUHÝM SKOKEM JSEM TO ZKUSILA OPĚT A TENTOKRÁT SE POVEDLO. PŘI DOSKOKU SE KREPOVÝ PAPÍR UTRHL A JÁ MĚLA VĚTÉVKU V RUCE. OZVAL SE POTLESK A JÁ LADY POCHVÁLILA A ZPOMALILA DO KLUSU NÁSLEDNĚ DO KROKU. Nechala jsem ji vytáhnout otěže a krokovala s ní po louce a přitom sledovala pokusy ostatních „Teď si dáme občerstvení, hoďte koním bederky, povolte podbřišník a nánosníky a využijte provizorních uvazišť“ řekla Niora. Seskočila jsem, vytáhla třmeny, pochválila ji, povolila podbřišník a nánosník a připla Lady k provazové ohlávce vodítko, které jsem uvázala u uvaziště. Rychle jsem skočila k Petře pro svoji bederku. Bylo to trochu těžký ji najít, ale zvládla jsem to. Dala jsem ji Lady na záď a upevnila tak, aby nespadla a šla se občerstvit.
„Cos to tam prováděla na tom prvním skoku“ rýpnul si Chris se smíchem, který za mnou po chvilce přišel. „Prosím tě..“ řekla jsem mu trošku napruzeně a dál jedla v klidu klobásu. Chris mi ukázal fotky a já se nad některými výrazy jezdců musela smát. Najednou jsem cítila povědomý parfém za sebou. Otočila jsem se a uviděla matku. Byla to ona. Přijela se podívat! Ani jsem v to nedoufala. Sice musela jet vlakem, protože benzín byl teď dost drahý,ale přijela! Radostně jsem ji objala, představila ji Chrise a šla ukázat Lady. Jenže než jsem máme stačila vše říct, zazněl povel, že musíme všichni nasednout a tak mi nezbylo nic jin=ého, než dotáhnout podbřišník a zapnout nánosník, stáhnout třmeny a hurá do sedla. Usmála jsem se na mamku a Chrise a čekala, co bude následovat.
Nadvandy naklusala a vydala se pryč. My ji následovali jako ocas hada. Lady klusala klidně, hlavu měla uvolněnou . Klusaly jsme lesní cestou, ptáčci zpívali. Tohle místo bylo prostě úžasné! Po chvilce se opět klusalo podél lesa a následoval cval do mírného kopce. Šla jsem do stehenního sedu, abych kobče ulevila a začaly se objevovat přírodní skoky. Kolmák, balíky, křížko-kolmák a kolmák. Lady skákala pěkně, i když mi bylo jasné, že už má pro dnešek dost a tak jsem doufala, že závěrečné halali nebude až za moc dlouhou dobu :/ To jsme jeli ještě jednou a pak jsme přešly do kroku a šly podél lesa. Pochválila jsem Lady a nechala ji na chvilku vztáhnout otěž a pak ji zase posbírala. Atmosféra byla pěkně napínavá. „HALALI“ ozvalo se s anglickým přízvukem. Pobídla jsem Lady do cvalu a ta ihned z kroku nacváala. Šla jsem okamžitě do lehkého sedu. Lady jako by vycítila, že do tohodle musí dát všechno a tak pořádně zabrala. K Nadvandy jsme se blížili, sem tam nás někdo předběhl nebo my naopak jeho…
Liščí ocas byl chycen a všude si povídaly o honu a o jezdci, který ho chytil. I já samozřejmě diskutovala s ostatními. Lady jsem poplácala po krku, povolila otěž a chodila s ní. „Děkuji za Vaši účast na letošním Hubertu“ poděkovala nám Niora a my se začaly vracet krokem zpět na Florestu. Mezitím jsem přemýšlela, že Lady zítra dám volno, maximálně olonžuji, vezmu na procházku a nebo PK. Ať si pěkně odpočine, bobek. Na nádvoří Floresty jsem seskočila z Lady, vytáhla třmeny a povolila podbřišník, nánosník a zamířila s ní do stáje. Tam jsem kobylku odsedlala a oduzdila, sundala ji kamaše a nechala ji napít. Dala jsem ji odpocku a jakmile bylo v soláriu volno, zavedla jsem tam Lady a hlídala ji, jak se bobek nahřívá a užívá si to. Potom jsem ji osprchovala nohy, dala deku a zavedla do boxu. Dala jsem ji jablíčko a sama se šla převléknout zase do pracovního, protože takovéhle sváteční oblečení jsem nechtěla ještě víc zamazat. Uklidila jsem cajky a všechno omyla – kamaše, botičky a udidlo. Lady jsem dala do boxu ještě trochu sena a odešla jsem do jídelny říct ostatním svém dojmy a poděkovat organizátorům.