iris+nota: Třetí den- s Lesněnkou (Bereme Notu)
Lesněnka jede na Notě, já na lyžích
Ráno jsem vyrazila do stájí poměrně brzo, protože jsme musela připravit sebe i Notu na dnešní vyjížďku, které jsem se trochu bála. Niora říkala, že tam budou i skokánky a tolik jsme si na lyžích zatím nevěřila, takže nervozita byla vidět, když jsme Notě špatně zapnula podbřišník a málem jsem zapomněla na bederku, která byla dneska důležitá. Povzdechla jsme si a raději jsme jí ještě celou překontrolovala, pak jsme zahákla otěže za třmeny a vydala jsme se do šatny převléct do výbavy, kterou jsem na Skijoring získala.
Oblékla jsme se a vzala jsem sebou i pouzdro na lyže, které jsem hodila do auta, abych pak měla lyže do čeho dát, taky jsme tam přihodila páteřák, přilbu, jezdecké boty, rajtky a jezdecké rukavice. Vrátila jsme se do šatny a došla jsem si pro lyže, které jsem si opřela u uvaziště, pak jsem došla pro Notu a vyvedla jsme jí na uvaziště, kde jsme čekala na Les, aby Notu odvedla ven. Mezitím jsme Notičku hladila po krku a uklidňovala jí.
Les přišla a vyvedli jsme Notu ven, kde už se ostatní taky připravovaly. Les mi připravila opratě a já jsem si je ještě smotávala, když Les nasedala, skočila jsem si do stáje pro lyže a zacvakla jsem do nich lyžáky.
„Na zpět jedu já jo?“ zeptala se Les a já jsem přikývla.
„Buď na Notku hodná a na mě taky. Nejsme moc dobrý lyžař,“ řekla jsme ještě Les a pořádně jsme se chytila opratí, když pobídla Notu do kroku a vyrazily jsme. Na lyžích na rovině jsme se držela dobře, takže to bylo v poklidu a zvládala jsme to. Skokánky už mi problém dělaly. na první jsem si netroufla. Druhý jsem málem spadla, ale vyvážila jsme to třetí jsem si netroufla a poslední jsem zvládla dobře, takže jsme nakonec byla sama se sebou spokojená. Zabrat mi dala i jízda do kopce, takže jsme málem sjela zpátky dolů pozadu, naštěstí jsme si ale vzpomněla na vleky a nějak jsem to ustála. Když přišla pauza sundala jsem si lyže a došla jsem k autu, kde jsme se převlékla do připravených věcí a uložila jsme věci na lyže do auta, pak jsem vyrazila na oběd.
(Oběd)
Já na Notě, Lesněnka na lyžích
Jelikož jsem cestou zpátky jela na Notě já, došla jsem po obědě za klisnou a chvíli jsem s ní byla, než se Les připravila a mohli jsme vyrazit. Vyhoupla jsme se do sedla a usadila jsem se v něm. Otočila jsem se na Les, když se zeptala na skokánky.
„Ani ne,“ odpověděla jsme jí a trochu jsme se ušklíbla, pak jsme se otočila zpět dopředu a počkala jsme než Niora s Natem nasednou, pak jsme se zařadila za Karin a Bloo, za kterými jsme jeli i cestou zpět.
Jeli jsme nějakou chvíli krokem a poměrně po rovině, protože lyžaři/snowbordisti za koňmi si museli zase zvyknout na jízdu, až potom jsem museli s koníky začít kroužit vlnovky, aby se už i lidé za námi musely snažit. Z Notina sedla to byla menší zábava než na lyžích, ale i tak jsem si to užívala a bavilo mě to.
Jakmile byl vydán pokyn, abychom najížděli na skokánky, které tu byly na pláni připravené. Usmála jsme se a pobízela jsme Notu holeními pobídkami na skokánky, samozřejmě jsem předtím Les varovala, aby se nezalekla a mohla se případně skokánkům vyhnout, ale to nedělala. Byla dobrá lyžařka, takže jsem si o ní zas tak velké starosti, jaké si musela dělat ona o mě, nedělala. Když jsme přejeli pláň se skokánky, bylo nám oznámeno, že pojedeme z kopce, takže lyžaři a snowbordisti si měli trochu zdelšit opratě, aby náhodou nenajeli na koně, což by rozhodně nebylo dobré. Pousmála jsme se a zpomalila jsme Notu do kroku, mírně jsme se zaklonila a jeli jsme krokem z kopce, zatímco lidé za námi museli dělat obloučky a držet si odstup, aby do nás náhodou nenarazili.
Sjeli jsme dolů z kopce a byla tam rovinka, takže jsem dostali pokyn ke cvalu. Stiskla jsme holeně v pobídce do cvalu a zhoupla jsem se v sedle. Nota nacválala a já jsem jí musela pomůckami zpomalit, abychom Les někde cestou neztratily. Přecválaly jsme střední rychlostí pláň a zpomalily jsme do klusu, pak po chvíli do kroku, kterým jsme se vrátily na Florestu. Tam jsem nejdřív obstarala Notu, pak jsem si došla pro věci, které jsem měla v autě a uklidila jsme si je.