karin + vanilka: 1 .den KURZU
PRÁCE NA OTĚŽÍCH
Celá nejistá jsem se podívala na Vanilku a sebe co držím v rukách.Byly to dvě otěže, velmi dlouhé dvě otěže.Vanilka měla na sobě obřišník se kterým zrovna dvakrát také nepracuji. Mrkla jsem ja ryzka reaguje na ostatní koníky v hale.Pohladila jsem jí a čekala jestli přijdou holky. Jakmile otevřeli dveře haly zamávala jsem jim. Holky přišly se svými valášky. „Neboj Kar jen co uděláme pár koleček jsme u vás.“ „Děkuju.“ Pousmála jsem se a koukala na dívky jak jim to jde. Bylo to zajímavé takhle s koníkem komunikovat a zase něco nového.Drbala jsem Vanilku a jakmile se k nám přiblížili Blood a Deki věděla jsem že se jde na věc. Hap si převzala Dekiho a na oba valášky se usmívala jako by měla něco za lubem. „Kar přicvaknu jí vodítko u uzdečce kdyby se jí něco nelíbilo.“ Já pomalu rozdělala otěže a přesunula se k Vanilčinému boku. Klisna zastříhala ušima a koukala mírně doprava jako by se chtěla ujistit že jsem opravdu kousek za ní. „A krok.“Mlaskla jsem jemně a Vanilka vykročila trochu váhavě vpřed. Bloodye ji celou dobu šla podél hlavy s vodítkem kdyby náhodou něco. Vanilka stříhala ušima a kontrolovala si kde jsem ale jinak byla klidná. „Uděláme takový velký oblouček do začátku aby si zvykla.“ Kývla jsem brunetce že rozumím a poté jemně potáhla za vnitřní otěž, vnější přiložila k boku a bičíkem ji malinko přiklepla.Vanilka stočila uši dozadu a ohnula se ve větším oblouku. „To je šikulka, šikovná holka!“ pochválila jsem jí a pousmála se. Všimla jsem že oproti nám jde Haper s Dekim a Callem kteří její snažení tak nějak ignorují. „Zkus s ní jít doprava.“ Řekla Bloodye a já poznala že se snaží zadržet smích. Zase jsem jí vnitřní otěží malinko naznačila kam chci, vnější přiložila k ní a bičíkem trošičku klepla. Vanilka se ohnula doprava a projeli jsme oblouček. „Paráda holky jde vám to.“ Pochválila jsem Vanilku a pomalinku se přesunula za ní. Bloodye ještě zůstala chvíli u hlavy ale po několika obloučcích Vanilka nevypadala že by jí to nějak vadilo a tak se vrátila k Dekimu. Poděkovala jsem jí a dál se věnovala ryzce. „A stůůůj.“ Oslovila jsem Vanilku a maličko jí otěžemi vzala nazpět. Klisna zastříhaal ušima a zůstala stát. „Ty jsi šikovná Vanilko.“ Opravdu mi dělala radost. „A krok.“ Řekla jsem jí po chvilce a povolila otěže. Vanilka vykročila vpřed. Ještě jsme chvilku pochodili na hale a udělali si několik obloučků a obratů než holky řekli že to pro rozehřátí koníků stačí.

TRÉNINK
Mířili jsme s koníky po zasněžené louce k menším smrčkům kde byly naše věci.Zastavila jsem Vanilku a mrkla na holky jak to bude probíhat. Haper se přihlásila jako první. Pohladila jsem ryzku a převzala si Dekiho mezitím co jí Bloodye chystala Caliho. Haper se pousmála při pohledu na svůj batoh a když jsem uslyšela cinknutí termosky trochu jsem se zděsila. Haper mě však uklidnila že je to kakao.Ihned se mi udělaly na jazyku sliny a Bloodye se po termosce dychtivě sápala. Hap jí však plácla přes ruku a zašklebila se. Za smíchu se holky nachystaly. Já sledovala jak se Haper souká do svého obleku a v duchu si říkala jestli se do něj vůbec vejdu.Vanilka se pustila do hrabání sněhu. Pousmála jsem se a podrbala jí na krku. Malinko jsem táhla vodítkem aby toho nechala a sledovala Hap.Když si brunetka přiklapla na oči brýle musela jsem vyprsknout smíchy. Call na svou svěřenkyni koukal jak z Marsu co jsme mu to s ní udělali. Začala jsem vodit Dekiho a Vanilku ale přitom jsem bedlivě sledovala Haper která to asi na lyžích umí daleko lépe než já. Mě totiž ty dvě tyčky připadají děsivé už jen s hůlkama a teď ještě s koněm? No už je mi jasné že já jako vítěz rozhodně nebudu.Udělali jsme si s koníky pár kroužků a já sledovala jak mě oba spokojeně následují. Deki byl sice spíš samotář ale v poslední době mi přišlo že čím jsme s Bloodye víc v sedlech tak se i naši koníci poznávají víc.Prošla jsem si jedno velké kolečko a sledovala Haper která patrně chtěla naklusat. Prskala jsem smíchy když se snažila na lyžích udržet. Holky na sebe něco křičeli a došlo mi o co kráčí až když zaznělo od Bloodye kakao. „Máš ty to ale člověka.“ Deki se na mě zašklebil jako by nesouhlasil. „Dobře dobře už mlčím.“ Sledovala jsem holky jak pomalu jedou k nám.Calli zastříhal ouškama a přidal se spokojeně ke svým kamarádům. Podala jsem Haper pro něj za odměnu pamlsek kterých jsem měla v kapse několik.„Kdo půjde teď?“ Maličko nervózně jsem polkla. „Třeba já.“ Bloodye se nabídla a tak jsem podala Haper Vanilčiny otěže a začala chystat Dekimu jeho postroj. Bloodye mezitím lamentovala nad svým „skafandrem“ jak to nazvala ale nakonec se jí podařilo dovnitř nalézt. Komicky k nám přihopsala na prkně.Já jsem pohladila valáška, dotáhla mu podbřišník o dírku a vyhoupla se do sedla.“Sakryš to je nezvyk.“ Rozhlédla jsem se pod sebe. Deki stál a přemítal co to jako má znamenat proč nejde Bloodye a je navléknutá v tom obleku s kusem prkna.“Můžem?“ Zeptala jsem se Bloody a chopila se otěží. Odzadu se mi ozval souhlas a tak jsem valacha pobídla a vyšli jsme sněhem vpřed. Všude kolem bylo bílo a mě to přimělo si broukat vánoční koledy. Po chvilce jsem valáška ohnula a udělala takový oblouček. Bloodye si to v zadu vyloženě užívala ale mě neuniklo že Haper kolem které jezdíme se culí. „Můžeme naklusat!“ „Tak pojď kamaráde jdeme na to.“ Pobídla jsem valacha holeněmi a zhoupla se malinko v sedle. Deki zastříhal ušima a vyklusala vpřed.Malinko jsem ho zpomalila vysedáváním aby Bloodye stíhala. Chvilku hledala balanc ale myslím že po pár projetí se jí slušně dařilo. „Dobrý můžem do kroku.“ Zasedla jsem do sedla,stiskla koleny sedlo a mírně přitáhla otěže. Dekameron odfrkl a přešel do kroku. Pochválila jsem ho a dojela k Haper a koníkům. Seskočila jsem dolů a počkala až se Bloodye dostane z prkna a sundá si věci. Podala jsem jí pro valacha pamlsek a pohladila Vanilku která na mě koukala. „To zvládneš.“ Uklidňovali mě holky když jsem byla oblečená a stála na dvou prkýnkách. „Vám se to říká když umíte na lyžích.“ Přicvakla jsem řemínek a sledovala jak se Haper mazlí s Vanilkou.. „Aspoň že Vanilka bude mít zábavu.“ „Tak můžeme“ Opatrně se holky rozešli a já ucítila trhnutí. Chvilku mi to dalo než jsem měla balanc ale Haper mi pomáhala a říkala co mám dělat. Snažila jsem se pružit koleny jak mi radila a dokonce se nám povedl i oblouček! „Koukej Hap už mi to celkem jde!“ zavolala jsem na ní a držela se jen jednou rukou.Bohužel se mi připletl do cesty nějaký zledovatělý minikopeček a já viděla hezky zblízka sníh.Nejdřív jsem dostala vztek a podívala se na svoje prkna. Pak mě ale přemohl neovladatelný smích. Smáli jsme se všemu, to jaké máme oblečení, to jak jsem spadla, když se některá z nás pohnula. Nešlo to vůbec zastavit. Bolelo mě břicho ale spokojeně jsem sundala lyže a odměnila Vanilku. Zkusili jsme to ještě jednou a povozili jsme s Vanilkou i Haper. Po nějaké době nám přišlo že toho koníci mají dost a tak jsme se rozvalili u smrků a pili kakao. Koníci dostali pamlsky a když už nám nic nezbylo, vydaly jsme se krokem ke stáji.