sára + cascor: 1. DEN s Ell, Nadvandy a našema kuňušama

Byla jsem připravena jako první. Na tenhle kurz jsme se moc těšila. Ještě jednou řádná kontrola, rozhodla jsem a zkontrolovala obřišák, a uzdečku, zkrátka všechno. Měla jsem tu výhodu že už jsem s Casínem ledacos dělala s práce na dvou lonžích, tak by to mělo být takové procvičení víceméně, na začátku roku jsme si to opakovaly, tak uvidíme jak to půjde. Zatím jsme is Casiho vzala na vodítko, pak do druhé ruky dvě lonže, přes záda vak s lyžemi a šlo se. Venku se pořádně chumelilo. Pousmála jsem se a odkryla upřímnou tvář. Čekají nás Vánoce, ty nejkrásnější svátky roku! ale zpět k dnešnímu úkolu. Přimlaskla jsem a pomalu jsem po polňačce, zatím co Casiho vedu šla podíl na levé straně a hlídala si ho. Venku dlouho nebyl takhle na ruce. Zvedal hodně vysoko nohy, uličník. Botečky měl, chrániče taky, sedlo, dotáhneme na místě. Za areálem se rozléhal příjemný prostor, rovinka. Přím o nabízející nám dneska se poprvé připravit do zápřahu.

PRÁCE NA DVOU LONŽÍCH:
Ještě jsem trochu na zádech Casimu přešněrovala bederku a pak už mohla začít. Od nozder m ušel teplý výdech .Byla jsem proklatě ráda za tep,é oblečení. Měla jsme už kožené opratě z loňska kdy jsem kurz absolvovala, ovšem byla jsem si i nejistá dnes, možná se to těmi dny osvěží, uvidíme. Pohladila jsem Casiho po huňatém krku. Natočil na mě uši se zvědavým pohledem, vypadal jistě. Nejdříve jsme dotáhla o dvě dírky, kdybych dotahovala potom bylo yb tohle opracování k ničemu. Opratě jsem zaplnual do udidla, nejprve zleva, pak za řemeny sedla a je to, to samé druhá strana.„Ták!“ řekla jsem klidným hlasem. Na Casiho jsem zezadu neustála mluvila. Ušima zastříhal a už je držel dole. „Casí, krok!“ oslovila jsem ho a výrazným hlasem ho pobídla kupředu se zamlasknutím. Rozešle se. Držela jsem si ho na rovince. To už jsme viděla přicházet holky, tak mi mávly, já jen pokývla a s naprostým vyčerpáním vnímala Casiho. Držela jsem si ho na rovince. „Casí a stát!“ řekla jsem a zlehka přitáhla oboje opratě k sobě. Zastavil. „Aaano!“ pochválila jsem ho, což bylo velice důležité, pak jsem si ho znovu pobídla do kroku. Sníh byl docela hluboký, já jsem se v něm pěkně bořila. Přitáhla jsme levou oprať, pravou držela obvod. Casí reagoval na lehké přitáhnutí. „Hodný!“ znovu pochvala. Střídala jsem strany a ubírala na tahání za opratě, aby reagoval opravdu lehce. Pak už jsem si s ním i chvilku zaklusala a zase ho stáhla do kroku. Víc bych nejspíše neudýchala. Už mi celkem i reagoval dobře. Občas mi uskočil, naštěstí jsem zamanévrovala správně, něco se zase někde šustlo. Vyťapkané to po nás pěkně bude. Casí vypadal, že měl svaly už pomalu rozehřáté, nastavoval ouška, dával nohy do rytmu a hlavu měl dole, nikam nečuměl. V mokách už velice starých botech bylo i tak dobře, tak jsem je využila právě na dnešek. „á Klus!“ houkla jsem a mírně pomohla zamlasknutím. Bič nebyl třeba. Hřebec možná šel mco rychle. Hned jsem si ho zlehka pootočením zápěstí přitáhla a slovy „kap kap..“ si ho udržovala v rytmu. Měla jsem co dělat abych to uběhla. Pootočila jsem pravé zápěstí a levou ruku držela pořád stejně pevně v opratích. Tam jsem si ho udržela a pak zase narovnala na velké louce a přitáhla hned obě kožené opratě. „Supéér!“ neměla jsem slov, šlo mu to krásně, dělala jsem mu to těžší, zvykal si rychle. Bylo vidět, že už to má zaběhlé… celkem. Tak jsem ho chvilku ještě potrápila a pak když jsme byly všechny hotové, jsme se vrhly na to, proč jsme tu.
………….
DNEŠNÍ PRÁCE SAMA:
Jako první měla měla Vall, z koní asi nejklidnější. Nad si vzala na hlavu přilbu, stáhla třmeny a vytáhla se nahoru. Ell mi podala do rukou vodítko Tariho,. Který na mě upřeně koukal. Casí se ke mně samozřejmě jako obránce, že jsem jeho hrnul . Tak jsem oči pustila z holek s s lehkým zámlaskem jsem se s nim rozešla aby nestuhly, Casimu jsme taky sebrala opratě, aby si do nich nešlápl, a stejně jako Tari na vodítku. Při té příležitosti jsem si všimla, že jsou stejně vysocí. „Mužem?“ optala se s napětím Nad, ale v jejím hlase byla jistota. Uslyšela jsem totéž slovo, ovšem v napětí, mnohem rozpačitějším tonu. Oghlédla jsem se po nich. Ell se zapřela na lyžích, trochu snížila těžiště a začala pružit. Valhala trochu nejistě vykračovala krokem, Nad si s ní ovšem jistě poradila. Koukala jsem jak se Ell, zlepšuje ,a pořád držela chlapce v kroku občas zaklusala, aby mi nevychladly. Už si zkusila i obloučky a krátce zaklusala.. Pružně se držela koleny, vážně jí to mco šlo, na to že říkala, že na lyžích nabyla roky. Pak se holky vyměnily. Já jsem s Tarim a Casim chodila různorodě, zastavila a krátce zaklusala. Náramně jim to šlo. Jendím očkem jsem pozorovala holky, jak ve sněhové nadílce si mění pozice. Ell drbala Vall na čumáku ´, od který ji šel teplý výdech. Za to Nadvandy, už vytahovala z vaku lyže, nazouvala se do lyžáků a pak do lyží. Ell se vyhoupla nahoru a počkala až Nad chytí pevně opratě, až si buje jista dá jistě vědět. Pořád jsem s klukama chodila a když si adrenalin vyzkoušela i Nad, už zamířili ke mně. Tari hned zpozorněl když uviděl Ell, viděla jsem to nesmírné pouto. Valhala měla pro dnešek odpracováno. S holkama jsme se domluvili že ji nad rychle zavede do stájí. Tak se sezula z lyžáků a přezula zpátky do normální jezdeckých a honem po příjezdové stezce zháněla s Vall, abychom tu nemrzly. Mezitím jsme předala Ell Tarota a každá si chodial s tím svým. Už mi pomalu začínali mrznout prsty u nohou. Brr.. už je zima.. žádná sranda. Pochodila jsem s ním a ještě chvilku zaklusala, samo mě to udělalo dobře. „Ell nechceš pomoc,“ nabídla jsem se jí a pomohla natáhnout obě lonže, aby bylo vše připraveno. Za okamžik byla Nad zpět. Ell také ze začátku půjde po zemi. „Můžeme!“ hlasila Nadvandy, její hlas byl už jistější než o něco před chvílí. Již věděla jak na to. Tarot poslušně jistě šel po boku své jezdkyně ovšem občas trochu nechal někde Lehké škubnutí ve slabinách jak se lyže drásaly o hrubý sníh.. Nadvandy, už i v kroku lehce kroužila. Po chvilce, když s iTar zvykl, El stáhla třmeny a vyhoupal se hore. „Tak pokračujem!“ řekla a pobídla bělouše do kroku. Nad se zapřela a pružila kolenama aby vyrovnala nerovný terén, taky se nakláněla na vnitřní stranu kam přenášela váhu na lyžích, při obloucích. Když se rozklusali, to bylo úžasné! Ostřejší obraty a drásající se lyže, za Tarotovou bílou zádí dusání a odletování sněhu. Jako ve filmu. Pak už jsem měla jít do sedla. Vyměnila jsem si Casiho s Nad, . Ten na mě zvědavě koulel očima. Pohladila jsem ho po krku a klidně na něj mluvila. Ell měla delší třmeny o něco než já, tak jsem si je zkrátila o dvě díry a vtáhla se nahoru. Byla to stejná výška jako Cas, ovšem Tar měl mnohem mohutnější stavbu těla. Pohladila jsme ho i z vrchu, zavrtěla v sedle a pobral do rukou otěže. Ohlédla jsem se dozadu na ell. Když byla připravena, kývla. Jemně jsem Tariho pobídla do kroku. Měl ho krásný plynulý, dívala jsem se na jeho akci uší a jak uvolněně jde, už mu očividně nedělalo a nevadilo že za ním se drasá po sněhu Ell. Když jsme si byli jisti, tak jsem ho pobídla do klusu, Mnohem více mě překvapil, jako větší aktivitou. Brzdila jsem si ho zádrží a klidnila tempo. Celkem to ušlo, pár obloučků a přechodů aby si to taky vyzkoušela Ell vzadu. Pak jsme si to vyměnily. Konečně jsem si nazula lyžáky, připevnila lyže. Tak. připravena. Kývla jsem. Trochu jsem se zaklonila přikrčial a začala pérovat v kolenou. Makačka. Nejdříve jsem trochu získala rovnováhu. Sledovala jsme záď koně a tryskající sníh od jeho kopyt a štěpění sněhu o lyže. Když jsem si byla jista na rovinkách, pomalu jsem začala přenášet váhu na vnitřní stranu lyží ale stále pérovala. Málem jsem jednou hodial držku.. Měla jsem tu dobrou věc, že jsem měla Tariho už zvyklého, věděl ež se nemusí bát, těch hrozných zvuků. Pak nakonec klus a nějaké oblouky. Při přechodu níž, jsme špičky lyží stočila k sobě abych zbrzdial a mírně se zaklonila. Měla jsme dost. Pak jsem slezla, přezula se do jezdeckého a hbitě sedla na Casiho na závěr. se dočkal. Nejdříve jsem pořádně svezla Nad, která už značně mrzla. Nazula se do lyžáků, nejdříve jsem si ho vedla samožejmě, aby zjistil že nic, trochu prchal, ale to i pak v sedle, brzdial jsem ho, jinak by to dral jako pako někam do lesů. Nad si užívala už jízdu jistá a brala ostřejší obraty, taky to bylo slyšet, i Ell se po té snažila Nad napodobit, oboum to moc šlo. Pak si sedla nakonec Nad a já na lyžích. No krásný den! Vidím že mi to mco na lyžích nešlo. D zítřka se musím polepšit.