bombonek: 1. Bombonek
2. Meteor, 7 let, http://floresta.pise.cz/63012-meteor.html
3. -
4. Tak jsem si obloukem dovnitř změnila směr, oblouk jsem už udělala menší. Obtočila jsem si Meteora kolem vnitřní nohy, otěží jsem jenom mírně naznačila směr. Ihned jsme si Meteora přistavila k pravé ruce – vnější noha byla mírně vzad, vnitřní na podbřišníku. Vnější otěž byla trochu delší než vnitřní, ale ne prověšená, a byla vedoucí. S vnitřní – kratší otěží jsem si mírně pohrávala. Meteor ochotně překusoval udidlo a pěnil. Potom jsem jenom mírným zhoupnutím v sedle pobídla Meteora do klusu, a začala jsem vysedat na vnější nohu. Potom jsem si zkontrolovala přistavení a sed. „Nedívej se dolů..“ Řekl mi Tom. Opět jsem se na sebe naštvala. Co to dneska dělám? Ihned jsem se podívala před sebe a vzdychla jsem. Byla jsem naštvaná – na sebe. Potom jsem se podívala na kavalety. Určila jsem si prostředek, zkrátila jsem si otěže a udělala jsem stehenní sed. Meteor dal hlavu trošku níže, a odpočítal si kroky. Trochu mu to nevyšlo, a nohou zakopnul o kavaletu. Naštěstí jsem ho měla na otěži, takže se nic nestalo, a kavalety Meteor nakonec překlusal v pořádku. Opět jsem začala vysedat, a otěže jsem zase prodloužila. Meteor překousl udidlo. „No, nevyšlo mu to, tak ještě jednou prosím.“
5. Floresta, -
6. papricka.rajce.kukurice@seznam.cz
sára: Po dlouhém smýšlení jsem přišla na to,že takový OŘÍŠEK si nenecháme s čumákem ujít.Proto i my se hlásíme.Věříme a těšíem se na skvělou podívanou!
1.Sára
2.Cascor,5 let,http://floresta.pise.cz/50473-cascor.html
3.XXXL ;D
4.Venku nebyla taková zima a já se rozhodla toho využít. Vyvedla jsem Cascora na dvůr ,kde nikdo nebyl.Měla jsem naplánované ,že přijede mladší sestra autobusem a vydáme se společně někam ven.To byly časy,kdy jsme spolu vyrůstaly.Mlaskla jsem jemně ,aby se hřebec rozešel.Už se zdál v pohodě.Dneska s ním to strouhání bylo za trest.Neustále pokoušel.Drzoun.Pomalým loudavým krokem jsem s ním šla pomalu k branám Floresty.Měla jsem ještě čas než se setmí,asi necelou hodinku.Takže jsem to nebude nějaká dlouhá vycházka.To už jsem viděla nějakou menší dívčinu,jak spěchá směrem ke mně.Byla to má mladší sestrička.V teplých kalhotách a růžové bundičce a čepičce uháněla ke mně.Vrhla se mi kolem krku.Objala jsem ji.Byla jsem ráda že ji zase vidím.Cascor hrábl kopytem. „Počkej broučku“ řekla jsem tiše.Odtrhla jsem se od sestřičky.
„Ahoj Gabrielo“ řekla jsem a pohladila ji po tváři.Ta se příjemně usmála. „Kdopak je tohle to?“ řekla apo krátké odmlce pokračovala. „To je ten , na kterém jsi seděla.Ty fotky ,jak si nám posílala z té vyjížďky“ vzpomněla si.Souhlasně jsem přikývla.Pomalu k němu natáhla ruku.Hřebec ji očuchal a už do ní dloubnul.Trochu nám odletěla.Ani se nedivím vždyť je jak pejlička.
Vyhodila jsem ji na hřbet. „Dobrý“ pohlédla jsem na ni a pohladila broučka po krku.Ten spokojeně zafrkal.Tak to má být.Sestřička jen přikývla.Bylo jí to hrozně příjemné.Cítila každičký pohyb Cascora.Já jsem se bořila sněhem a rozhlížela se kolem sebe.Byly jsme na úzké cestě ,která trochu podkluzovala. „Támhle ráda chodím.Je odtamtud vidět náš dům a celé město“ řekla jsem a ukázala na zasněžený kopec.Nádhera.Ooo,jéje
Všude byl sníh.ale trochu mi zábly ouška a nos.Asi mi brzy upadnou! Pomalý krokem jsem šla a občas se ohlédla na Gabrielku ,která s velikým úsměvem na tváři se pyšnila ,že jede na koni.Ta bude po mě.Ta taky se bude věnovat koním.Už teď o ně jeví veliký zájem.Tak jsme šli a užívali si přírody.Bylo to nádherné všude sníh.Bohužel to na louce trochu nepříjemně fičelo.Ale jinak krajina byla překrásná.Sestřička si to užívala a občas něco pronesla.
Zastavila jsem na louce a vyšvihla se do sedla za sestřičku.
Tu mírně popostrčila a stiskla holeně.Gabriela držela vodítko rukama ale já jsem jí jen kárala když ho zvedala.To je totiž Cascorovi nepříjemné.Zabočily jsme do lesa.Cascor vklidu oddechoval a byl uvolněný.Chtěla jsem aby se dostal do té své nálady,jelikož dneska to nebylo zrovna nejmilejší.
tak jsme lesem stoupali zase na to mé oblíbené místo.Když hřebec občas polevil stiskla jsem holeně.Za chvilku jsme byly na vršku.Tam jsem sestřičce ukázala náš dům a město.Vše odtud bylo vidět.Už se ale stmívalo.Sesedly jsme a já přivázala Cascora pořádně ke stromu.Nadešla chvíle koulovačky.
To víte,taky nějaká ta hrádka neuškodí.Zanedlouho jsme z toho obě byly mokré a promrzlé.Vydaly jsme se na cestu zpátky.Zase obě na hřbetě.Jak já si s ní užívala. / úryvek jedné z vycházek
/
5. VJA Floresta
6. tomkate@seznam.cz
t3rinqa: 1) T3rinQa
2) Ikaros, 8 let, http://floresta.pise.cz/54059-ikaros.html
3) -
4) Nestačila jsem ikaroska chválit, udělali jsme si v pracovním klusu malý kruh a pak jsem provedla poloviční zádrž a Ikarosek přešel do shromážděného pracovního klusu. Pochválila jsem ho a zpomalila po tom co jsme přešli z dlouhé stěny na krátkou do kroku, pomocí poloviční zádrže jsem ho pobídla do prodlouženého kroku,kdy jeho krok zabíravl více prostoru a musel mít více natažený krk. Potom jsme zase přešli do klusu a tentokrát jsme zkusili prodloužený, potom jsem Ikaroska pobídla do cvalu a objeli jsme si jedenkrát halu, pak jsem mu dala pobídku k letmému přeskoku, Ikarosek ve fázi vznosu přeskočil a cváalal ted na druhou nohu, pochválila jsme ho a po pěti cvalových skocích, už jsme byli za X jeli jsme středem.... Doufám, že to stačí
5) -
6) Tereza.Certik@email.cz
myšák: 1. Myšák
2. Nota 6 let , http://floresta.pise.cz/53741-nota.html
3. xxx
4. Notička hezky šlapala a přišel kruh! Náš obávaný kruh vždy končí jako taková šištička .. třeba jako šiška s mákem .. Vnitřní na podbřišníku a vnější za .. vnější noha hládí záď aby nebyla moc vyklenutá .. Moje rovnováha se snesla více na vnitří stranu takže jsem se mírně naklonila .. vnitřní otěž jde od krku jen tak 6 cm. a vnější jí následuje
Notička hezky nahla hlavu dovnitř a já jsem byla hezky nahnutá měla jsme pocit jakobysme udělali hezky kruhocvitý útvar jménem kruh .. vyjeli jsme z kruhu a na rovné linii jsme Notičce srovnala otěže a záď takže se vše vrátilo do správně polohy .. Notička hezky klusala po diagonále a já jsme se usmívala od ucha k uchu
Notičku jsem si více přistavěla k vnitří ruce moc koukala na vnější stranu a potom jsme zasedla hlouběji do sedla a mírně jsme přitáhla otěže Notička zastavila ihned a byla hezky sestavená neměla nakorečené nohy nebo něco .. **Doufám že to stačí**
5. Floresta , xxx
6. michalka2306@seznam.cz
bloodye*: OMLOUVÁM SE ŽE SE PŘIHLAŠUJU AŽ DNES A POCHOPÍM KDYŽ MI TO NIO NEUZNÁŠ..
1.Bloodye
2.Dekameron, 6let, http://floresta.pise.cz/148068-dekameron.html
3.-
4.užívala jsme si tohoto oddychového času kdy nemusím skoro nic, žádné pobízení, žádná práce jen pohoda a strávený čas s mým nejmilejším pohladila jsem kocourka po krkku ...procházeli jsme lesíkem ... dnešek byl moc fajn nebyo žádné vedro, foukal svěží jarní větřík sem tam zazppíval nějaký ptáček...dokonce ani hmyzáků moc enbylo jen Deki občas odehnal ocasem nějakou tu mouchu ... Deki moc pěkně ťapal po cestičce vedoucíke cvalovce ...bylo to fakt fajn sedět na jeho hřbetě užívat si jarní podvečer a zahodit všechny starosti za hlavu...pomalu les začal řídnout a zachvilku už jsme se ocitli na cvalovce , písčitý povrch byl celkem dost měkký a trochu se bořil, nebyl tak upravovaný jako na jízdárně... Dekimu ovšem měkký povrch vůbec nevadil spíš naopak aktivně po něm ťapal ... po cvalovce jsme ale dlouhoo nešli po chvilce jsem valáška obrátila doprava a chvilku pokračovali po trávě než jsme se octli v sadu přesněji ovocném... bylo tu pěkně akorát povrch místytrochu rozmáčený a Deki jako správná primadona se odmítal zabořit do bahínka nebo projít nějakou tou loužičkou
musela sjem se zasmát jak opatrně kličkoval mezi mokrými místy ... zachvilku jsme byli na konci sadu kde rostla celkem pěkná šťavnatá travička... nechala jsem tedy Dekiho sklonit hlavičku a chvilku se popást... skoro jsem usínala jak mi bylo dobře položená na valachové hřbetě Deki občas popošel k lepšímu trsu ale pak zas v klidu stál oba jsme si společného času stráveném v naprosté pohodě užívali ..../URÝVEK Z JEDNÉ NAŠÍ PROCHÁZKY PO PRÁCI, DOUFÁM ŽE TO STAČÍ
/
5.-
6.miluju.bessinku@mail.com