cassie: Po Honu následuje galavečer, kde se uzavře celá jezdecká sezona za rok 2015, předají se ceny a vyhlásí se celý hon. Minule jsem přebírala cenu jako příští lišky já, tentokrát to bude má spolubydlící. Taky máme perfektní fotku na naší stěně, kdy mi strhává Jennifer ocas, zatím co naši miláčci vedle sebe cválají. Jejich první společná fotka! Já jsem odvedla hon s Gentlemanem s jednou chybou, tudíž jsem očekávala trest. Ano, nepřeskočili jsme menší příkop s vodou, neboť nevěděl, jestli ho má přeskočit nebo ne. Odrazil se mi takřka z místa a já skoro letěla na zem. Ale i tak se to povedlo! Nebyla jsem neklidná, nýbrž jsem za sebou jeden galavečer měla. Zato Jennifer vypadala jako na trní a já jsem se jí celou dobu pochlebovala a rýpala si do ní. Gentleman byl ve svém boxu, kde odpočíval, a já se převlékala v koupelně do mých šatů. Ano, do mých růžových šatů, které se mi líbili ihned. Uvědomila jsem si, až příliš pozdě, že budu nejspíše za barbie, ale je to jedno. V mých očích jsou nádherný a příště to napravím. O účes se mi postará Jennifer, i o celkovou visáž. Doufala jsem, že se na gala bud moci vůbec ukázat! . Ne, Jennifer jsem věřila.
http://img.robedemariages.com/2/2e/2e2/l/201105231249262406.jpg - šaty
https://static.4nets.sk/photo/20/574520/forum/27864579_600.jpg - účes i s korunkou
,,Ty se jako neoblíkneš?“ zvedla jsem obočí na Jennifer, když se neměla jít do koupelny.
,,Už jdu, pak tě maluju,“ zazubila se Jennifer. Neměla být proč neklidná. Všechno dopadne dobře. Předám jí korunku a budu to já, kdo jí bude příští rok provokovat.
,,Ne abych vypadala jak nějaký maják,“ odvětila jsem dívce naoko nedůvěřivě a zazubila se provokativně. Nerada bych zářila na míle daleko – v tom případě bych měla, ale vyměnit šaty. Ty budou postřehnutelné na dálku, alespoň bych řekla.
,, Ne, budeš vypadat jak duhová víla,“zasmála se Jennifer. Podívala jsem se na své šaty, kdy jsem se lehce zatočila a usmála se nevinně, ale šla si balit poslední věci do tašky a kontrolovat, zdali mám vše, dokud ven nevylezla Jennifer ve svých fialových šatech. Byli kratší než ty moje. Seděla jsem v tu dobu na posteli a dívala se do zrcátka, uvažující, co bych chtěla sama se sebou provést. Šperky mám, i boty, takže k tomu zvolit vhodný účes.
,,Můžu si s tebou pohrát?“ usmála se nadšeně dívka. Očividně se jí tohle zamlouvalo, až jsem dostala spíše tak trochu strach.
,,Jo, ale aby mě Allen poznal, ano?“ upozornila jsem jí. Ujistila mě, že to bude v pořádku a do ruky vzala jako první hřeben. Mohla si začít pohrávat s mými fialovými vlasy. Řekla jsem jí, jak bych si účes představovala a párkrát jsme ho i zkoušeli nebo něco podobného. Dokonce měla před sebou jako inspiraci obrázek. Seděla jsem a čekala, až bude její práce hotová, zatím co se v pokoji nesla hudba a já si pobrukovala, ačkoliv občas mi musela říct, abych se tolik nevrtěla. Po účesu přišlo mé nalíčení. Nebyla jsem, až tak zvyklá se malovat, ale zase, že bych se nějak cukala nebo to měla má spolubydlící se mnou těžké, to rozhodně ne. Práce byla hotová a já se podívala na sebe do zrcadla a usmála se spokojeně. ,, Máš talent,“ ohodnotila jsem její práci a poté se dala do práce já.
,, Poznám se?“ zvedla oči ke mně Jennifer. Ode mě očekávala, že jí budu věřit a mě se takhle zeptá? Jeden pohlavek by si možná zasloužila!
,, Je účel to, aby ses nepoznala! A nedívej se na mě tak nedůvěřivě, jinak si ten tvůj ksichtík vymaluješ sama!“ oponovala jsem jí, ale zasmála se a pustila se do díla na základě toho, co si přála Jennifer. Snažila se tomu, co nejvíce přiblížit. ,,Nekoukej se do zrcátka, když to není hotové!“ okřikla jsem jí a pokračovala. Nejdříve samozřejmě účes, na kterém si dala záležet stejně jako na jejím malování, kdy vynechala řasenku a tužku na oči. Bylo to její přání. Já to taky tak často nenosím, ale já je chtěla a taky měla! Přála si smetanové stíny, takže je měla. Natočila jsem k ní zrcátku, když má práce byla dokonána.

,,Úžasné,“ zhodnotila Jennifer. Oddechla jsem si. Mé schopnosti nebudou až tak špatné a já byla ráda, že si takhle můžeme navzájem upravit místo, abychom pobíhali po Florestě a sháněli někoho, kdo to umí. Nebo si museli zajít do města.
,,Takže platí ten pokoj s Allenem?“ zeptala se mě Jennifer, když jsem si brala do rukou tušírku a modré sako hodící se k mým šatům – úplně perfektní. Tušírku si dala na postel a zvedla pohled k Jennifer, která mi položila otázku.
,,Jestli nechceš být s někým jiným,“ pokrčila jsem rameny. ,, Nemusíš se bát, že by si nás s Allenem nějak rušila,“ mrkla jsem na dívku, ale tašku dala na stranu. Neměli jsme tam, až tak moc věcí. Je to jenom jedna noc a v zámku. Budu si tam připadat s těmihle šaty, jako princezna. Těšila jsem se na večer, kdy uvidím svou rodinu a Allena! Bude tam i Gabe, který neměl možnost se podívat na hon, ale stihl alespoň galavečer.
,,Ne! Zahrajeme si něco,“ řekla hned dívka. No, zahrajeme. Nevím, jestli to zvládnu. Po takovém náročném dni a večeru! Také jsem nemlčela a své pochyby řekla nahlas, kdy mě Jennifer uklidnila a mě nezbývalo než věřit jejím slovům. Zadívala jsem se na čas. Byli jsme obě dvě připravené. Jennifer lehce neklidná z průběhu večera a já nadšená. Nazula jsem si boty a mohli jsme vyrazit. Byli na vyšším podpatku.
,,Odvoz by tu už měl být,“ podívala se na hodinky, ale rozešla se s mou taškou a tušírkou v ruce ke dveřím.
,,Ještě mu to počítej na minuty,“ zasmála se Jennifer.
,, Nemusím! On je přesný jako hodinky, vážně! Nevím, jak to dělá, ale je na minutu přesný,“ usmála jsem se hrdě, ale hned Jennifer ujasnila, že jedu vpředu. Nechám jí vzadu samotnou. Na těch pár minut by to vadit nemělo vzhledem k tomu, že se ní se dívám každý den, zatím co Allena vidím jednou za čas .
,,Alespoň mám celé zadní sedačky jen pro své pozadí!“ řekla Jennifer, kdy jsem se zasmála, ale nic jí na to neřekla. Zatím, co ona zavírala pokoj, já jsem šla napřed, abych se přivítala s Allenem, jak se patří bez její přítomnosti! Šla, jak nejrychleji mě do dovolily boty a zdravila další studentky, které se též připravovaly na odjezd. Přidržovala jsem si lehce šaty, které byli dlouhé až na zem. Venku bylo docela chladno. Sako mě trochu ochrání. Podívala jsem se po parkovišti, až jsem ho zahlédla, usmála se zeširoka a rozešla se k mladíkovi. Opíral se o auto ve svém smokingu a čekal na nás zamyšleně. Ano, přesný jako hodinky! I on si mě všiml, široce se usmál a šel mi naproti.
Otevřel svou náruč a já jí vřele přijala, poté co taška byla nemilosrdně puštěna na zem. Vklouzla jsem do ní a usmála se spokojeně. Objala jsem ho a obdařila ho jedním polibkem, kdy se mi na tváři rozlil úsměv. Bylo mi jedno, jestli nás někdo vidí. Nemohla jsem se toho dočkat. Zatím jsme zamilovaný pár, tak proč si to užívat, dokud se to nezmění. Člověk nikdy neví!
,, Hm, vypadáš nádherně!“ řekl mi, přitom si mě odtáhl od sebe, aby si mě lépe prohlédl. Viděl šaty, ale neviděl je na mě, protože to jsem mu zakázala a už vůbec nevěděl, co budu mít na hlavě. Ve vlasech jsem měla korunku, když už jsem byla královna a vzala si na sebe tohle. ,, Jako cukrová vata!“ řekl mi a mě zamrzl úsměv na tváři.
,, Ty jsi idiot!“ řekla jsem mu, ale praštila ho pěstí do hrudi, probodla ho zlým pohledem. Neudržela jsem se a tohle slovo mi vyklouzlo. Uraženě jsem se otočila, kdy se zasmál, ale natiskl si má záda na svou hruď a ruce mu lehce sklouzly na mé břicho. Smál se.
,, Promiň, nemyslel jsem to zle. Jako sladká cukrová vata, která je k nakousnutí!“ řekl mi rychle Allen, aby zachránil to, co napíchal.
,, Radši mlč,“ odvětila jsem. Vyklouzla mu z náruče, kdy se pořád smál. Vyplázla jsem na něj jazyk, ale to už přišla Jennifer.
,,Ahoj řidiči,“ pozdravila Jennifer smějícího se Allena. Bude mít, co dělat, aby tohle napravil!
,,Zdravím Jennifer,“ smál se Allen, jeho oči mě sledovaly a já se jím pečlivě vyhýbala. Aby neseděla Jennifer vepředu a já vzadu! Jenn si nás prohlédla s přimhouřenýma očima, když jasně vycítila, že se něco děje.
,,Víš, co mi řekl, že v těch šatech vypadám jako cukrová vata!“ nevydržela jsem to a vyhrkla jsem na svou kamarádku a očekávala nějaké zastání. Allen se jen ušklíbl a povzdechl si. Co si to bude brát do auta?
,,Cassie, že si to necháš líbit.. Allen vypadá v tom smokingu jako tučňák, tak se neboj,“ zastala se mě Jennifer, já zvedla bradu hrdě ke své kamarádce a pobaveně jsem se ušklíbla. Ale přikývla jsem, ukázala jsem palec nahoru.
,,Půjdeš pěšky Jennifer!“ upozornil jí Allen.
,,Mám nad vámi dozor, musím jít s vámi,“ bránila se Jennifer.
,, O tom, ale nebyla řeč,“ odfrkla jsem si, přesto jsem se zasmála. Kufry jsme dali do kufru a každý si zabral své místo – já přece jen šla dopředu, kde jsem se připásala a Jennifer se rozvalila vzadu. Obrátila jsem se na ní a usmála se. ,, Není ti vzadu smutno?“ zeptala jsem se jí.
,,Víš, že ne?“ odpověděla mi Jennifer a ještě více se vzadu roztáhla. Allen se podmračil, podíval se do zpětného zrcátka a nastavil si ho, aby dobře viděl, jak dozadu na silnici, ale i na dívku.
,,Hlavně je nechci mít špinavý, ano?“ ozval se. No jo, autíčko, to je něco, co si chrání.
,,Neboj, nechtěla bych to pak uklízet,“ dala hlavu mezi sedačky a usmála se, kdy jsem si odfrkla a já se usmála.
,, Neboj, on by nečekal, až to uklidíš. Honem rychle by to běžel uklidit sám ve strachu, že to neuděláš správně! Tohle je jeho mazlíček, na toho nesmí nikdo sáhnout!“ mávla jsem nad tím rukou, podívala se na areál Floresty, Allen se na mě podíval, ale skousl si ret a vydechl.
,, Hele ty, malá drzá ženo, nezahrávej si se mnou. Moc dobře vím, o co ti jde!“ řekl mi Allen, ukázal na mě prstem, kdy jsem ho přes něj plácla, probodla ho pohledem a odfrkla si.
,, Neukazuj na mě prstem!“ řekla jsem mu a zvedla obočí, kdy se na mě podíval, ale přimhouřil oči. Nějakou chvíli jsme na sebe oba dva zírali a přetahovali se pohledem, ale vše bylo myšleno ze srandy. Ačkoliv Jennifer zvedla obočí na chvíli, moc dobře to poznala a začala se smát.
Allen zavrtěl hlavou, ale otočil pohled dopředu, já se spokojeně usmál a on se pobaveně ušklíbl, nastartoval auto. Sledovala jsem, jak Floresta nám mizí a přitom jsem si skousla ret, abych se nezačala smát, zatím co Allen tomu nezabránil, usmíval se. Allen se optal Jennifer na to, zdali jede na gala poprvé, ona řekla, že ano a já jí potvrdila skvělou atmosféru. Allen jek opatrně, jako vždy a za chvíli jsme zahlédli v dálce zámek. Náš cíl. Na parkovišti jsme zastavili, vzali své tašky a rozešli se na recepci, aby nám předali klíče a my si mohli uložit věci do něj. Zvedla jsem si opět šaty a pokračovala za Allenem, s kterým jsme na sebe házeli ještě nevrlé, ale pobavené pohledy.
,,Ha, pokoj číslo sedm, to zní skvěle, nemyslíte?“zazubila se Jennifer, držela v ruce klíče, kufry nám donesli do našeho pokoje. Vyrazili směr sál, kde to žilo. Důkladně si místnost prohlédli, jakmile jsme byli ve dveřích a většina se usazovala. Mohla jsem mezi všemi těmi lidmi zahlédnout i známé tváře studentek, kterým to samozřejmě slušelo. Všimla jsem si hlavně Izzy, která měla černé šaty a celý outfit jako rockerka.
,, Hlavně mě drž dál od Izzy! Stát vedle sebe by nedělalo dobrotu vzhledem k tomu, že já údajně vypadám jako cukrová vata a ona jako drsná rebelka!! " stáhla jsem k sobě Jennifer, skousla si ret. Dívka se na mě podívala a začala se smát.
,, Snad se nebojíš, že by tě snědla?“ zvedla obočí Jennifer, ale smála se a sledovala Izzy.
,, Obávám se něčeho horšího. Budu vypadat, jako bych se vrátila do svých dětských let, kdy jsem si hrála na princeznu a měla ve svém pokoji skoro celé království!“ řekla jsem zcela vážně. Jennifer se na mě podívala, ale jen zavrtěla hlavou a vyprskla smíchy. Allen raději to nekomentoval.
,,Bereme šampus, že ano,“ obrátil se na nás, kdy jsem se nevinně usmála a pokrčila rameny.
,,Jo, jsme starší osmnácti let,“ usmála se Jennifer, vzala si skleničku, kterou jsem si též vzala a usmála se. V ruce jsem svírala svou tušírku a upravila si své modré sako. Následovala jsem ty dva k našemu stolu, který byl dost velký na to, aby se tam vešly v podstatě dvě rodiny. Ta má a i Jennifer. Gabe přijel na gala, protože přes den měl práci, ale i tak jsem ho zde ráda viděla.
,, Vypadáš krásně sestřičko,“ usmál se Gabriel, ale vytušila jsem, že chce ještě něco říci, kdy jsem ho uzemnila jejím pohledem, avšak pozvedli jsme skleničky, abychom si všichni přiťukli.
,,Tolik dobrot dnes, co tu bude,“ pousmála se Jennifer. Jo, bude tu spoustu výtečného jídla, ale neměla bych to moc v těchto šatech přehánět.
,,Proč mi přijde, že by ta slova měl říkat někdo jinej,“ zamumlal Allen, kdy jsem protočila oči. Proč tu ze mě všichni dělají velkého jedlíka? No, protože to asi bude pravda že. Zaslechla jsem někoho zdravit – ten pozdrav nepatřil mně, přesto jsem se otočila. Byla to kámoška Jennifer, takže jsem se na ní jenom usmála a Jennifer odešla, aby se s ní pozdravila a zavedla jí ke stolu, který byl blízko k tomu našemu. Věnovala jsem se našemu stolu a zapřela se o Allena, kdy jsme se smáli. Zanedlouho se k nám připojila i Jenn.
Přesně v sedm hodin to začalo. Světla částečně pohasla a sálem se rozezněla klasická klavírní hudba – nebyl to úplně můj šálek čaje, ale i tak byla nádherná. Dokonale se hodila pro tento večer. Podtrhovala už tak nádhernou atmosféru. Usmívala jsem se. Všichni počkali, až hudba dohraje a vychutnávali si skladbu, až na podium za doprovodu reflektorů přišla Sue společně s Jasonem. Byla mu zavěšená do ramene, jak se sluší a patří. Hrál jim přitom tiše houslový orchestr. Místnost ztichla a pozorovala Sue s trenérem. Jason se ujal mikrofonu, podíval se na všechny a začal svůj proslov.
,,Milé dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás přivítal na slavnostním ukončení sezony 2015, která se uzavřela společně s velkolepým Honem na lišku. Dnes to byl již pátý ročník, který se odehrává na této akademii, která jen radostně vzkvétá. Dovolte mi tedy, abych Vás jménem Akademie zde ještě jednou přivítal a užijte si dnešní krásný večer,“ usmál se. Jako odezva se mu dostal potlesk.
Poté i Sue přivítala všechny v místnosti, zatím co Jason šel dozadu. Nejspíše šel pro ceny, které se budou předávat jednotlivým studentkám.
,,Nejdříve vám odhalíme nejlepší jezdkyně z řad studentek Akademie za rok 2015. Jedná se o závody, které jezdkyně odjely za tuto sezonu a sklidily vše, co se dalo,“ usmála se Sue. Poté to začalo. Začali se vyhlašovat ceny, kdy jako první šla na podium Mellysa. Dostala čestné uznání, převzala si cenu – byla mimochodem nádherná, jako minulý rok. Vzadu běhali fotky a videa. Lidi tleskali a usmívali se. Mellysa zůstala na podium. Já jsem také samozřejmě tleskala, a kdybych mohla, pískám ještě na prsty, ale to mi bylo zakázáno s tím, že nejsme někde na zábavě pro mladistvý!
,,Na třetím místě se umístila Jennifer díky úspěchům s Galaxií,“ oznámilo se třetí místo a já se skoro neudržela a znova zavřeštěla, když to byla má spolubydlící, ale to se dalo očekávat. Já jsem se moc nevyznamenala. Měla bych se stydět vzhledem k tomu, že jsem tu déle, jak Jennifer! Postrčila jsem jí dopředu, když tomu asi nemohla uvěřit, ale rozešla se pro svou cenu, zatím co běželi vzadu fotky a videa.
,, Gentleman bude pyšný, až to uslyší!“ řekla jsem a zasmála se, zatím co mě začali bolet ruce, jak divoce tleskala, Allen se pousmál, ale stále se o něj opírala a užívala si jeho blízkosti.
Jennifer vypadala poněkud neklidně, ale chápala jsem jí. Já byla nejistá jen u toho, že jsem vyhrála jako liška a šla si pro korunku. Převzala si své ceny, kdy jedna z nich bude i náramek z žíně její kobylky, to bylo úžasné. Ještě, než zasedla, oznámila Sue druhé místo, což byla Izzy se svým valáškem. Na prvním místě byla Kitty. Když vše bylo předáno, všechny oceněné se uklonily a za potlesku se vrátily na svá místa.
,,To je skvělý, ukáž,“ zazubila jsem se a hned jsem se natahovala po ceně, kterou získala Jennifer. Bylo to nádherné. Byla tam podobizna Galaxie a moc jí to tam slušelo! Allen se na to též díval a prohlížel si to, ale zazubil se široce.
,, Nemyslíš, že i mě by to tam slušelo?“ zamyslel se.
,, Myslíš, jako že bych si tvůj ksicht vystavila na polici?“ zvedla jsem obočí a zasmála se. ,, Provázeli by mě noční můry, prosím neblbni,“ rýpla jsem si, kdy mě štípl do boku, vyjekla jsem, ale zacpal mi pusu, kdy jsem se smála.
,, Počkej, chci to vidět,“ zamračila jsem se na mladíka, vrátila Jenn trofej a usmála se.
,, Jste, jak malý,“ povzdechla si moje mamka, já jsem se jen ušklíbla.
,, Jen jí nech. Ještě je mladá, ať si to užívá, dokud může,“ uklidnil jí otec. Matka si povzdechla, ale raději nic nekomentovala.
,, Jo, dokud nebude běhat po našem domě malý capart,“ dodal Gabe, kdy se na něj matka podívala a zavrtěla hlavou. Že radši nemlčel a já jsem se zasmála. No, takovou představu vážně nemám.
,, Já jedno dítě mám,“ pokrčila jsem rameny. Jennifer se zasmála.
,, A pořádně velký,“ dodala, ale to už jsme se podívali směrem na podium, kde si Sue přivolala Adama a Damona. Oběma to moc slušelo.
,,Adam a Damon jsou naší důležitou součástí Floresty, byli u nás před několika měsících a po jejich odchodu nás od nich dělí celý Atlantik, ale velice nás potěšilo a jsme rádi, že přijali naši pozvánku na náš Hon, jelikož u nás mají brány vždy otevřené. Já jim ještě jednou děkuji za celou Jezdeckou akademii, že přijali naše pozvání na Hon naší Jezdecké akademie,“ uvedla oba dva mladíky a poděkovala jim za jejich návštěvu a spolupráci. Damon se poněkud vrtěl ve smokingu a nejspíše se necítil moc dobře. Byl k tomu asi donucen a teď tam trpí. A možná proto se ujal poté slova Adam. Předtím si ještě potřásli se Sue, poděkovali jí objetím.
Já jsem se narovnala a přestala jsem se opírat o Allena, aby to potom nevypadalo blbě. Usmívala jsem se, když budu muset jít nahoru.
,,Já děkuji Sue za krásná a milá slova, tuhle krásnou akci jsme si skutečně nemohli nechat ujít a my děkujeme Florestě, všem skvělým lidem, kteří jsou její součástí, za dnešní skvělou a krásnou událost. Velký podíl na úspěchu dnešní akce má liška, která se své role zhostila skutečně skvěle. Svoji trasu a celý hon naplánovala a dovedla doslova do skvělé a vrcholné podoby, prosíme lišku Cassie, aby vystoupala sem k nám,“ poděkoval Adam Sue. Posledními slovy jsem byla vyzvána tam nahoru já, kdy mi bylo poděkováno za celý hon. Reflektor vyhledal mé místo, kde jsem seděla. Lehce jsem polkla, ale usmála se. Zvedla jsem se a rozešla se k podium, přitom dávala pozor, abych se zde nenatáhla, jak dlouhá tak široká . Jsem toho bohužel schopná. Cestu nahoru jsem zvládla.
,, Gratuluji,“ natáhl ke mně ruku Damon, kdy jsem se usmála, ale stiskla jsem mu ji.
,, Děkuji,“ poděkovala jsem mu, zatím co jsem cítila ohled všech v sále. Bylo to trochu nepříjemné, ale od minula jsem věděla, že to není, až tak hrozný. Na Damonovi jsem poznala, že by se nejraději někam schoval a nechal to tady na Adamovi, takže jsem se zasmála pobaveně.
Adam mi také pogratuloval a poděkoval, kdy jsem mu též podala ruku a stiskla – samozřejmě tak, jak se slušelo, kdy se ozýval z řad sedících potlesk. Převzala jsem trofej, kdy se otočila k sálu, lehce jsem se uklonila. Možná jsem chytla i červenou barvu, když na takovou pozornost jsem nebyla moc zvyklá. Ozval se další potlesk a bylo mi naznačeno, abych zůstala na místě, kdy jsem přikývla a postavila se do ústraní. Právě teď přijde vyhlášení lišky, kdy já vím, kdo to je, stejně jako ostatní studentky. Pár lidí nemělo možnost to vidět, takže napjatě čekali na jméno příští lišky.
Tentokrát se ujal slova Damon, sevřel mikrofon a podíval se na přítomné, kdy je napínal, až jsem měla chuť si tak trochu přešlápnout, ale usmívala se.
,,Královnou dnešního honu a post budoucí lišky si zasloužila za dnešní výkon jezdkyně… Jennifer!“ ozval se Damon a reflektor si našel opět svůj cíl. Ten cíl byla má spolubydlící a já si vzpomněla na moment, kdy klisna s hřebce byli vedle sebe. Dcera s otcem. Máme i na zdi nádhernou fotku. Jennifer by se v tu chvíli nejraději ztratila, ale neměla moc na výběr, rozešla se směrem k nám.
Kluci ode mě vezmou mé trofeje, abych měla volné ruce, kdy jim poděkuji, usměji se a čekám, až Jennifer ke mně dojde, abych jí mohla pogratulovat k jejímu skvělému výkonu s hnědkou. Příští rok bude liška a zrzavá! Já jsem to nesplnila, když si nechala vlasy přebarvit na fialovou.
,,Tak Jennifer, gratuluji a užij si příští rok post lišky,“ potřásla jsem dívce rukou, kdy v tom byla tak trochu i zákeřnost za to, že se mi celou dobu posmívala a dělala si ze mě legraci. Dívka mi poděkovala a já jí dala na hlavu korunku, poté jí předala trofej a dostalo se jí pogratulování od Damona i Adama, zatím co já stála na místě, neboť přišlo na řadě další ocenění. Jennifer se postavila vedle mě a dívali se čelem na lidi, kteří tleskali.
,, Je divné zde stát co?“ mrkla jsem na kamarádku, ale říkala to dost potichu, abych tu nekřičela na celý sál. Jennifer přikývla.
Máme tu na řadě i čestné ocenění! Pro tento rok se čestně oceněnou stává Sophie,“ vyzval si nahoru Sophie za potlesku – kluci jí pogratulovali, předali jí ceny a i my jsme jí podali ruku, jako uznání za její výkon. Lidi tleskali – dneska se musí asi utleskat.
,,Zmizíme?“ řekla potichu Jennifer, kdy jsem se na ní podívala.
,, Nikam,“ zamítl jí Damon a já jsem se ušklíbla.
,, Kam bys chtěla proboha utíkat?“ podívala se na kamarádku. Nejspíše se jí už tady nelíbilo. ,, Užívej si své chvíle slávy, liško,“ rýpla jsem si do kamarádky, která raději mlčela, i když by mě nejraději šťouchla nebo tak něco.
,,Je tu ještě osoba, která nemůže zůstat bez své odměny! Jedná se o roli mastera, kterou zastávala Kitty opravdu skvěle! Prosíme o další potlesk,“ ohlásili kluci. A to bylo dnešní poslední ocenění. Kdopak bude asi příští rok master? Neměla jsem ponětí, ale určitě někdo zkušený. Kitty si převzala gratulace, ceny a postavila se vedle nás, pěkně do řady, aby na nás všichni viděli.
,,Prosím ještě jednou o potlesk pro první dámy dnešního dne!“ řekl Adam, podíval se na nás, kdy jsme se lehce uklonili za doprovodu potlesku. Jediná Kitty zůstala nahoře, protože přišlo vyhlášení trestů. A já věděla, že budu mezi nimi. No, skvělý. Liška a udělala chybu! Posadila jsem se, poté, co přijala gratulace u stolu. Neklidně se dívala na Kitty, když začala s vyhlašováním a první zaznělo mé jméno.
,,První hříšnicí je naše liška Cassie, která se svým hřebcem nečistě překonala příkop. V následující půlhodině se nesmí hnout ze svého místa a pokud by se měla hýbat, může se pohybovat jedině skoky snožmo!“ řekla mi Kitty. Jo, není to úplně příjemné, ale také ne nejhorší. Všichni u stolu se na mě podívali, kdy jsem pokrčila rameny.
,, Nemůžu zato. Prostě voda,“ rozhodila jsem rukama, ale zasmála se. A měla jsem štěstí, že jsem to useděla, protože se hřebec odpíchl v podstatě v zastavení. Byla to pěkná podívaná, ale nic se nestalo.
,, Prostě voda?“ podíval se na mě Gabe, když tomu moc nevěřil, vyplázla jsem na něj jazyk, ale usmála se.
,, To se nesluší, sestřičko, vzpomeň si, kde jsi,“ pokáral mě Gabe.
,,Nechtěla bych jen tak půl hodiny sedět nebo stát,“ ozvala se do toho Jennifer. Ale co mám dělat že? Doufala jsem, že ostatní holky to budou mít horší jak já!
,,Takže první tanec budu mít s kým?“ podíval se na mě Allen.
,,Jennifer, chceš tanečníka na půl hodiny? Ale nesmíš ho utahat,“ navrhla jsem Jennifer, i když se mi to moc nelíbilo. ,, A je můj jasný?“ řekla jsem jí rychle, ušklíbla jsem se. Allen se pousmál a podíval se na zrzku vedle.
,,Ale jo, to není špatný nápad,“ souhlasil Allen. Potom se mnou protancuje celý večer! Jen, aby to věděl. Jennifer také souhlasila. Aby také něco namítala že.
,,Druhou hříšnicí je Lia, držela Impulse a Charaktera, což je bráno jako veřejné ohrožení. Po celý zbytek večera bude chodit s červenou vlaječkou,“ vyhlásila další trest Kitty. Byla to Lia, která bude nosit červenou vlaječku po celou dobu.
,,A třetí hříšnicí je Bloodye, za její pád na příkopu a za nevhodné vyjadřování jezdkyně získává trest zalepené pusy a bude se učit sedět na koni,“ vyhlásila dál Kitty. Ano, já jsem na tom byla dobře oproti Bloodye, i když jsem trochu nerozuměla té části s učením na koni. Tak trochu byli zmatení všichni do té doby, než se na podium přinesl houpací kůň. Dala jsem si ruku před pusu, když jsem se chtěla smát, ale vůči dívce mi to nepřišlo správné.
,, No ty jo,“ řekl Allen, ale zeširoka se usmála. Blood jsem rozhodně nezáviděla. Blood jde se posadit na houpacího koně, který je na ní, poněkud malý, ale vypadá na tom roztomile. Vzala jsem mobil a nenápadně jsem to vyfotila, přitom se usmívala. Já si tu postojím nejspíše půl hodiny. Dívce zalepí ještě pusu a Lia předají červený fáborek. Poté Damon s Adamem ještě poděkují za celý hon, jak se patří a shrnou tuto událost, kdy jim všichni pozorně naslouchají.
Poté se stoly a židle upravovali tak, aby vzniklo místo pro tanec. Já se nesmím hnout z místa – což je sakra špatné, ale sleduji, jak se stoly stěhují a dělá se místo pro tanec. Napila jsem se šampusu, kdy přišel ještě Jason na podium, aby zahájil volnou zábavu svými slovy, kdy mu všichni naslouchají. Kapela, která hrála i minulý rok, se připravila a poté se začne hrát a první tanečníci vstupují na parket.
,,Tak Jennifer, smím prosit o tanec, než bude moci moje tanečnice chodit?“ požádal Allen mou kamarádku, ta se s ním ochotně rozešla na taneční plac, kdy jsem se ušklíbla, ale Gabe se usmál a šťouchl do mě.
,, Závidíš?“ zasmál se pobaveně.
,, Proč mě musíš pořád provokovat?“ řekla jsem mu, napila jsem se vína a pousmála se, dívala se na tančící páry a na chudáka Blood houpající se na koni.
,, Mimochodem, budu tě potom taky požádat o tanec?“ usmál se Gabe, ale zvedl se a vyzval nejdříve naši mamku.
,, Já chci taky!“ ozval se Danny, který byl celou dobu spíše zticha, což byl zázrak a až teď se začal rozkoukávat.
,, Jasně!“ řekla jsem mu a usmála se. Další minuty jsem čekala, až uběhne doba mého trestu. Mezitím Allen tancoval s Jennifer a já je sledovala, když jim to šlo. Allen byl vždycky dobrý v tancování a bylo jedno, jaký je to tanec, zvládal téměř všechno. A já toho s ním natancovala v životě hodně. Ale po nějaké době se vrátili, kdy si poděkovali vzájemně za tanec.
,,Cassie, půlhodina je za tebou,“ oznámil mi Sebastian, kdy jsem se usmála. Konečně!
,, Huráá,“ zvolala jsem, zvedla jsem se. Mohla jsem si konečně zatancovat a jako první samozřejmě s Allenem. Ten měl první tanec s Jennifer, ale tohle je poprvé a naposledy, co jsem jí něco takového dovolila! Příští rok nedovolím, abych seděla půl hodiny na místě. Doufám, snad. Pokud nebude někde voda že?
,,Mohu tě pozvat na tango?“ zeptal se Jennifer Sebastian, kdy jsem zvedla obočí, skousla si ret, ale usmála jsem se. Že by Sebastian šel po Jennifer nebo ona po něm? Allen zvedl obočí, ale já jen pokrčila rameny a zasmála se. Rozešla jsem se s ním na parket. Když se řeklo slovo tango, vybavila jsem si Moulin Rouge a písničku Roxanne. Ten film jsem milovala stejně jako Ewana McGregora, který měl podle mě úžasný hlas! :3 Nevím, jak budu zvládat tango v těchto šatech, ale nejspíše si stejně budeme dělat, co chceme. Nějaký ty kroky jsme i zvládli, já si držela šaty a snažili jsme se napodobit, alespoň něco z tohohle tance. Zatlačila jsem Allenovi na hruď, kdy začal couvat směrem ode mě dozadu, až mě vzal za ruku a stáhl k sobě, zaklonil mě lehce dozadu, kdy jsem vytřeštila oči, zasmála se, ale jednu nohu jsem odlepila do země, natáhla jí trochu dopředu a postavila se s ní zpátky na zem, když jsem zase stála rovně.
,, Bože, tohle mi nedělej,“ řekla jsem mu, když se ho předtím držela jako klíště a rozhodně to nevypadalo, tak jak by to správně mělo vypadat, ale co . Zábava musí být. Jinak jsme si vedli dobře a já byla ráda, když písnička skončila. Neměla jsem ani čas sledovat ty dva. Vrátili jsme se ke stolu jen, abychom se napili a poté na chvíli utekli do zahrady, kde byl v tuhle chvíli klid. Bylo to tam romantické, takže skvělé pro to, abychom se tam zahrabali sami. Povídali jsme se hodně dlouhou dobu, kdy jsme se vrátili dovnitř, protože jsem slíbila tanec i mým dvěma bratrům a otec si taky bude chtít zatancovat. No, možná ne, ale nebude mít na výběr .
,, Tak, kdo jde první?“ zeptala jsem se třech mužů u stolu a usmála se. Taťka se moc nehlásil, až bych řekla, že se i schovával a dělal, že tu vůbec není. ,, Neboj, tebe to taky čeká,“ zasmála jsem se, ale chytila jsem Dannyho, když se hrnul jako první a já se zasmála. S Dannym jsem spíše dělala kraviny než, abych s ním pořádně tancovala, i když byli chvíle, kdy se snažil o tanec. Byl menší jak já, takže to bylo trochu složitější, ale ostatní se očividně bavili a i Danny. Poté přišel na řadu Gabriel, s ním to bylo vážnější, alespoň ze začátku. Chodívali jsme spolu na akce, takže tancovat jsem s ním také uměla. Nakonec byl na řadě i můj otec, i když se mu moc nechtělo, ale hrála nám pomalejší písnička, takže nějaké to pohupování nebylo pro něj složité.
,, Vypadáš úžasně, sluší ti to,“ řekl mi otec, kdy jsem se usmála, ale dál jsem s ním tancovala.
,, Díky, tobě taky tučňáku,“ ušklíbla jsem se, ale zasmála se, když mě štípl do boku.
,, Tohle se říká tatínkovi?“ zamumlal, ale pousmál se. Po celou dobu Allen fotil, takže budeme mí zásoby fotek, ale to je dobře. Některé budou vážně úžasné. Ale už mě docela bolely nohy, takže jsem byla bosa a boty nesla v rukou. I tak se dobře tancovalo a poté jsem zatáhla Allena a i Dannyho, aby si zatancoval, kdy prcek byl nadšený. A já byla už dost udýchaná, ale stále mě to bavilo.
,, Asi mi upadnou nohy,“ postěžovala jsem si Allenovi, ale zachytila se jeho ramene, přitom zachytila Dannyho, aby nesletěl na hubu. Písnička byla u konce a já zahlédla Jennifer, která nejdřív zmizela někam se Sebastianem a poté se motala tak nějak kolem. Sáhla jsem jí na rameno.
,,Tak co liško, kde máš tanečního partnera,“ řekla jsem jí s úsměvem, opírala se o Allena. Ona se lekla, jak jsem předpokládala.
,, Tohle mi nedělej,“ řekla mi kamarádka, kdy jsem se usmála. ,Já už mám za sebou plno tanců a bolavé nohy,“ postěžovala si. Já jsem si odfrkla, otřela jsem si pot z čela.
,, A myslíš, že já ne?!“ řekla jsem jí. Jako bych snad celou dobu seděla na zadku a koukala, co se děje. Půl hodiny na místě mi vážně stačilo. ,,Ale netančila jsi se mnou! Takže jdeme!“ řekla jí, vzala jí za ruku a vytáhla na parket, při poslední písničce, která byla dlouhá. Ani nevím, kolik jsem toho vypila, ale asi ne dost, abych byla úplně na mol a nevnímala. Večer se pomalu blížil ke svému konci. Vedoucí pozice jsem se ujala já, kdy jsme se nasmály. Odměnili jsme kapelu potleskem a byl konec večera, čas jít spát Rozloučila s rodinou, spíše jim popřála dobrou noc a Allen nám vzal věci.
,,Kolik chlebíčků jsi ujedla?“ zeptala se mě Jennifer. No to vážně nevím, kolik jich bylo, ale určitě dost.
,, Copak chlebíčky,“ ozval se Allen, kdy jsem věděla na co naráží a usmála jsem se. Měla jsem trochu rudé tváře, ale jinak jsem byla v pohodě. Jen dobrá nálada. To není špatné ne?
,, Kolik ty?“ obořila jsem se na kamarádku, abych zamluvila, kolik jsem toho vypila.
,, Pár jich bylo,“ odvětila kámoška, ale poté Allen otevřel dveře do pokoje. Ani jsem nepostřehla, že je vzal. Kde je vůbec vzal? To bylo jedno. Pokoj byl nádherný, ale to jsme ostatně už věděli, když jsme si do něj dávali tašky. Usmála jsem se, chvíli jsme se dohadovali o tom, kdo kde postel bude mít, ale samozřejmě, že já s Allenem měli tu větší postel, tu širší. Allen odešel za dveře, abychom se mohli převléct, kdy jsem si vytáhla své pyžamo, kde byl Mickey Mouse.
,,Ne, jen si hezky lehni pod okénko,“ upozornila jsem Jennifer, když se dožadovala postele pro dva.
,,Ještě jsi měla říct dítě naše a já bych asi umřela smíchy,“ řekla mi Jennifer, kdy jsem se usmála. Podívala se na pyžamo, ona ho měla chlupaté. ,, Pěkný Mickey Mouse,“ usmála se na mě dívka.
,, Pěkný bobr!“ zazubila jsem se já, kdy se zamračila, ale odfrkla si uraženě. Převlékli jsme se a vystřídali jsme Allena, který chtěl také své soukromý, takže jsme stepovali za dveřmi, zatím co kolem procházely ostatní studentky a přály nám dobrou noc.
,,Ale že se to dneska povedlo, viď?“ usmála se Jennifer, kdy jsem přikývla.
,,Bylo to fantastické, jako minulý rok, ale kdybys viděla tenkrát Olivera s tou koňskou hlavou,“ zavzpomínala na předešlý galavečer, kde Jennifer nemohla být, protože na Florestu přišla až o něco déle. Klábosili jsme, dokud Allen nedal povolení vejít dovnitř. Trvalo mu to dost dlouho, ale tak trochu jsem se zděsila, když zahlédla twister.
,, Jsi normální? V mém stavu?“ řekla jsem mu, kdy se usmál šibalsky.
,,Jo, takže se ráno ani nehneme a to máme jet na Florestu a budeme krmit koně a všechno možné, super!“ přidala se Jennifer.
,,Za protesty začínáš, a hlavně proto, že jsi nejmladší,“ řekl jí Allen. Jennifer se na něj vzdorně podívala a poté mrkla na mě.
,, Ale ona si stěžovala dříve!“ bránila se, kdy se otočila na mě s tím, abych jí zachránila, ale já jsem jí odmítla a poté to začalo. Blbější nápad snad nemohl mít. Zvlášť, když se mi přece jen motala hlava, nohy mě bolely jak čert a bylo tak půl druhý, možná méně, ale i tak jsem se viděla v posteli. Každopádně byla legrace a jestli nás slyšeli, až do druhého pokoje, museli mít ohromnou radost. Bylo i dost fotek a prostě legrace na půl hodiny, kdy jsem sebou potom plácla na zem.
,, Jááá už nechciiiiii,“ skučela jsem, přitom se nadechla a zhluboka vydechla, ale zasmála se, když mě štípl Allen do boku a polechtal na holých nohách. Vykopla jsem po něm, neúspěšně. Spíše to skoro schytala Jennifer do zubů, až jsem se na ní omluvně podívala.
,,Mohli bychom se podívat na anime, ale koukneme se na něj někdy příště,“ zívl si Allen, když se mu chtělo spát, jako i nám. Zalezla jsem také do postele, natiskla se na něj, popřála dobrou noc a usnula, okamžitě. Jako dudek.